Legislativní rada vlády schválila nařízení vlády o stanovení důchodového věku některých horníků

Schválen byl návrh nařízení vlády o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993.
Přerušeny byly návrh zákona o důchodovém pojištění a o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, návrh zákona o Hasičském záchranném sboru ČR, návrh zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a návrh zákona o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení:
Návrh novely zákona o důchodovém pojištění upravuje podmínky pro získání nároku na dřívější odchod do důchodu u některých horníků. Konkrétně se jedná o snížení důchodového věku o pět let při odpracování stanoveného počtu směn pod zemí v hlubinných dolech. V novele je navrhován nižší důchodový věk některých horníků včetně zvláštního způsobu stanovení procentní výměry starobního důchodu těchto horníků. Podmínkou pro snížení důchodového věku o pět let bude odpracování příslušného počtu směn pod zemí v hlubinných dolech; obecně se bude jednat o 3 300 směn s tím, že v některých specifických případech (skončení zaměstnání v hornictví z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice nebo zaměstnání v uranových dolech) postačí nižší počet těchto směn.
Předkladatelem zákona je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
LRV projednávání návrhu zákona přerušila.

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993:
Nařízení reaguje na současnou situaci ve společnosti OKD a předpokládaný výrazný útlum těžby v budoucích letech a ruší omezující podmínku, která bránila některým horníkům snížit věkovou hranici odchodu do důchodu o pět let. V novele nařízení se vypouští dosavadní omezující podmínka pro snížení důchodového věku o pět let, která spočívá v tom, že příslušný počet směn pod zemí v hlubinných dolech musel být získán jen před rokem 2009. Navrhovanou úpravou se tak rozšíří okruh horníků, na které se toto nařízení bude vztahovat; podmínka nástupu do hornického zaměstnání před rokem 1993 však zůstává zachována, neboť je stanovena v zákoně o důchodovém pojištění.
Předkladatelem zákona je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
LRV doporučila vládě návrh schválit ve znění jejího stanoviska.

Návrh zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru):
Návrh zákona vychází z analýzy právního a skutkového stavu, jejímž výsledkem je potřeba nově upravit postavení a organizaci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen „hasičský záchranný sbor“) v návaznosti na změny, které v období od nabytí účinnosti dosavadní právní úpravy nastaly v oblasti právní i věcné. V dosavadní právní úpravě je pouze vymezeno zřízení hasičského záchranného sboru. Jeho postavení, úkoly, organizace a řízení, povinnosti, oprávnění a prostředky příslušníka hasičského záchranného sboru, ostatní oblasti fungování upraveny nejsou. Cílem navrhované právní úpravy je tedy dosažení stavu, kdy postavení hasičského záchranného sboru bude regulováno právní úpravou koncipovanou přehledně a systematicky správně.
Adresátem předmětné právní regulace jsou zejména příslušníci a zaměstnanci plnící úkoly svěřené hasičskému záchrannému sboru. Regulace se nově dotkne i jednotek dobrovolných hasičů, které podle návrhu § 10 jsou buď zcela, nebo zčásti začleněny do organizační součásti určené k plnění úkolů za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Adresátem předmětné právní regulace jsou i bývalí příslušníci. Právní úprava totiž těmto bývalým příslušníkům umožňuje nosit při vhodných příležitostech služební stejnokroj s odlišujícím označením.
Předkladatelem zákona je Ministerstvo vnitra (MV).
LRV projednávání návrhu zákona přerušila.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů:
Návrh zákona je reakcí na nové evropské předpisy upravující pravidla poskytování veřejné podpory, především od 1. července 2014 platné nové nařízení o blokových výjimkách – nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem a nový Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. V důsledku přijetí uvedených evropských předpisů se mění především základní terminologie a pojmy, se kterými zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací pracuje a ze kterých vychází. Jde např. o zavedení definice pojmu průmyslový výzkum, změnu pojmů aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Zavádí se zcela nově pravidla pro investice do výzkumných infrastruktur. Výrazně odlišná je definice výzkumných organizací, která sama podstatným způsobem ovlivní činnost vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR a dalších výzkumných organizací v České republice.
Předkladatelem zákona je Úřad vlády ČR - Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVV).
LRV projednávání návrhu zákona přerušila.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony:
Hlavním účelem navrhovaných změn je zefektivnit a zrychlit proces nakládání s majetkem státu, a to zejména cestou posílení role Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových při hospodaření a nakládání s nepotřebným majetkem státu, v této prvé fázi konkrétně s nemovitými věcmi. Pro hospodaření s vybraným majetkem bude využíván centrální registr administrativních budov. Navrhovanou úpravou se zohledňují i aktuální potřeby praxe a postupně získávané poznatky spojené s dopady nabytí účinnosti nového občanského zákoníku, jemuž se zákon o majetku státu v nezbytném rozsahu přizpůsobuje současně terminologicky.
Předkladatelem zákona je Ministerstvo financí (MF).
LRV projednávání návrhu zákona přerušila.

Další pravidelné zasedání LRV bude 12. února.