Interview s ministrem a předsedou Legislativní rady vlády Petrem Mlsnou
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozhodování Ústavního soudu o církevních restitucích vrcholí. Jasno by mohlo být už v pondělí 3. června. Víc detailů dodáme v Interview s naším hostem, dobrý večer. Hostem Interview je obhájce vlády u Ústavního soudu, ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna, dobrý večer.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Dobrý večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Na nález Ústavního soudu je tedy ještě brzy, musíme si počkat. Ale dokážete si představit, že Ústavní zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi zrušil?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Dovedu si to představit velmi těžko, protože samozřejmě i dnes u Ústavního soudu padl od jednoho ze soudců dotaz, zdali smlouvy, které podepsal stát s jednotlivými církvemi, které jsou vedeny v zákoně o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jsou politickou deklarací nebo skutečnou smlouvou. A zákon v tomto ohledu je naprosto jednoznačný. Jsou to skutečně smlouvy, které upravují práva a závazky. To znamená v případě, že by byl tento zákon zrušen, musí se hledat odpověď na otázku, co s těmito smlouvami bez zákonné opory.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
V tuto chvíli se to tedy v žádném případě neví ještě, teď předjímáme samozřejmě, spekulujeme. Ústavní soud by vydal nález, že jsou, je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi protiústavní. To znamená, že by se musel zrušit?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, ne, Ústavní soud sám ruší zákon samozřejmě, to znamená, pokud Ústavní soud vydá derogační nález a v něm bude konstatovat, že zrušuje zákon nebo některé části zákona, pak tyto jsou publikovány ve sbírce zákonů a od data, které stanoví Ústavní soud.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Špatně jsem se jenom vyjádřila, ale myslím to stejné, o čem mluvíte vy.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
To znamená, myslíte ty jednotlivé smlouvy, které uzavíráte?
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tak to je samozřejmě soukromoprávní úkon mezi státem a mezi jednotlivými církvemi. To znamená, soukromoprávní úkon nemůžete jednostranným způsobem zrušit, aniž by k tomu nebyla vůle obou stran. To znamená, na jedné straně státu, jak církví. Ale já bych chtěl dodat, že to je skutečně jaksi předčasná spekulace a to se uvidí už za pár dní v pondělí.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A chápu to správně, že proto jste na podpis smluv tak tlačili a chtěli jste ho stihnout ještě před projednáním církevních restitucí u Ústavního soudu, aby tam byl tento otazník, jak se to bude řešit dál?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
To musím zcela jednoznačně odmítnout, protože zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi je účinný od 1. ledna 2013. Samozřejmě...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ty smlouvy s církvemi a náboženskými společnostmi se mohly podepisovat ještě později, protože ten termín pro to je.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Jednoznačně, ale jestliže máte účinný zákon, tak podle tohoto, podle účinného zákona můžete postupovat. Tady je potřeba si uvědomit, že je poněkud nevyzpytatelný postoj navrhovatelů a vedlejších účastníků řízení sociálních demokratů a komunistické strany. Na jedné straně dávali návrh Ústavnímu soudu na vydání předběžného opatření, kterými by bylo zakázáno vládě podepsat smlouvy a dnes u Ústavního soudu navrhují předvolávat svědky a prolongovat řízení, a dokonce tam padl návrh na to, aby Ústavní soud podal předběžnou otázku k Soudnímu dvoru Evropské unie. Což jenom v reálu znamená prodloužení přerušení samozřejmě před Ústavním soudem a prodloužení celého řízení tak nejméně o rok až rok a půl, do kdy obvykle Soudní dvůr Evropské unie rozhoduje. To znamená, já dost dobře nechápu strategii navrhovatelů a vedlejších účastníků z řad sociální demokracie, kdy na jedné straně se snažili apelovat na to, aby bylo co nejrychleji rozhodnuto ve věci zákona o majetkovém vyrovnání církví a jejich dnešní postoj, který směřoval k dlouhodobému prolongování tohoto řízení.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak především asi chtěli, aby opravdu zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi byl zrušen a hledali jenom všechny možné kroky, kterých můžou využít.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
To asi, to je dost těžké, protože samotné, samotné položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie nemůže mít žádný vliv na rozhodování Ústavního soudu, protože Ústavní soud posuzuje pouze ústavnost v souladu s českým ústavním pořádkem. Soudní dvůr Evropské unie se pouze vyjadřuje, a to skutečně v interpretační rovině k tomu, jak vykládat unijní, unijní právo. A v tomto případě pokud jde o majetkové vyrovnání státu a církví, žádný evropský prvek není přítomen. To znamená, ta, ta otázka by byla zcela, zcela nesmyslná.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je perfektní?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Já si myslím, že zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi je velmi solidní kompromis. Velmi solidní kompromis, který se pohybuje v realitě. Pohybuje se v realitě toho, že máme v zákoně o půdě od roku 1991 blokační paragraf, který odkazuje na to, že tento bude zrušen až v okamžiku, kdy dojde k vyrovnání, vyrovnání mezi státem a církvemi. Do roku 2012 nebyl takový zákon přijat, to znamená déle než 20 let, což judikoval i Ústavní soud v mnoha nálezech, že stát je, stát je nečinný, že porušuje vlastnická práva církví, porušuje jejich legitimní očekávání. To znamená, skutečně to není o vůli, o vůli vlády, že nezbytně musí, ale samozřejmě ona musí dodržovat i nálezy Ústavního soudu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tento nález byl vydán v roce 2010 a tedy...
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
2007.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tedy bylo dostatek času na to, aby se opravdu vytvořil kvalitní zákon, ale stále ještě, aspoň to dnes zaznívalo velmi často u soudu, že přesto, že se na tomto zákonu už nějaký ten měsíc pracovalo, teď už tedy je účinný, tak že stále ještě jsou tam velké otazníky. Například má vláda jasno v tom, jaký majetek církvím vydá? Karol Hrádela, právní zástupce stěžovatelů, řekl, že nikdo nevíme, jaký majetek má církvím, se má církvím vydat. Tak víme to?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Samozřejmě, že to víme. Zákon vám jednoznačně stanoví, kdo je povinnou osobou a kdo je oprávněnou osobou. Ale vy nevíte, jestli si oprávněná osoba podá žádost o vydání majetku. Vy nevíte, jestli oprávněná osoba skutečně prokáže vůči povinným, to jest třeba vůči, vůči pozemkovému fondu nebo Státnímu pozemkovému úřadu v dnešní době nebo vůči státnímu podniku Lesů České republiky, že byla vlastníkem tohoto původního historického majetku. Ta představa, která vznikla možná z vyjádření před Ústavním soudem stran, stran doktora Hrádely působí nebo i doktora Zaorálka působí stylem, že církve přijdou ke státním orgánům a ty jim vydají všechno, o co si řeknou. Ale realita je úplně jiná.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč tedy neexistuje nějaký seznam, kde by opravdu všichni viděli, kdo má nárok na to vůbec žádat o majetek?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, samozřejmě to je těžká otázka, protože žádat si budou...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale o to tady jde a o to hodně opozice volala.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, opozice volala, tak jak jsem dneska vyrozuměl ze slov jejich zástupce, k tomu, aby se vůbec nic nevypořádalo a dokonce i věta, že co bude za 30 let, až dojde k odluce státu o církvi, to nás nemusí nikoho zajímat, mě poměrně tedy šokovala a vypovídala asi o celkovém, celkovém postoji k tomu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale argumenty, o které se opírají všechny strany, které si stěžovaly u Ústavního soudu, tak tam velmi často zaznívá, že neexistuje seznam, nevíme vlastně vůbec který majetek se bude vydávat.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Teď vám jde o parcelní čísla, anebo o rámcovou představu toho majetku, protože...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vy jste samozřejmě z nějakých informací, které máte k dispozici, museli vyčíslovat hodnotu navraceného majetku. To znamená, že vy musíte mít přece nějakou představu nebo jak se toto stanovovalo?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Řeknu to ve stručnosti, protože ten proces toho vyčíslování za prvé je podrobně popsán v tom, co vláda zaslala Ústavnímu soudu a je to publikovaná i na stránkách Ústavního soudu. Ale platí rámcově. Za prvé jste musela vyčíslit rozměr původního historického církevního majetku. Ten byl vyčíslen podle odhadů na 261 tisíc hektarů, s tím, že zahrnoval samozřejmě ornou půdu, zahrnoval, zahrnoval lesy, zahrnoval vodstva, zahrnoval i jiné pozemky, například sady a tak dále. Od tohoto musíte odpočítat hodnotu, kterou dnes prokazatelně spravují povinné osoby, to jest Lesy České republiky a Státní pozemkový úřad, které spravují celkem 200 tisíc nebo přibližně kolem 200 tisíc hektarů jednoznačně původního církevního majetku, ale to není celá, celá hodnota, protože pak ještě existuje církevní majetek, který se nachází v oblastech, ve kterých vydáván být nemůže a to jsou třeba národní parky, vojenské újezdy, majetek církevní, který je ve vlastnictví obcí, fyzických osob nebo právnických osob. My si musíme uvědomit, že to nebude okruh majetku, kde snad někdo přijde za fyzickou nebo právnickou osobou a bude po ní požadovat, aby jí tento majetek byl vydán. To je zcela jiný typ restituce než který probíhal podle, podle restitučního zákonodárství v 90. letech, ať už podle zákonu o mimosoudních rehabilitacích nebo podle zákona o půdě. A založen je taky na úplně jiném principu a to je právě ta otázka té finanční náhrady, o kterou nebo která je kritizována nebo předmětem kritiky.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Zůstaňme ale, pardon, já se omlouvám, zůstaňme ale u toho seznamu. Bude tedy k dispozici něco, kde si i lidé budou moci prohlídnout, kdo vlastně na co má nárok, co se bude třeba navracet, kdo co poptává?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tak samozřejmě, až uplyne lhůta v průběhu tohoto roku, kdy si povinné, kdy si oprávněné osoby budou moct podat žádost o vydání majetku, pak si nemyslím, že nebrání nic tomu, aby takovýto, takovýto seznam byl zveřejněn nebo aby byl zveřejňován průběžně.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo ho bude zveřejňovat?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Ty povinné osoby. A ty jsou dvě, a to jsou Lesy...
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Lesy České republiky a pozemkový...
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Lesy a Státní pozemkový úřad, přesně tak.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr zemědělství, pokud se nepletu, tvrdí, že Státní pozemkový toto zveřejňovat nemůže.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tak to je ta debata, která se vedla, jestli je to skutečně informace, která podléhá podzákonu 106/99 o svobodném přístupu k informaci a jestli ji vůbec může státní instituce zveřejňovat bez souhlasu, bez souhlasu toho, toho žadatele.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A může?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Ale já se domnívám, že tak jak je napsán zákon, zákon 106 v té stávající, stávajícím znění je to velmi problematické, velmi problematické. Ale jak jsem zaznamenal i v médiích v posledních týdnech, tak snad je i preliminárně, nějaká předběžná dohoda o tom, že by mohlo v tomto ohledu dojít ke změně zákona o svobodném přístupu k informacím.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže církve samotné nic zveřejňovat nebudou, tak jak je o to žádal ministr zemědělství Petr Bendl?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tak pokud, pokud budou chtít, tak to samozřejmě mohou učinit, v tom jim nemůže, nemůže vůbec, a v tom jim nic nebrání, pokud budou chtít zveřejnit, o jaký majetek si požádali u povinných osob, tak ho můžou samozřejmě kdykoliv písemně elektronicky zveřejnit. Ale jak říkám, ještě opakuji, nevíme, jaký bude rozsah toho majetku, protože o některý majetek například nebude zažádáno z toho důvodu, že nebude prokázáno vlastnické právo.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A těch 75 miliard, které jsou momentálně vyčísleny, to je strop, přes který v žádném případě nepůjdete?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
To je, to je strop, který vychází právě z těch odhadů, které jsem začal před chvílí, před chvílí popisovat. To jest vyčíslení objemu nemovitostí, na které by tato úprava měla dopadnout. Jak jsem řekl, 200 tisíc hektarů je v držení Lesů České republiky a Státního pozemkového úřadu, podle údajů, které tyto instituce dodaly. A zbytek těch nemovitostí se nachází v oblastech, ve kterých vydáván být nemůže, to jsou, říkám, národní parky nebo i vlastnictví obcí. Ani obce nebudou povinnou, povinnou osobou. To znamená, ty nadále zůstanou ve vlastnictví obcí, fyzických osob, právnických osob a podobně.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale nemůže se v žádném případě stát, že by se sešlo tolik požadavků, které by v sumáři, v hodnotě překročily 75 miliard korun a tím pádem se církvím třeba navracelo ještě daleko více.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, přesně tak, přesně tak. A to byla ta maximální zastropovaná hranice toho majetku, ale to vláda opakovala neustále od samého počátku, která se pohybovala někde kolem těch 234 tisíc hektarů nemovitostí.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte v tuto chvíli informaci o tom, kolik žádostí už se sešlo na jednotlivých úřadech?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Nemám, protože to není samozřejmě v mé gesci. Já nemám pod sebou ani Lesy České republiky, ani Státní pozemkový úřad. Takže samozřejmě tyto informace nemám, ani nemohu mít z hlediska své funkce.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Samozřejmě že se diskutovala i otázka o tom, o prokazatelnosti o nároku na navracené nemovitosti. A vždy jsem slyšela z úst představitelů koalice, že důkazní nebo to, aby se prokázalo, že opravdu tento majetek církvi patří, že je na straně církve. Kdo to bude posuzovat tedy nakonec?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, ta povinná osoba.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená Lesy České republiky a pozemkový...
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
A Státní pozemkový úřad.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pozemkový úřad. Nemůže tam dojít k nějakým chybám, protože jak jsem se dočetla, podle odhadů České biskupské konference by mělo jít až o 100 tisíc položek, o jejichž navrácení se bude rozhodovat. To je ohromné číslo. Může dojít k nějaké chybovosti, může tam dojít k nějakým podvrhům, je to opravdu ošetřeno tak, aby církve dostaly majetek, na který mají nárok?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Zákon jednoznačně přenesl důkazní břemeno při vydávání majetku na oprávněnou osobu, to znamená na církve, na církve nebo náboženské společnosti či jiné, jiné subjekty. Samozřejmě k chybě může dojít vždycky, nicméně všechny ty žádosti musí být doloženy prokazatelně vlastnickým právem v rozhodném období, to znamená, kdy došlo k té křivdě od 25. února 48 do 1. ledna 1990. To může být prokázáno různým způsobem. To může být prokázáno samozřejmě opisem z pozemkové, z pozemkové knihy nebo to může být prokázáno už dneska stávajícím stavem třeba vedení nebo takovýchto nemovitostí v rámci blokace podle zákona, zákona o půdě. To samozřejmě bude dlouhý proces, to jako nebude záležitost, která by se odehrála během, během dvou tří měsíců příští rok až skutečně uplyne lhůta pro podávání žádosti o vydávání, vydávání církevního majetku. Bude to složitý proces, ale bude jednoduší v jedné věci, že máte jednoznačně určené dvě povinné osoby a ty tomu samozřejmě musí přizpůsobit veškerý management, vyřizování stížností, nastavení kontrolních mechanismů uvnitř těch institucí, institucí samých. To znamená, nebude to nekontrolovaný proces restituční, jako probíhal počátkem 90. let.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy to popisujete jako velmi dobře nalinkovanou záležitost, ale proč tedy například Karol Hrádela, právní zástupce stěžovatelů, tvrdí, že finanční náhradu dáváme někomu, kdo majetek prokazatelně nevlastnil a těch argumentů se schází i docela dost z řad opozice?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, protože to je nesmysl. To je od samého počátku nesmyslný argument. Jestli jste si všimla, dneska v rámci řízení u Ústavního soudu nebyl vznesen ani jeden jediný právní argument, který by, který by podkopával konstrukci nebo ten zákon o majetkovém vyrovnávání s církvemi. Já jsem z toho měl dojem, že to je spíš, spíš jakoby politické, politické cvičení pro veřejnost v přímém, v přímém přenosu. Není vůbec pravdou, že církve nebo náboženské společnosti nevlastnily tento majetek. Už samo znění paragrafu 29 toho blokačního paragrafu v zákoně o půdě říká: do doby, dokud nebude vypořádána otázka původního církevního majetku, nebude, nebude s tímto majetkem nakládáno. Už zákonodárce v roce 1991 jednoznačně konstatoval v zákoně o půdě, že vlastníkem toho původního historického církevního majetku jsou církve nebo náboženské, náboženské společnosti nebo samozřejmě jejich, jejich, jejich složky, třeba farnosti nebo, nebo jiné subjekty.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Další argument, který jste slyšel i vy sám dnes při jednání Ústavního soudu od místopředsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, který tvrdí, že v článcích arcibiskupa Graubnera stojí, že by římskokatolická církev měla nárok na 98 procent majetku, ale velkoryse nabídla 20 procent ostatním církvím. Pokud tedy takovým způsobem vznikalo rozdělení, tak by opravdu nešlo o vyrovnávání majetkových křivd.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, ne, to pletete dvě věci dohromady. Nebavíme se o naturální restituci, nebavíme se o tom navracení majetku. Bavíme se o té celkové finanční, finanční náhradě, která skutečně kdyby se přepočetla mezi jednotlivé církve, tak by 98 procent té částky obdržela, obdržela římskokatolická církev a 2 procenta ty zbývající, zbývající církve, které jsou dneska financovány, financovány státem. Tady je potřeba říci, že stát přistupoval k vyjednávání s církvemi, že bylo primárně na nich, aby si rozhodly samozřejmě, jak tato částka bude distribuována. Pokud by mezi nima teprve nebyla, nebylo dosaženo dohody, tak by nastoupil stát, který by samozřejmě musel ctít tento proporční princip. Ale to je i to, co já jsem dneska zdůrazňoval u Ústavního soudu. Ten návrh zákona pokud by skutečně přiřknul finanční náhradu ve výši 98 procent římskokatolické církvi, tak by snížil ten prostor náboženské plurality v České republice, protože ty ostatní, ostatní církve nebo náboženské společnosti by se zcela ocitly, ocitly na okraji. Takže je to ekumenický návrh a je to návrh, který do budoucna samozřejmě pomůže, pomůže všem církvím a náboženským společnostem v tom, aby se mohly svobodně rozvíjet.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A kde máte jistotu, že nedojde k tomu, že ty peníze nebude využívat přímo církev, ale bude je spravovat třeba nějaký jednotlivec, že se vyvedou úplně mimo církev a nebudou sloužit pro tyto účely?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tak vycházejme také z toho, kdy církve vznikly, jak dlouhou dobu existují a jakou, jakou vykonávaly činnost. Já si myslím, že to jsou přesně, přesně argumenty, které útočí na ty nejnižší půdy, že snad někdo tady vezme peníze a vyvede je, vyvede je do zahraničí, scizí je a zavře se, zavře se, zavře se voda.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba do Vatikánu, ty argumenty tady zaznívají. To se nebojíte?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Já se, já se nebojím toho, že by církev přestala vykonávat činnosti, které vykonává 2 tisíce let, že najednou přestane vykonávat pastorační činnost, že najednou přestane skutečně vykonávat humanitární účely. Vemte si, že i v dnešní době, kdy, kdy skutečně církve jsou financovány státem, tak z těch zdrojů, které získávají, provozují řadu, řadu hospiců, řadu zařízení, kde skutečně se poskytuje paliativní péče a tak dále. To znamená, oni operují v této, v této humanitární oblasti v dnešní době. Nevím, co by mě mělo vést k přesvědčení, že tomu v budoucnosti nebude jinak.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se na to ptám záměrně, protože přece i několik desítek farářů, teologů a religionistů, kteří koneckonců podepsali jakousi petici, tvrdí, že se z církví můžou stát korporace vedené logikou zisku a tím popřou svůj smysl. A vyzývali svého času poslance a senátory, aby propojili otázku církevních restitucí s financováním obecně prospěšných organizací.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tak to je další omyl, který jsem dneska se snažil u Ústavního soudu vyvrátit. Již dnes zákon o církvích a náboženských společnostech, zákon 6 z roku 2002 stanoví jak církevní právnickým osobám, tak i církvím jednoznačnou povinnost, že výdělečná činnost může být u nich pouze doplňkového charakteru. To znamená, církve nikdy nemohou, tudíž podle stávající právní úpravy z roku 2002 vykonávat primárně, primárně výdělečnou činnost. Právní řád jim to zakazuje. To je první, první důležitá poznámka. Druhá důležitá poznámka, máte taky Listinu základních práv a svobod a článek 16 Listiny základních práv a svobod, který jednoznačně garantuje autonomii vnitřních poměrů, poměrů církví. Stát nemůže určovat de facto soukromoprávnímu subjektu, jak má nakládat s prostředky, kam je má, kam je má umisťovat, k jakým účelům je má využívat. Takové tendence, anebo takové návrhy nebo paragrafy byly v původním znění zákona z roku 2002, který Ústavní soud ve svém velkém nálezu k tomuto zákonu zcela zrušil a jednoznačně konstatoval, že do toho, co se děje uvnitř církví, stejně tak jako co se děje uvnitř jiných spolků, není státu vůbec nic a on nemůže tímto způsobem zasahovat do autonomních procesů. Protože kde je hranice od toho, že stát začne určovat církvím, kam mají vynakládat prostředky, aby to začal určovat spolkům, aby to začal určovat neziskovým organizacím.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Může ale minimálně vznést tuto otázku a může s nimi o tom debatovat, což udělal například prezident Miloš Zeman, který navrhuje, aby církve část peněz z restitucí věnovaly na budování sítě hospicu, ve kterých důstojně dožijí staří lidé spíše než v léčebnách dlouhodobě nemocných. Tak to se třeba vládě líbí a proč s tím nezačala už ona?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
To se mi velmi líbí, ale já jsem zaznamenal, že toto církve deklarovaly od samého počátku, kdy se o církevních restitucích začalo vyjednávat. Že to zapadlo v politickém křiku odpůrců majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi, je věc jiná. A já vítám to, že pan prezident znova toto skutečně, toto prohlášení učinil a církve, církve jenom potvrdily to, co deklarovaly již, již od toho roku 2007, kdy se vlastně reálně začalo na nějaké podobě majetkového vyrovnání mezi státem a církvemi, církvemi pracovat.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A debata o účelově vázaných peněz třeba?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, to je právě to zasahování do tý vnitřní autonomie církví, které, které by jednoznačně porušovalo článek 16 Listiny základních práv a svobod. A bylo by v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, který již v minulosti řekl, že stát nemůže jakýmkoli způsobem zasahovat do ustavování orgánů církví, náboženských společností, kontrolovat, jakým způsobem tyto, tyto instituce nebo církve fungují a podobně. Takže to je, to je, to je prostě nemyslitelná, nemyslitelná představa. A hlavně je to, by to byl absolutně nebezpečný precedent.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Zároveň dnes také u soudu zaznívalo to, že v 90. letech, kdy probíhal vlna restitucí, tak tehdejší restituenti jsou oproti dnešní restituci, co se církví týče, naprosto znevýhodněni. Co se týče cen, hodnot majetku a tak podobně. Proč?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
No, vůbec nejsou, to je další účelový argument. Musíme se podívat, jak byly pojmuty restituce podle zákona o mimosoudních rehabilitacích nebo podle zákona o půdě. Primárně se osobě, která měla nárok na navrácení, navrácení majetku a nebylo možné jí tento majetek vydat, protože neexistoval nebo byl zastavěn a podobně, existovalo tam právo nějaké třetí osoby, se vydával náhradní, náhradní majetek. To znamená, ta osoba dostala náhradní majetek, ekvivalent toho, v čem jí byla způsobena újma. Samozřejmě ta cena toho majetku, který dostala třeba v roce 93, byla jiná než cena, za kterou třeba ten majetek v roce 2010 prodal. To je první důležitý, důležitý aspekt, restituce v 90. letech jsou vedeny hlavní myšlenkou naturální restituci, není-li tato možná, tak teprve poté finanční náhradou. U církví tomu tak není. Není-li možné církevní majetek vydat, protože je v držení obce nebo fyzické osoby, nedostává žádný náhradní pozemek, ano, nebo žádnou náhradní nemovitost, dostává jenom ten majetek, který má v držení Lesy nebo Státní pozemkový úřad. To je první, první faktor a druhý faktor, samozřejmě ten okruh nebo ta skutečnost na realitním trhu, jak vypadala počátkem 90. let, vůbec nemohla hovořit, aby byla určena tržní cena, protože žádná tržní cena neexistovala. Ten trh se začal, začal nabíhat až v 90. letech. Ale to, jak lidi restituenti z 90. let zhodnotili svůj majetek, to už je jaksi, jaksi mimo tu debatu, to už, to už ti kritici, kritici neříkají, že ji někdo prodal třeba tu nemovitost za tržní cenu dnešních cen roku 2013 a podobně. Ale to je zcela legitimní, každý si naloží s tím majetkem, který, který obdržel v rámci restitucí, dle své úvahy.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k samotnému projednávání zákona, o tom také byla řeč. Vládní koalice omezovala diskusi a porušovala jednací řád.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
To je argument, který vznesli, vznesli navrhovatelé. Já samozřejmě nemohu mluvit za Poslaneckou sněmovnu, vláda se vyjadřuje jenom skutečně k obsahu toho, toho zákona.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to na vás působí tedy, že půl hodiny po půlnoci předsedkyně poslaneckého klubu požádala o přestávku na jednání klubu, a najednou když byli všichni poslanci této strany pryč, tak předsedkyně Poslanecké sněmovny řekne, že se přestávka ruší. A prosím velmi stručně.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tam se hlavně, ano, tomu rozumím... ano, ano, velmi stručně. Tam hlavně došlo k tomu, že navrhovatelé argumentovali tím, že kdykoliv když požádá předseda poslaneckého klubu o přestávku, je mu tato poskytnuta. A to je základní, základní omyl nebo nepravda, která tam byla uvedena. Není tomu tak v praxi. Skutečně kterýkoliv z poslanců může nechat hlasovat o návrhu na přestávku pro poslanecký klub a tak se tomu stalo i v tomto případě a tento návrh, tento návrh nebyl schválen.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to demokratické?
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Tak samozřejmě musíte si uvědomit, že autonomní procedury v parlamentu vždycky musí odrážet, aby ten parlament fungoval efektivně, aby fungoval efektivně, aby skutečně menšina nemohla, nemohla blokovat tu většinu, aby ten parlament byl, byl, byl funkceschopný. Ale to jsou standardní, standardní pravidla, která, která jsou už v judikatuře Ústavního soudu vyjudikována. Nepředpokládám, že pro procedurální argumenty by snad mohl být tento zákon jakýmkoliv způsobem ohrožen.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Petr Mlsna, ministr a předseda Legislativní rady vlády, děkuju vám za to, že jste přišel do Interview, na shledanou.
Petr MLSNA, ministr a předseda Legislativní rady vlády /nestraník/
--------------------
Na shledanou, děkuji za pozvání.
Rozhovor můžete vidět zde.
