Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Strategická průmyslová zóna Holešov stále čeká na velké investory

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Strategická průmyslová zóna Holešov stále čeká na velké investory. Zlínský kraj dokončil výstavbu silnic a inženýrských sítí na ploše 300 hektarů před třemi lety. Z vložené miliardy a půl se zatím vrátil jen zlomek a v zóně začala podnikat jedna firma. Do plánovaného rozvoje regionu vstoupila krize a místním se navíc nelíbilo zřízení továrního areálu nad zásobami pitné vody. Co čeká zónu v budoucnosti, zkusí naznačit pořad Otázky a odpovědi, u jehož poslechu vás vítá Roman Verner. Smysl nedávno dokončené zóny uniká například Antonínu Zapletalovi z Holešova.

Antonín ZAPLETAL, obyvatel Holešova
--------------------
Zatím v jaké to je situaci, tak ani moc ne, no. Zatím se to nerozvíjí nějakým způsobem a jestli bude do budoucna, to se neví, že. Kdyby to bylo třeba o nějakou dobu dřív, tak možná, ale další problém je ta spodní voda. Až tak do toho hluboko nevidím, ale vím, že ještě za dřívější doby, se o tom vědělo, že jsou tam nějaké podzemní nádrže nebo nádrž veliká a /nesrozumitelné/ postavili.

obyvatel Martinic
--------------------
Je tam přivezená voda. Je tam přivezený plyn. Kdyby se tam postavil hotel a teď jak se vozí hlína všude jinde z těch dálnic, kdyby se nadělaly bariéry, tak z toho bude krásný golfový hřiště, a to je jako logicky nezávadný.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Nabízí další řešení jeden z obyvatel nedalekých Martinic a přidává se i jeho kolega.

obyvatel Martinic
--------------------
To, co si oni vytýčili, tak nebylo zdaleka splněný. Bylo do toho daný, já nevím, jeden a půl miliardy nebo kolik, aby se ty peníze použily do zaměstnanosti nebo tohle, tak to bylo lehčí podle mě.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Vedení Zlínského kraje už zónu samozřejmě nezruší, a tak si dalo vypracovat studii její budoucnosti od renomovaného analytika a člena Národní ekonomické rady vlády Petra Zahradníka. I jeho jsem se zeptal, zda mělo vybudování tak obrovské zóny smysl.

Petr ZAHRADNÍK, člen Národní ekonomické rady
--------------------
Já si myslím, že má smysl, protože v uplynulých několik let z pohledu investičních toků nedávalo příliš naději na to, že bude obsazena, reprezentativně obsazena. Na druhou stranu si myslím, že při troše snahy, při troše řekněme stimulačních pobídek a při vytvoření takového prostředí, aby se tam investoři cítili, řekněme, příjemně, tak do stávající dekády nebo do zbytku stávající dekády má značný smysl pravděpodobně v modernější nebo přizpůsobenější verzi, než na kterou byla původně zamýšlená, jak už jsme říkali, asi pravděpodobně nebude obsazená nějakým vědním gigantickým dominantním investorem, i když by to bylo samozřejmě velmi žádoucí, zejména velkým jménem, pravděpodobně to obsazení bude stran většího počtu, spíše středních nebo středně velkých korporací, ale i s ohledem na logistické strategické umístění té lokality jsem přesvědčen, že pokud máme v rámci Zlínského kraje najít nějaké místo, tak to holešovské je blízké optimálu.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Je přesvědčený Petr Zahradník a nabízí prognózu vývoje regionu s působením průmyslového areálu a bez něj.

Petr ZAHRADNÍK, člen Národní ekonomické rady
--------------------
Předpokládám nejvýznamnější příznivé dopady za předpokladu samozřejmě reprezentativního obsazení zóny v oblasti HDP, v oblasti trhu práce a v oblasti veřejných financí. Řekněme, že za jinak stejných podmínek bychom předpokládali, že někdy v roce 2020 růst HDP ve Zlínském kraji bez zóny by mohl činit nějakých plus, mínus 3 % se zónou lehce víc než 4 %. Nejvýznamnější přínos bych viděl v oblasti trhu práce, zejména za předpokladu, že by se podařilo mobilizovat středně vzdělaný technologický nebo technicky zaměřený personál a redukce míry nezaměstnanosti si dovedl představit pod hodnot lehce nad 7 % až pod pětiprocentní, téměř čtyřprocentní hranici a dopad na veřejné finance opět za předpokladu funkční zóny bych viděl dokonce makroekonomický celostátní. Řekněme, že v té době už veřejné finance budou v disciplinovanějším stavu než dnes, takže řekněme bez zóny bych viděl deficit někde okolo jednoho procenta s funkční zónou plnou poctivých daňových poplatníků a řekněme reprezentativně založeného stavu zaměstnanosti někde na úrovni 0,6 % HDP.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Tváří se optimisticky ekonomický analytik. Ve svém materiálu ovšem používá podmiňovací způsob, co se týče obsazení zóny. Jaká je tedy aktuální situace, ptám se předsedy představenstva Krajské správní společnosti Industrial Service ZK Jiřího Němce.

Jiří NĚMEC, předseda představenstva Krajské správní společnosti Industry Servis ZK
--------------------
Zcela určitě zájem investorů o průmyslovou zónu Holešov registrujeme. Jednáme s nimi o podmínkách, za kterých by bylo možné uspokojit jejich požadavky a samozřejmě především se snažíme dobudovat tu infrastrukturu tak, abychom dosáhli právě toho, o čem hovoří inženýr Zahradník, tzn., příznivé prostředí pro investory, abychom jim měli co nabízet. Rekrutuji se z oblasti domácího lehkého strojírenství výroby oken a některých dalších segmentů tohoto spotřebního trhu. Je v jednání také jedna další kartonářská společnost.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Uzavírá Jiří Němec, který se z rozvojem areálu musí vypořádat také s připomínkami obyvatel, kteří se bojí o obří zásoby pitné vody skryté přímo pod zónou. Dal proto zpracovat odbornou analýzu geologického stavu bývalého letiště. Autorem dokumentu je profesor Jaromír Říha z Vysokého učení technického Brno, který zdůrazňuje potřebu zavedení vysoké zodpovědnosti správců i nájemců areálu.

Prof. Jaromír ŘÍHA, Vysoké učení technické Brno
--------------------
A ne spoléhat na stavební zákon, rozhodně jít proti úřadu správce sítě atd.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Jak profesor Říha připomíná, z vrtů se pro Holešov čerpalo už v první třetině minulého století. Největší spotřeba a s tím i související znečištění se pak projevily v 70. a 80. letech. Od té doby vynucené proudění poněkud kleslo. Zóna už má podle něj nastavené bezpečnostní podmínky dostatečně.

Prof. Jaromír ŘÍHA, Vysoké učení technické Brno
--------------------
Tak je to speciálně způsob ukládání třeba toho kanalizačního potrubí. Je to dvouplášťové vedení potrubí, plastové svařované potrubí obecně s vysokou spolehlivostí a způsob monitoringu ve vrtech, které vlastně jsou umístěny mezi potenciálními zdroji nebezpečí a případně těmi hýbadly. Je dobré bdít, ale ta zóna není životu nebezpečná.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Výtky občanských iniciativ, které se opírají o posudek firmy Aqua Gea, vědec z Brna vnímá jako neopodstatněné. Zpracovatel podle něj nevyužil všechny potřebné údaje a možnosti průzkumu. Ten poté vyzněl pro zónu negativně. To však autor posudku Zdeněk Vacek odmítá.

Zdeněk VACEK, autor posudku
--------------------
Samozřejmě já si stojím za svými závěry. Naprosto nechápu, že vzdělaný eurodovaný člověk se může vyjadřovat kladně k průmyslové zóně v jímacím území. Podle mě je to prostě nesmyslný počin. A když slyším debatu ekonoma, který říká: "Musíme vytvořit komfortní podmínky pro investory, no jak se může někdo jako investor s továrnou cítit komfortně v jímacím území. Tam nikdy nebude svým pánem. Tam prostě bude muset mít dražší zabezpečení všeho, kanalizace, ploch, prostě nemůže se cítit komfortně někde, kde není sám pánem na svém dvoře a nikdy nebude. V jímacím území to prostě nejde. Tam bude kontrolovaný hygienou, vodárnama, veřejností. Průmyslová zóna do jímacího území nepatří.

Roman VERNER, moderátor
--------------------
Trvá na svém Zdeněk Vacek. Není apriori odpůrcem zóny. U Holešova by podle něj mohla stát, ale nikoliv v konkrétním místě. Jak už naznačil, každá průmyslová aktivita bude nyní pod občanským drobnohledem.

ČRo Brno, Otázky a odpovědi, 27.6.2012