iRozhlas: Jednání o evropském rozpočtu teprve začínají. Je tu mnoho zájmů a málo zdrojů, říká ministr Dvořák

Na první návrh se snáší kritika z různých stran. Jak to vidíte vy?
Je celkem pochopitelné, že kritika se snáší z různých stran, a to zejména v rozdělení čistí plátci a čistí příjemci. Příjemci by chtěli dostávat víc a platit méně a plátci by chtěli platit méně a případně získávat víc, což je celkem logické. Jsme na začátku vyjednávání, program byl představen včera (ve středu) a předpokládá se, že se o něm dva roky bude vyjednávat.

Česká vláda si drží trochu rezervovaný postoj, což znamená ani žádnou velkou kritiku, ani žádné velké nadšení. Máme pořád stejné priority, a to jsou konkurenceschopnost a obrana. Obě dvě položky jsou z našeho pohledu pokryty celkem solidně.

Velká bitva proběhne o nových zdrojích a o tom, jakým způsobem by měly být zajištěny, případně zda bude zvýšen příspěvek jednotlivých států. Logické a evidentní je, že Česko bude v příštím období dostávat menší část z evropských zdrojů. Budeme dále čistým příjemcem, ale rozdíl bude menší.

Zohledňuje podle vás rozpočet dostatečně současné největší výzvy obranu a konkurenceschopnost? Europoslanci z rozpočtového výboru tvrdí, že ne.
Myslím si, že je to snaha všechny uspokojit a nikoho nenaštvat, což obvykle nevede k cíli. Slyším hlasy, které říkají, že by rozpočet měl být ještě ambicióznější. Klub přátel koheze bude volat po tom, že musí zůstat dostatečně velké zdroje na regionální rozvoj. Původní cíl Evropy byl vyrovnat diference mezi jednotlivými kraji.

Čelíme novým výzvám a z nich největší jsou náklady na obranu. Musíme také splácet dluhy na Next Generation. To všechno bude vyžadovat vyšší zdroje. Je logické, že ti, kteří by to měli zaplatit, se budou velmi intenzivně bránit tomu, aby to celé šlo za nimi, a budou se snažit přenést část i na ty, kteří pouze konzumují.

Kritika je celkem pochopitelná, protože si všichni teprve kolíkují svoje pozice. Čeká nás hodně složitá situace a debata, protože zájmů je příliš mnoho a zdrojů pořád moc není.

Zvyšování příspěvků

V únoru jste se s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem ve Varšavě shodli, že bude nutné zvýšit příspěvky členských států do rozpočtu EU. Platí to stále?
Je tam zvýšení až na 1,26 národního důchodu a jde o zdvojnásobení zdrojů rozpočtu. Jestli je to obhajitelné, to vám opravdu říct neumím. Piotr Serafin to avizoval dopředu, ale je možné, že to je vyjednávací taktika, kdy se nasadí trošku výš laťka a pak se bude posouvat dolů tak, aby všichni měli pocit, že uspěli.

Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je návrh víceletého finančního rámce EU alarmující. Posiluje podle ní kompetence Evropské komise a svazuje národní státy byrokratickými opatřeními. Jak to vidíte vy?
Já tento pocit nemám. Naopak bych viděl jisté nebezpečí ve snaze oslabit rozhodovací pravomoci Evropského parlamentu, a to proto, aby se nedával větší prostor potenciálním oligarchům, autoritářům, které můžeme v Evropě do budoucna vyhlížet docela s velkou pravděpodobností. Nebude to už jenom jeden stát, může jich být více.

Evropský rozpočet by měl pokrývat více evropské zájmy, a tak s hodnocením paní bývalé ministryně úplně nesouhlasím.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza tvrdí, že nový evropský rozpočet nebude mít na ceny potravin žádný vliv. Naopak zemědělci se obávají zdražení a nekvalitních dovozů. Kdo je podle vás blíž pravdě?
Přitakal bych spíš Tomáši Prouzovi. Nechci se nikoho z farmářů a zemědělců dotknout, ale oni jsou hrozně zvyklí na to, že budou dostávat dotace. A už za bolševika se říkalo, že největší nepřátelé zemědělců jsou jaro, léto, podzim a zima. Kdykoliv je moc teplé léto nebo moc studená zima nebo moc deštivý podzim, tak zjišťujeme, že je to mimořádný zásah do jejich zisků a žádají kompenzace.

e to velmi silná lobby, dovedou svými traktory a valníky s hnojem ochromit každé velké město a dovedou si svoje věci vybojovávat. Já si osobně nemyslím, že je tento rozpočet pro ně nebezpečný. Je ale nutno přiznat, že společná zemědělská politika možná nebude tak jednoznačně silná, protože bude sjednocena do jednoho balíku stavu kohezí.

Složitá jednání

EU bude muset od roku 2028 splácet dluh, který na sebe vzala kvůli koronavirovému fondu. Jakými cestami chce Evropská komise navýšit rozpočet? Z jakých zdrojů ho chce navýšit?
Je to velmi otevřené a citlivé téma, jde o nové vlastní zdroje, popřípadě zavádění nových dalších poplatků, jako jsou ETS, E-waste, což znamená zpoplatnění elektronického odpadu, a další. Je tam několik návrhů, které podle mě budou procházet docela složitým jednáním.

Je tam zajímavá myšlenka na vytvoření korporátního zdroje, kdy by korporace platily větší daně nebo příspěvky. Je tam možnost lépe využít cla a případně zpoplatnit nerecyklovatelné plasty a další. Jsou to podle mě spíš návrhy k diskusi, než že by bylo jednoznačné, že to za dva roky takto bude.

Stále se připomíná, že se očekávají dlouhá intenzivní vyjednávání. Co bude prosazovat Česko?
Myslím si, že bez ohledu na to, jak dopadnou volby a jak bude sestavena nová vláda, tak na prioritách se nic nemění. Jak konkurenceschopnost, tak náklady na obranu jsou názoru životním zájmem Česka. V tuto chvíli jako prioritu přidáváme konektivitu, zejména s akcentem na vysokorychlostní tratě, protože si myslíme, že to je věc, ve které bychom měli výrazně pokročit v příštím období.

Podle mého názoru by se dal najít prostor na tento zdroj. Jak bude ale jednání pokračovat? Jak bude příští vláda akcentovat tyto dvě priority, nebo najde nějakou jinou? Bude se snažit vyhovět více regionům nebo zemědělcům? To neumím odhadnout, ale pokud by byla vláda na půdorysu té současné, tak si myslím, že není důvod priority měnit a přehodnocovat.

Originál článku najdete zde.