Mezinárodní konference k provádění gender mainstreamingu 27. 3. 2015

Akci zaštítil a také osobně zahájil ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier a pořádalo ji Oddělení rovnosti žen a mužů při Sekci pro lidská práva Úřadu vlády ČR. Za řečnickým pultem se během konference vystřídali zástupkyně a zástupci státní správy, samosprávy, akademického a neziskového sektoru z České republiky i zahraničí.

První blok konference byl zaměřen na prosazování gender mainstreamingu v České republice, resp. ve státní správě a samosprávě. V rámci tohoto bloku byly odprezentovány příspěvky týkající se gender mainstreamingu na úrovni vlády ČR (Lucia Zachariášová, vedoucí Oddělení rovnosti žen a mužů, Úřad vlády ČR) a jejích poradních orgánů (Petr Pavlík, Univerzita Karlova) a dále bylo představeno, jak lze aktivně přistupovat k gender mainstreamingu z pozice resortních koordinátorek a koordinátorů rovnosti žen a mužů (Eva Ferrarová, Ministerstvo vnitra). První blok byl uzavřen příkladem dobré praxe na úrovni krajů (Zdeněk Kadlec, Krajský úřad Kraje Vysočina). Diskuze k tomuto bloku se zaměřila zejména na hlavní podmínky a úskalí prosazování gender mainstreamingu v praxi.

Ve druhé části konference byla představena evropská a mezinárodní úroveň prosazování gender mainstreamingu. Aktivity Evropské komise představila Monika Ladmanová, poradkyně pro genderovou rovnost a nediskriminaci eurokomisařky Věry Jourové. Dále byla prezentována činnost Evropského institutu pro genderovou rovnost (Radan Šafařík, Úřad vlády ČR), pozornost byla věnována také gender mainstreamingu v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost a návazném Operačním programu Zaměstnanost Evropského sociálního fondu ČR (Adéla Šeredová Purschová, Ministerstvo práce a sociálních věcí). Závěr druhého bloku byl věnován otázce tzv. ex-ante kondicionality rovnost žen a mužů, jakožto jedné z předběžných podmínek, které členské státy Evropské unie musí do roku 2017 splnit, aby mohly čerpat jakékoli prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (Eliška Opavová, Ministerstvo pro místní rozvoj). Diskuze byla věnována především rozdílům v dopadech, které má nerovný přístup k ženám a mužům na výši jejich důchodů (tzv. gender pension gap).

Poslední blok konference byl zaměřen na jeden z nástrojů gender mainstreamingu, kterým je hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů – tzv. gender impact assessment. Zde byl nejprve představen legislativní rámec hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů v ČR (Pavla Špondrová, Otevřená společnost, o.p.s.) a byla prezentována Metodika hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR (Klára Čmolíková Cozlová, Otevřená společnost, o.p.s.), kterou pro Úřad vlády ČR tato nezisková organizace zpracovala. Konferenci uzavřely dva zahraniční příklady praxe hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů, konkrétně z Malty (Maria Borg Filletti, Národní komise pro genderovou rovnost) a Slovenska (Mária Jacková, Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny). V závěrečném shrnutí byla vyzdvižena nutnost vůle k prosazování gender mainstreamingu, potřeba zohledňovat genderový aspekt v různých oblastech, i těch, které se k rovnosti žen a mužů na první pohled neváží, nezbytnost sběru statistik rozdělených dle pohlaví a také zajištění dostatečných kapacit k naplňování politik rovnosti žen a mužů.