Rozhovor s Tomášem Sedláčkem na ČT24

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Někdy trochu nekonvenční ekonom, který se po ulicích Prahy pohybuje sice v obleku, ale zato na kole, člen Národní ekonomické rady vlády a teď i autor knižního bestselleru. A když říkám bestselleru, nemám na mysli jen český knižní trh, ale i ten zahraniční. Hned několik důvodů, proč si popovídat s Tomášek Sedláčkem. Hostem dnešního Interview ČT24. Ekonom, Člen národní ekonomické rady vlády, Tomáš Sedláček. Dobrý večer.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Dobrý večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak, začněme úspěchem vaší knihy, knihy Ekonomie dobra a zla, který je opravdu až fascinující. V Česku se stala bestsellerem. Na německojazyčném trhu se na začátku roku dostala do první desítky nejprodávanějších knih v kategorii non-fiction. Ve Švýcarsku dokonce obsadila první místo. V Británii vyšla s úspěchem v prestižním vydavatelství Oxford University Press. A teď před týdnem jste za ni dostal prestižní cenu veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Jde o cenu deníku Handelsblatt a investiční banky Goldman&Sachs pro nejlepší ekonomický titul na německém trhu. Jak vás napadlo, co před vámi asi nikoho jiného, hledat a zkoumat ekonomické myšlenky v nejstarších příbězích lidstva?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No, to je dobrá otázka. Ono se to, já jsem původně měl takovej koníček. Že po večerech jsem si četl rád filosofii, teologii, vůbec literaturu, knížky. Díval jsem se, tak asi jako každý, na filmy. Ale u toho mě pochopitelně napadaly jakoby ekonomické, ekonomické konotace. No a přes den, později jsem se živil jako na Ministerstvu financí u pana prezidenta Havla i v ČSOB jakožto analytik, takže přes den jsem povídal ty čísla. No a večer jsem se zamýšlel mnohdy nad tím, jaký je tedy smysl těch čísel. Proč věřím někdy jednomu, proč nevěříme jednomu. Jak je možné, že z některých čísel se staly veličiny, druhé číslo, nebo hodnoty se vůbec nedají počítat a nepočítají. A tak nějak akademicky sám pro sebe do šuplíku jsem si to tak nějak sepisoval a tohle je výsledek, knížka. Ona to původně vůbec neměla být knížka. Já jsem potkal nakladatele, který nebyl nakladatel, Tomáš Brandejs, u kterýho to vyšlo. Nikdy žádnou knížku pořádně nevydal, takže to byla taková jakoby spíš klukovina. A já jsem taky původně neplánoval, že z toho někdy knížka bude.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ta kniha, a aby tedy bylo jasné, o jaké knize se bavíme, my ji tady máme v té německé verzi. Kniha vyšla s podtitulem Hledání ekonomického smyslu od Gilgameše po Wall Street. Co jste přitom hledání nalezl?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No právě, že mě překvapilo, že jsem tam nalezl hrozně mnoho věcí, který mně přišly fascinující a zábavný.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No tak třeba, kolik čerstvých a pro současnost podstatných myšlenek, lze dědictví starých civilizací nalézt?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak třeba u toho Gilgameše, když jsem přišel za panem profesorem Sojkou, tak jsem říkal: hele, já se to, já už jsem udělal, až takhle jsem se dostal přes Hebreje, antiku do dějin. Teď už jediný, co tam zbejvá, je ten epos o Gilgamešovi, abych se dostal úplně na ten základ. Asi tam nic nenajdu, ale podívám se. Když, tak objevím slepou cestu jako Jára Cimrman. No ale nakonec je z toho asi 60 stránek celkem, celkem zajímavých věcí. Například to, že Gilgameš si myslel, že když chtěl ekonomizovat, nebo co možná nejvíc zefektivnit stavbu zdi, tak lidem zakazoval se stýkat s ženami a se svými dětmi. To znamená, že ta představa, že to lidské, to měkké jde na úkor vyšší efektivity, ta vlastně panuje. Panuje do dneška. A můžeme ji dostopovat až sem jo. A pak je vlastně celej ten příběh to postaví na hlavu a ukáže, že právě přátelství Gigameše s Enkidu je mnohem silnější a efektivnější, než efektivita.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A který příběh z Bible třeba nejvíc sedí, nebo má největší vztah k tomu, co teď v ekonomice Česka, Evropské unie, v ekonomice světa, co se teď děje?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak já často používám příběh z Genesis 41, to je nejstarší hospodářský cyklus o Josefovi. Faraonovi se zdá sen o sedmi tlustých kravách a o sedmi hubených kravách. A Josef mu ho vyložil, on říká: gratuluju, Josefe, právě se vám zdála první makroekonomická predikce na 14 let dopředu. A doporučuju vám, abyste udělal to, že v letech dobrých nikoliv nesněz všechno, ale jednu pětinu, 20 procent ulož tu energii na horší časy. Když to přetočíme do současnosti, tak my jsme dělali, my jsme dělali pravý opak. My jsme ty dobrý léta nejen, že jsme je projedli, ale ještě jsme si nad to půjčovali. My, jakožto civilizace, a Česká republika v tomto nebyla moc velkou, moc velkou výjimkou. Takže to je třeba příběh, který, kdy se naši předkové před 3,5 tisíci lety zachovali mnohem moudřeji, než se chováme my s 10 tisíci ekonomy ročně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Takže ekonomie jako věda, jako teorie, selhala při předvídání nynější ekonomické krize a při řešeních jejich následků?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Ekonomie nikdy neuměla a nikdy to umět nebude, předvídat budoucnost. Jo, jestli se podíváte, to je jako chtít vědět třeba na akciových trzích, všichni chtějí vědět, jaký akcie půjdou nahoru, jaký půjdou dolů. Je na to tisíce modelů. Anebo jenom na ropovodu. Dokážete si představit, že kdyby někdo přišel na to, jak předvídat cenu ropy, tak je z něj během několika vteřin miliardář. A vězte, že tam těch peněz nainvestovanejch jsou opravdu šílený, velký miliony. Nikdy se to nikomu nepovedlo. Je to zhruba jako chtít znát, vědět výsledek koňských dostihů. To chce každý vědět, který kůň vyhraje. Ale v momentě, kdy by bylo zřejmé, který kůň vyhraje, tak nemá cenu se dále sázet. A možná ani nemá cenu jaksi dělat dostihy. Takže podobě takhle, jako filosoficky fundamentálně není možné znát budoucnost ani pro ekonomy.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A když už tedy stopujete to ekonomické myšlení v nejstarších příbězích, taková otázka. Je něco, v čem se ekonomie jako věda, jako dogma podobá náboženství?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No tak třeba ta diskuze o Řecku, současná, není do jistý míry nic jinýho, než, než pokračování teologické diskuze o tom tedy, jestli zákon nebo milost. Jo, to je velký novozákonní téma. Teologové to řeší od té doby do současnosti. A i my vlastně nevíme, jestli teda Řecko máme, se k němu chovat podle zákona. Tady jste si půjčily, takže to musíte splatit. Anebo podle milosti. Máme jim odpustit? A pokud, kolikrát? 7 krát, nebo 77 krát? Koneckonců, slovo dluh a hřích jsou v novozákonní řečtině synonyma. Funguje to i v latině, deminos debita nostra, u menšinám našem debity, debitky. Takže ta modlitba Páně by v doslovném překladu měla znít: odpusť nám naše dluhy, jakož i my odpouštíme našim dlužníkům. Takhle to je latinsky a ve většině třeba anglických překladů, ve slovenským překladu taky. Takže to je třeba modlitba mnoha kluků na Wall Street. Odpusť nám naše dluhy, státe, který se dneska stal jakýmsi substitutem, jakož i my neodpouštíme těm, kteří dluží nám.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A vy to sdílíte toto?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Co jestli?

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Odpuštění dluhů.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No ten systém, jakkoliv je sofistikovaný, jakkoliv dobrý a kvalitní budete mít pravidla, jakkoliv tisíce lidí bude studovat ekonometrický zákony, tak vždycky odnepaměti, a myslím, že tomu nikdy nebude jináč, nastává doba, ve Starém Zákoně tomu říkali Léto milosti, kdy jednou za 49 let se odpouštěli dluhy a vracel se majetek do původních rukou. A dneska vidíme to samé. My musíme i v našem sofistikovaném systému porušovat naše vlastní pravidla a odpouštět. Odpuštění vin, odpuštění neznamená nic jinýho, než rušení zákona. Nebudu se k tobě chovat jako přes zákon, ale něčím ho přikreju.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Co vám někteří recenzenti vytýkali, že ne vždy dáváte odpovědi na to, co uvádíte. Tak třeba recenze listu Deutsche Zeitung zastavuje se u vašeho poukazu na to, že texty zakladatelů ekonomie Adama Smithe nebo Johna Milla neobsahují jedinou rovnici nebo graf. A autor ekonomie, to je učebnice druhé poloviny 20. století Paul Samuelson, už má graf nebo rovnici na každé druhé stránce, jak se uvádí. A vy, že se neptáte, proč to tak je. Jestli kvůli zákonitému vývoji samotné vědy, nebo proto, aby ekonomové, nebo proto, že ekonomové jen chtěli dát jaksi větší respekt této vědě. Takže?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No, to je zajímavý. Protože právě zrovna tuhlenctu otázku tam jakoby řeším Alfredem Marschalem, který vlastně, matematici, matematizaci začal. On byl u toho prvopočátku. To byl učitel, řekněme, Johna Maynarda Keynese, a ten právě napsal velice varovný panflet Burn the mathematics, Spalte matematiku. A tam vlastně varuje: používejte matematiku, jenom když ji potřebujete, jenom když jste schopný tu matematiku opět přeložit do banálního jazyka. V momentě, kdy vám ta matematika uteče do příliš abstraktního světa, který už ztrácí překlad do angličtiny v jeho případě, tak burn, Spalte matematiku. Takže já se třeba zrovna tady tou otázkou hodně zabývám. Ale zejména tam odkazuju na knihu Roye Weintrauba How Matematics, How Economics Became a Mathematical Science, takhle tlustá knížka, která se touto otázkou právě zabývá. Jak se ekonomie stala matematickou vědou a ta knížka je tak dobře napsaná, že mi přišlo zbytečný pro ty, který toto zajímá tu knížku opakovat. Takže jsem ji tam velice jenom stručně shrnul a hlubší zájemce jsem odvolal, odkázal na tuto knížku.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Hm a ta anglická verze vaší knihy je o víc než polovinu delší, než to české vydání. Částečně jste reagoval právě na některé ty recenze. A sám jste k tomu řekl, že při překládání vás napadly některé nové věci. Co třeba?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já jsem původně, protože já jsem to překládal pro ten Oxford. A zeptal jsem se jich, jestli bych teda mohl dostat dva, tři měsíce, že bych tam potřeboval tak 10 procent změn, vysvětlit, kdo to je, já nevím, Tomáš Halík, nebo Zdeněk Neubauer, nebo, nebo Jan Amos Komenský, nebo ho dát pryč, protože pro zahraničního čtenáře nemá takovou relevanci jako třeba pro občana České republiky. No a přitom, jak jsem za prvý už měl roční odstup, taky jsem mezitím něco přečetl, něco se stalo ve světě, mé myšlenky se, se posunuly, takže já jsem třeba křesťanství postavil úplně jináč. Já jsem předtím hodně vlastně vycházel z Tomáše Akvinskýho. Uvědomil jsem si, že jsem třeba zanedbal některý dost důležitý ekonomický zprávy.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili jde vlastně o dvě různé knihy, česká a ta anglická verze?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No my jsme tohlencto trošku, my jsme tohlencto vlastně řešili, jak tu novou knížku. Má to podobnou, podobnou jakoby logiku, podobný závěry, akorát že těch společnejch věd, nebo těch společnejch pasáží je tam málo. No tak jsme to nazvali Oxfordské vydání nebo Verze 2.0. Nebo druhou část jsme taky značně přepracovali. Aby to mělo lepší a pevnější strukturu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ono není také k zajímavosti, že ten váš bestseller obsahuje teze, které jste kdysi neobhájil ve své disertační práci. Co na nich tehdy vadilo a komu?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Hele, to je opravdu otázka na moje kolegy. Já jsem to nepochopil, nechápu to do dneška. Od tý doby se mně neozvali, nikdo, ani jeden. Ani potom, co to vyšlo v Oxfordu. Ani potom, co to bylo uznáno za ekonomickou knihu roku na francouzském veletrhu. Kdybych já udělal něco takovýdleho svýmu studentovi, že ho vyhodím a pak to jeho dílo. Tak se mu omluvím.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A o kom se bavíme?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No ne, kdyby mně se stalo něco takovýho, že vyhodím studentu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ano, ale vám se to stalo. Takže když se ptám, komu vadily ty teze, tak?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Nevím, to byla prostě rada, která o jeden hlas ty, ty teze. Tak, my jsme vždycky na škole byli takoví, ale to byly přátelský skupiny matematickejch ekonomů, já mám hodně kamarádů, který se věnujou dodneška matematice a kecací ekonomové. A my jsme psali, takhle to bejvá často i u jinech oborů. Jeden udělá model a druhej ho vysvětlí, interpretuje, jakýmsi způsobem třeba, nebo přijde na to, co by bylo zajímavý zkoumat. Takže my jsme v symbióze a pak z nějakýho zvláštního důvodu se očividně tyhlecty dvě frakce nějak rozhádaly víc, než bylo záhodno. A já tam vůči hlavní ekonomie, hlavní proud jsem extrémně kritický. Chtěl jsem, chtěl jsem být kritický a byl jsem kritický. A snažím se nabídnout jinej pohled. A zřejmě to ne úplně každý buďto pochopil, nebo tak to bral. Nevím, ale to je opravdu otázka, otázka na ně. 

Obavy z bankovní unie

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak, teď událost ryze aktuální. Summit evropské unie o vzniku bankovní unie o vzniku bankovní unie, respektive o tom jednotném dohledu bankovním, jako prvním kroku k vytvoření bankovní unie. Lídři zemí Evropské unie se dnes dohodli, že do konce roku by měla být vytvořena legislativa pro ten jednotný bankovní dohled tak, aby mohl začít fungovat ještě snad v příštím roce. Ale český premiér Petr Nečas dál hrozí zablokováním, protože vidí nebezpečí destabilizace finančního a bankovního sektoru v Česku. Zdůrazňuje, že ten je zdravý. A chce záruky, aby ty zahraniční bankovní společnosti, zahraniční mateřské společnosti českých bank v případě problémů nemohly z těchto českých dcer stahovat peníze a na jejich úkor si vylepšovat svou bilanci. Skutečně to hrozí, sdílíte tyto obavy?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No jako, zatím, já chápu, že je potřeba mít bankovní regulaci společnou. To myslím, že chápe každý. Zase jako nemá cenu vytvářet ekologický normy, který budou platit jenom na jižní Moravě, nebo v Český republice. Tak to musíme řešit všichni dohromady, protože se jedná o planetu a o její zdraví, tak podobně. Tak to musíme řešit společně v rámci bankovnictví. Pokud je tam něco, co vadí jenom české zemi, je mi to podezřelé. Že by všichni ostatní byli tak zaslepený, což se děje mimochodem, to není poprvý. Pokud to vadí více zemím, tak potom ano, pojďme, ale žádný blokování, pojďme rozumně vyjednávat, pokud je těch zemí víc. My se bojíme tohoto. Nedává nám to smysl. A ony i ty banky, aby vytunelovaly svoje dcery, to by pro ty matky bylo velice iracionální chování mimochodem.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tam je taková úvaha například, k čemu by to v důsledku mohlo vést, že by se ty dceřiné banky v Česku v důsledku toho mohly například stát pouhými pobočkami těch, těch mateřských společností. Takže například bychom tu neměli komerční banku, ale pobočky Société Générale.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak jako jestli chcete, aby se to jmenovalo, jak se to jmenuje, tam ta firma přece je soukromá. To se můžou rozhodnout, co chtějí. Jestli tady chtějí mít pobočky, který se budou jmenovat jakkoliv, nebo jestli se budou jmenovat česky, je jejich rozhodnutí. To přece do toho by nikdo neměl moc mluvit. Ale přitom platí, že jakákoliv banka, která operuje na území České republiky, tak musí podléhat české regulaci, regulaci České národní banky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No ale právě do té by ta Evropská centrální banka mohla zasahovat podle toho, o čem se mluví.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No ale, dobře, ale jakoby ta regulace bude všude stejná. Tak že by si to. A mimochodem, to jako někdy se stane, že malá země vlastní pobočky nebo bankovní síť třeba v Německu jo. Takže ta představa, že velcí, zlí majitelé bank nám tady budou vysosávat naše chudé české dcerky. Tanhlecta situace nutně platí i zpětně jo, prostě jsou bohatí Irové nebo Lucemburčané z malé země, kteří vlastní, nebo v jejichž zemi je registrována, nebo v Holandsku to bývá často, je registrována matka. Takže i velké země, pokud je to takhle, opravdu, tak i velké země by se měly bát, jestli náhodou nějaká jiná země nevysaje dcery.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Prezident Václav Klaus mluví dokonce o tom, že bankovní unie je protimluv. Dovolává se toho, že studiem ekonomie se vážně zabývá půl století a s něčím takovým se nesetkal v žádné učebnici, v žádné knize. V žádném článku.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Jeho problém. Já to tady nebudu komentovat.

Hlasování o DPH

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak další aktuální věc. Tak další aktuální věc přímo se dotýkající existence vlády, a sice přibližující se opakované hlasování sněmovny o vládním balíku, stabilizačních opatření. Hlavně tam jde o ten návrh na další zvýšení daně z přidané hodnoty. Podotýkám, že jde o předlohu, kterou kabinet spojil s hlasováním o důvěře. Jenže je otázka, v jaké podobě ten návrh vlastně sněmovna nakonec dostane. V souvislosti s rebelií v ODS, výsledkem krajských a senátních voleb a tak dál. Jaký je váš názor obecně tedy nejprve na nutnost zvyšování, nutnost dalšího zvyšování daně z přidané hodnoty?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já mám úplně pocit deja-vu, protože úplně situace, aspoň teda z mého pohledu, se odehrávala před, v roce 2004, kdy teda byla koalice sociální demokracie, KDU-ČSL a čtyřkoalice tenkrát. A ČSSD zvyšovala DPH a přeřazovala, přeřazovala položky z nižší sazby do vyšší sazby. A opozice tenkrát tedy, současná vláda, měla úplně stejný námitky, jako, jako tenkrát. Takže a taky kvůli tomu padla vláda. Vždycky se dostaneme do půlky, ta vláda se rozhoupe, udělá reformy, které, řekněme, no aspoň jdou dobrým směrem. To nikdo tady, myslím, že žádný analytik neřekne, že ty reformy vedou úplně špatným směrem. Nicméně nikdy nebudou podle představy každého jednotlivce. A reformy, a to je ta chyba, my máte takovej pocit, že reformy jsou tady vždycky od toho, aby nám udělaly líp.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No ale je to, lze mluvit o reformě, když jde o zvyšování DPH? Když se znovu přidržím citace prezidenta Václava Klause. On to tedy také kritizuje a říká, že to opatření, poptávku, spotřebu omezí růst ekonomiky, jen dál přiškrtí. Lze mluvit o reformě, když se zvyšuje DPH?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No náš problém Český republiky je právě to, kdykoliv někdo chce měnit daně, tak je celý zreformuje. Já bych si přál, aby ten systém, ta základní karosérie byla stejná. Nastoupí-li levicová vláda, ať si zvýší daně, nastoupí-li pravicová vláda, ať si sníží daně, ať si s tím nějak poraděj ve svých jaksi hlavách a rozpočtech. Ale my, kdykoliv chceme zvednout nebo snížit daně, tak kvůli tomu děláme reformu, měníme superhrubou mzdu a společný danění manželů. A jestli to bude regresivní, nebo progresivní. Pak se nesmíme divit, že se v tom nevyzná už ale vůbec nikdo jo. Takže já jsem pro. Pojďme, ale to samý platí pro důchodový systém. Pojďme se domluvit na karosérii, která bude vyhovovat drtivé většině Poslanecké sněmovny. A pak si tam měňme barvu podle toho, zvyšujme, snižujme, kdo, kdo bude vládnout.

Daňový kompromis

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale říkal jsem. Vy jste členem Národní ekonomické rady vlády. Tato vládě, této vládě doporučovala zvýšit znovu a obě sazby?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Pokud se nepodaří vládě udělat úsporná opatření, nepodařilo se jí výrazným způsobem dle mého soudu omezit korupci, nebo aspoň to tak není vnímáno. Tak ano, bude mi přednější, a myslím, že je to konzervativnější uvažování, zvýšit daně, než se tady bezostyšně zadlužovat. Zadlužovat se umí úplně každý. To je úplně šíleně hrozně jednoduchý. Tak že vám zbývá buďto, když to zjednoduším, buďto zvednout daně, anebo snížit výdaje. Oboje z toho je nepopulární. Reformy vždycky budou nepopulární. Tady jako, dělat populární reformu je kvadratura kruhu. To je trošku komunikační.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A prostor pro snížení výdajů, aby se třeba daně nemusely zvyšovat, tam vidíte nějaký?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Prostor pro snížení výdajů je zejména v oblasti korupce, ale nic se tam s tím neudělalo. Takže země se vesele zadlužuje dál. A pokud tedy nebyly jako efektivně schopni ušetřit na výdajích. A ono třeba jako rozpočet celého Ministerstva zahraničních věcí se všema ambasádama, kytkama a vozy je 8 miliard korun. Takže kdybychom zrušili všechny ambasády na celým světě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
To je přece ale nereálné. To nemá cenu se takhle bavit.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Ano, přesně, tak ušetříme 8 miliard. To je málo. 8 miliard je málo, takže.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Málo a je to nereálné.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Ano, jo, takže z tam těch. A je to nereálný jo. Ale i kdybychom zrušili jedno celý ministerstvo, tak tam toho moc, moc neušetříte.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No a to, s čím teď přišel premiér, takový ten vstřícný krok vůči rebelům, když to tak nazveme, ponechání horní sazby na 20 procentech a zvýšení té dolní sazby ze 14 na 15 procent a jenom na rok, to by mělo nějaký efekt, nebo?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No tak asi zřejmě jo, tak tam, že jo, vždycky člověk přijde s nějakým logickým návrhem a pak se to takhle rozseká. Mně se kolikrát stalo, že jsem navrhoval zákony, který byly jakýmsi způsobem, dávaly smysl a pak někdo, nějakej poslanec nebo poslankyně z dobré vůle se rozhodl, že do trabanta dá 4 litrovej motor. Nejen, že to nikomu nepomůže, i když to vypadá hezky, ale to auto se roztrhne, když prostě trošku šáhnete, šáhnete na plyn. Takže to je už potom politický vývoj, sám jste říkal, že to je v rámci, v rámci kompromisu, ale mě na tom přijde, politický, mně na tom přijde ironická situace, že tady pravice zvyšuje daně a levice ji za to kritizuje.

Výsledky NERV

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
To je takový paradox České republiky. Jak vůbec funguje Národní ekonomická rada vlády? Považujete si za čest, že jste jejím členem?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Považuju to za povinnost spíš, než za.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Povinnost, tak nikdo vás nenutí.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No, ale je to povinnost vůči národu. Jestli tady něco komentuju, kritizuju, tak na rozdíl od některých jiných se to snažím dělat konstruktivně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A ty výstupy z Národní ekonomické rady vlády, jak vznikají? Všichni ti renomovaní ekonomové se sejdou, pohádají se, hádáte se?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
No většinou se nehádáme. My občas jo, ale vlastně ne. Tak my se všichni, jako to je takový celkem akademický a slušný, pokud spolu někdo nesouhlasí, tak si to řeknou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A ty materiály, které vycházejí z NERV-u, tak jak o nich rozhodujete? Většinou, hlasováním, jak se na nich dohodnete?

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Myslím, jestli mě paměť nešálí, tak jsme nehlasovali ani jednou. Vždycky to nějakým způsobem dáváme dohromady. A pokud je tam spor, tak to řekneme. Tady prostě je možný, nebo já nevím, ten si myslí todle, ta si myslí ono. Ale v těch materiálech. Myslím, že bychom to měli změřit, nebo zvážit. Myslím, že už toho bude, toho bude možná půl druhýho, půl druhýho metru. Ta práce byla hrozně taková akční na začátku, když to bylo za Topolánka, když jako začínala krize, tak jsme opravdu fungovali 20 hodin tejdně téměř na žhavých linkách, všechno jsme konzultovali. Teď po třech letech, nebo po 4 vlastně už jsme víceméně vystříleli takový ty nejprudší. Takže teď už je to taková jakoby práce, když to řeknu ošklivě spíš v tom bahně takových těch konkrétních technických, technických záležitostí. A už je to takový i trošku, že se scházíme každej tejden jednou měsíčně první pondělí. A máme ucho premiéra tři, tři hodiny každej měsíc, plus tam chodí, nevím, pět, šest, pět, šest ministrů. Takže já si vážím, jsem rád, že vyslechne akademickou obec. A jestli nás vezme, nebo ne, je do jistý míry nejen jeho chyba, ale i naše, pokud nejsme schopni ten náš příběh dost dobře, nebo přesvědčivě říct.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane Sedláčku, já vám děkuji, přeji vám hezký večer.

Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, člen NERV
--------------------
Hezký pátek.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Taky, vážení diváci, naším hostem byl ekonom Tomáš Sedláček. Přeji vám hezký páteční večer a hezký víkend.

ČT24, 19.10.2012