Pieta v Letech
Patnácté pietní shromáždění se letos konalo v krásných kulisách, které vytvořilo několik set studentů středních škol, vzácní hosté z řad excellencí a obou komor parlamentu, zejména však úpravy, které na základě usnesení vlády a projektu, který předložil ministr Kocáb, realizoval Památník Lidice. Vládní zmocněnec při této příležitosti přednesl poděkování těm, kdo se na obnově pietního místa podíleli.
Dámy a pánové,
Jsem rád, že jsme se zde sešli v tak hojném počtu a v tak důstojném obsazení. Vítám zejména:
Zástupce kanceláře prezidenta
Zástupce senátu a poslanecké sněmovny
Zástupce ambasád
a všechny ctěné hosty a návštěvníky dnešní piety.
Za každou vykonanou prací, dokončeným projektem nebo úkolem, je potřeba vidět osobní nasazení lidí, jednotlivců. Připomínám tuto skutečnost, protože mě těší, jak jsme se přiblížili k naplnění ctihodné památky obětí romského holocaustu v Čechách a na Moravě. Vím, že je to zásluhou několika málo osob.
Obnova tohoto pietního místa je naprosto výjimečná. I přes nesnáze, které realizaci projektu neustále ohrožují, je tu osoba, která splnila svůj úkol na jedničku s hvězdičkou. Dovolte mi, poděkovat panu Červenclovi, řediteli Památníku Lidice, který se velmi zasloužil o podobu tohoto místa a o to, že tu dnes všichni můžeme důstojně vzpomenout obětí zdejšího tábora i Třetí říše.
Poděkování směřuje také za prvním prezidentem Václavem Havlem, který se o obnovu zasazoval po celou dobu trvání svého mandátu. Připomínám úlohu tehdejších zmocněnců pro lidská práva, pánů Petra Uhla a Jana Jařaba, a první ministryni pro lidská práva a národnostní menšiny Džamilu Stehlíkovou. Nesmíme zapomenout ani na zástupce pozůstalých obětí, na pana Čeňka Růžičku, předsedu Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu, který po mnoho let svolával tyto pietní akty a to bez systémové pomoci státu.
Chci poděkovat bývalým ministrům školství Ondřeji Liškovi a kultury Václavu Jehličkovi, že překonali odpor svých úředníků a spolu se mnou materiál předložili vládě. A v neposlední řadě je třeba poděkovat posledním dvěma premiérům, Mirku Topolánkovi a Janu Fischerovi, kteří záměr zbudovat důstojné památníky romského holocaustu jak zde, tak v Hodoníně u Kunštátu, podpořili a nalezli finanční prostředky.
Vážení,
oslavili jsme 65 let od konce 2. světové války, 20 let od konce komunismu a je to již 15 let, co tu bylo postaven tento památníček. Odkoupení rekreačního areálu Žalov v Hodoníně u Kunštátu je právě čerstvou vzpomínkou, stejně tak i omluva vlády romským ženám, které byly sterilizovány v rozporu s právem. Romské děti se i přes naše snahy stále ve velké míře vzdělávají odděleně a plíživý pocit nejistoty a odmítání společností zůstává pro Romy denním chlebem. Antidiskriminační rámec Česko nastavilo, velkým dílem se o něj zasloužil jeden velmi důležitý člověk.
A tímto posílám Otakarovi Motejlovi pozdrav do nebe! Ano, první ochránce práv, tento pilíř právní jistoty, který nás v neděli 9. května tragicky opustil, byl také tím, kdo výrazně pomohl obětem násilí a diskriminace. Nikdy nestavěl do středu zájmu žádné lidské skupiny, ani národnostní menšiny. Z jeho podnětů a doporučení, ale můžeme čerpat ještě léta. Když je všechny proměníme v zákony, bude se v této zemi zase o něco lépe žít.
