Rozhovor s Michalem Mejstříkem: Na tahu jsou politici
Na velkou část veřejnosti záhy dolehnou vládní škrty schválené Parlamentem České republiky na konci minulého roku, ale reforem se zatím nedočkala. Na stav příprav té penzijní jsme se zeptali člena Národní ekonomické rady vlády Michala Mejstříka.
* Média a politici se na adresu reformy penzí dopouštějí jen morálních a emotivních výroků bez valné vypovídací hodnoty. Podnikají se již v této oblasti nějaké kroky?
Některé parametrické změny v průběžném systému proběhly již loni v lednu. Zvýšením hranice věku odchodu do důchodu jsme oddálili, byť krátkodobě, dopad demografického šoku a úpravami v posledních třech letech jsme sanovali systém desítkami miliard korun. Naše hrubé náklady na penze se totiž blíží k devíti procentům HDP.
* Jak daleko je se svými návrhy Národní ekonomická rada vlády?
Podle premiéra má vláda na stole již dost podkladů od ministra práce a sociálních věcí a expertní Bezděkovy skupiny NERV, doplněné „Ideovými principy důchodové reformy“ Věcí veřejných a nyní je jen na politicích, jaký kompromis budou schopni dojednat. Existuje však ještě několik problémů, které je třeba dořešit.
* Které to jsou?
Kromě dalších parametrických opatření průběžného systému jde o zohlednění zásluhovosti a získání prostředků na její pokrytí. Z průběžného systému financování, který bude vždy tvořit základ, první pilíř důchodového systému, bude vhodné vyvést do druhého, spořicího pilíře do kapitálových fondů formou optout, část prostředků - v tuto chvíli se zvažují tři procenta mzdového základu - a promítnout tak do výše důchodů faktor ekvivalence důchodů a příspěvků na důchody. Další možností je snížení stropů povinných odvodů u skupin s vysokými příjmy a kompenzace úpravami nepřímých daní.
* Měla by být forma spoření povinná nebo dobrovolná?
To musí rozhodnout politici a měli by mít na mysli i zmírnění mezigenerační nerovnosti. V případě, že spoření ve druhém pilíři bude dobrovolné, mohl by si každý vybrat investiční fond podle výnosnosti a rizikovosti sám. Bude-li povinné, směřovaly by vyvedené prostředky do nově vytvořených kapitálových fondů (ne více než 20), o něž by pečovali soukromí správci. Aby se zvýšila atraktivnost tohoto řešení a zároveň respektoval názor těch, kteří soukromým fondům nevěří, navrhuje NERV zřídit fond s konzervativní strategií - fond státních obligací, kam by směřovaly automaticky příspěvky na penze lidí, kteří si aktivně nevyberou fond. Stát by nepřímo dohledem nad konzervativní investiční strategií, povolující pouze investice do státních obligací ČR, případně ještě důvěryhodnějších sousedů jako je Německo, garantoval spolehlivost investic. Takový fond by sice byl méně výnosný, ale riziko selhání konzervativního fondu je stejně malé jako riziko zhroucení průběžného systému. Náklady na správu státních obligačních fondů jsou výrazně nižší - odhadují se na 10 až 15 bazických bodů, tzn. 0,15 procenta aktiv - než u agresivnějších fondů, do nichž se promítají vyšší nároky na vlastní správu a investiční alokaci.
* V souvislosti s druhým pilířem jsou často zmiňovány vysoké provozní a marketingové náklady komerčních fondů.
NERV ve své zprávě navrhuje i další nástroje, jak snížit prostředky na jejich provoz, marketing a akvizice. Při aplikaci principu tzv. blind trust by fondy obdržely objem prostředků k investování, aniž by mohly identifikovat své individuální investory.
* Jaké nástroje to jsou?
Vzhledem k tomu, že se počítá s jedním sběrným místem na ministerstvu financí, navrhla Bezděkova skupina NERV dvě varianty. Podle jedné doplnit současný systém České správy sociálního pojištění, orientovaný na 1., průběžný pilíř, o administraci 2., spořicího pilíře, aby mj. sofistikovanějším způsobem sledoval objemy individuálních investorů do fondů. Za perspektivní a na budoucích vládách nezávislou považuji i druhou variantu řešení, která spočívá ve využití centrálního depozitáře, evidujícího konta cenných papírů občanů. Ti by si mohli de facto anonymně zvolit penzijní fond prostřednictvím rozšířené služby CzechPoint, propojené s centrálním depozitářem. Ten nezávisle na vládě již dozoruje Česká národní banka a pravděpodobnost úniku informací je relativně nízká.
* Existuje analýza dopadů reformy na rozpočet?
NERV dodal solidně propracovanou studii východisek dopadů bez exekutivní části. V tuto chvíli jsou další kroky na exekutivě a politické reprezentaci.
Publikováno v Parlamentních listech, 5.1.2011