Československý národní výbor a prozatímní stání zřízení ČSR v emigraci
Nepřerušenou kontinuitu československého státu po březnových událostech roku 1939 reprezentovaly orgány československého politického exilu vedeného E. Benešem. Cesta k tomu však byla velmi obtížná a zdlouhavá. Centrem československého zahraničního odboje byly zpočátku Spojené státy americké a od léta 1939 pak Paříž a Londýn. Beneš se nejprve pokoušel vytvořit sjednocující orgán zahraničního odboje nazvaný Ústředí či Direktorium, který by tvořili českoslovenští vyslanci, kteří nevydali své diplomatické úřady Němcům.
Po vypuknutí druhé světové války se rýsovala šance konečně vytvořit i prozatímní exilovou vládu. Francie a Velká Británie však umožnily pouze vytvoření Československého národního výboru. Jeho úkolem bylo reprezentovat československý lid v zahraničí a řídit čs. vojenské jednotky vytvářené ve Francii. Předsedou výboru se stal jen pro interní forum E. Beneš, úřadujícím místopředsedou Msgre. J. Šrámek a členy Š. Osuský, generálové S. Ingr a R. Viest, H. Ripka, J. Slávik a E. Outrata. Československý národní výbor postupně dosáhl omezeného mezinárodního uznání ze strany Francie, Velké Británie a britských dominií.
Národní výbor se cítil být alespoň v politickém smyslu exilovou vládou a hodlal zajišťovat nejen záležitosti čs. vojenských jednotek, ale i finance, zahraniční politiku, sociální péči o emigranty či propagandu. K tomuto účelu zřídil tzv. Správy národního výboru, jako paralelu ministerstev.
Pro zajištění administrativní práce výboru bylo zřízeno v Paříži jeho Předsednictvo využívající prvorepublikové zkušenosti z fungování Předsednictva ministerské rady. V jeho čele stál jako přednosta předválečný diplomat Prokop Maxa. Přednosta měl na starosti tzv. politické záležitosti a zároveň i osobní služby pro úřadujícího místopředsedu - dlouholetého předsedu čs. strany lidové Msgre. Jana Šrámka. Podléhal mu osobní a diplomatický referát vedený Jaroslavem Šejnohou, oddělení pro styk s domovem vedené Františkem Němcem, oddělení všeobecně administrativní vedené Jiřím Zedtwitzem, rozpočtové vedené Františkem Hálou, oddělení legislativní vedené Jaroslavem Stránským a pro přípravu mírové konference, v němž působili Adolf Procházka pro záležitosti právní a Jan Opočenský pro otázky zahraničně politické.
Pokračování v příloze ke stažení.
