Rozhovor s Michalem Mejstříkem: S Galileem v Praze nemusíme hrát ve světě křoví

* HN: V čem vidíte hlavní přínos Galilea pro Českou republiku?

Je třeba si uvědomit, a to je okolnost důležitá i pro Galileo, že za současnými problémy eurozóny není jenom vysoká úroveň veřejného dluhu. Klíčovým problémem je odlišná konkurenceschopnost zemí, které patří do jejího jádra, jako Německo a severské země, a zemí, které patří na její periferii. Tyto země nedokázaly udržet tempo v konkurenceschopnosti. Speciálně Řecko je země, která nemá žádnou technologickou připravenost. Jejím jediným zdrojem je laciná pracovní síla, která už vlastně lacinou není. Vše vzniká na základě úvěrů, ale banky už nevěří v jejich splácení, protože Řekové nemají kromě cestovního ruchu žádný průmysl, a tím méně průmysl technologicky úspěšný. Jediné, co tak těmto státům pomůže, je prudké snížení mezd, důchodů atd. Což ale není cesta, kterou bychom chtěli jít. Do projektu Galileo je třeba se zapojit právě proto, aby se u nás v budoucnosti nestalo to samé. Naopak chceme zvýšit vlastní produktivitu a vyrábět kvalitní výrobky. Galileo je perspektivní projekt a je jednou z cest, která by měla pomoci se orientovat tímto směrem. Získali jsme jednu z centrál moderní technologie, což je přesně ten motivátor, který by měl veřejnost správně nasměrovat.

* HN: Nejsou přece jen kosmické programy doménou velkých zemí? Mají zde Češi vůbec co nabídnout?

To ovšem hovoříme o družicích a velkých nosičích, které je vynášejí na oběžnou dráhu. I Česká republika ale v minulosti vyvinula malé družice, které plnily své specifické úkoly. Pro malou zemi však není důležité spoléhat se na tuto primární technologii. Vždyť i družice Galilea vynášejí ruské nosiče. Jde spíše o obrovské množství specifických aplikací zaměřených na přesné určení místa. Naše malé a střední firmy jsou úžasné ve vývoji IT aplikací. Jejich příležitost se týká zejména pozemních aplikací, jako je třeba inteligentní řízení dopravy.

* HN: Máme dostatečné technologické zázemí pro vývoj aplikací?

Někdy jsou dopravní systémy opravdu složité a vyžadují superpočítače. V tuto chvíli například budujeme v Ostravě středisko se superpočítačem, který má být zprovozněn už letos. Toto středisko je přesně na míru těmto aplikacím, které umožní řešit nejen dopravní situace, ale i vodohospodářské a integrované záchranné systémy. Tedy tam, kde potřebujeme mít přesně změřenou polohu zátopových území či dokonale zmapován zemský povrch. Tímto způsobem jste schopen simulovat záplavové situace a následně rozhodnout o nasazení záchranných systémů. Tím lze velmi pomoci například záplavami ohroženým obcím. Předpokladem takových systémů je právě satelitní navigace schopná fungovat s mimořádně vysokou přesností.

* HN: Může mít umístění sídla GSA v Praze dopad na vývoj tohoto odvětví v Česku?

To je předpoklad. Minimálně když tady máte takové sídlo, otevírá to cestu k dosud málo vnímaným projektům mezinárodní spolupráce. Česká republika má řadu talentovaných lidí, kteří se ale často jen obtížně vypořádávají s formuláři a řadou komplikovaných procedur obvyklých v Evropě. Speciálně pro Čechy to může být silná stimulace, aby nehráli křoví v mezinárodním prostředí. Právě z nadnárodních projektů čerpáme prozatím jen minimálně a byl bych rád, kdyby umístění sídla Galilea bylo pilotním projektem, který pomůže odborné veřejnosti se více angažovat.

* HN: Kde v Česku vidíte pro toto odvětví největší rezervy?

Trh pro kosmické aplikace je tvořen převážně státními zakázkami. Právě v oblasti státních a nadnárodních zakázek se Češi mají stále co učit. Přenášení činností z veřejných zakázek, na nichž jsme se dosud neuměli podílet, do soukromé sféry, kde jich bude přibývat, to je smysluplná cesta, abychom se dostali do oblasti služeb s velkou přidanou hodnotou. Jsem skutečně skeptický k tomu současnému stavu, který u nás panuje, kdy jsme si zvykli být dobrými dodavateli výrobků spíše se střední a nízkou přidanou hodnotou. Kosmické aplikace jsou činností, která míří do oblasti s vysokou přidanou hodnotou.

Publikováno v HN, 25.1.2012