Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Řecký krok z krize?

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Opakované řecké parlamentní volby. Pro tuto zemi, eurozónu a celou Unii bod obratu nebo jen oddálení krize ještě větší? A jaké nové hrozby pro Evropskou unii jsou na obzoru? Začínají dnešní Události, komentáře, dobrý večer. Evropa přivítala výsledek řeckých parlamentních voleb. Na druhý pokus už se v nich nezopakoval 6 týdnů starý pat, který neumožňoval vytvořit funkční vládu. Pořadí prvních tří stran se sice nezměnilo, zisky ale poněkud ano. Vítězný proreformní a proevropští konzervativci z Nové demokracie spolu se třetími socialisty s PASOKu mají v parlamentu dostatečnou většinu a měli by vytvořit nový kabinet.

Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
32 stupňů ve stínu, kvůli Řecku se potí celá Evropa. Vítězství konzervativců ale zchladilo emoce.

Antonis SAMARAS, lídr Nové demokracie
--------------------
Dnes Řekové ukázali, že chtějí zůstat zakotveni v euru. Je to vítězství celé Evropy.

Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
/Nesrozumitelné/ řecké politiky Alexis Tsipras svými sliby elektrizoval davy a strašil eurozónu. Už dnes měly být z dohod o půjčkách a úsporách trosky. Jenže zůstal až druhý a míří do opozice. Vítěz Antonis Samaras má 3 dny na to, aby sestavil vládu. S proreformními socialisty ukrojil sytou většinu volebního koláče, teď jde o to, jestli se shodnou i na svých receptech. Nová demokracie vítězí, žádné laskominy ale Řekům slíbit nemůže, stejně jako záruky, že si skutečně budou moci ponechat euro. Dohodnuté podmínky záchranného úvěru totiž dávno neplní a hospodářství se pod břemenem úspor propadá už pátý rok v řadě. Na daních vybral stát od začátku roku o půl miliardy méně, než plánoval a dalších 11 má ze svých výdajů škrtnou ještě tento měsíc. Nová vláda může čekat silný protivítr, v parlamentu i ulicích.

Panos TSAKLOGLU, profesor ekonomie, Athénská univerzita
--------------------
Pokud se SYRIZA bude chovat v opozici jako dosud, vyvolá opět silné nepokoje. To by mohlo vést k pádu vlády.

Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Psycholožka Mirto je bez práce, stejně jako polovina mladých Řeků. Přesto doufá, že teď se temné vyhlídky trochu rozjasní.

Mirto KIRUSIOVÁ, nezaměstnaná
--------------------
Jsme realisti, nečekáme zázraky, ale teď máme naději.

Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
První požár se podařilo uhasit, na předměstí Athén i v politice. Řekové ale vědí, že v horkém létě snadno vzplane nový. Hana Scharffová, Česká televize.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A naše zpravodajka Hana Scharffová teď už z Athén živě. Hanko, dobrý večer.

Hana SCHARFFOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Dobrý večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Jak Řekové výsledek voleb přijali, jaké jsou převažující emoce? Je to úleva, že nebudou ještě větším problémem Evropy nebo únava z vlekoucí se nejistoty, oslavy v ulicích nebo snad obava z budoucnosti?

Hana SCHARFFOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Určitě tyto volby byly emocionálnější než ty minulé. Minule v květnu jsme byli překvapeni, že v ulicích se nedělo téměř vůbec nic. Tentokrát lidé přišli oslavovat alespoň ti, kteří k tomu měli nějaký důvod. Ale jinak co se týče těch postojů, záleží spíše na tom, jak byli zaměřeni. Ti optimističtější se radovali buď z toho, že zvítězil jejich kandidát, anebo pokud byli příznivci třeba radikální levice SYRIZA z toho, že dosáhla nebývale dobrého volebního výsledku. Jiní, kteří jsou spíše skeptičtí, si ale ani od těchto voleb mnoho neslibují a je pravda, že Řeky tak či tak čeká velmi těžké období.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Řecký prezident Karolos Papulias bezprostředně oznámil, že chce novou vládu ještě dnes. Dnešek se nachyluje, tedy jak daleko jsou jednání, která o sestavení proevropského a proreformního kabinetu vede vítěz voleb Antonis Samaras?

Hana SCHARFFOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Ta jednání probíhala celé odpoledne a večer velmi intenzivně, ale je jisté, že dnes Řecko vládu mít nebude, nicméně zdá se, že vše je poměrně na dobré cestě. Socialisté, tedy ten logický koaliční partner, který má proevropskou orientaci a také se úplně nebrání těm reformám, které Řecku ordinuje Mezinárodní měnový fond a Evropská unie, tak ti naznačili, že když všechno dobře půjde, mohlo by mít Řecko vládu, tedy koalici Nové demokracie a socialistů z PASOKu už zítra večer. Jedná se ještě o možné účasti další levicové strany Demokratické levice, ale tam zatím není jasné, jestli se zapojí do této koalice a taky její hlasy vlastně nejsou nutně potřeba.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Co vlastně ten výsledek voleb po prvním patovém hlasování ze 6. května teď převážilo ve prospěch proevropských, proreformních stran? Byla to odpovědnost vůči Evropě nebo obava Řeků z toho, co by následovalo, kdyby skutečně eurozónu opustila?

Hana SCHARFFOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Bylo to obojí. My musíme vidět, že i když těsně vyhrály ty proreformní strany, tak přece jenom téměř polovina řeckých voličů řekla naopak reformám ne. Řecká společnost je teď velmi rozdělena a to bude určitě i velmi ztěžovat práci příští vlády, pokud jí tedy skutečně povede Antonis Samaras. Ale je vidět, že Řekové skutečně volili buď a nebo. Ti, kteří se rozhodli volit Novou demokracii, nebo naopak stranu SYRIZA, tedy ty dvě různé, dva různé pohledy na věc, buď reformy nebo naopak konec škrtům, tyto strany získaly o 10 procentních bodů více než v minulých volbách. Naopak oslabily výrazně jiné strany, jak ty levicové, voliči komunistů dali tentokrát hlasy straně SYRIZA, protože doufali, že by mohla zvítězit a postavit premiéra, takže bylo vidět, že Řekové skutečně volili tu stranu, o které předpokládali, že skutečně bude vítězem voleb a bude moci sestavit vládu. Vyhráli to proreformní voliči, ale velmi těsně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale, Hanko, lze ten výsledek voleb číst skutečně i jako souhlas Řeků s tvrdými reformami a radiálními škrty, s omezováním dávek, vyššími mzdami a důchody, nebo to takto nevnímají? Spojují si to vůbec?

Hana SCHARFFOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Určitě to tak nelze vnímat jednak proto, co už jsem říkala, že téměř polovina voličů volila ty protireformní strany, takže Řekové jsou skutečně rozdělení, a jednak i proto, že i Řekové, kteří volili proreformní strany, tak počítají s tím, že tyto strany se pokusí vyjednat nějaké zmírnění podmínek zahraniční pomoci, protože i Antonis Samaras sliboval, že znovu bude jednat s Bruselem a s Mezinárodním měnovým fondem tak, aby Řekům minimálně získal trošku času navíc, což by ovšem pro Evropu také znamenalo trošku delší dobu, kdy budou muset vyplácet Řekům finanční pomoc, než se dostanou sami, než budou moct vstoupit opět na finanční trhy, aby si mohli půjčovat na financování svého dluhu peníze sami, takže toto řešení, pokud se skutečně podaří prosadit, že Řecko dostane více času od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, také bude dražší řešení.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Z Athén živě naše zpravodajka Hana Scharffová. Hanko, děkujeme. Naším hostem ve studiu je politolog Tomas Kulidakis, dobrý večer.

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Dobrý večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Myslíte, že v souvislosti s výsledkem voleb Řecko má důvod k oslavě?

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Já si myslím, že na jednu stranu ano, protože konečně pokud se podaří sestavit vládu, tak budeme vědět, kudy Řecko směřuje, to znamená, že Řekové se vyberou nějakým směrem. Na druhou stranu bude to opět komplikované a ten důvod už sám poněkud menší, protože ty dvě strany Nová demokracie a PASOK jsou spojeny s tím úpadkem Řecka v posledních letech, střídaly se u voleb, posledních 38 let jsou obě dvě zkorumpované a Řekové si je právě spojují s těmi nepopulárními opatřeními. To znamená, že pokud okamžitě nebo v krátkodobém horizontu nedají Řekům nějaký impetus nebo jim nedají nějakou jasnou ekonomickou výhodu, která by je dostala k toho ekonomického propadu, můžeme očekávat bouře v ulicích, kde opět posílí právě SYRIZA.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Věc, na kterou jsem se ptal už naší zpravodajky. Co oproti hlasování ze 6.května teď převážilo, byť těsně, ve prospěch těch proevropských, proreformních stran? Je to i výsledek takové jakési masáže a snažení ze strany evropských politiků coby, kdyby, jaké by to mělo dopady, kdyby Řecko sešlo z dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, mělo to vliv?

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Já si myslím, že tam měly vliv dvě věci. Jedna věc byla, ta masáž určitě měla vliv částečně vzhledem k tomu ale, že Řekové ty evropské politiky již tradičně nyní vnímají jako ty, kteří jim odkrojují, tak spíš menší než větší, to znamená spíš to bylo kontraproduktivní. Na druhou stranu ten obrat rétoriky, který jsme zaznamenali z Nové demokracie, která do této chvíle vlastně trvala pořád na tom, že bude dodržovat striktně ty opatření, ke kterým se zavázala, tu půjčku, ke které se zavázala, tak ta vlastně otočila a řekla, že má v programu to, že přejedná podmínky půjček, to znamená přiblížila se tím právě SYRIZA. A zároveň také převzala část voličů od pravicovějším nebo krajně pravicových stran, protože kladla především důraz na potlačení legální imigrace do Řecka.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vy zmiňujete změnu rétoriky vítěze voleb Nové demokracii, co mě, Nové demokracie, co mě zaujalo, vítěz voleb, předseda této strany a pravděpodobný příští premiér Antonis Samaras ještě v době docela nedávné zaujímal k finanční pomoci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu odmítavé stanovisko. Dokonce i hlasoval proti tomu prvnímu balíku a ten druhý balík pomoci podpořil jen dost neochotně. Kde se v něm vzala ta změna, co je za ní? Tady v Česku bychom řekli, že převlékl kabát.

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Já bych také řekl, že převlékl kabát, protože.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Co za tím je?

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Touha po moci.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A myslíte, že hrozba odchodu Řecka z eurozóny definitivně padla?

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Já myslím, že tady se nedá říct, že definitivně padla, protože za prvé i kdyby se Řecku podařilo sestavit nyní vládu, ta vláda nemá jistou podporu voličů na příští 2 roky. Má být zvolená do roku 2014. Za druhé vidíme, že tady je ještě stále čím dál větší problém, který se týká Španělska, který se týká Itálie, to znamená, že to je další problém. Na druhou stranu však je třeba říci, že v Evropské unii jako takové se mění politické klima. A to politické klima se mění především v souvislosti s francouzskými volbami, kde vlastně vyhrál socialista Hollande nejenom prezidentské volby, ale již má většinu i v parlamentu. To je právě ten, který podporuje prorůstová opatření a to je to, co Řekové chtějí jako veřejnost. A pokud tyto prorůstové opatření budou dány, budou ochotni souhlasit s nějakým, určitou menší úpravou těch půjček než taková, jaká je nyní.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
PASOK a spolu tedy s vítězem voleb Novou demokracií mají být potřebnou většinu v parlamentu, ale je to vlastně jenom díky volebnímu systému v Řecku, kdy vítěz dostává bonus 50 mandátů navíc, jinak Nová demokracie nad protireformní SYRIZA vyhrála jen o 2 a 3/4 % hlasů. Neboli mluví se o velkém rozdělení řecké společnosti. Jak je velké, jak je to vážné?

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
To rozdělení je naprosto signifikantní. Já bych řekl, že více než polovina Řeků s těmi opatřeními nesouhlasí a více než polovina Řeků si přeje úpravu těch půjček, protože Řekové se stále cítí obětí té krize, kterou oni říkají, že ta krize přišla zvenku, zlikvidovala v podstatě 3 největší sektory ekonomiky, loďařství, obchod a turismus, a zároveň také Řekové říkají - v této chvíli my už vlastně nemáme zbytí a už nemáme kde prostě brát, už jsme natolik byli posláni ke dnu, že už potřebujeme zapojit nějakou pomoc. To znamená, těší se na nějaké strukturální reformy, ale já se obávám, že tato vláda pod vedením Nové demokracie jim je nebude moci poskytnout bez pomoci zvenčí, a ta pomoc zvenčí podmiňuje skutečně aktivní prorůstovou strukturální pomoc ze strany Evropské unie, případně Mezinárodního měnového fondu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane Kulidakisi, zatím vám děkuji, ještě se tomu budeme věnovat.

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Děkuji.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Setrvejte s námi. A z Bruselu se k nám teď připojuje naše zpravodajka Eva Hrnčířová. Dobrý večer, Evo.

Eva HRNČÍŘOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Hezký večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ten výsledek řeckých parlamentních voleb, jak velkou úlevou pro evropské lídry?

Eva HRNČÍŘOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Já nevím, jak se dá měřit úleva, ale s nadsázkou se dá říct, že muselo být slyšet ten kámen, který politikům nejen v Bruselu, ale po celé eurozóně spadnul ze srdce, protože tohle jsou skutečně ty výsledky, které si nejvíc přáli. Opačný scénář vítězství SYRIZA a případně Alexis Tsipras v roli nového řeckého premiéra, to byla velká neznámá spojená s mnohem většími komplikacemi, než na které to vypadá podle tohoto scénáře. Samozřejmě ten řecký problém se tím nijak neřeší, zůstává dál, ale je ve vodách, které jsou většině politiků v eurozóně známé.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Bylo veřejným tajemstvím, že v utajení se připravovaly scénáře pro případ, že v Řecku nevyhrají ony proreformní, proevropské strany, které garantují plnění dohod s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, co bylo pro tento případ ve hře?

Eva HRNČÍŘOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Mluvilo se o tom, že po všech těch zkušenostech s Řeckem vlastně eurozóna připravuje scénář jeho odchodu, že se připravuje na možnost, že by Řecko skutečně z eurozóny odešlo a vrátilo se ke svojí drachmě. Připravovaly se na to centrální banky včetně té české centrální banky. I tak ale mnozí analytici, mnozí ekonomové mluvili o tom, že ve skutečnosti by nikdo nedokázal přesně říct, co by se stalo, kdyby Řekové z eurozóny odešli, co by to udělalo s eurem, co by to udělalo s dalšími slabými členy eurozóny. Takže v politice také nikdy není možné zcela rozlišit, co je skutečně připravený scénář a co je pouze tlak. Eurozóna chtěla svým způsobem tlačit na řecké voliče, aby volili strany, které souhlasí jednak se setrváním v euru, a které souhlasí s dohodami, které už Řecko uzavřelo. A zdá se, že ten tlak na řecké voliče možná měl nějaký význam.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Evo, mluvíš o tlaku evropských lídrů na evropské voliče, ale ono se dnes ukázalo, jakoby evropští a světoví lídři v přístupu k Řecku nebyli až tak jednotní. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle a náměstek spolkového ministra financí nejprve v podstatě během řeckých voleb vysílali do Athén vstřícná prohlášení v souladu s míněním generálního tajemníka OECD, že Řecko by se nemělo přetěžovat a že by se mu přece jen mohlo trochu povolit v termínech například pro snižování rozpočtového deficitu, ale německá kancléřka Angela Merkelová tyto diskuse dnes utla, že nemíní dávat Řecku víc času. Má tedy Řecko šanci si vyjednat nějaké měkčí podmínky nebo ne?

Eva HRNČÍŘOVÁ, zpravodajka ČT
--------------------
Já si myslím, že to se teď ukáže a ukáže se to velmi brzo, protože ve čtvrtek se sejdou ministři financí eurozóny a příští týden se sejdou na summitu tady v Bruselu prezidenti a premiéři. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že nehodlá Řecku dávat víc času na reformy, ale nemluvila například o datu pro snižování deficitu. To je věc, o které se mluví, že by mohla být tím cukrátkem pro Řeky, nějakým tím ústupkem, protože až přijede poprvé nový řecký premiér do Bruselu, tak o nějaký ten ústupek bude žádat, protože ho slíbil řeckým voličům, slíbil jim, že vyjedná nějaké lepší podmínky. A samozřejmě je i v zájmu eurozóny, aby alespoň nějaká stabilita v zemi se udržela a aby vláda, se kterou teď bude eurozóna schopná nějakým způsobe, dál spolupracovat a jednat, tak aby i tato vláda vydržela nějakou dobu u moci. Takže hodně bude záležet na dalších dvou týdnech, jestli Angela Merkelová v něčem povolí a jestli Řekové nějaký ten ústupek dostanou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Eva Hrnčířová, naše zpravodajka z Bruselu. Evo, děkujeme. A ve studiu je s námi dál politolog Tomas Kulidakis a nově se k nám připojil ještě ekonom Petr Zahradník. Dobrý večer.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Dobrý večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Je výsledek řeckých voleb, byť na druhý pokus, oním bodem obratu pro problémy této země?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Já bych řekl možná prvním krokem k obratu, který musí být potvrzen možná 10 možná sty dalšími kroky, ale z množiny možných výsledků si myslím, že to je výsledek relativně velmi akceptovatelný. Samozřejmě, že pořád je i z pohledu hospodářské politiky trošku varující poměrně značný podíl těch radikálních odpůrců, nekomunikátorů s evropskými partnery, nekomunikátorů s Evropskou komisí, nicméně mám pocit, že to je vítězství v podstatě zasloužené a pozitivní.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane Kulidakisi, s míněním českého prezidenta Václava Klause, že je naprostý omyl považovat vítězství proevropských stran v Řecku za východisko situace, s tím byste souhlasil, že Řekové tuto krizi nezpůsobili a že jsou podle Václava Klause jen její obětí?

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Já myslím, že do velké míry jsou skutečně její obětí, protože tady se jedná o strukturální problém finančního systému, strukturální problém bank, protože nyní jsme viděli, že například Španělé dostali 100 miliard jenom na banky, nemusí teda vůbec šetřit. Za poslední roky byly nality 2 biliony euro do bankovního systému z veřejných zdrojů, což se jedná o transfer soukromých zdrojů a tyto prostředky mohly být využity například na ty prorůstová opatření tak, jak je nyní prosazuje Francie. To znamená, opravdu Řekové krizi jako takovou nezpůsobili a pokud je to země, která má naprosto minimální vývoz, tak jako v tom případě samozřejmě do jisté míry obětí jsou, byť samozřejmě je tam podíl určitého nesprávného chování z hlediska fiskálního, to znamená, že řecká státní správa není příliš efektivní. Ale to se dá říct o naprosté většině státní správy.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane Zahradníku, vy si to také myslíte, že Řekové nejsou původci, ale oběti této krize eurozóny a své země jako takové?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
To si dovolím nemyslet. Já mám pocit, že není nutné směšovat příčiny a způsoby řešení. Zcela souhlasím s tím, že, řekněme, kapitalismus dostal v uvozovkách na frak tím, že do španělského, irského, britského bankovnictví na jejich záchranu bylo zapotřebí nalít desítky procent jejich hrubého domácího produktu. Na druhou stranu když se podíváme do statistik, řecký fiskální problém začíná někdy na přelomu 70. a 80. let, dokonce v době, kdy Řecko teprve vstupovalo do Evropské unie a v té době si myslím, že nebylo pod žádným tlakem žádného, řekněme, finančního systému. Zkrátka a dobře si dovolovalo v uvozovkách žít na dluh, ale samozřejmě investoři byli na druhou stran tak, řekněme, lehkovážní, možná naivní, že tato aktiva řecké vlády nakupovali.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ono dnes se ukázalo, že krize Řecka nemusí být zdaleka tím nejhorším, co eurozónu potkalo. Výnosy španělských desetiletých dluhopisů se dostaly nad kritickou hranici 7 %, nejvýš od roku 99, kdy země zavedlo euro, a když se právě ne tuto hranici dostaly výnosy státních dluhopisů Řecka, Irska, Portugalska byla to přesně ta chvíle, kdy tyto země musely požádat o finanční pomoc Evropské unie. Jak jsme tomuto momentu daleko v případě Španělska?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Já si myslím, že ale v případě každé z těch zemí ta, řekněme, riziková prémie nebo míra rizika, kterou jsou ochotni investoři ještě snést, je jiná. V současné době máme nominální úrokovou sazbu nebo výnos řeckých dluhopisů nějakých 36 %. V případě Portugalska se pohybujeme někde na úrovni 10, 11 %, v případě Španělska těch 7 vámi zmiňovaných. Myslím si, že ta riziková prémie ke odrazem řady indikátorů. Když jste zmiňoval Španělsko, tak výhodou Španělska oproti jiným potížistům je relativně nízká míra zadluženosti, která se nicméně stále zvyšuje samozřejmě, ale myslím si, že to, ten odhad finančních trhů o tom, kde je, řekněme, ta kritická mez, je v případě každé země velmi individuální.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Čili myslíte, že žádost Španělska o finanční pomoc Evropské unie ještě není na pořadu dne?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Na jednu stranu si myslím, že je trošku kamufláž právě orientovat tu pomoc Španělsku pouze na bankovní sektor, protože celková potřeba navýšení kapitálu v bankovnictví celé Evropské unie činí v současné době nějakých možná 150 miliard euro, a to, aby pouze španělský bankovní sektor absorboval 100 miliard, mně připadá trošku moc. Ale na druhou stranu si myslím na rozdíl zase od jiných potížistů, že fundamenty španělské ekonomiky jsou podstatně příznivější, takže schopnost zasít semeno a z něj sklízet, je v případě Španělska daleko větší.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Nicméně co by tato nutná finanční pomoc Španělsku, když se jí přidržím, znamenala? Přece jen na rozdíl od Irska, Řecka, Portugalska to by byla první skutečně velká ekonomika a tedy asi o mnoho větší problém. O kolik větší?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Na druhou stranu v případě právě třeba Řecka částečně i Portugalska tam existoval poměrně zjevný dominový efekt, protože řada nebo velká část řeckého i portugalského dluhu byla umístěna nebo je umístěna v zahraničí. Ve Španělsku to opět není tak a ve Španělsku to by byl dominantně vnitřní problém Španělska bez toho, aby ten negativní efekt se významným způsobem šířil dál. Samozřejmě že reputační riziko a tak dále toho by se asi rády chytly i ostatní problémové země, ale ten vlastní fundamentální dopad španělské ekonomiky si myslím, že by nemusel být tak silný.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane Kulidakisi, jaké šance dáváte nové řecké vládě, že se jí podaří vyjednat alespoň nějaké ústupky v plnění podmínek dohody o záchranném úvěru Evropské unie?

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Já jí dávám velmi velké naděje a nemyslím si, že přímo musí nutně dojít ke změně smluv, které jsou již uzavřeny, ale může dojít k jiným ústupkům, to znamená prodloužení té splatnosti například, anebo těch fiskálních reforem, a zároveň příslib nalití peněz přímo do řecké ekonomiky, ať již prostřednictvím strukturálních fondů, anebo něčím podobným. A zároveň bych ještě připomenul, že i například eurokomisař Olli Rehn říkal, že vidí prostor pro jednání. V několika rozhovorech dokonce i paní Merkelová, nebo německá kancléřka chcete-li, tak i ta říkala, že by viděla nějaký prostor pro peníze, mluvila o 100 miliardách euro například, které by mohly směřovat přímo do ekonomiky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, ale její dnešní prohlášení o tom moc nesvědčí. Tam ta, ta, hovoří o tom, že dohody se budou plnit tak, jak jsou uzavřené, že tam moc prostor pro ústupky není.

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
To ano. To ona říkala i v tom rozhovoru, ale k tomu dodala, ale můžou být další dohody, které budou znamenat, že tam pošleme peníze.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pane Zahradníku, máte stejný odhad?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Já s tímhle tím souhlasím velice, protože na jednu stranu ta fiskální kritéria pro Řecko jsou, řekl bych, zničující, protože do roku 2020 má každý rok Řecko generovat zhruba 4,5 % přebytek svého veřejného rozpočtu k HDP, a velmi bych byl zvědav, souhlasím s tím, co bylo řečeno ohledně, řekněme, rozvojové pomoci, stále je ve hře identifikace termínů Marschallův plán pro Řecko, o kterém se hovoří, ale o který nikdo zatím pregnantně nedefinoval. Mám pocit, že po těchto volbách je čas na to, aby byl detailně definován.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Pánové, já vám oběma děkuji za rozhovor, za návštěvu ve studiu. Hezký večer, na shledanou.

Tomas KULIDAKIS, politolog
--------------------
Díky, na shledanou.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom
--------------------
Nápodobně, na shledanou.

ČT24, Události, komentáře, 18.6.2012