Rozhovor s Petrem Zahradníkem: Jak pomoci španělským bankám?
Je situace skutečně taková, že ohrožuje nejen samotný španělský bankovní systém, ale v první řadě existenci eura?
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Brusel začíná chystat bankovní unii. Evropská komise navrhla novou regulaci a dozor nad finančními domy. Jako prevenci před budoucími bankroty, které by se podle stávajících pravidel sanovaly z peněz daňových poplatníků. Evropská komise teď uvažuje o tom, že si banky budou samy střádat do fondu na svou záchranu. O návrhu se začíná diskutovat v momentě, kdy se potápějí španělské banky. Analytik České spořitelny Petr Zahradník je dalším hostem Studia 6. Vítám vás, dobrý den.
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Děkuju, dobrý den.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak ta záchrana španělských bank, jsou zapotřebí desítky miliard eur. Je ta situace skutečně taková, že ohrožuje nejen samotný španělský bankovní systém, ale v první řadě existenci eura?
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Obojí je pravda. Za prvé španělské bankovnictví jako takové "zahučelo" do té finanční krize jako jedno z největších v rámci celé Evropské unie. Možná po irském a britském. Španělské banky potřebovaly zhruba třetí největší asistenci v poměru k výkonnosti španělské ekonomiky nějakých 10 procent hrubého domácího produktu. Španělské banky současně jsou koncentrovány do relativně malého počtu institucí, které jsou relativně velmi silné a které mají své, svá tykadla rozmístěna po celé Evropské unii. Takže jsou jak problémové, tak mohou velmi výrazným způsobem narušit stabilitu bankovních systémů v celé řadě dalších evropských zemí.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Evropští politici opakovaně vzkazují do Španělska: musíte zareagovat včas. Zatím to tak nevypadá. Jak urgentní je to řešení? Je nutné s tím řešením přijít teď v létě, nebo stačí na podzim?
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Podzim už by mohl být pozdě, protože šéfové států a vlád Evropské unie se už v loňském roce dohodli na tom, že právě ty problémové banky musí navýšit kapitál do konce června letošního roku. Respektive je tam ještě určitý prostor v průběhu července a ta potřeba je značná. Řekněme, skromné odhady hovoří o tom, že v rámci celé Unie je potřeba navýšit kapitál o nějakých 60 miliard euro, ale řekněme, realističtější hovoří až o 200, dokonce i více než o 200 miliardách. Takže v relativně krátké době zvláště ty země a ty bankovní systémy, které jsou v problémech musí vyhovět tomuto, tomuto pravidlu a ta potřeba navýšit kapitál je relativně velmi urgentní. I proto ty bankovní instituce, které, řekněme, vypadaly na to, že nebudou schopny tento závazek splnit, tak v minulých týdnech bankovní tituly na burzách obecně velmi výrazně padaly právě z tohoto důvodu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A spor se evidentně vede o to, že Španělsko je schopno samo ty problémy vyřešit nebo zda bude donuceno přijmout pomoc eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Ty vzkazy z Evropy jsou celkem rozporuplné. Ten poslední z úst finského premiéra je pro Španělsko možná povzbudivý, ano, když zareagujete včas, zvládnete to sami. Ovšem ty ostatní vzkazy spíš vypovídají o tom, že Španělsko je tlačeno k přijetí té pomoci, ač se brání. Tak jak to je?
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Jak už to bývá, na všem je dobrá a špatná zpráva a jedna, jedna z možných dobrých zpráv může být potvrzena, ale také samozřejmě nemusí rovnou dnes, protože dneska je prováděná, zdá se, klíčová emise španělských dluhopisů, která by měla otestovat právě důvěru investorů ve španělskou ekonomiku.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
To jsou ty dlouhodobé dluhopisy v testování dnes.
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Přesně tak, přesně tak. A záleží na tom, jaký výnos z těch dluhopisů a koneckonců jaká poptávka po nich bude. Někdo říká, že když ten výnos přesáhne určitou mezní hranici, která by se mohla pohybovat někde mezi 6 a 7 procenty, tak je Španělsko dalším kandidátem pro pomoc obdobná jako v případě Řecka nebo Portugalska. Na druhou stranu v případě, že ten zájem bude vysoký při relativně nízkém výnosu, znamená to, že to riziko není tak velké a že investoři dávají Španělsku šanci. Španělsko má totiž ještě jeden velký vřed a to je trh práce vedle bankovnictví a to je velká paralýza španělské ekonomiky.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Ta riziková přirážka u těch španělských dluhopisů je poměrně hodně vysoká. Dokonce komentátoři mluvili už o tom, že tam dluhopisový trh se jednoduše uzavřel před Španělskem. Tak je vůbec nějaká naděje, že dnes Španělsko ten prodej dluhopisů s tím dlouhodobým úročením vyjde?
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že ta naděje je poměrně vysoká. Španělsko podle mého názoru není Řecko, které je nejenom reálně ekonomicky ve velmi svízelné situaci, ale právě ta, to uzavření na finanční trhy v případě Řecka je téměř totální. To si myslím, že není Španělský případ. A Španělsko má spoustu, řekněme, velmi progresivních složek v ekonomice, které si myslím, že by mohly zabrat a nastartovat španělskou ekonomiku, i když ne letos.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jinými slovy, promiňte, je to i tak, že kdyby Španělsko bylo nuceno přijmout tu mezinárodní pomoc, tak by to byly možná méně vyhozené peníze než v případě Řecka?
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Ou, spekulativní otázka, jsem přesvědčen, že ano. Španělsko je, řekněme, fundamentálně na tom daleko lépe. Španělsko je na tom lépe i z hlediska nějaké, řekněme, funkční otevřenosti. Řecko nemá co vyvážet. Španělsko je, řekněme, přirozeným lídrem stavu mezi jižní Evropou a Latinskou Amerikou, kde probíhají velmi významné obchodní a investiční výměny. Ano, myslím si, že by to byly výrazně méně vyhozené peníze než v řeckém případě.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Pojďme, prosím, ještě stručně okomentovat ty základní obrysy rodící se bankovní unie. Myslím tím tedy to, že by každý stát měl mít určitý záchranný fond, ze kterého by se potom sanovaly ty banky v problémech, nešlo by to z veřejných peněz. Tak je to cesta?
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že to je cesta, bylo na začátku řečeno jako prevence. Budoucí prevence určitě, ale je to stejné téma jako například eurodluhopisy. V současném, s odpuštěním, hospodářském svinčíku je velmi obtížné takto radikální inovace zavádět. Až bude v Evropě uklizeno, tak si myslím, že to je cesta velmi rozumná. Ale zatím si myslím, že to je spíš jakési černé pasažérství, které může velmi výrazně prospívat jedněm a na druhou stranu na něj můžou velmi doplácet druzí. Včetně koneckonců České republiky, která má svůj finanční systém zdravý a řekněme, že není asi důvodu, aby český daňový poplatník se nějakým způsobem podílel výrazně na záchraně problémů, které nezpůsobil.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Koneckonců o tom mluví i Česká národní banka. Možná je slovo svinčík dokonce velký eufemismus. Děkuju, že jste přišel, hezký den.
Petr ZAHRADNÍK, analytik, Česká spořitelna, člen NERV
--------------------
Nápodobně, děkuju, na shledanou.
ČT24, Studio 6, 7.6.2012
