Zmocněnkyně vlády pro lidská práva vystoupila v Senátu k petici za zachování základních škol praktických

K rušení základních škol praktických se vyjádřil ministr školství mládeže a tělovýchovy Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., který zmínil, že tyto školy rušit nehodlá. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Mgr. Monika Šimůnková navázala na vystoupení ministra a představila důvody pro vznik opatření Strategie boje proti sociálnímu vyloučení nejenom v oblasti vzdělávání. Politiku státu v oblasti sociálního začleňování dále uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Mgr. Jan Dobeš. Samotná petice byla představena zástupci petentů Mgr. Janou Smetanovou, ředitelkou pardubické ZŠ Polabiny a Mgr. Gordonem Breiem ředitelem ZŠ, Brno, Lidická 6a.
Zmocněnkyně vlády v souvislosti s uvedenou peticí upozornila, že je nutno rozlišovat Strategii boje proti sociálnímu vyloučení a opatření vyplývající z Plánu opatření pro výkon rozsudku ESLP v případu D. H. a ostatní proti České republice, který Česká republika prezentovala na zasedání ministrů Rady Evropy. Strategii neměla v úmyslu plošně rušit základní školy praktické, natož školy speciální, jak bylo někdy uváděno. V tomto smyslu je zmocněnkyně vlády pro lidská práva připravena dopracovat předmětná opatření strategie ve spolupráci s ministrem školství mládeže a tělovýchovy tak, aby přesněji popisovaly kroky, které nepovedou primárně k rušení praktických škol, ale zároveň narovnají podmínky, zejména finanční, pro všechny školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Zmíněné kroky budou učiněny ve shodě s Plánem opatření pro výkon rozsudku ESLP v případu D. H. a ostatní proti České republice, který ovšem zmocněnkyně důrazně podpořila a vyzvala k jeho plnému naplnění. Dále Monika Šimůnková zdůraznila, že nejde primárně o problém rušení či nerušení praktických škol, ale o nastavení pro inkluzivního směru českého školského systému. Skutečností však zůstává, že v tzv. praktických (dříve zvláštních) školách se vyskytuje stále vysoké procento dětí, které sem nepatří a u nichž je socio-kulturní znevýhodnění zaměňováno s diagnózou lehkého mentálního postižení, přičemž se jedná zejména o romské děti. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva proto nemůže souhlasit s postojem, který je v petici vyjádřen, protože zachovává nevyhovující status quo.
Senátoři po rozpravě ve svém usnesení navrhli přepracovat Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na základě nového projednání a zabezpečit finančně a personálně její implementaci před nabytím účinnosti. Senát dále doporučil Senátu PČR ustanovit Národní kulatý stůl za účasti odborníků na danou problematiku a zástupců odpovědných státních orgánů, jehož cílem bude vypracovat takové Strategie, která bude aplikovatelná v podmínkách ČR.