EN

Vláda České republiky

Strakova akademie - sídlo vlády ČR a Úřadu vlády ČR



Vláda zasedala... Vláda navrhla... Vláda rozhodla... Čtete podobné věty v novinách, případně je slyšíte v televizi či rádiu, a přesto si nedokážete představit, co konkrétního se za nimi skrývá?

Denně se dovídáte z médií, co vše vláda udělala, ale netušíte přesně, jakou práci vlastně vláda vykonává? Jaký úkol má vlastně předseda vlády a Úřad vlády ČR? Říká vám něco jméno Strakova akademie, ale nevíte přesně co? Případně jste někdy v Praze přecházeli Vltavu po Mánesově mostě a po pravé ruce jste viděli majestátní budovu, ale nevěděli jste, proč na ní vlaje státní vlajka a kdo v ní sídlí? Pokud vám tedy vrtají hlavou podobné otázky, zveme vás k malé informační exkurzi.

Vláda České republiky

Vláda České republiky je vrcholným orgánem výkonné moci a tvoří ji předseda vlády, místopředsedové a ministři. Ke vzniku nové vlády dochází po všeobecných parlamentních volbách, kdy dosavadní vláda podá demisi a prezident republiky jmenuje na základě výsledků voleb nového předsedu vlády. Na jeho návrh pak jmenuje ostatní ministry. Nově složená vláda musí do třiceti dnů od jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o vyslovení důvěry.

Pokud pro vyslovení důvěry hlasuje nadpoloviční počet poslanců přítomných ve Sněmovně, vláda důvěru získá, pokud ne, musí podat demisi a prezident republiky pověří sestavením vlády jinou osobu. V případě, že důvěru nezíská ani tato vláda, ve třetím pokusu pověřuje osobu mající sestavit vládu opět prezident, ale tentokráte na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Kdyby selhal i tento třetí pokus, prezident republiky rozpustí Sněmovnu a vyhlásí předčasné volby.

Předseda vlády

Vláda se zpravidla schází jedenkrát týdně na pravidelném zasedání. Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony. Předseda vlády dále svolává schůzi vlády zasláním programu schůze s určením data a místa konání všem členům vlády. V jeho nepřítomnosti jej zastupuje místopředseda nebo pověřený ministr.

Vláda rozhoduje o zásadních otázkách celostátního významu, pokud nejsou tato rozhodnutí v kompetenci ministerstev, případně jiných orgánů státní správy. Vláda rozhodnutí přijímá na základě písemného materiálu předloženého členem vlády, výjimečně na základě ústní informace, jde-li o věc, která nesnese odkladu. Následné usnesení vlády musí schválit nadpoloviční počet členů vlády a zavazuje všechny její členy, ministerstva a další orgány státní správy.

Příprava materiálu pro jednání schůze vlády a jeho předkládání vládě je řízeno velmi podrobným jednacím řádem. Materiál, který má být vládě předložen, musí být zaslán ke stanovisku všem ministrům, místopředsedům vlády, guvernérovi České národní banky a vedoucímu Úřadu vlády ČR, případně vedoucím dalších institucí, jichž se daný materiál dotýká. Jednání vlády jsou neveřejná a pořizuje se z nich písemný záznam. Jeho správnost ověřují členové vlády, jichž se konkrétní bod rozpravy týká. Záznam z jednání schůze vlády se zveřejňuje na oficiálních stránkách vlády.

Úřad vlády České republiky

Úřad vlády ČR je ústředním orgánem státní správy a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády ČR a jejích orgánů. Úřad vlády ČR bezprostředně zajišťuje podmínky pro práci odborných útvarů předsedy vlády a členů vlády organizačně začleněných do jeho struktury. Mezi orgány vlády, jejichž chod Úřad vlády ČR zabezpečuje, patří např. Legislativní rada vlády, Bezpečnostní rada státu a Rada vlády ČR pro lidská práva.

Úřad vlády ČR rovněž spravuje několik reprezentačních objektů, které jsou ve vlastnictví státu – např. Kramářovu vilu, Hrzánský palác nebo vilu bývalého prezidenta Beneše v Sezimově Ústí. Tyto objekty jsou převážně využívány pro zasedání vlády, pracovní jednání či ubytování zahraničních delegací na nejvyšší úrovni.

Sídlo Úřadu vlády

Neméně zajímavá je i budova, ve které vláda ČR i Úřad vlády ČR sídlí. Majestátní novobarokní budova je veřejnosti spíše známa pod názvem Strakova akademie. Po dokončení její stavby v roce 1896 sloužila jako studentská kolej pro nemajetné syny českých šlechtických rodin, jak tomu chtěl císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka, pán z Nedabylic a Libčan, který ve své závěti věnoval k tomuto účelu veškerý svůj majetek.

Stavbu projektoval architekt Václav Roštlapil a na výzdobě budovy se podíleli sochaři Josef Mauder a Celda Klouček. Ke Strakově akademii patří i rozlehlá zahrada budovaná pod dohledem Františka Thomayera.

Pohnutá historie

Vyhlášení Československé republiky a následné zrušení šlechtických titulů ukončilo krátkou historii studentské koleje. Svým způsobem však budova sloužila studentům i nadále, protože od roku 1921 zde sídlil Československý svaz studentstva a později studentský spolek Akademický dům. Kromě toho zde byla umístěna některá ministerstva a státní úřady.

Od dubna roku 1939 začala budovu využívat protektorátní vláda a Strakova akademie podstoupila rozsáhlou rekonstrukci, která měla původní budovu přizpůsobit novým reprezentačním účelům. S příchodem Reinharda Heydricha do Prahy roku 1942 došlo k vynucenému prodeji a do Strakovy akademie byl umístěn zvláštní německý zemský soud. Po druhé světové válce byla vyhrazena pro potřeby nové československé vlády a do roku 1992 zde sídlilo předsednictvo dvaceti poválečných vlád. Od 1.1.1993 je Strakova akademie sídlem vlády České republiky.