Rozhovor s Michalem Mejstříkem: Na prahu nové krize?

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Finanční trhy se otřásají, dluhová krize v eurozóně se zhoršuje. Kleknou napříště pod tlakem trhů a dluhové nákazy Itálie se Španělskem? Co udělá ekonomická chřipka s eurem? Padá Unie do další hluboké krize? Selhali evropští lídři? Nebo není všem dnům konec a záchranné plány v příštích měsících zafungují? Zeptáme se povolaných v komentovaných Událostech.
Svět se obává, že se může opakovat jen 3 roky starý scénář začátku další ekonomické krize nebo její nové vlny. Země v Evropě i ve Spojených státech amerických bojují s dluhy. Akcie na celém světě padají, stejně tak i ceny komodit a trhy zachvátila panika.

Jana HORKÁ, redaktorka
Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Černý pátek světové ekonomiky. Američani se tento týden zbavovali akcií nejvíce od vypuknutí krize v roce 2008. 2 ze 4 nejsilnějších evropských zemí, Itálii a Španělsko, decimují dluhy a ekonomové i finančníci stále častěji mluví o nové krizi.

David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Pravděpodobnost recese, návratu recese ve Spojených státech, eurozóně může být možná kolem 50 procent a s každou další špatnou zprávou se zvyšuje.

Jana HORKÁ, redaktorka
Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
A dobrých zpráv přichází opravdu málo. V USA sice mírně klesla nezaměstnanost, ale americké akcie jsou stále na historických minimech. Padaly i evropské a asijské trhy. Ropa je nejlevnější za poslední půlrok. Naopak všichni ukládají peníze do zlata a jeho cena láme rekordy.

Justin Urquhart STEWART, ředitel, 7IM
--------------------
Investorům bych radil nepodléhat panice. Ti, kteří už podlehli, zřejmě leží se svou cihlou zlata a lahví whisky někde v jeskyni.

Olli REHN, eurokomisař pro měnové otázky
--------------------
Musíme obnovit důvěru v eurozónu. Trhy na naše opatření nezareagovaly tak, jak jsme doufali. Naši dohodu musíme co nejrychleji uvést do praxe.

Jana HORKÁ, redaktorka
Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Ještě v červenci se politici snažili zachránit eurozónu tím, že schválili další záchranný balík pro Řecko. Teď se začíná uvažovat, jestli není lepší se problémových zemí rovnou zbavit. Jenže potíže už mají i dříve silní hráči.

Robert HALVER, trader, Baader Bank
--------------------
Měli bychom se vážně začít bavit o tom, jestli nevyloučit země, jako je Řecko a Portugalsko, z eurozóny. Ty v současnosti nejsou schopné řešit své problémy.

Michal STUPAVSKÝ, ekonom, Conseq
--------------------
Už vlastně ty problémy dluhové mají i Itálie a Španělsko, to znamená co by potom z té eurozóny zbylo.

Jana HORKÁ, redaktorka
Zuzana LUŇÁKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Česko euro sice nepřijalo a má vlastní měnu, současný vývoj se ho přesto začíná dotýkat. Pražská burza reagovala stejně jako celý svět. V pátek dopoledne spadla na dvouleté minimum. Rozhodující roli teď budou hrát banky. Pokud se leknou a zdraží půjčky, přijde začarovaný kruh známý z roku 2008. Tehdy se k hypotékám nebo k úvěrům lidé téměř nedostali a nepůjčovalo se ani firmám. Ekonomika zamrzla a přišlo razantní propouštění. Jana Horká a Zuzana Luňáková, Česká televize.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonom Michal Mejstřík, člen Národní ekonomické rady vlády. Vítejte.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, co se děje? Trhy neskočily na záchranné plány evropských politiků?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Tak já si myslím, že evropští politikové, říká se, že byla tady nejprve finanční krize, pak ta reálná sekundárně vyvolaná ekonomická krize, která se léčila jednak záchranou bank a jednak vlastně dodatečnou stimulací vlastně ze státních peněz. A najednou se ukázalo, že vlastně ekonomové upozorňovali na to, že vlády vystřílejí ten svůj prach ze zásobníku a to se stalo. Takže v tuto chvíli ta krize se přelila opravdu tam, co jsme se vždycky obávali. Já jsem tady v televizi, už před 2 lety jsme dlouze hovořili, že Řecko opravdu hrozí. Víte, že mnozí politikové i u nás říkali - to je strašení. No ale vidíte, ukázalo se, že o žádné strašení nešlo a v tuto chvíli skutečně čelíme vážné vlastně institucionální krizi uvnitř eurozóny, která si dlouho nebyla ochotna také přiznat to, co už jsme si dávno přiznali.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Je ta institucionální krize, o níž mluvíte, nějak spojená s tou finanční, že jste ji zmínil? Jak tomu máme rozumět?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
No, ten problém je, že jestliže jsou evropští politikové postaveni před situaci, kdy ty tradiční nástroje, kterými oni operovali, to jest národní rozpočty přispívající na nějaké společné nástroje, říkáme tomu evropské fondy, valy a já nevím, těch názvů je vícero, tak najednou narážíme na fatální problém, že ti politikové to nejsou schopni prodat těm svým národním zemím, těm svým voličům a de facto, jestliže dnes se někteří smáli vlastně slovům Olliho Rehna, který říkal musíte si dát klid, protože my to musíme projednat se svými voliči, tak to právě ukazuje, že vlastně evropská zóna není schopna včas reagovat. A takovéto čekání měsíce, 2 měsíce, které nevadí v řadě jiných případů, tak tady prostě ten ekonomický život je daleko rychlejší.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem to svědčí tedy, pokud je prach vystřílen, pokud ty nástroje už teď nejsou k dispozici veskrze žádné, tak znamená to, že evropští lídři, evropští politici už teď musejí nechat ten proces běžet nějakým samospádem?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
No, tak ono zbývá vlastně už těch posledních pár takových nábojů, jak zmírnit vlastně tu situaci, ve které se nacházíme.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zmírnit, ale ne vyřešit.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Ale ne vyřešit. Přesně tak. Já se domnívám, a říkám to už dlouho, že krize jsou ozdravné, že to je taková určitá kreativní destrukce, která jenom vlastně de facto přiznává to, o čem jsme tušili, co jsme si jaksi naznačovali, ale co si mnozí veřejně nechtěli připustit. A to se teď vlastně de facto odehrává. Přes všechny zmírňující nástroje Řecko nikdo nezachrání. Zachrání možná ty banky, které mu půjčovaly, ale stejně to bude velice drahé a bolestné. A to, co teď zbývá a na co investoři i ve Spojených státech dnes čekali, byla vlastně už taková ta nejdrsnější intervence, kdy v okamžiku, kdy již včera avizovali vlastně pan Trichet a další, že se budou nakupovat bondy vydávané vlastně těmi zeměmi, které jsou v ohrožení, to jest Itálie a Španělsko, to jsou ty velké země eurozóny, které jsou teď v ohrožení, a jejichž, vlastně výnosy jejich dluhopisů stoupají tak, že to ty země zřejmě nebudou schopny trvaleji splácet. No, tak dlouho se kalkulovalo - bude ochotna Evropská centrální banka nakupovat tyto podezřelé a ne zcela bonitní nástroje? Včera se k tomu řádně nedošlo, ale teprve dnes, v okamžiku, kdy opravdu Evropská centrální banka k tomuto nástroji přistoupila, kdy vlastně socializuje ty ztráty, které vznikly špatným půjčováním, tak v tu chvíli se trhy uklidňují. Ale to je typický příklad jaksi toho mitigating, jak oni říkají naši angličtí kolegové, to jest zmírňujícího opatření, ale to v žádném případě není řešení.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, když tedy mluvíte o tom, že ta krize, její důsledky se jen zmírní, ale nevyřeší, málokdo si dovede představit, co se tedy dá čekat. Je ta krize tedy očistná, anebo je devastující? Může nějakým způsobem ta vlna té krize, která se tedy zřejmě přes eurozónu převalí, nějakým způsobem doslova smést tu strukturu tak, jak ji známe, nebo co to bude znamenat, pokud tedy se nepodaří tu krizi vyřešit, ale jen zmírnit? Konkrétně.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Já si myslím, že, za prvé, už to tady řekli jiní v těch různých diskusích, které jsem sledoval jenom zčásti, že nám opravdu nehrozí, nikomu v Evropě, žádný velký hlad, že nám jaksi nehrozí nějaké fatální dopady. V tuto chvíli ty sociální sítě už jsou tak silné, že unesou i v Evropě díky určité míře solidarity celou řadu kroků, ale ten problém, kterému momentálně čelíme, je, že ty velké vzdušné zámky, ty velké plány EU 2020 a další, jak rozvíjet eurozónu tím tempem, že vlastně nám budou konvergovat úrokové sazby, tak to jsou věci, které se ukazují, že byly naprosto postaveny na vodě a de facto dochází jenom na to, na co už celá řada politiků i zejména ekonomů v minulosti trvale upozorňovala.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ta krize bude mít formu nějakého výrazného zpomalení, řekněme, nebo jak si to můžeme představit?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
U někoho více, u někoho méně. Teď se ukazuje, že některé země, které jsou orientovány směrem ke světu, tak ten náraz může být slabší. Někdo říká - záleží na vývoji ve Spojených státech, v eurozóně, a jestli přistání vlastně Číny bude pomalejší, takže to je ten nejhorší, mezi těmi nejhoršími řešeními to nejlepší řešení. To znamená třeba pro Německo, které významně vyváží do Číny, tak pokud to zpomalení, které vidíme právě i v Číně, bude pomalejší, tak to bude znamenat, že de facto Německo z toho může těžit. Na druhé straně všichni víme, že tady panoval velký růst cen komodit, protože narůstala poptávka. A jestliže dochází k tomuto obecnému zpomalení, tak komodity vlastně, když nebudou padat, tak budou stagnovat.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve hře je stále další zvýšení právě kapacity těch evropských záchranných fondů, tedy to, o co se stále evropští lídři snaží v řešení té krize. Jak dlouho bude mít ještě nějaký efektivní smysl takovéto navyšování obsahu kapacit těch evropských záchranných fondů? Jak dlouho se tímto způsobem může postupovat?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
No, nejenom jak dlouho, ale kdo ještě, ano. Protože víme, že některé země, třeba Itálie, které jsou v ohrožení, tak měly podíl na těch vlastně evropských fondech záchranných až třeba 18 procent a v okamžiku, kdy z toho balíčku vypadnou, tak narůstá vlastně kapacita, potenciálně záchranná kapacita jak ze strany Německa, tak ze strany Francie. Zatímco Německo zřejmě tuto ránu ještě utáhne, tak v tuto chvíli pro Francii už to jsou těžké rány, protože víme, že například jenom expozice Francie směrem, těch francouzských bank směrem ať už soukromým, nebo ke státním dluhopisům, do Itálie je nějakých 350, 380 miliard euro a to už jsou setsakramentsky rozsáhlé prostředky. Takže vlastně ta kombinace pomoci domácím bankám a kombinace pomoci vlastně Evropě může už i takhle významnou ekonomiku významně do budoucna zpomalit. Já neříkám fatálně zasáhnout.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Česku se dluhová krize zatím vyhýbá, a pokud ano, mezinárodní ratingové agentury potvrzují rating České republiky na stupni A1 se stabilním výhledem. Pokud to tak je, co by mohlo tuto zdánlivě příznivou situaci změnit?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Tak, za prvé, my jsme v situaci, že konečně ratingové agentury nedávají do jednoho pytle východoevropské země. To po zkušenosti z února 2009, kdy tomu bylo jinak, je velký posun vpřed. My totiž víme, že situace, která je například v tuto chvíli v zemi, jako ..., sousední nebo nikoliv úplně sousedních zemích, ale, řekněme, v Maďarsku, tak právě to významné zadlužení ve švýcarských francích znamená pro hypotéky velkou zátěž, i pro státní rozpočet i pro ty osobní rozpočty. A naštěstí vidíme, že zatím trhy dokáží odlišovat tu situaci maďarskou od situace české a České republiky. A když se podíváme na ta data, tak proč. No protože vidíte veliké úsilí v tuto chvíli vlády a koneckonců, řekl bych, i poměrně pozitivní přístup opozice, kteří vlastně celkem bez nějakých zásadních bojů jsou připraveni postupně hledat řešení právě v tomto směru. Já bych si moc přál, aby taková ta pozitivní atmosféra při hledání toho řešení, které je vždycky bolestné, a musíme říci, že bude bolestné i uvnitř trojkoalice. Ono škrtat pro žádného ministra není vůbec nic snadného, ale, víte, v tuto chvíli, když se na vás všichni vlastně dívají pod světlem, jako to máte tady ve studiu, pod světlem těch reflektorů, tak to je dvojnásob obtížné a každá chybička se vám může stokrát vymstít. Na druhé straně my si musíme uchovat i nějakou růstovou dynamiku. Takže jde o to, aby ty škrty, které provozujeme, byly nějaké chytré, rozumné, a proto i vláda připravila strategii konkurenceschopnosti. A protože jsem se měl na tom příležitost podílet, tak si myslím, že ta vlastně tendence do budoucna by měla být, aby se jednalo o tendenci rozumnou, ale i směřující ke konkurenceschopnosti České republiky.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Řekl člen Národní ekonomické rady vády Michal Mejstřík. Děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV, Fakulta sociálních věd UK
--------------------
Také. Na shledanou.

ČT 24, Události, komentáře, 5.8.2011