Tisková konference po jednání vlády, 5. června 2024

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra pro legislativu pana Michala Šalomouna.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci, rád bych vám řekl něco k pár bodům, které jsme na vládě projednávali. Ta dnešní vláda nebyla z nejobsáhlejších, nicméně měl jsem tam svůj bod, který se týkal zjednodušení procesu získávání osvědčení účastníka protikomunistického odboje, kdy šlo o novelu zákona, kterou se mění zákon 262/2011 sbírky o účastnících odboje a odporu proti komunismu.

Zabývali jsme se tím už před tím, došlo k určité analýze, která souvisela s tím, jak pomoci v té důchodové oblasti disidentům. Už byla přijata i novela zákona o důchodovém pojištění, která platí od 1. března, a tohle je další věc, která to má zlepšit. Protože důchodové pojištění je navázáno na to získání osvědčení účastníka třetího odboje a bylo v rámci této analýzy zjištěno, že ne všichni to chtějí podávat za sebe a mají pocit, že pokud teda ten stát je chce nějakým způsobem odměnit, tak by taky pro to mohl udělat něco v aktivnější roli.

Tenhle zákon směřuje k tomu, aby se iniciace té procedury na získávání tohoto osvědčení nějakým způsobem zjednodušila, a proto se vyšlo z toho, že ti, co už dneska mají možnost podat v případě smrti toho účastníka třetího odboje žádost o to osvědčení, tak že by to mohli udělat s jeho souhlasem už za jeho života. Konkrétně se tedy jedná o příbuzné v řadě přímé nebo o sourozence, případně spolky nebo jiné subjekty, manžele, rodiče, dítě a jiné příbuzné, ale také se to týká dalších subjektů, které se zabývají historií, archivnictvím a ochranou lidských práv nebo třeba spolky, které sdružují účastníky odboje proti nacismu nebo odboje a odporu proti komunismu nebo bývalých politických vězňů. To je ta jedna skupina a dále je tady speciální kompetence ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů podávat se souhlasem toho žijícího účastníka žádost o to osvědčení.

Pokud vás zajímá trocha historie, tak za 12 let dosavadní účinnosti zákona tak bylo celkem podáno 3 294 žádostí těmi přímými účastníky odboje odporu proti komunismu, z toho 1 615 žádostí, které podaly za již zemřelého účastníka odboje odporu proti komunismu osoby pozůstalé, a 874 žádostí, které za zemřelého účastníka odboje odporu proti komunismu podala některá z oprávněných těch právnických osob. Takže se jedná pouze o změnu, rozšíření jednoduché možnosti iniciace té procedury získání toho osvědčení účastníka třetího odboje.

Další věc, kterou jsme dneska probírali, byla novela zákona, kterým se mění zákon o distribuci pojištění a zajištění, byl to materiál Ministerstva financí, tam se reaguje na jeden rozsudek Soudního dvora Evropské unie a ten se týká výkladu evropské směrnice o distribuci pojištění, kdy Soudní dvůr Evropské unie v tomto rozsudku konstatoval, že činnost pojistníků, kteří za odměnu nabízejí účast ve skupinovém tzv. flotilovém pojištění s nárokem na pojistné plnění, představuje zprostředkování pojištění ve smyslu uvedené směrnice. Náš právní řád s tím nebyl úplně kompatibilní, takže touhle úpravou se zajišťuje to, abychom byli plně v souladu s právem Evropské unie ve smyslu tohoto rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, jako další poprosím o slovo ministra průmyslu a obchodu pana Josefa Síkelu.

Josef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásné poledne, dámy a pánové, já vás seznámím s dvěma tématy, případně pak následně odpovím na vaše dotazy. Ta proměna světové ekonomiky, která probíhá, je nejenže nevyhnutelná, ale zároveň i nevratná a tento fakt má a dál bude mít jednoznačné důsledky pro nás. Jedná se určitě o velkou výzvu ale do určité míry i příležitost a naší povinností je všechno, co nám tyto změny přinášejí jako příležitost využít.

Ekonomická transformace přináší významné proměny těch nejzákladnějších odvětví lidské činnosti v čele s dopravou, energetikou a zároveň i velký nástup nových technologií, digitalizace, umělé inteligence, které se začínají prosazovat napříč všemi obory. Tento vývoj doprovází zásadní proměny technologií, které pohání rozvoj ekonomiky. Jedná se o velmi sofistikované technologie, jako třeba polovodiče nebo třeba moderní součástky do elektromobilů, a ti největší světoví investoři nyní hledají vhodné lokality pro rozvoj těchto výrob. Protože výroba přináší díky míře komplexnosti těchto technologií vysokou přidanou hodnotu a následný rozvoj dodavatelsko-odběratelských řetězců. My se snažíme a pracujeme na tom, aby se České republice podařilo tyto příležitosti využít v náš prospěch. Upravili jsme systém investičních pobídek pro lákání těchto investic, založili jsme Státní investiční a rozvojovou společnost, která má na starosti přípravu ploch vhodných pro tyto investice, a nyní přicházíme s programem Twist, který jsme schválili na dnešním jednání vlády.

Jeho cílem bude zaměřit podporu výzkumu a inovací na oblasti skutečně klíčové pro českou ekonomiku a její rozvoj. Cílit proto budeme na strategické technologie, zejména umělou inteligenci, polovodiče, kvantové technologie a také na oblasti spojené s dekarbonizací energetiky, jako je snížení materiálové a energetické náročnosti. Program bude přímo implementovat naše strategie, které jsou zaměřené na rozvoj těchto moderních technologií a které právě dokončujeme. Jde třeba o národní strategii umělé inteligence, koncepci digitální ekonomiky a společnosti, o národní polovodičovou strategii a další. A program Twist bude právě s naplňováním těchto koncepcí v praxi pomáhat. Cílem programu bude podpora projektů malých a středních firem realizovaných ve spolupráci s vysokými školami a dalšími výzkumnými organizacemi. Chceme, aby výstupem těchto projektů byla vždy konkrétní řešení uplatnitelná na trhu. Půjde tedy o nové materiály, prototypy, ověřené technologie, software a další výsledky aplikovaného výzkumu a také o konkrétní inovace zavedené do praxe.

Program je navržen na období 2025–2031 s tím, že první veřejnou soutěž na výběr projektů v oblasti umělé inteligence vyhlásíme již letos. Financování programu je plánováno v rámci výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace v celkové výši pět miliard korun a tento program nahradí program The Country for the Future. Nově schválený Twist je přímo navázán na globální trendy, které formují budoucnost světové ekonomiky a já pevně věřím, že nám pomůže dosáhnout těch našich náročných cílů.

A ten druhý bod, ten s tím do určité míry souvisí. Jedná se o zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků s minimálním bezpečnostním rizikem a s ohledem na zemi původu. My jsme dnes rozhodli udělat další důležitý krok na pomoc firmám, které na českém pracovním trhu marně hledají zaměstnance, a stanovili jsme seznam států, jejichž státní příslušníci budou mít nově volný vstup na trh práce. Až dosud platilo, že občané států mimo Evropskou unii, evropský hospodářský prostor a Švýcarska potřebují k zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky pracovní oprávnění, a to buď povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu.

Novela zákona o zaměstnanosti, která začne platit od 1. července, dává vládě právo stanovit země, u jejichž občanů tato povolení nebudou potřeba. My jsme se sjednotili na devíti státech. Jedná se o Australské společenství, Kanadu, Nový Zéland, Spojené státy americké, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Japonsko, Jihokorejskou republiku, Singapurskou republiku a Stát Izrael. Pokud by v budoucnu došlo k poklesu poptávky pracovní síly či zvýšení míry nezaměstnanosti, je vláda připravena obsah prováděcího předpisu novelizovat a seznam revidovat. To je z mé strany pro tuto chvíli všechno.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, jako první vidím Českou televizi.

Karolína Jelínková, Česká televize: Dobrý den, já bych navázala tam, kde jste skončil, pane ministře, ohledně těch zemí, pokud si správně vybavuji, tak v návrhu toho nařízení bylo původně těch zemí deset. Jestli to můžete jenom okomentovat, v čem je ta změna? A zároveň vy jste zmiňoval to, že tedy máte případně možnost to nějak upravovat v reakci na aktuální situaci. Tak by mě možná zajímalo, jestli jste mluvili o tom, zda očekáváte, že to bude potřeba, případně kdy, jestli je možné, že k tomu budete muset sáhnout třeba za rok nebo jestli to bude v řádu měsíců, jestli k tomu je zkrátka nějaká prognóza nebo odhad?

A ještě bych na vás měla jeden dotaz. Ten souvisí s daněmi, konkrétně s windfall tax. Jestli, podle vás, by se měla už pro příští rok právě tato daň zrušit, nebo ne? Je to debata, která se už vedla. Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Začnu od konce. O té druhé problematice jsme se dnes vůbec nebavili. A pokud se jedná o tu první otázku, tak já jsem uvedl, že se jedná o seznam zemí a na tom seznamu, ano, máte pravdu, bylo původně deset jurisdikcí, ale my jsme se dohodli na tomto konečném seznamu devíti zemí.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Já to doplním, tam je problém vlastně se zmocněním toho nařízení vlády, že některé ty zákony mají to zmocnění, že můžete přemýšlet v jurisdikcích. Tady je zmocnění, že můžete přemýšlet jenom ve státech, a to byl jeden z těch zásadních jako problémů, proč jsme to omezili vyloženě na státy.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já bych se chtěla ještě zeptat k té novele, která by měla disidentům usnadnit ty žádosti. Vy jste říkal, kolik žádalo, mohl byste ještě doplnit, jestli ty žádosti byly třeba z 90 % úspěšné nebo jestli ta čísla nějak odpovídají i tomu, kolik je vlastně držitelů toho osvědčení? A potom ještě, co z těch kroků, které jste si v té analýze stanovili, zbývá doplnit?

A pak bych měla ještě dotaz na pana ministra Síkelu, jestli i v souvislosti s tím rozvolněním, které by mělo začít platit od července, uvažujete o nějakých pobídkách pro speciality, kteří by se mohli zapojit do těch jaderných tendrů nebo těch následujících zakázek? Taky ještě bych se chtěla zeptat na rozpočet vašeho resortu na příští rok, jestli už máte nějakou představu, jestli budete žádat o více peněz, jaké jsou vaše priority a kolik by mělo jít z těch emisních povolenek, protože příští rok, pokud to chápu dobře, je tam ještě ta dohoda s Ministerstvem životního prostředí, že vy byste si na ty peníze měli sáhnout přímo z toho státního rozpočtu? Děkuju.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: No, ten materiál se s touhle tou otázkou těch žádostí vypořádává v důvodové zprávě a hodnotí jenom počet těch úspěšných žádostí. Takže já tady nedokážu jako predikovat jako celkové procento z těch všech přijatých bylo těch úspěšných. Nicméně, pokud my se nebavíme jenom o důchodech, ale pokud máte osvědčení účastníka třetího odboje, jste žijící účastník, tak vám náleží ten ještě příspěvek jednorázový sto tisíc. A potom, pokud teda už jste jako po smrti, tak manželovi náleží padesát tisíc, a tady ta čísla k tomu mám. Za těch dvanáct let byl celkem ten jednorázový peněžitý příspěvek vlastně vyplacen 1 440 osobám a z toho bylo 1 290 přímých účastníků odboje odporu proti komunistům a 150 pozůstalých, manželů a manželek.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Ta druhá otázka se týkala rozpočtu, a ještě tam bylo před tím co?

Jana Karasová, Český rozhlas: První byla, jestli chystáte nějaké pobídky, aby ti zahraniční experti přicházeli…

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná o rozvoj jaderné energetiky v České republice, tak my jsme si vědomi toho, že to je výzva nejen technologická, finanční, ale samozřejmě i výzva z hlediska lidských zdrojů. My jsme si spočítali, že pokud opravdu půjdeme cestou až čtyř velkých reaktorů a rozvoje malých modulárních reaktorů, tak ta potřeba nového poolu talentů, jaderných fyziků, inženýrů, může být v řádu tisíců. Připravujeme se samozřejmě na to jak ve spolupráci s Ministerstvem školství, s univerzitami, kde chceme nalákat do budoucna více studentů na tyto obory. Vycházíme z toho, že máme tradici a že na tu tradici chceme navázat a pořád je tady existující know-how, které je potřeba té mladší generaci předat. S tím souvisí i to, že součástí tohoto konceptu musí být i, že tyto pracovníky primárně ochráníme před nabídkami, které budou mít z jiných jurisdikcí, protože je chceme udržet u nás, protože je budeme potřebovat.

A pokud se jedná o příliv odborníků v těchto oblastech, tak na tom seznamu těch zemí, které jsem četl, tak jsou i jaderné velmoci ve smyslu civilního rozvoje jádra, jsou to země, které mají civilní jaderné programy, a my samozřejmě budeme rádi, když se nám na konkrétní projekty podaří získat i specialisty z těchto zemí.

Pokud se jedná o tu otázku toho rozpočtu, tak já samozřejmě představu mám a jedna z věcí, která s tím souvisí, je i ten rozvoj toho jádra, tzn. postupné přijímání opatření, abychom zabezpečili to jaderné know-how jak na straně Ministerstva průmyslu a obchodu, tak i na straně spolupracujících orgánů jako je třeba SURAO nebo jako je třeba Úřad pro jadernou bezpečnost atd. Já nebudu zmiňovat teď konkrétní částky, protože nechci pak vést diskusi na téma, jestli to je výhra nebo prohra, protože já si myslím, že ta diskuse v tuto chvíli je zbytečná, protože my teprve zahajujeme tu rozpočtovací fázi.

Pokud se jedná o využití těch zdrojů z těch povolenek, tak je tam šest kapitol, na které se dají použít a které se bezprostředně týkají průmyslu a obchodu a které do určité míry jsou i těmi kapitolami, které vlastně tvoří velkou část toho, na co by se mohly ty výnosy použít. Já nebudu skrývat to, že určitě je pro mě prioritou nadále zajistit zdroje třeba pro kompenzace nepřímých nákladů jako jeden z mála programů notifikovaných, fungujících napříč Evropskou unií pro energeticky náročná odvětví. Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuju a další dotaz CNN Prima News. Tak ještě Česká televize.

Karolína Jelínková, Česká televize: Tak já to ještě využiji, jenom dotaz na pana ministra Šalomouna. Vyšlo vám třeba z té analýzy, kolika lidí by se mohlo týkat to snadnější zažádání právě o to osvědčení? Rozumím, že nebudete mít přesné číslo. Jde mi o to, jestli jde třeba o desítky lidí, aby to bylo představitelné.

A ještě jenom takové doplnění k panu ministru Síkelovi. Rozumím, dneska jste tedy o windfall tax nejednali, ale přesto by nás zajímalo vaše stanovisko, protože pan ministr financí mluvil už před časem o tom, že by příští rok už se windfall tax uplatňovat vlastně nemusela, i když to bylo původně v plánu. Tak jak se na tohle díváte vy, jestli to třeba v příštím roce má být nebo nikoli? Děkuju.

Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády: Ano, spíš půjde o nějaké desítky lidí, protože už od 1. března, kdy se zvýšily, nebo se upravil ten výpočet důchodů pro tyto skupiny, tak i to trošku způsobilo iniciaci nějakých těchto žádostí. Tohle to by tomu mohlo ještě pomoct a myslím, že se budeme bavit spíše o desítkách, maximálně nižších stovkách. A to je samozřejmě navázáno i na rozpočet a počítá se, že by to rozhodně bylo v řádu nějakých jako nízkých milionů. Takže ani v souvislosti s tímto se nepočítá o nějakém navyšování těch rozpočtových kapitol a každý resort to zvládne, kterého se to týká, z té své rozpočtové kapitoly, tak jak to je.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já k tomu mám dvě poznámky. Ta první je, Ministerstvo financí, a já s tím od začátku souhlasím, vždy říkalo, že ten výběr z té windfall tax by měl být takový, aby pokryl náklady, které Česká republika měla s řešením té energetické krize, ale to neznamená, že se musí tyto dvě položky fiskálně shodovat, tzn. mě určitě bude zajímat ta bilance, ten konečný účet jak z hlediska vynaložených nákladů za celou dobu, tak i z hlediska toho výběru.

Dívám se na to tak jako člověk, který byl zvyklý celý život rozpočtovat velké rozpočty a kontrolovat je kvartálně, tzn. každý ten rozpočet má nějakou příjmovou část, má nějakou výdajovou část, která má mandatorní a kvazimandatorní položky a pak vlastně položky na nové projekty. Výsledkem tohohle je pak nějaký přebytek nebo nějaký deficit. A pokud vám to nevychází, tak musíte pracovat buď s jednou, nebo druhou stranou, nebo s oběma. Tzn. buď s příjmovou nebo s výdajovou stranou anebo s oběma zároveň.

Takže uvidíme odhad příjmů, podíváme se, jak vypadají mandatorní a kvazimandatorní výdaje, jestli se s nimi dá nějakým způsobem pracovat, jaké máme nové projekty, strategické, důležité, ty, bez kterých se neobejdeme, uděláme prioritizaci, pak se podíváme, jak nám to vychází. No a pak se budeme muset zamyslet nad tím, jestli je to nastaveno správně. A to nastavení správně se samozřejmě bude týkat i výše deficitu.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak to je z tiskové konference vše, děkuji za pozornost a pěkné odpoledne přeji, na shledanou.