Běloruská národnostní menšina

Publikováno 21. 10. 2022 11:52

Běloruská národnostní menšina

Podle výsledků sčítaní lidu, domů a bytů v roce 2021 se k běloruské národnosti přihlásilo 5 129 obyvatel České republiky

Historie

Cesty do českých zemí si začali Bělorusové razit před více než pěti sty lety. Nejvýraznější stopu zde zanechal velikán období renesance Francišak Skaryna z Polacku. Jeho zásluhou putovalo do světa z Prahy 23 knih Bible v cyrilické verzi. V Praze vytištěný Žaltář (1517) započal historii běloruského knihtisku.

Hromadný příchod Bělorusů do Česka (Československa) ve 20. století byl vždy spojen s dramatickými událostmi evropské a národní historie: od revolucí, válek, černobylské havárie až do ustavení běloruské autokracie.

Po revolučním rozpadu Ruského impéria a následující občanské válce přijeli stovky Bělorusů a Bělorusek do Československa studovat v rámci Ruské pomocné akce iniciované presidentem T. G. Masarykem. Manželka jednoho z těchto studentů, později lékaře Jana Henijuše, Larysa Henijuš se stala hvězdou běloruské poezie a duchovní autoritou meziválečné emigrace. V roce 1948 byli Jan a Larysa Henijušovi komunistickými úřady Československa zbaveni československého občanství a vydáni do SSSR, kde se stali vězni gulagu.

V letech 1923–1943 se v Praze nacházela exilová vláda Běloruské lidové republiky (dále jen „

BLR“). Dva předsedové Rady BLR Piotra Krečeuski a Vasil Zacharka jsou pohřbeni na pražských Olšanských hřbitovech. Osvětový spolek Skaryna „adoptoval“ jejich hroby a stará se o ně stejně jako o hrob slavného zpěváka Michala Zabejdy-Sumického.

Se zesílením diktátorského a protiběloruského zaměření vlády A. Lukašenka si hodně Bělorusů vybralo Českou republiku jako cíl pro politickou a ekonomickou emigraci. Od roku 1997 do roku 2020 byla 244 občanům Běloruska udělena v ČR mezinárodní ochrana. Po potlačení protestů proti falšování presidentských voleb v roce 2020 přijal český stát na léčení a rehabilitaci desítky zraněných Bělorusů v rámci programu MEDEVAC.

Bělorusové se zdařile integrují do české společnosti a podílejí se na úspěších v mnoha oblastech. Například šperkařka Nastassia Aleinikava se stala grand designérkou roku 2018 v ČR. Šermíř Alexander Choupenitch získal pro Českou republiku bronzovou medaili na Letních olympijských hrách v Tokiu v roce 2021. Designérka, ilustrátorka a grafička Rufina Bazlova se stala slavnou díky svým sériím grafických výšivek; v košili vyšité podle jejího vzoru veřejně promlouvá ukrajinský president V. Zelenskyj.

Oficiální žádost o uznání Bělorusů národnostní menšinou v ČR byla spolu s historickou analýzou a memorandem podána české vládě v roce 2010. Iniciátorem se stal spolek Pahonia. Dne 3. července 2013 vláda České republiky svým rozhodnutím žádosti vyhověla.

Koncem roku 2021 bydlelo v České republice dle dat Českého statistického úřadu a Ministerstva vnitra 8 211 Bělorusů (běloruských občanů) s povolením k pobytu.

Spolková činnost

Od konce 90.let došlo k oživení spolkové činností Bělorusů v České republice. Hlavní zaměření jejich aktivit je spojeno s rozvojem bělorusko-českých vztahů, podporou demokratického Běloruska a lidských práv, udržováním kulturních tradic, badatelskou a vydavatelskou činností.

Organizace působící v České republice

▪ Asociace Bělorusů v České republice, z.s.

▪ Běloruský institut v Praze, z.s.

▪ ČESKO 89 – BĚLORUSKO 20, z.s.

▪ Osvětový spolek Skaryna, o.s.

▪ Spolek PAHONIA

▪ Svaz Bělorusů v zahraničí z.s.

Běloruské svátky *

(* nejedná se o plný seznam státních a lidových svátků, jen o oblíbené tradiční svátky, které slaví běloruská komunita v ČR).

1. ledna – Nový rok

6. ledna – pravoslavné Vánoce (Каляды, Раство).

25. března – Den nezávislosti (Дзень волі) - den vyhlášení nezávislosti Běloruské lidové republiky 25. března 1918.