Rozhovor s Michalem Mejstříkem: Řecký kolotoč
Člen NERV Michal Mejstřík k poslednímu vývoji v Řecku a eurozóně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Představitelé eurozóny mohou mít v posledních dnech pocit, jakoby s Řeky tančili jejich národní tanec sirtaki. Tanec, který začíná pomalu a poklidně, postupně se zrychluje a zrychluje až do fáze, kdy mnozí ztrácejí rytmus a odhad toho, co se bude dít dál. Řecko kroky zrychlilo a stále ještě ponechává své partnery v eurozóně v nejistotě, jestli se jimi nechá zachránit. Vítejte u Událostí, komentářů. Dobrý večer. Řecký premiér Papandreu couvá z referenda, které chtěl v zemi vyhlásit kvůli záchrannému balíku eurozóny. Podmínkou je, že ho opozice podpoří v parlamentu. Atény se ocitly pod silným tlakem zemí s eurem, hlavně Francie a Německa. Ty dokonce pohrozily Řecko nedostane už ani cent, dokud nedostojí závazkům spojeným s finanční pomocí.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Dějiny se píší v Cannes. Slogan summitu G20 se vyplnil. Ale ne, jak si francouzský prezident Sarkozy přál. Na vině nebyl déšť. Ale chaos v Řecku. Mluvit o něm musel i s tím nejprominentnějším hostem.
Barack OBAMA, americký prezident
--------------------
Mluvili jsme i o situaci v Řecku. A o tom, jak ji můžeme pomoci vyřešit.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Sešel se kvůli tomu i s německou kancléřkou Merkelovou. Nervozitu z dluhové pasti bylo cítit z každého slova.
Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka
--------------------
G20 nám snad dá příležitost během dalších dvou dnů mluvit nejen o evropských, ale i globálních otázkách.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Obama toho využil jinak. Potemnělou náladu se snažil zlepšit poblahopřáním k narození Sarkozyho dcery.
Barack OBAMA, americký prezident
--------------------
Jsem si jistý, že i Guilia zdědila vizáž víc po matce než po otci. To je podle mě skvělé.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Pak už se valily zase jen špatné zprávy. Číňany ubytované v srdci Cannes Sarkozy nepřesvědčil, aby nakupovali dluhopisy eurozóny. Vzkázali mu, ať si Evropa dluhy vyřeší sama, protože neví, jaký bude další vývoj. To, že věci nejdou zcela podle plánu, ukázal i narychlo svolaný summit eurozóny. Důkaz, že řecké turbulence zcela zastínily globální summit G20. Evropské špičky musely probírat donedávna nemyslitelný scénář - odchod Řecka od eura. To by ale znamenalo i konec jeho členství v Evropské unii.
Christine LAGARDEOVÁ, ředitelka Mezinárodního měnového fondu
--------------------
Doufám, že celá tahle věc bude uzavřená a hotová do poloviny prosince. Je to důležité z peněžního hlediska.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Summit největších ekonomik G20 tak začal ve stínu krize eurozóny. Tabu je ovšem prolomené. Atény už ví, že prioritou není jejich záchrana, ale záchrana eura, ať už s Řeckem anebo bez něj.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A zvláštní zpravodaj České televize v Cannes na summitu G20 Bohumil Vostal. Bohumile, dobrý večer.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Co je dnes v Cannes tím tématem číslo jedna?
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Tématem číslo 1 je Řecko, evropská dluhová krize. A šéfové největších světových ekonomik tady na summitu G20 řekli jasnou věc. Řekli Evropo, vyřeš si svoje dluhy, vyřeš si svoje problémové dluhopisy. Je to totiž problém pro všechny. Je to problém pro Ameriku, která trpí finanční krizí, je to problém pro Čínu, po které se chce, aby dluhopisy eurozóny kupovala, je to hlavní problém pro samotnou Evropu. Tady na G20 se totiž mělo jednat o jednom, a to sice o tom, jak opět donutit světovou ekonomiku k růstu, o tom, jak najít nová pracovní místa. A samozřejmě k tomu je klíč, k tomu vede klíč právě přes eurozónu, to znamená přes vyřešení té dluhové krize, která samozřejmě nesmírně znervózňuje trhy.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu G20 jaksi v původní verzi toho summitu měla na pořadu i jiné věci než jenom Řecko. Kromě jiného se mluvilo také o Itálii a Španělsku. To znamená o těch, řekněme, dalších dvou nemocných mužích eurozóny. Tak k čemu se došlo?
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Ano, paradoxně je tady G20, největší ekonomiky světa a zároveň tu byl minisummit eurozóny, to znamená dvě akce souběžně zároveň a přitom obě dvě řešily toto jedno velké téma - dluhovou krizi eurozóny. Co se týče Španělska a Itálie, tady se právě mluvilo o tom, jaká přijmout opatření, vlastně jak posílit ten ohnivzdorný val, ohnivzdornou stěnu, jak ji urychlit, tak aby se znemožnilo nějakým dalším scénářům, třeba u Itálie nebo u Španělska, které by byly podobné Řecku. To znamená nějaké bezprostřední krizi bankrotu. Znamená to a mluví se tady o tom, že by Mezinárodní měnový fond začal lít nové miliardy dolarů, že by tu vznikla nová jaksi úvěrová linka z Mezinárodního měnového fondu, mluví se o tom, že by do Mezinárodního měnového fondu nalila peníze Čína. Takže to jsou ta konkrétní opatření, o kterých se mluví už v tom návrhu toho komuniké závěrečného na summitu G20, který už samozřejmě unikl i do médií. Musel to vystoupení italský premiér Berlusconi a slíbit, že do roku 2013 se Itálie opět vrátí k vyrovnanému rozpočtu. Slíbil, že Itálie bude platit svoje dluhy, že je vždy platila a že v tom hodlá pokračovat. Německá kancléřka Angela Merkelová to ohodnotila tak, že to jeho prohlášení bylo přijato pozitivně.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ještě zpátky k Řecku, Bohumile. Mění se nějakým způsobem vztah představitelů eurozóny k Řecku, anebo stále ještě přetrvává, řekněme, takový ten prvotní úžas z toho, že po tom všem, co už eurozóna jaksi za jednání prošla s řeckými představiteli tady je najednou požadavek na referendum?
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Už asi pryč. Jsou tu silná slova. Francouzský prezident Sarkozy dokonce mluvil o terapii elektrického šoku, která měla kladný efekt. A tím kladným efektem bylo to, že řecký premiér Papandreu po jednání zde v Cannes, když si na něj udělaly čas těžké váhy evropské politiky, Angela Merkelová a právě prezident Sarkozy, se vrátil do Atén a zcela změnil ten návrh na to, že by Řecko mělo mít referendum. Evidentně ta výhrůžka eurozóny, to znamená, že Řecko nedostane ani cent, pokud nebude plnit svoje závazky, které jsou potřebné právě k tomu, aby mohlo čerpat peníze od eurozóny za 130 miliard eur, tak prostě toto zafungovalo a řecká opozice podle všeho se dohodne s řeckým premiérem Papandreem a prostě žádné referendum nebude. A ten záchranný balík od eurozóny schválí v parlamentu. To samozřejmě v podstatě je velký úspěch pro ten tandem Sarkozy-Merkelová, protože oni cítili tu velkou nutnost a všichni to čekali od G20, že prostě odsud musí přijít ujištění globálním trhům, že prostě existuje nějaká varianta vyřešení dluhové krize, vyřešení krize Řecka.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
My se bezesporu na řecké reálie, právě ty současné ještě za malou chvíli v dalším rozhovoru doptáme, ale ještě jedna otázka, Bohumile. Je ten řecký postup, ať už třeba tady u nás v Česku je komentován jakkoli, brán představiteli eurozóny jako legitimní?
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Ano je, proč by nebyl, říkala Angela Merkelová i prezident Sarkozy. Řecko je demokratický stát, je to suverénní stát a může si dělat co chce. Ale legitimní je taky požadavek eurozóny, tvrdili tito lídři eurozóny, a totiž, že pokud se Řecko dohodne na nějaké pomoci, tak ty závazky musí plnit. Musí pokračovat v reformách, to se například týká i Itálie a Španělska, musí prostě splnit to, k čemu se zavázalo, aby dostávalo peníze, dostávalo miliardy eur právě z eurozóny. Takže legitimní samozřejmě ten požadavek Řecka byl na referendum, tady nikdo neříkal nedělejte referendum. Ale samozřejmě s tím bylo spojené to, musíte počítat s tím, že dokud nebudete mít referendum, tak nedostanete ani euro, a to pro Řecko evidentně byl ten okamžik toho, té otočky, to byl ten okamžik, kdy si Řecko uvědomilo, že opravdu bez peněz z Evropské unie, z eurozóny, respektive prostě nepřežije už ani další den.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tolik Bohumil Vostal, zpravodaj České televize z francouzské riviéry, z Cannes, ze summitu G20. Bohumile, díky a hezký večer.
Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Hezký večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Přesouváme se to Atén, do hlavního města Řecka, kde je naše spolupracovnice Soňa Dorňáková Stamu. Dobrý večer.
Soňa DORŇÁKOVÁ STAMU, publicistka, překladatelka
--------------------
Hezký večer z Atén.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Je to opravdu tak? Začíná Řecko prodělávat podle vašeho názoru nějakou otočku názorovou v tom, jestli a za jakých okolností přijme tu finanční pomoc ze strany eurozóny?
Soňa DORŇÁKOVÁ STAMU, publicistka, překladatelka
--------------------
Nemyslím si to, ta situace je tady taková, že vláda se snaží zachránit celé ty dva roky práce, snaží se zachránit to, že se jí podařilo, jak uvádí, dostat tu finanční pomoc. Na druhou stranu je tady opozice, která nechtěla dva roky spolupracovat, ale dnes její lídr navrhl vytvoření jakési přechodné vlády. Ta pomoc, tu pomoc tady v Řecku všichni chtějí a také je tady ten názor, že chtějí zůstat v Evropské unii, až na menší výjimky, na Komunistickou stranu Řecka.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Váš odhad toho, co se dělo či nedělo v řeckém parlamentu, prosím, Soňo. Došlo k tomu, že opravdu je na místě nějaká dohoda, řekněme nějaká vláda národní shody? Něco, co by možná oddálilo ten instrument referenda?
Soňa DORŇÁKOVÁ STAMU, publicistka, překladatelka
--------------------
Samozřejmě co se týče toho referenda, tak to referendum nebude, protože premiér Papandreu to odmítl a odmítl to i slovy svého ministra financí a místopředsedy vlády. Co se týče té spolupráce, tak ráno to vypadalo, že ta spolupráce dvou velkých stran bude jistá, protože lídr opoziční pravicové strany navrhl vytvoření jakési vlády národní svrchovanosti, národní jednoty, která by měla být přechodná. Ale dnes večer premiér ve svém projevu řekl, že si nepředstavuje tu vládu tak, jak si ji představuje opozice. Takže je tady možnost spolupráce, ale není to jisté. V této chvíli premiér Papandreu a jeho ministři chtějí, aby dostali důvěru. A o té důvěře se bude hlasovat zítra večer v parlamentu. A vláda premiéra Papandreu a premiér sám doufá, že by zůstal i v nějaké přechodné vládě. A to nepřijímá opozice. Takže ta situace je velice nejasná zatím.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To jsou, řekněme, to je ta politická rovina celého problému v Řecku. Kdybyste se vy teď otočila a vyrazila do aténských ulic, někam do restaurace, co byste tam slyšela od těch místních lidí o celé té situaci?
Soňa DORŇÁKOVÁ STAMU, publicistka, překladatelka
--------------------
Samozřejmě ty názory slyším kolem sebe celý den a mohla bych potvrdit, že lidé jsou v šoku od té chvíle, kdy premiér Papandreu řekl, že bude referendum. A navíc že ještě bude referendum na téma ano, ne eurozóny. Lidé jsou v šoku a cítí se zrazeni. Myslí si, že jsou, že premiér je zradil.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Máte nějakou představu, Soňo, proč premiér Papandreu hodlá uzavřít nějakou dohodu s celou opozicí? Vždyť čistě jen podle počtu jednotlivých poslanců v řeckém parlamentu by stačilo jemu, aby přesvědčil jen několik dalších poslanců.
Soňa DORŇÁKOVÁ STAMU, publicistka, překladatelka
--------------------
Premiér Papandreu už velmi dlouho žádal opozici o to, aby s ním spolupracovala a aby schválila i tu dohodu, na které se dohodli evropští lídři na konci října. Opozice odmítala, opoziční pravicová opozice odmítala, její lídr tvrdil, že jediným řešením jsou volby. Dneska navrhl tu vládu jakousi úřednickou, má to být nějaká přechodná vláda, ale jak už jsem řekla, premiér Papandreu si představuje tuto vládu jinak. Vypadá to tak na té scéně politické, že zdá se, že ty politické strany, ty největší se nemohou dohodnout a nad tím opravdu lidé kroutí hlavou a přejí si, aby došlo k nějaké spolupráci, protože už chtějí, aby ta nejistota neustálých škrtů, ta nejistota toho, co bude v budoucnosti, aby už skončila. Takže lidé si přejí, aby rychle vláda ratifikovala tu smlouvu v parlamentu a aby Řecko vykročilo kupředu. Zatím čekáme na zítřek, jak dopadne hlasování o důvěře řeckému premiérovi a potom se uvidí, ale situace je opravdu nejistá. Na tom se shodují všichni analytici a ekonomové v zemi.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Soňa Dorňáková Stamu z řeckých Atén. Soňo, díky a hezký večer. Na shledanou.
Soňa DORŇÁKOVÁ STAMU, publicistka, překladatelka
--------------------
Hezký večer, na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Zpátky do studia na Kavčích horách. Michal Mejstřík, člen Národní ekonomické rady vlády České republiky. Dobrý večer.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ono možná ty, řekněme, peripetie, ať už politické či ekonomické kolem dluhové krize v eurozóně, kolem situace Řecka se někomu mohou zdát jako už příliš komplikované. Nebylo by lepší, kdyby eurozóna prostě Řecko neměla?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Tak v prvé řadě mnozí analytikové vrátili na stůl vůbec úvahy, proč Řecko do eurozóny bylo přijato. A ten základní problém, který tady máme, je, že to Řecko při své maličkosti, ono je opravdu 2, 3% vlastně celého HDP eurozóny, takže zdánlivě zanedbatelný. Ale je to, je tu určitá rozbuška, katalyzátor těch problémů, kterými v tuto chvíli eurozóna trpí. To znamená, ta slabost, kterou vidíme v Itálii, jen se podívejte na obrovský růst vlastně těch rizikových prémií při prodeji dluhopisů, ať už italských nebo takzvaných těch CDS. To znamená těch pojišťovacích instrumentů. To všechno ukazuje, že ta rozbuška opravdu katalyzuje ty negativní procesy v eurozóně a vlastně nasvítila daleko silněji tu slabost, ať už Itálie, tak u Španělska. To je to nebezpečné, co tady v tuto chvíli vidíme. Ten další velký problém, který je docela strategický, je, že vlastně Evropa v G20 se chtěla tvářit jako sebevědomá Evropa. Mimochodem je reprezentována dvěma představiteli na G20.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Nicolas Sarkozy se netvářil úplně sebevědomě. To, co jsme viděli.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
No ne, chtěla se tvářit sebevědomě ... Ano, Nicolas Sarkozy je ten, který měl ukázat, že Evropa vychází jako sebevědomá. Máme tam jak pana Barrosa, tak pana vlastně prezidenta Evropské rady a najednou se ukazuje, že ta pozice je hrozně slabá. Já jsem se shodou okolností vrátil teď koncem minulého týdne z Číny, z Pekingu, kde jsem jednal s předními jaksi bankéři na půdě takzvané mezinárodní obchodní komory, kde vlastně jsme diskutovali právě přípravu na G20. A kdybyste viděli, ta změna a to posílení sebevědomí Číňanů v okamžiku, kdy tam přijíždějí představitelé Evropy, kteří de facto nepřipraveně prosí o peníze pro Evropu, to je věc, kterou já považuju za docela závažnou strategickou chybu a to nepochybně na té G20 bude cítit, že de facto ta Evropa v tuto chvíli je tím prosebníkem a taková věc se platí. To znamená ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Ve chvíli, kdy se bavíme o nějaké krizi, která zasahuje, řekněme, bankovní sektor nebo je to čistě finanční krize, tak tam velikou součást vždy hraje důvěra všech těch lidí a partnerů na trhu. Tak není to celé pouze krize důvěry? Protože když by si například ve Spojených státech amerických někdo představil, že bude ve velkých fiskálních problémech jeden ze států, tak pravděpodobně asi jaksi celý ten federální svazek nebude v takových problémech, jako je teď eurozóna.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Tam je ten problém nerozhodnosti, jak už jsem zmínil ze strany vlastně Evropské unie. Ona nekoná. Tím, že nekoná, tak vlastně blokuje celou řadu vůbec debat globálního charakteru ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pardon, pane Mejstříku, co to znamená, že nekoná? Měla by daleko silněji zatlačit na Řecko, aby si začalo řešit své problémy? Nebo co to je, že nekoná?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Podívejte se, v tuto chvíli například neexistuje žádné opatření, jakkoli se to diskutuje, jak donutit Řecko, aby odstoupilo, aby odešlo z eurozóny, což je jedno z těch krajních řešení, protože právně na to vlastně nemáme žádné právní instrumenty. Ano, je tam úvaha, že by potom vlastně teoreticky mělo Řecko opustit Evropskou unii, ano, ale když se tedy zeptáte právníků, máme tady koneckonců dalšího kolegu u stolu, tak všichni vám řeknou, že na takovéto situace se už dávno měla Evropa připravit. Nic takového v těch stávajících statutech není, což potom blokuje ty scénáře, ty varianty, které připadají v úvahu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A když zůstaneme na čistě ekonomickém poli, tak znovu k té první otázce. Nebylo by teď eurozóně lépe, kdyby tu situaci vyřešila tím, že by prostě Řecko z eurozóny odešlo?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
A teď já jsem tady už zmínil, že my nemáme právní vlastně základ, na základě něhož přesvědčit ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Můžeme si představit, že Řecko odejde o vlastní vůli.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Já si skutečně v tuto chvíli spíš myslím, že na stole je ten nepříjemný vlastně scénář nějakého neřízeného bankrotu Řecka, jo, a toho se vlastně všichni bojí nejvíce, protože právě ta malá drobná rozbuška by katalyzovala ty problémy v tom sousedním, v té sousední Itálii. A co je největším problémem v tuto chvíli, je vlastně rekapitalizace evropských bank, které trpí jednak problémy likvidity a jednak problémy nedostatečného vlastně kapitálového polštáře. A to jsou peníze, které odněkud se musí vzít, tak jako tak. A to je taková linka, která není možná tak viditelná. My ji tam nevidíme, ale to je vlastně na pozadí toho jednání, kde se hledají zdroje, z kterých rekapitulují ty banky. Nikdo na trhu banky není připraven rekapitalizovat, to znamená soukromí investoři, vlády v tuto chvíli už vystříleli svůj prach, nemají další možnosti zvyšovat svůj kapitál. Fondy toho evropského mechanismu jsou také nedostatečné, takže se čeká. No, a očekávat, že například Číňané přímo vloží nebo půjčí evropskému fondu, je také vlastně sporné. Takže nakonec se vracíme k takové té původní variantě, že Číňané vloží peníze do Mezinárodního měnového fondu, který posléze oklikou ty peníze vloží zpět.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Mejstříku, díky pěkně za komentář. Hezký večer. Na shledanou.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Díky, na shledanou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tím dalším hostem je státní tajemník pro evropské záležitosti při úřadu vlády Vojtěch Belling. Dobrý večer.
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
Dobrý večer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ono to dneska nebo v průběhu dneška bylo zmiňováno několikrát. Tuším, že původně, řekněme, tu informaci či spekulaci přinesla agentura Reuters. Automaticky by podle vašeho názoru po vystoupení z jakéhokoli důvodu, po vystoupení Řecka z eurozóny následovalo vystoupení z Evropské unie? Takto je to zřetězeno?
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
Tak třeba říci, že se tady pohybujeme ve sféře hypotetických úvah, protože v tuto chvíli opravdu není aktuálně na stole ani vystoupení Řecka z eurozóny v tuto chvíli. Nicméně je nutno říci, že evropské právo vůbec tuto možnost nepřipouští. Připouští pouze možnost vystoupit z Evropské unie jako takové. To znamená, právně ta možnost opustit pouze eurozónu vlastně není daná. To znamená, to by se muselo řešit nějakým způsobem ad hoc, případně změnou primárního práva.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Nebyla to trochu chyba, nastavit základní smlouvy Unie a eurozóny tak, že tady tento nástroj není?
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
Já myslím, že na počátku, zejména na počátku tvorby měnové unie byla celá řada chyb, které se v tuto chvíli velmi negativně promítají do evropské reality. Toto byla určitě možná jedna z těch chyb, které ten systém provázely. Byl to příliš velký důraz pouze na politická řešení, na politické vize. Ovšem bez toho ekonomického základu, který je nezbytný.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Česká republika ústy svého předsedy vlády Petra Nečase už před relativně krátkou dobou deklarovala vůli podílet se na nějakých změnách základních smluv Evropské unie. Máte už jasnou představu, jak by ty změny měly vypadat?
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
Myslím, že je v tuhle chvíli předčasné hovořit o konkrétních změnách. V tuhle chvíli se teprve analyzuje ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pardon, pane státní tajemníku, to znamená, že ještě nevíte?
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
V tuto chvíli se diskutují různé varianty těch možných změn. Nejprve je nutné zjistit, co všechno umožňuje stávající primární právo, kam až můžeme jít v posílení fiskální discipliny a tak dále. Teprve poté, co se provede takováto prvotní analýza, tak lze určitě diskutovat i o změnách smluv.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Moc se omlouvám, pane Bellingu, to vypadá, jako kdybychom se pohybovali v nějakém cizím prostoru, který je potřeba analyzovat. Měl jsem pocit, že se pohybujeme v Evropské unii, do které jsme vstupovali už před nějakou dobou a věděli jsme, kam vstupujeme.
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
To máte sice pravdu, ale evropské právo, dokonce i to primární právo, tedy smlouvy, jsou někdy neprostupným pralesem, který je nutné nějakým způsobem interpretovat, zjistit, co všechno připouští. Někdy se evropské právo tak říkaje flexibilně ohýbá, což je ovšem dlouhodobě problém, takže v tomto případě je určitě lepší, pokud evropské právo něco neumožňuje, diskutovat spíše o změnách tohoto práva, než jej takto flexibilně ohýbat. To je i případ například zapojování Evropské centrální banky, diskuse posledních týdnů a měsíců, kdy také primární právo, tedy smlouvy zkrátka nepřipouští, aby centrální banka zasahovala výrazně i pro podporu ekonomické stability a její roli omezuje pouze na stabilitu měnovou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vyjma tedy analýz, řekněme, nějakého právního propletence, který se týká základních smluv Evropské unie. Tak jakým způsobem se Česká republika podílí na řešení té současné dluhové krize?
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
Tak my podporujeme samozřejmě všechna opatření, která jsou v krátko i dlouhodobém horizontu přijímána na evropské úrovni, takže podpořili jsme například celý balík legislativních aktů na posílení fiskální discipliny jak v eurozóně, tak v celé Evropské unii. Jsme připraveni k dalším diskusím na téma dalšího posilování koordinace hospodářských politik v eurozóně, i případné fiskální nějaká opatření ve fiskální sféře rovněž v eurozóně, takže jsme připraveni těmto opatřením. A pak samozřejmě podílíme se také na některých opatřeních finančních, i jak už prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu, tak i prostřednictvím evropského mechanismu finanční stability a koneckonců podporujeme i posilování dalších nástrojů, které si vytváří eurozóna, jako je například evropský stabilizační mechanismus.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ještě mě zajímá jedna věc. Je podle vašeho názoru možné, aby Evropská unie a možná samotná eurozóna tu současnou krizi přežila ve stejné podobě, jako do ní, jako do této krize vešla? To znamená, aby například nebyly posíleny nějaké společné jaksi fiskální kontrolní mechanismy nebo se prostě Evropská unie výrazně nezměnila?
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
Nutno říci, že skutečně v té současné podobě asi přežít nemůže. Nicméně hovoříme v tuto chvíli o eurozóně, protože se skutečně ukázalo, že ta maastrichtská kritéria, která si eurozóna stanovila na počátku, tak nejsou dostatečnou bariérou proti právě situacím, které dnes řešíme. Takže je určitě nutné, aby eurozóna výrazným způsobem posílila jak koordinaci fiskálních politik, tak i koordinaci hospodářských politik v tom nejširším slova smyslu. To znamená, aby přijímala společná opatření na posílení své konkurenceschopnosti, opatření preventivního charakteru, která v tuto chvíli nepřijímá. Takže eurozóna skutečně se určitě bude muset posílit, ten vývoj půjde tímto směrem, protože jiná možnost by byla pouze, by byl pouze jakýsi velký krok zpět a to v tuto chvíli pravděpodobně nikdo nechce.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane státní tajemníku, děkuji pěkně za komentář. Hezký večer. Na shledanou.
Vojtěch BELLING, státní tajemník pro evropské záležitosti
--------------------
Vám taky, na shledanou.
ČT 24, Události, komentáře, 3.11.2011
