Rada vlády pro záležitosti romské menšiny řešila podporu zaměstnávání Romů ve firmách i nedostatky kontejnerového bydlení
Příklady dobré praxe v zaměstnávání Romů a představení firem oceněných Chartou diverzity v rámci ceny pro Roma Friendly Company, nedostatky kontejnerového bydlení nebo fungování památníku romského holocaustu v Letech u Písku. To byla hlavní témata zářijového zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Pod vedením vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové se Rada dále zabývala podporou protiprávně sterilizovaných žen, začleňováním témat týkajících se Romů do práce národních lidskoprávních institucí nebo novým obdobím evropských fondů.
„Romové jsou skrytým potenciálem na pracovním trhu. Inkluze v zaměstnávání i ve vzdělávání není jen otázkou rovných příležitostí, ale i chytrou investicí. Vyplácí se jednotlivcům, firmám a ekonomicky i celému státu. Inkluzivní přístup k zaměstnávání se pak odrazí i v sociální rovině a v soudržnosti společnosti. Proto děkuji oceněným firmám přátelským k Romům za jejich aktivitu i inspiraci pro ostatní,“ zahájila body zasedání Rady týkající se zaměstnanosti vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Ředitel Byznysu pro společnost Pavel Štern představil Ceny Charty Diverzity, v jejímž rámci vznikla letos kategorie Roma Friendly Company. Pozval i firmy, které na jaře získaly ocenění při historicky prvním slavnostním vyhlášení. O vlastních projektech na podporu zaměstnávání Romů a rovných příležitostí pohovořili zástupci a zástupkyně společností Vodafone, Wienerberger, Klepierre či IKEA. Zástupkyně Klepierre mj. zmínila výstavu ARA ART v prostorách obchodního domu, který spravuje, i úvahy o zřízení funkce komunitního pracovníka přímo v jednom z pražských „obchoďáků“.
Ze slovenského Popradu se online připojil zástupce společnosti Beko, která vyrábí pračky. Jaroslav Grygar představil projekt zaměstnávání příslušníků romské menšiny, který může být inspirací i pro české prostředí. Pracuje tu přes 1000 zaměstnanců, z toho třetinu tvoří Romové. Firma má propracovaný náborový program, včetně špičkového tréninkového centra. Zaměřuje se také na zaměstnávání rodinných příslušníků stávajících zaměstnanců a téměř tak vymýtila fluktuaci.
„Snažíme se budovat značku odpovědné firmy a představovat nejlepší praxe, inspirace i náměty. Motivujeme společnosti, aby rozvíjely programy na podporu vzdělávání a zaměstnávání Romů. Už v 90. letech se ukázalo, že tyto iniciativy jsou velmi efektivní,“ doplnil Pavel Štern, ředitel Byznysu pro společnost.
Památník v Letech
Dalším bodem zasedání bylo informování o provozu, financování a dlouhodobému rozvoji Památníku Lety u Písku, který byl otevřený loni na jaře. Tématu se bude více věnovat nově ustavená Garanční rada Muzea romské kultury 29. září v Brně.
Nová Národní lidskoprávní instituce
Rada dále projednala nově vydanou publikaci Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) při OBSE, která nabízí konkrétní směrnice, jak systematicky začleňovat témata týkající se Romů a Sintů do práce národních lidskoprávních institucí a orgánů pro rovnost. Publikaci účastníkům představila členka Rady Gwendolyn Albert. Na ni navázala informace o Národní lidskoprávní instituci v ČR, zřízené od 1. 7. 2025 při Kanceláři veřejného ochránce práv. Vedoucí kanceláře Miroslav Frýdek přiblížil roli instituce i to, jak budou otázky týkající se Romů a Sintů integrovány do její každodenní činnosti, metodik i monitoringu.
Kontejnerové bydlení
Martin Šimáček a Adam Bedřich prezentovali výzkum Agentury pro sociální začleňování, který analyzoval využívání modulárního – často označovaného jako kontejnerového – bydlení ve Vsetíně a Holešově. Studie ukázala, že samotná technologie není problémem, rozhodující je její konkrétní provedení, umístění a způsob správy. V obou lokalitách se potvrdilo, že kombinace technických nedostatků, přelidnění a prostorové izolace vede k degradaci bydlení a nevhodnosti pro dlouhodobé sociální účely. Modulární domy mohou podle expertů sloužit důstojně pouze tehdy, pokud dosáhnou vyššího technického standardu, jsou začleněny do běžné zástavby, nejsou přelidněné a jsou doplněny o intenzivní sociální podporu. Výzkum proto doporučuje, aby byly tyto stavby využívány spíše krátkodobě jako krizové nebo humanitární ubytování, nikoliv jako trvalé řešení bytové nouze.
Do debaty se aktivně zapojil současný starosta Vsetína Jiří Čunek, který přiblížil aktuální stav bydlení v lokalitě Poschla. O rovném přístupu k bydlení a o možné podpoře obcí směrem k likvidaci sociálně vyloučených lokalit s J. Čunkem diskutovali také zástupci občanské části rady Nikola Taragoš, ředitel Romodromu, David Tišer, ředitel ARA ART, Marian Dancso, místopředseda Rady, pedagog a zastupitel města Lom, i zastupitelka Chomutova Renata Adamová. Starosta Holešova poté pohovořil o projektové přípravě nového bydlení pro sociálně slabší občany v centru města, jehož podoba bude vycházet z potřeb občanů (prostor pro setkávání, domovníci). K tématu dostupného bydlení navrhla zmocněnkyně Lucie Fuková zorganizovat samostatné pracovní setkání pro zástupce obcí, kterého se může starosta Vsetína zúčastnit.
Další body
Následovala debata o projektu „Systematická koordinace sociálního začleňování“ a na něj navazujícím materiálu s názvem „Klíčové ukazatele výkonnosti Agentury pro sociální začleňování“. Lucie Fuková uvedla, že věří, že Agentura najde cestu, jak zajistit, aby se vědělo, kolika Romům se pomohlo.
Zmocněnkyně Lucie Fuková a Klára Kameníková, vedoucí Oddělení Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, také informovaly, že v návaznosti na prodloužení lhůty pro podání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace do 2. ledna 2027 podpoří Úřad vlády ČR organizace, které těmto osobám s podáváním žádostí pomáhají. Stane se tak v rámci výzvy programu Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce pro rok 2026.
