Poprvé jednala Garanční rada Muzea romské kultury

Proč garanční rada vznikla

Myšlenku na vznik Garanční rady Muzea romské kultury představil ministr kultury Martin Baxa již na březnovém zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Zdůraznil tehdy, že tento nový poradní orgán ministra kultury má sehrát zásadní roli v tom, jak bude instituce vnímat a zohledňovat hlasy samotných Romů.

„Garanční rada při Muzeu romské kultury je platforma, která zajistí, že Romové a Sintové budou skutečně zapojeni do rozhodování o tom, jak bude naše historie uchovávána a předávána dál. Dává prostor i hlas potomkům přeživších,“ říká vládní zmocněnkyně a předsedkyně rady Lucie Fuková.

„Navazujeme tím také na loňskou definici participace přijatou Radou vlády pro záležitosti romské menšiny. Zapojování Romů do všech struktur státu a poradních orgánů je cestou, jak posilovat prestiž Muzea romské kultury, bourat předsudky ve společnosti a společně pečovat o klenoty, které mají zůstat zachovány i pro budoucí generace,“ doplňuje.

Obdobné garanční rady již fungují například u Národního divadla, Národní galerie nebo Centra paměti a dialogu Bubny, kde se osvědčily jako účinný nástroj nezávislé kontroly a spolupráce s odbornou veřejností.

Výběr a složení členů

V březnu 2025 přijala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny usnesení, kterým požádala vládní zmocněnkyni Lucii Fukovou, aby ministrovi kultury předložila návrh kandidátů a kandidátek. Samotný návrh jmen vznikl participativně – jména Fukové doporučili členové a členky Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (zastupující resorty i občanskou část rady) a také Muzeum romské kultury. Z předložených cca 45 návrhů vybral ministr kultury 15 členů a členek garanční rady.

Seznam všech členek a členů garanční rady je dostupný na webových stránkách Muzea romské kultury zde. Rada zahrnuje osobnosti z oblasti historie, kultury, vzdělávání, veřejné správy i občanské společnosti.

První jednání: hospodaření, Památníky i nové centrum v Praze

Na svém prvním zasedání se garanční rada zabývala zejména:

• koncepcí a hospodařením MRK na roky 2025 a 2026, včetně plánů pro brněnskou centrálu, Památníky a připravované Centrum Romů a Sintů v Praze,
• investičním záměrem Památníku Lety u Písku, kde se řeší mj. důstojné zobrazení jmen obětí,
• vznikem Centra Romů a Sintů v Praze, u kterého je nezbytné zajistit finanční i personální stabilitu,
• a zřízením stálé pracovní skupiny pro činnost Památníků a nového Centra.

Jak bude rada fungovat

Garanční rada bude jednat pravidelně a její doporučení budou předkládána vedení Muzea romské kultury a zřizovateli – Ministerstvu kultury ČR.