Zbývá už jen 10 měsíců: Kulatý stůl přinesl doporučení ke zlepšení odškodňování neprávem sterilizovaných žen

Zákon o odškodnění umožňuje obětem žádat od roku 2022. Ženy, které byly sterilizovány mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech zákroku, mohou získat jednorázové odškodnění ve výši 300 tisíc korun. Žádosti je možné podávat do 4. ledna 2027.

„Smyslem setkání je využít zbývající čas do konce lhůty podávání žádostí o odškodnění k tomu, abychom skutečně napravili historickou křivdu. Tyto měsíce jsou klíčové pro stát i pro ženy, které leckdy už ztrácejí důvěru v celý systém,“ uvedla v úvodu kulatého stolu vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

Podle informací, které na setkání zazněly a byly následně upřesněny ministerstvem pro ROMEA, obdrželo Ministerstvo zdravotnictví dosud 2 639 žádostí o odškodnění, včetně žádostí opakovaných. Kladně bylo vyřízeno 1 198 žádostí, 604 žádostí bylo zamítnuto a 353 řízení bylo zastaveno či přerušeno. Stát zatím vyplatil 359,4 milionu korun.

Důkazní nouze a formalismus brání spravedlnosti

Diskuse u kulatého stolu se soustředila zejména na případy, kdy se nedochovala zdravotnická dokumentace. Právě zde se ženy často ocitají ve stavu důkazní nouze, kdy je po desetiletích obtížné prokazovat zásah, který nevratně ovlivnil život jich i jejich rodin. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček upozornil, že problémem je i samotné nastavení procesu:

„Agenda připadla Ministerstvu zdravotnictví, které se na věc přirozeně dívá svou optikou. Přitom smyslem zákona není řešit detaily zdravotnické dokumentace, ale především uznat historickou křivdu a alespoň částečně ji napravit ve formě odškodnění.“

Čtyři roky řízení, stovky žen stále čekají

Právnička Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí Milena Zmeškalová uvedla, že od účinnosti zákona (1. 1. 2022) probíhají správní řízení již čtvrtým rokem a desítky až stovky žen stále čekají na verdikt státu: „Máme rok 2026 a stále se setkáváme s případy, kdy ženy čekají na rozhodnutí několik let. Čas přitom neběží jen pro žadatelky, ale i pro stát. Šanci podat novou žádost o odškodnění teď mají i ženy, které shání dokumentaci, nebo o této možnosti zatím nevěděly. I na znovu podané žádosti by mělo být nahlíženo novým pohledem s tím, jak se průběžně mění judikatura.“

Kancelář ombudsmana eviduje od roku 2022 195 stížností a podnětů na postup ministerstva zdravotnictví. Podle Zmeškalové je zásadní, aby se judikatura správních soudů promítla do každodenní praxe a aby se k případům bez dokumentace přistupovalo předvídatelně a vstřícně.

Zkušenosti z terénu: Není to spis, ale konkrétní žena

Součástí kulatého stolu byla také vystoupení zástupkyň organizací, které se žadatelkami dlouhodobě pracují. Elena Gorolová, mluvčí Spolku žen poškozených nucenou sterilizací, připomněla vlastní zkušenost i zkušenosti žen, kterým pomáhá v terénu. Upozornila na psychickou zátěž řízení pro ženy, obavy z opakovaného podávání žádostí a na skutečnost, že některé ženy se spravedlnosti kvůli věku a zdravotnímu stavu nemusí dožít. Pro starší a nemocné ženy je problém i cestování na ministerstvo do Prahy.

Právnička Ligy lidských práv Sandra Pašková zdůraznila, že proces může být pro ženy retraumatizující a že i drobné chyby v komunikaci podkopávají jejich důvěru ve stát: „Není to spis. Je to konkrétní žena. Důkazní standard nemůže být nastaven tak vysoko, aby spravedlnosti dosáhly jen ty, kterým se náhodou dochovala dokumentace. V současnosti máme pocit, že jsou spíš hledány překážky, proč odškodnění nevyplatit. Přitom přístup by měl být zcela opačný, jak opakovaně uvádí i soudy.“

Mezinárodní rozměr: doporučení CEDAW

Vládní zmocněnkyně Lucie Fuková upozornila, že téma odškodňování nedobrovolných sterilizací má i významný mezinárodní rozměr. Před několika dny se jím zabýval Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) – odborný orgán OSN dohlížející na plnění Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. V nejnovější zprávě k přezkumu o plnění uvedené úmluvy se doporučuje, aby:

• byly přijímány i alternativní formy důkazů v souladu s judikaturou soudů,
• byl snížen důkazní standard u žen v důkazní nouzi,
• byl reformován odškodňovací mechanismus tak, aby byl citlivější a inkluzivnější,
• a aby byly do procesů zapojeny i romské ženy a ženy se zdravotním postižením.

„Zbývá zhruba deset měsíců. Musíme je využít k tomu, aby ženy věděly o své možnosti žádat – včetně možnosti podat žádost znovu – a aby stát ukázal, že se s touto křivdou dokáže vypořádat důstojně a spravedlivě,“ uzavírá Lucie Fuková.

Doporučení z kulatého stolu

Hlavním výstupem kulatého stolu je soubor doporučení, který byl předán Ministerstvu zdravotnictví a dalším relevantním institucím.

1. Vést důsledně a spravedlivě řízení i v případě, že žádost o odškodnění byla v minulosti zamítnuta. Jedná se zejména o žádosti, které byly zamítnuty na začátku účinnosti zákona, u kterých je důvodný předpoklad, že ve světle nové judikatury jim bude vyhověno. Nemělo by docházet k tomu, že bude žádost zamítnuta pouze z důvodu, že nebyly předloženy nové důkazy nebo dokumenty.

2. Vstřícně a citlivě komunikovat se žadateli a žadatelkami prostřednictvím k tomu zřízené klientské linky. Je nezbytné, aby pracovníci klientské linky měli k dispozici informace o podaných žádostech a vedených řízeních, aby nedocházelo k předávání mylných informací.

3. Vstřícně a citlivě komunikovat se žadateli a žadatelkami v rámci vedených řízeních, s ohledem na specifickou situaci, ve které se žadatelé a žadatelky nachází, aby nedocházelo k jejich opakované traumatizaci. Zároveň je nutné přizpůsobit komunikaci žadatelkám a žadatelům a poskytovat jim srozumitelná poučení.

4. Vést výslechy navržených svědků (případně žadatelů a žadatelek) tak, aby výslechy probíhaly citlivě a s ohledem na specifickou situaci, ve které se dané osoby nachází. Zároveň se doporučuje k výslechům přistupovat proklientsky, tzn. umožňovat výpovědi i mimo Prahu, v místě pobytu dané osoby.

5. Přistupovat k žadatelkám a žadatelům vstřícné a proklientsky v případě, kdy požádají o kopie rozhodnutí nebo souvisejících dokumentů obsažených v daném spise, tzn. nepožadovat jejich fyzickou přítomnost pro nahlížení do spisu a poskytnout jim tyto dokumenty formou umožňující dálkový přístup.

6. Transparentně komunikovat veřejnosti, v jakém pořadí jsou podané žádosti vyřizovány, a v případě prodlužování řízení sdělit žadatelům a žadatelkám, z jakého důvodu dochází v jejich řízení k prodlení.

7. Zintenzivnit informační kampaň ze strany všech daných aktérů, zejména tedy veřejného ochránce práv, Úřadu vlády České republiky, zmocněnkyně vlády pro záležitosti romské menšiny a nestátních neziskových organizací.

8. V rámci dokazování považovat za jeden z důkazů informaci o sterilizaci uvedenou v anamnéze ve zdravotní dokumentaci, která slouží k získání komplexního přehledu o zdravotním stavu pacienta nebo pacientky. Zároveň považovat za dostatečný důkaz také tvrzení žadatele nebo žadatelky (podpořené svědectvím), a toto tvrzení nerozporovat bez důkazů.

9. V rámci dokazování reflektovat závěry ze šetření veřejného ochránce práv, stejně jako uplatňovat jeho doporučení při vedení správních řízení. Zároveň je nutné dostupnou judikaturu nejvyššího správního soudu považovat za upřesnění a doplnění zákona o odškodňování protiprávních sterilizací, která dokresluje jeho záměr a zpřesňuje jeho výklad.

10. Uspořádat včasné pracovní setkání zástupců Ministerstva zdravotnictví, Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí a dalších klíčových aktérů, jež poskytují žadatelům a žadatelkám právním pomoc, s cílem vyjasnit právní argumentaci, dopady judikatury správních soudů a možnosti ve zlepšení a zrychlení způsobu vedení řízení.