Rozhovor s Michalem Mejstříkem: NERV představil další doporučení na zlepšení české ekonomiky

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Když pondělí, tak nejenom s marketingovým magazínem na Rádiu Česko, ale vůbec v České republice s NERVem. Tenhle poradní orgán Národní ekonomická rada vlády i dnes představí další kapitolu svých doporučení, jak dostat českou ekonomiku do lepší kondice. Tentokrát půjde o trh práce, zboží a služeb. Člena NERVu Michala Mejstříka, ředitele Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jsem se nejprve zeptal na základní doporučení.

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Ukazuje se, že Česká republika vedle toho, že má průměrně nepružný trh práce a v této oblasti je potřeba mnohé co udělat, zejména je zatěžována vysokými náklady práce a je otázka, jestli růst produktivity práce je dostatečný pro to, aby tyto náklady práce dokázaly vše kompenzovat.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A navrhujete v tomto případě nějaká administrativní opatření, která by pomohla ten trh práce rozhýbat?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
My specificky rozebíráme určitou existující strukturu daňovou. Ukazujeme některé vybrané daně, které by v mezinárodním kontextu neměly tak zatěžovat trh práce.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
NERV údajně podle našich informací doporučuje zrušit superhrubou mzdu, kterou zavedla vláda Mirka Topolánka. To tak je, proč vlastně?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych jenom zmínil, že v souvislosti se superhrubou mzdou ten nástroj je někdy zbytečně komplikující a ta zpráva, která je pro nás rozhodující, to jest kolik jsou celkové náklady například práce z hlediska pracovníka, to je věc, kterou každý zaměstnavatel může uvést na svém lístku. Ale z hlediska nejrůznějších deformací pracovního trhu je asi lepší se vrátit ke standardní struktuře.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Čili to znamená návrat k daňové progresi, po které mimochodem už docela dlouho volá sociální demokracie?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Pozor, to je rozdíl. Superhrubá mzda je určitá konstrukce, která nám skládá jednotlivé části mzdy a de facto výsledkem je zahrnutí veškerých nákladů práce, to jest včetně nákladů práce ze strany zaměstnavatele. My obecně si myslíme, že náklady práce ze strany zaměstnavatele by se postupně měly více přesouvat na stranu zaměstnance. To znamená, nikoliv nutně musí dojít k poklesu toho daňového zatížení, ale to daňové zatížení se má vyskytnout v té jediné položce. To znamená, technicky to neznamená žádné zvýšení vlastně zdanění, akorát přesunutí z položky zaměstnavatel a zaměstnanec, to znamená ta mzda by neklesla, akorát by ten podíl jednotlivých složek byl odlišný oproti současnosti.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Mimochodem jak v tomhle kontextu vnímáte plán vlády v budoucnosti snížit náklady na pracovní sílu tím, že klesne sociální pojištění o necelá 2 procenta?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
My se domníváme, že je opravdu rozumné přistoupit k určitým snížením nákladů práce a přesunout tu daňovou strukturu trošku někam jinam, do nějakého stabilnějšího horizontu. Ale připomínám, je důležité vždy myslet na to, aby celkové kvótě nevzrostlo celkové zdanění tak, jak máme v tuto chvíli počítáno.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane řediteli, celkově vzato, řekl byste, že česká pracovní síla je drahá? Ono se totiž neustále mluví o tom, že svého času byla levná pracovní síla jednou z konkurenčních výhod česká. To už neplatí?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Nedá se říci, jaká síla je levná a jaká síla je drahá. Vždy musíme porovnávat výši produktivity práce a její růst. Nám se ukazuje, že v některých odvětvích, kde český například průmysl byl otevřen mezinárodní konkurenci, tak ten růst produktivity práce navzdory růstu /nesrozumitelné/ platů a mezd předbíhal nebo byl stejně rychlý a v tom případě nedochází ke ztrátě konkurenceschopnosti. Horší to je v některých jiných oblastech, jako například bylo stavebnictví, kde růst mezd po dlouhou dobu byl vyšší a v údajně to je v řadě některých služeb, ať už soukromých nebo veřejných, kde vidíme, že někde se vůbec například ve veřejném sektoru produktivita nepřeměří a s rostoucími platy a mzdami dochází k tomu, že celkový výkon ekonomiky její produktivita měřená hrubým domácím produktem na osobu zaostává za růstem platů a mezd.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Jestli vás dobře chápu, tak může být i česká pracovní síla relativně drahá, ale pokud to samozřejmě bude vyváženo větší produktivitou.

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Velmi přesně. Teď jste uhodil hřebíček na hlavičku a to se nám daří právě v oblasti průmyslu, kde dochází k růstu mezd na jedné straně, ale na straně druhé je minimálně stejně rychlý, ne-li rychlejší růst produktivity práce. Takto má ve správné ekonomice být. Takto se to například daří v Německu, a právě proto Němci jsou tak konkurenceschopní, poněvadž jejich, jak známo, poměrně vysoké mzdy jsou právě vyváženy rychlým a dalším růstem produktivity práce. Ale nedochází k tomu jako v některých jiných západních zemí, kdy růst platů a mezd předbíhá růstu produktivity práce a tam potom dochází ke ztrátě konkurenceschopnosti.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Ono se teď hodně debatuje ještě o sjednocení DPH na 20 procentech, a to s výjimkou asi 7 druhů potravin. Ale to by mělo dopad právě na jednu z těch oblastí, o kterých se dnes bude mluvit, to jest na trh služeb. Jak je to z tohohle pohledu s úpravami sazby DPH?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já se přiznám, že ty úpravy, o kterých hovoříte, to jest úpravy DPH obecně, považujeme za rozumné, pokud jsou vedeny v nějaké rozumné daňové kvótě. Oni skutečně vyrovnávají procyklické chování například příspěvků na sociální zabezpečení, protože nezapomeňte, že ve chvíli, kdy normálně roste ekonomika, tak všechna normální, všichni přizpůsobují výdaje tomu obrovskému růstu výnosu a pak najednou přichází pokles, což je normální pokles cyklistického charakteru a v tu chvíli to přizpůsobování firem dolů většinou sociálních a dalších výdajů, penzí, nefunguje. To znamená, přizpůsobování nahoru vždycky funguje, když můžeme vydávat více, tak každý politik a každý občan rád vydává více a přijímá více. Na straně druhé v okamžiku, kdy dochází k cyklickému poklesu ekonomiky, který je přirozený, tak v tu chvíli najednou potřebujeme výdaje na nezaměstnanost, potřebujeme výdaje na penze a najednou se nám výrazně nedostává.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak obecně byste s tím souhlasil s tím sbližováním sazeb DPH a ustálením na 20 procentech, ale nebude to mít negativní dopad právě na ten sektor služeb?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Vyšší sbližování sazeb nám vede ke zklidňování tohoto procyklického chování, což je samo o sobě dobře, a teď je otázka, jak konkrétní sazby nastavit, jak se vyhnout nějakému zvýšení daňové kvóty, ale to už nejenom politická otázka, ale otázka konkrétních propočtů a tady nemohu být v tuto chvíli nějak specifický, poněvadž ta obecná debata nás zatím vede bez dostatečných propočtů a bez konkrétních návrhů.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Já mám ještě jednu takovou osobní otázku na závěr, máte pocit, že práce v NERVu má smysl? Ono ho totiž opustilo už několik členů, nedávno si ekonom Miroslav Zámečník stěžoval, že ta doporučení NERVu jsou stejně vládou ignorována. Tady šlo, připomínám, o důchodovou reformu. Takže jaký na to máte názor?

Michal MEJSTŘÍK, člen NERVu, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
--------------------
Já myslím, že těch oblastí poptáván jeho práce, tak těch je víc. Já musím říci, že v té oblasti konkurenceschopnosti, tak tam vidím větší /nesrozumitelné/ ze strany vlády na té činnosti této skupiny, kterou vedou, tak do té se nám zapojuje celá řada, ať už náměstků, ministrů nebo samotných ministrů a je to poprvé po dlouhé době, kdy se nám daří prosazovat nějaké dlouhodobější uvažování v činnosti vlády. Nebudu předbíhat, implementace je teprve před námi. Pevně věřím, že i tato mediální zkratka, kterou jsme si teď přiblížili, pomůže k tomu lepšímu pochopení, o co se dá v těchto souvislostech vlastně chce usilovat.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Řekl Rádiu Česko člen NERVu Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK.

ČRo Rádio Česko, Rozhovor na aktuální téma, 7.3.2011