EN

Vláda České republiky

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VZALA NA VĚDOMÍ ZPRÁVU O STAVU LIDSKÝCH PRÁV V ROCE 2011



Vláda České republiky dnes byla na svém zasedání seznámena se zprávou o stavu lidských práv v roce 2011. Zprávu předložila zmocněnkyně vlády pro lidská práva.

Zpráva popisuje situaci v České republice v oblasti ochrany a dodržování lidských práv z mezinárodní i vnitrostátní perspektivy a rozebírá pozitivní změny i přetrvávající nedostatky v jednotlivých oblastech. Přitom vychází z podkladů poskytnutých ústředními orgány státní správy, odborníky z nejvyšších soudů a akademické sféry i členy Rady vlády ČR pro lidská práva a jejích výborů a dalšími nevládními organizacemi. Cílem je tak poskytnout vyvážený a nezaujatý pohled na problematiku lidských práv.
Zpráva je členěna do dvou základních částí. První obecná část se věnuje mechanismům ochrany lidských práv a mezinárodním závazkům ČR v oblasti lidských práv. Popisuje projednávání periodických zpráv o plnění závazků ČR v systému OSN a vztahy s orgány Rady Evropy včetně řízení a rozsudků Evropského soudu pro lidská práva proti ČR a opatření přijatá k jejich naplňování.
Druhá část se pak věnuje ochraně a naplňování jednotlivých lidských práv. Zpráva je členěna do jednotlivých kapitol podle obecně uznávané odborné klasifikace. Základní skupiny práv jsou práva občanská a politická a práva hospodářská, sociální a kulturní spolu s právem na soudní ochranu. Zvláštní pozornost je věnována zacházení s osobami, jež jsou omezeny na svobodě, a jejich ochraně před špatným zacházením, dále obecně otázce diskriminace a rovného zacházení a právům dětí a cizinců. Zpráva se podrobně nezabývá tématy jako postavení národnostních menšin včetně menšiny romské nebo rasismus a extremismus, rovné příležitostí žen a mužů, obchodování s lidmi či domácí násilí, která podrobně popisují jiné zprávy zmocněnkyně vlády pro lidská práva či dalších resortů.
Mezi pozitivními aspekty Zpráva zmiňuje průlomové judikáty v oblasti ochrany soukromí, práva shromažďovacího, přístupu k informacím či exekucí, novou právní úpravu ochrany práv obětí trestných činů, modernější úpravu práv pacientů v nových zdravotnických zákonech včetně omezovacích prostředků ve zdravotnických zařízeních, chirurgických kastrací či sterilizací. Vyzdvihuje i vznik nezávislé Generální inspekce bezpečnostních sborů. V oblasti práv dětí je velmi vítané vytvoření Národní strategie pro práva dítěte „Právo na dětství“ či vládní kampaň Stop sexuálnímu násilí na dětech. V oblasti práv cizinců byla přijata opatření k ochraně zahraničních pracovníků před zneužíváním ze strany zaměstnavatelů a pracovním vykořisťováním.
Zpráva zmiňuje i nedostatky v ochraně a zajištění lidských práv. Evropský soud pro lidská práva např. odhalil problémy při nedobrovolném převzetí do zdravotní péče, na což reaguje přijatá novela občanského soudního řádu. Palčivým problémem je stále sociální začleňování v jednotlivých obcích, které metodicky podporuje Agentura pro sociální začleňování. Mnohé související otázky je však nutno řešit na úrovni centrální jako např. sociální bydlení či inklusivní vzdělávání. Úzce s tím ostatně souvisí i problematika trestné činnosti z nenávisti a netolerance ve společnosti, jak ukázaly např. události na Šluknovsku. Odpovědnost za ochranu práv dětí je nekoncepčně rozdělena do mnoha resortů a teprve nyní se prosazuje vedoucí role Ministerstva práce a sociálních věcí. Trvale pobývající cizinci jsou omezeni ve svých politických právech a objevují se průtahy v řízeních o pobytu cizinců. Těmito problémy je nutno se zabývat v následujících letech.