Vládní zmocněnkyně Lucie Fuková v Bruselu promluvila o protiromských postojích a potřebě rozhodovat na základě dat
Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková se zúčastnila 18. Evropské platformy pro začlenění Romů, která se konala v Bruselu pod záštitou Evropské komise. Hlavními tématy byly „Poučení a zkušenosti po pěti letech implementace Strategického rámce EU pro romskou menšinu“ a diskuse o dalším směřování evropské politiky vůči Romům.
Platforma sdružila zástupce evropských institucí, vlád členských států, romských organizací i nevládního sektoru. Mezi hlavními řečníky byli mimo jiné Michael O’Flaherty, komisař Rady Evropy pro lidská práva, a Petre-Florin Manole, první romský ministr v historii Rumunska.
Zmocněnkyně Lucie Fuková promluvila v rámci hlavního panelu, který se zaměřil na pokrok dosažený při naplňování cílů strategického rámce a na přetrvávající výzvy v oblasti rovnosti, začleňování a participace Romů.
Otevřené pojmenování anticikanismu je zásadní průlom
„To, že se dnes napříč Evropou otevřeně hovoří o anticikanismu, tedy o protiromských postojích jako o systémovém problému, je podle mě největším úspěchem posledních let,“ uvedla Lucie Fuková. „Dlouho se o Romech mluvilo jen jako o sociálně znevýhodněné skupině, které je třeba pomáhat. Dnes se čím dál víc uznává, že jde o menšinu, která čelí dlouhodobé diskriminaci a nerovnému zacházení.“
Romové v rozhodovacích pozicích jako pozitivní signál změny
Zmocněnkyně Fuková ocenila také rostoucí zastoupení Romů v politických a vládních funkcích napříč Evropou: „Poprvé jsem se na podobné akci setkala s romským ministrem z Rumunska, který byl letos jmenován ministrem práce a sociální solidarity, a také s romskou náměstkyní ministra z Albánie. To, že Romové zastávají takto významné pozice, je pro mě symbolem změny. I skutečnost, že sama působím jako zmocněnkyně české vlády, dokládá, že se některé věci začínají posouvat správným směrem.“
Evropské instituce varují: cíle do roku 2030 nebudou splněny
Platforma probíhala ve dnech, kdy se téma postavení Romů dostalo opět do centra evropské pozornosti. Michael O’Flaherty, komisař Rady Evropy pro lidská práva a bývalý ředitel Agentury EU pro základní práva (FRA), právě tento týden vydal knihu The Unheard 12 Million, která upozorňuje na pokračující diskriminaci Romů napříč Evropou.
O den později zveřejnila FRA svou novou zprávu o situaci Romů, podle níž žádný členský stát EU zatím nesměřuje k naplnění cílů stanovených v rámci EU pro rok 2030.
O’Flaherty v rozhovoru pro EUobserver označil situaci Romů za „jeden z největších skandálů v oblasti lidských práv na kontinentu“ a vyjádřil naději, že jeho kniha přispěje k větší pozornosti vůči realitě, která se odehrává přímo „v srdci evropské společnosti“.
Jednání s komisařem Rady Evropy: o lidských právech i symbolickém propojení
S Michaelem O’Flahertym hovořila Lucie Fuková i v rámci bilaterálního jednání. Diskutovalo se o odškodnění obětí nucených sterilizací, o významu pozice vládního zmocněnce pro záležitosti romské menšiny a také o nutnosti sběru kvalitních dat o Romech (nejen) na lokální úrovni. „Bez takových dat nikdy neuvidíme dopad implementovaných projektů a vynaložených finančních prostředků,“ dodala Fuková.
Při setkání si rovněž vyměnili symbolické dary – O’Flaherty předal Fukové svou novou knihu a Fuková mu na oplátku darovala růženec z Vatikánu, který přivezla o týden dřív z návštěvy u papeže.
Česká zkušenost: Definice anticikanismu a její uplatnění v praxi
Fuková ve svém vystoupení v rámci panelu představila české zkušenosti. Česká vláda a další instituce přijaly na jaře 2024 pracovní definici anticikanismu (protiromských postojů). Tento krok podle zmocněnkyně představuje jasný signál politické vůle bojovat s předsudky vůči Romům a zvyšovat povědomí veřejnosti.
„Nesmí však zůstat jen u symbolického gesta,“ dodala Fuková. „Proto pracujeme na tom, aby se s definicí anticikanismu aktivně pracovalo v praxi – například v rámci vzdělávacích a školících programů pro pracovníky veřejné správy, justičních orgánů, školství, sociálních služeb či policie. Jen tak můžeme změnit přístup institucí a posílit důvěru Romů ve stát.“
Zároveň připomněla, že participace Romů musí přerůst z formální konzultace v reálné spolurozhodování: „Romové musí mít možnost nejen sedět u stolu, ale také spoluutvářet agendu. Potřebujeme přejít od konzultací k rovnoprávnému partnerství v plánování, realizaci i hodnocení politik.“
Výzva: Romové musí zůstat prioritou evropských fondů
V rámci panelu i následných setkání Fuková apelovala na to, aby Romové zůstali jednou z priorit Evropské unie v novém programovém období po roce 2027: „Bez jasně specifikované podpory romské menšiny nelze dosáhnout skutečné změny. Pokud budeme Romy skrývat pod obecnou kategorii sociálně znevýhodněných osob, ztratíme ze zřetele specifické překážky, kterým čelí.“
