Zmocněnkyně vlády pro lidská práva se setkala se zplnomocněncem vlády Slovenské republiky pro romské komunity

Cílem setkání na Úřadu vlády ČR bylo seznámit se s činností zmocněnkyně vlády pro lidská práva v oblasti integraci romské menšiny, rolí Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny při prosazování integračních opatření a přístupu Agentury pro sociální začleňování. Zplnomocněnec vlády Slovenské republiky pro romské komunity informoval o aktivitách svého úřadu, představil realizaci tzv. Horizontální priority zaměřené na marginalizovanou romskou komunitu a připravovanou romskou reformu na Slovensku.

Diskuze se tak zaměřila na situaci Romů v oblasti vzdělávání, bydlení a využití strukturálních fondů na podporu romské integrace. Zplnomocněnec Petr Pollák informoval, že při rozdělování prostředků z EU fondů v programovacím období 2014-2020 bude mít jeho úřad mnohem významnější roli při zpravování strukturálních fondů zaměřených na romskou integraci. Tato opatření podpoří tzv. romskou reformu, která spočívá v komplexní systémové reformě obsahující více jak 90 opatření v oblasti vzdělávání, bydlení, vymahatelnosti práva, zdraví, sociálních systému, zaměstnání a podpůrných politik. Mgr. Monika Šimůnková zmínila, že v současné době největší pozornost věnuje naplňování „Plánu opatření pro výkon rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. a ostatní proti České republice“, který by měl zajistit, aby etnicita a sociální zázemí neměly vliv na zařazování žáků do vzdělávacích programů.

Zúčastnění se shodli, že pro romskou integraci je důležitá politická podpora, a to jak na centrální úrovni, tak i na úrovni místní. Zásadní změna musí nastat v nahlížení na její potřebu, a to zejména vzhledem k vyšším počátečním nákladům. Dobrými přístupy jsou například opatření, která podporují sociálně či jinak znevýhodněné žáky udržet se a dokončit základní školu hlavního vzdělávacího proudu a poté přechod na střední školu. Tím se prokazatelně zvýší šance uplatnění se na trhu práce a sníží se riziko možné závislosti na sociálních dávkách v budoucnosti. Z dlouhodobého hlediska je tento inkluzivní přístup ve vzdělání ekonomicky výhodnější, a to nejenom pro stát.