Oslavili jsme Mezinárodní den romského jazyka. Poprvé na Úřadu vlády
Romština je víc než jazyk. Je to naše kultura, písně a paměť. Jazyk, který přežil tragédie i staletí a dodnes spojuje Romy napříč celým světem, říká vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Co bylo na programu? Po úvodu, ke kterému se připojila i Aida-Diana Farkas ze sekretariátu Evropské charty regionálních a menšinových jazyků Rady Evropy, následovaly dvě zajímavé panelové diskuse a také divadelní představení.
Dopolední diskusi na téma Postavení, stav a budoucnost romštiny moderoval Vojta Lavička. Helena Sadílková, Eva Danišová, Michal Mižigár, Gerhard Hadi a Jan Červenka debatovali např. o tom, že romština přežila navzdory historickým tragédiím a že je i dnes živým jazykem. Panelisté připomněli, že romština je chráněna Evropskou chartou regionálních a menšinových jazyků, a že se s novými technologiemi – třeba i na sociálních sítích jako TikTok – objevuje častěji, což má pozitivní dopad na její vnímání mezi mladými lidmi.
Co např. zaznělo v odpolední diskusi na téma Romština ve školách, kterou moderovala Nikola Kokyová?
Marie Podlahová Bořkovcová připomněla, že je pro děti oslabující, když jim ve škole vyčítají, že nemluví dokonale česky, a od příbuzných slyší, že nemluví dokonale romsky. Proto pak trpí nedostatkem sebedůvěry a mohou se stydět za svou identitu. Marian Dancso zdůraznil význam komunitní práce a roli komunitních lídrů, kteří mohou být mostem mezi školami a rodinami. Já jsem sdílela osobní zkušenost ze studií sociální antropologie, kde byla romština povinným předmětem. Spolužáci říkali, že je to těžký jazyk, a mě samotnou překvapilo, jak zvláštní je vidět romštinu napsanou na papíře. Náš jazyk se předával z generace na generaci ústně. Každé slovo romštiny vypráví o naší historii, putování a identitě.
Součástí programu bylo i divadelní představení ARA ART „Pal e Marikľi / O plackách“, které vychází z tradičních romských příběhů a pohádek zaznamenaných Milenou Hübschmannovou. Divadlo připomnělo bohatost romské slovesnosti i sílu orální tradice, která udržuje jazyk živý.
A co na závěr popřáli romštině účastníci a účastnice akce do budoucna?
Marie Podlahová Bořkovcová by popřála, aby se Romům žilo lépe – pak se bude mít lépe i romština.
Marian Dancso by chtěl, aby přibylo nadějných studentů oboru romistiky, aby romština nezůstala zapomenutá.
Lucie Fuková dodala, že by ráda měla víc příležitostí hovořit romsky.
Díky za organizaci akce Úřad vlády ČR, Lidská práva na Úřadu vlády ČR a ARA ART.
