Rozhovor s Michalem Mejstříkem: Menší dluhy i menší růst. Cesta k ekonomickému růstu?

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Evropská ekonomika nemá ani zdaleka vyhráno. Pod drobnohledem je teď Španělsko. Vládní představitelé přiznávají, že španělská ekonomika prožívá, citujme: krizi obrovských rozměrů. Je proto možné, že tamní banky se neobejdou ještě bez další pomoci. Vyhlídky Španělska zhoršilo nové snížení ratingu a pak také pokračující růst nezaměstnanosti. Nejen Španělsko, Řecko, Portugalsko, či Irsko, ale Evropa jako celek se vzpamatovávají z bankovní a dluhové krize. S výraznými ekonomickými růsty se členské státy Evropské unie musely rozloučit a jižní křídlo je rádo za co nejmenší poklesy ekonomik. Státy evropské sedmadvacítky sice škrtají výdaje svých státních pokladen, přesto jejich dluhy dál rostou. I když o něco pomaleji než vloni. Dluhy zemí Evropské unie loni překročily hranici 80 % hrubého domácího produktu. Povoleno je přitom jen 60 %.

Martin LOBOTKA, analytik České spořitelny, 23. 4. 2012
--------------------
Je pozitivní to, že dokázaly oproti roku 2010 deficit o 2 procentuální body snížit. Určitě to není tak, že by si teď mohly sednout.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V hospodaření se zlepšilo 24 ze 27 států Unie a průměrný rozpočtový schodek spadl ze 6,5 % na 4,5 %. Nejhůře dopadlo Irsko, která zachraňuje vlastní banky. Následují další státy na okraji eurozóny, tedy Řecko a Španělsko. Existují však i státy evropské sedmadvacítky, jejichž příjmy stouply. Vedle Švédska a Estonska to bylo loni i Maďarsko.

Aleš MICHL, analytik Raiffeisenbank, 23. 4. 2012
--------------------
Maďaři jsou premianti teď, co se týká rozpočtové disciplíny, ale jako vy musíte vidět tu story za tím. A tou je, že znárodnilo penze. Takže jakoby, když někdo bude znárodňovat, tak taky může krásně vyrovnat veřejné rozpočty.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká republika loni trhy překvapila, když měla svůj dluh jen 3,1 % hrubého domácího produktu. Deficit přitom měl být téměř 4 %.

Jan GREGOR, náměstek ministra financí, 23. 4. 2012
--------------------
Tohoto výsledku bylo dosaženo díky sníženým investicím například příspěvkových organizací, veřejných vysokých škol. Určitě to není důvod pro zpomalení úsilí vlády.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nečasova vláda už poslala do Poslanecké sněmovny návrhy zákonů s dalšími škrty a zvyšováním daní. Podle analytiků není pochyb o tom, že celoevropské úspory podkopávají hospodářský růst a snižují i zájem o české zboží. Pozvání do Otázek proto přijali náměstek ministra financí Ladislav Minčič, vítejte po čase v Otázkách, pane senátore. Dobrý den.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítám i ekonoma, člena Národní ekonomické rady vlády profesora Michala Mejstříka, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pozvání přijal i ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman. I vám přeji hezké dobré odpoledne.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme u vás, pane profesore. V krizi obrovských rozměrů, to je doslovný citát z úst představitelů španělské vlády, je tamní ekonomika. Nakolik to podle vás může znamenat počátek další fáze dluhové krize v Evropě?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak možná dokonce v tomto pořadu před více než 2 lety jsme diskutovali tehdá skupinu zemí PIGS. Všichni jsme zaznamenávali boj s Řeckem, ale teď už přicházejí na starost další písmena z té jednoduché zkratky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zdálo se, že Řecko, Itálie, že už se to ustálo. V tomto týdnu ale vysoká nezaměstnanost ve Španělsku, snížení ratingu Španělska.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak Španělsko má jedno velké, velké neštěstí. Celá řada malých spořitelen, která tam léta, desetiletí dobře fungovala, ty kajši, kajchy, jak se jim říká, tak ty, které shromažďovaly úspory těch prostých obyvatel, těch nejobyčejnějších lidí, tak začaly spekulovat. Začaly, pustily se do realitní bubliny. V podstatě ony to byly, kdo pomohly vygenerovat realitní bublinu, a vláda se ocitla v situaci, že to jsou úspory těch nejobyčejnějších lidí, které jsou vlastně ohroženy tím, že celá řada zemí zejména severní Evropy, Británie přestala, ti občané přestaly jezdit do těchto zemí, respektive přestali investovat do španělských nemovitostí. A v tu chvíli vlastně se ukazuje, že namísto svých úspor vlastně v těch svých bankách, spořitelnách nemají téměř nic. A v tu chvíli přichází vlastně úloha pro španělskou vládu, která v těžkých problémech, potýká se s velkou nezaměstnaností, a v tuto chvíli vlastně ta bankovní krize, která takhle vážně dopadá na ty nejobyčejnější spořitele, tak tam není jiná cesta, než jim pomoci.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste o té nezaměstnanosti mluvil, my se na ta čísla můžeme podívat, protože právě Španělsko je rekordmanem v počtu lidí bez práce v celé evropské sedmadvacítce. Teď vidíte data, která máme k dispozici za všechny státy Evropské unie, a která jsou z ledna. Španělsko, nejnovější čísla, 24 % nezaměstnanost, tedy téměř každý čtvrtý člověk je ve Španělsku bez práce. Pane profesore Mejstříku, v té souvislosti otázka. I po tom pátečním snížení španělského ratingu a vysoké nezaměstnanosti jsme od vlády, tamní španělské vlády slyšeli, že to zvládnou bez pomoci Evropského stabilizačního fondu. Věříte těmto slovům? Jasná odpověď.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak já myslím, že každá vláda musí působit přesvědčivě. Ten velký problém s nezaměstnaností, s kterým se tam potýkají, je spojen ještě s tím, s daleko ještě vyšší nezaměstnaností těch mladších věkových skupin, stejně jako v Itálii právě neflexibilní pracovní trh, který vlastně drží stále dlouhodobě zaměstnané, tak nevpouští vlastně není cesta propustit mnohé vlastně ze svých zaměstnanců, takže ta skupina těch mladých, která se ocitá na, vlastně na pracovním trhu, tak je obtížně zaměstnatelná a ty čísla jsou tam opravdu alarmující. 40, 50 % nezaměstnaných právě v důsledku neflexibility pracovního trhu. Takže já si myslím, že ta situace opravdu španělská, je to velká, pátá největší evropská ekonomika, je vážná. A já si myslím, že se bez pomoci neobejdou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že budou muset dříve či později požádat Evropský stabilizační fond a Evropu o pomoc.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já jsem přesvědčen, že ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku Minčiči, jaké to může mít dopady pro, pro českou ekonomiku, protože vy jako ministerstvo financí na straně jedné jste korigovali v těch uplynulých měsících odhady ekonomického růstu, na ty se ostatně také můžeme podívat, tedy o kolik poroste ekonomika v roce letošním, téměř nulový růst a v roce příštím okolo 1 %. Zároveň ale Česko od té ekonomické recese odvrací dobrý vývoz a průmyslová výroba. Může Česká republika, řekněme, v dobrém přežít i potíže Španělska, o kterých se koncem týdne začalo mluvit?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Tak já si myslím, že ta šance tady rozhodně je. To, co vláda v tom svém protischodkovém balíčku, o kterém intenzivně diskutuje už několik měsíců, nabízí, tak je především úsilí o snížení deficitu veřejných financí a snížení deficitu veřejných financí, si troufám tvrdit, tedy snížení schodku je tou, nechci říci nejlepší, ale určitě jednou z těch nejefektivnějších cest, jak se vyhnout problémům podobným těm, které mají v současné době naši kolegové ve Španělsku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že to snižování schodku bude kvůli tomu, že Česko není stále ještě na pokraji recese, protože pomáhá průmyslová výroba a vývoz, takže to snižování schodku může být letos rychlejší než si vláda původně předsevzala v konvergenčním programu, jako jsme toho byli svědky loni?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
No, tak jak, pokud srovnáváme ta čísla nebo východiska, která platí pro konvergenční program, který byl schválen loni, tak samozřejmě vývoj je trochu příznivější, než byl loni, nicméně, nicméně je zapotřebí nebo je nezbytné v tom fiskálním úsilí pokračovat. Opakuji, že ambicí nebo opakuji, zdůrazňuji, že ambicí této vlády je dosáhnout v 16.roce, byť to je samozřejmě už za časovým mandátem této vlády, v podstatě vyrovnaných veřejných financí. Tedy i letošní rok by neměl být a doufám, že nebude dramaticky nad 3 % hrubého domácího produktu a pro další léta.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může být pod nimi, když se podíváte na průmyslovou výrobu a export, byť máme, byť je za námi nebo blížíme se k 1. pololetí?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
No, tak já věřím, že v tuto chvíli ty kalkulace, ty propočty, ta východiska, na nichž bylo založeno ono postupné snižování schodku, ono, řekněme, šetření na výdajové straně, popřípadě nějaké úpravy i na příjmové straně rozpočtu učiněno, takže toto skutečně vývoj průmyslové výroby, vývoj obchodu v žádném případě negativně neovlivní.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
S jakým optimistickým číslem počítáte ve vztahu k hrubému domácímu produktu při snížení letošního schodku, když se ekonomika bude vyvíjet líp než v těch odhadech, které ministerstvo dalo?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
No, tak jaksi v tomto případě můžeme hovořit a ta překvapení vždycky mohou nastat, v řádu desetinek hrubého domácího produktu. Ale já bych chtěl zdůraznit v této chvíli to, co bylo formulováno, anebo zmiňováno jak ministrem financí, tak i panem premiérem, že ono několik desetin hrubého domácího produktu může být také trochu falešným signálem. Často bývá zmiňováno to, že loňský rok, 11. rok skončil schodkem ve výši 3,1 % hrubého domácího produktu oproti tomu ještě předcházejícímu předpokladu, který pracoval s čísly 3,7, 3,5 a toto samo o sobě neznamená, nebo nepředznamenává příznivější vývoj i v letošním roce, poněvadž tady skutečně došlo na úrovni zejména municipálních a příspěvkových organizací k tomu, že nebyly vydány, vynaloženy některé vlastní zdroje jako nikoli skrze dotace proudící ze státního rozpočtu, ale skutečně vlastní zdroje třeba municipalit nebo krajů na některé investice, které nepochybně pro infrastrukturu potřebné jsou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Oni mohou být vynaloženy v letošním roce.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, očekáváte, že když letos schodek rozpočtu bude na hranici 3 nebo těsně pod 3 %, že to bude optimistická varianta? Chápu správně vaše slova?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Myslím, že jste je pochopil správně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Že budete rádi, když skončíte na 3 %.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V letošním roce velmi.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Velmi rádi.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Velmi rádi. Ale je to varianta, kterou, kterou je možné letos dodržet, 3 % schodku ve vztahu k hrubému domácímu produktu.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Možná to dosažitelné je, ale možná.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jste velmi ale, jste velmi opatrný. Odbory jasně říkají, že by bylo dobré v této situaci zastropovat snižování schodku, aby vláda dál nepodsekávala ekonomický růst země. Co ta možná námitka, že když vidíme problematiku Španělska, která je velmi nedůvěryhodná v očích veřejnosti, respektive investorů, takže by něco podobného mohlo hrozit České republice, pokud by vláda dál nesnižovala schodky veřejných rozpočtů, pane Ungermane?

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
No, já myslím, že by se nic tak hrozného nestalo, kdyby se skutečně zastabilizoval onen podíl dluhu na HDP prostě z toho důvodu, že to by umožnilo podle mého soudu, věnovat prostředky na prorůstová opatření. Včera, pokud se nepletu, pak premiér hovořil o nějakých prorůstových opatřeních, ale každé prorůstové opatření chce nějaké peníze, to není zadarmo. Čili já si myslím, že by, i podívejte, i kdyby došlo k tomu, že 3 % bude stabilizován schodek státního rozpočtu nebo veřejných financí, tak pořád, protože by vám mohl růst v určité fázi předpokládáme, že během těch 2 let růst hrubý domácí produkt, tak by se vám celková kvóta zadlužení snižovala nebo by zůstávala stabilní. Čili pohybovali bychom se stále na úrovni zhruba 40 %. Já říkám, že je to zajímavé z hlediska toho, že to umožňuje jaksi tý ekonomice, aby si oddechla, aby trošku začala lépe fungovat, protože uvědomme si jednu věc. 3/4 HDP je tuzemská poptávka. A jestliže začnete pořád ji snižovat, tak se dostaneme do velmi složité situace. To je můj odhad. To je prostě úvaha o hospodářské politice, o tom.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A námitka, že přes všechny ty potíže je právě česká ekonomika tažena tím exportem a průmyslovou výrobou a tam ta čísla jsou vlastně optimističtější, protože jsme nespadli na hranici recese.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
No, začněme trošku o tom uvažovat reálně. Podívejte, vy říkáte, že nás táhne průmyslová výroba, ale já si to nemyslím. Protože průmyslová výroba sice v únoru vzrostla, vzrostla překvapivě mnoho, tuším, že to jsou 4 %, jestli se nepletu, ale to máte, tam je o jeden pracovní den více proti minulému měsíci, čili počkejme, jak to bude s průmyslem, bych řekl, tak během ještě 2 měsíců, pak bude jasná tendence. Ale i tak průmysl neroste víc než 3 %. Můžete se bavit o tom, že export roste poměrně dynamicky, ale současně roste poměrně pomalu i dovoz a to je pro mě negativní signál. Prostě my jsme ekonomika, která.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže domácí poptávka.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Ne, my jsme ekonomika, která pracuje na základě toho, že hodně dováží a také hodně vyváží. A najednou je tu poměrně velký rozpětí mezi růstem dovozu a růstem vývozu. A to je to, co já říkám, je to signál toho, že se ekonomika zpomaluje nebo že dochází, že se nachází v nějaké přechodové fázi. To je z mého pohledu. Čili já nevidím jako velký růst, já nevidím prostě možnosti pro velký růst HDPO v tomto roce. Vůbec ne. Podívejte se, jak se vám vyvíjí, jak se vám vyvíjí vnitřní spotřeba, jak se vám vyvíjí soukromá spotřeba.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ty černé scénáře, že bych, protože to byly scénáře odborů, že bychom letos končili v minusu ekonomického růstu, to znamená, že by spíš došlo k ekonomickému poklesu a ta čísla ministerstva financí jsme viděli poslední odhad.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
No, tak já bych tady snad uvést takový dvě čísla. Podívejte se, loni v červenci byla makroekonomická prognóza financí 2,5 % růstu hrubého domácího produktu v letošním roce. Současná prognóza je 0,2. My se v podstatě nemá cenu bavit o tom, jestli to bude o desetinu víc nebo méně. To má pan náměstek pravdu. Prostě my jsme dneska v situaci, že můžeme říct ekonomika zastagnuje a je docela možný scénář, že to bude minus 0,5 HDP. Proč by to nemohlo tak být? Jako já nevidím vůbec.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže byste nepřeceňoval ta čísla, která jsem zmínil, pane profesore Mejstříku?

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Ne, vůbec.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já, já bych jenom znova zopakoval jeden fakt, že to není první rok, kdy vlastně nám začala klesat domácí spotřeba a vlastně ty investice, o kterých tady byla řeč, veřejné investice, které byly také tahounem vlastně dovozu. Jen si připomeňme, že obrovským tahounem dovozu byla vlastně solární energie, která de facto tím, že se vlastně stát zavázal po desetiletí podpořit trvale a velice draze odběry elektrické energie ze solárních fotovoltaických panelů, tak to vedlo k obrovské dynamice importu pro mnohé kupodivu z Číny, kam tedy zrovna v tuto chvíli česká, česká exportní aktivita zatím příliš nezaznamenala velké úspěchy. No, a já si myslím, že to není velká škoda, že ta vlna obrovských dovozů, která právě směřovala do solárních elektráren, že už pominula. Takže jsou segmenty, které bych neviděl jako tak fatálně. Na straně druhé ano, exporty jsou vlastně dovozně náročné a z tohoto důvodu i do budoucna dovozy budou poměrně významné. Ale já vám musím říci, protože jsem skutečně jako předseda Mezinárodní obchodní komory v posledním roce se téměř dennodenně potkával s exportéry, absolvoval jsem možná i desítky různých misí, ať už doma nebo v zahraničí a pomáhal jsem připravovat strategii exportu, a musím říci, že obrovské příležitosti, které nejsou příliš nákladné a to je důležité říct, to jest prorůstová opatření podporou exportu mohou být třeba ten charakter, abych tady pro diváky uvedl takový příklad. Já jsem hodně propagoval mezinárodní seminář o dodávkách systému do OSN. Představte si, že máme OSN, které má 13 miliard dolarů ročně vlastně poptávky po některých výrobcích. Ty semináře pro Evropu se dělají dokonce v Českém domě v New Yorku a když jenom se nad tím zamyslíme, tak v minulém roce navzdory určitému pokusu tam byla jedna česká firma. A já letos to už byl třetí rok, kdy, poněvadž se rekonstruuje vlastně sídlo OSN, tak už třetí rok to bylo u nás a já letos, mně se podařilo teda aktivním jednáním se Škodovkou, že Škodovka se tam vydala a celkem se zdá, že zaznamenala určitý ohlas na svoji poptávku, ale je pravdou, že celá řada českých firem nebo ta transpozice, ta indikace, která přišla vlastně ze strany třeba tady zastoupení České republiky, tak vůbec vlastně nerezonovala úřady firem. A teď si vemte, že 13 miliard dodávat prostě to někdo dodává.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bavíme se o 13 miliardách dolarech.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Takže já jenom tím chci říci, že jsou segmenty, kde takhle bychom si mohli uvádět příklady, které já jsem zažil v oblasti EBRD, kdy opět vlastně nedokonalou synergií fungování těch českých institucí se dokážeme ucházet asi o 0,7 % všech vlastně prostředků, které prostřednictvím veřejných tendrů jsou financovány prostřednictvím EBRD. Ano, naše firmy se toho zúčastní, slouží tam často jako křoví, ale to, to je právě ta cesta k tomu zlepšení. A mnohdy je to úplně v jiné oblasti a není to, že my bychom to nebyli schopni dodávat. Já znám ty konkrétní případy a je to skutečně jenom o tom probudit vlastně ochotu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zájem těch.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Zájem těch, kteří vyvážejí. Ale není to snadné.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
To je samostatná diskuse, ale dovolte malou takovou poznámku. Všichni víme, co to jsou země BRICK, že, tak podívejte se. Brazílie, kolik tam vyvážíme? Do 10 miliard. Indie do 10 miliard, ani ne. Rusko, tam se vyváží kolem 60 miliard za loňský rok.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Ne, asi 100 miliard.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
No, tak dobře, já jsem se díval na předchozí rok.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Ano, to bylo /souzvuk hlasů/.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Připouštím, že to může být 100. Teď mi řekněte, Čína největší trh, 25 miliard je český export do Číny. Co chcete dělat? Víte, kolik z Číny dovážíme? 300 miliard. Tak a teď mi řekněte, dobře, vemte si jenom Čínu, ale stejný, Indie, vzájemný obchod je, není větší než 20 miliard korun. Vzájemný obchod s Indií, vždyť je to miliardová ekonomika.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Naprosto souhlasím a právě proto můžu říci, že zrovna v tuto chvíli musím říci s potěšením, že tam působí velmi aktivní český velvyslanec, zrovna předevčírem se vrátila další mise českých exportérů z Číny, pardon, omlouvám se, z Indie s docela zajímavou, zajímavou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale otázkou je snad, pane profesore, ty kroky jsou dostatečné? Protože to je to, na co upozorňují odbory i v rámci tripartity, že zatím jsme se proškrtávali k ekonomickému růstu. Tak a zdá se, že po včerejšku a ideové konferenci Občanské demokratické strany si i premiér Petr Nečas uvědomuje, že, jak sám řekl, není možné k ekonomickému růstu země se proškrtat.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já bych jenom jako to trošičku poopravil. Já vám mohu říci, že vlastně tři poslední jednání Národní ekonomické rady vlády, co jsem absolvoval už od vlastně od října minulého roku nebyly věnovaný ničemu jinému, než strategii mezinárodní konkurenceschopnosti a prosazení exportu speciálně v oblasti exportu, takže v tuto chvíli skutečně probíhá docela, docela zajímavá debata v tomto směru. Ale vy jste zmínil a tady to padlo, ano, Němci jsou úspěšní na těch trzích a já vám musím říci, já jsem byl nedávno při příležitosti 20 let podepsání dohody mezi Českem a Německem jsme měli takový velký seminář s Němci. A víte, jaký je problém ve vztahu, proč jsou ti Němci tak úspěšní? Proč je tak můžeme obdivovat na těch mezinárodních trzích? No, protože oni jsou důslední například ve svých reformách. Podívejme se na reformu Hartz IV. My teď tady jsme svědky velkého nesouhlasu českých občanů s určitými reformami pracovního trhu. Já tomu rozumím, ale co tady sedíme u stolu, tak víme, že to byla, že to byl kancléř Schröder, že to byl v podstatě reforma Zelených spolu se sociální demokracií v roce 2005, která byla důsledná a dokázala prosadit vlastně probuzení, dokonce to stálo ty pondělní velké demonstrace.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, pane profesore, ale promiňte, ale také nejdřív se podívali na to, jak efektivně se vynakládají veřejné prostředky. Tam to šlo v Německu ruku v ruce. Nemůžete zase dělat tyto věci, pokud veřejnost neuvěří tomu, že jste dostatečně zefektivnil fungování státu a že vám se peníze, a je to NERV, který sám upozorňuje na neekonomické veřejné zakázky, na plýtvání s veřejnými prostředky.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Ano, ano, my jsme byli ti, kteří před 3 lety naprosto otevřeně spustili otázku nehospodárnosti na stavbách silnic a železnic.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zároveň tady nebyly učiněny zásadní kroky, aby se, aby se tato věc změnila. Když se podíváme, pane náměstku, na ta prorůstová opatření a pracovní místa a růst a pracovní místa, to je teď dokument, se kterým přišla ODS, kdy v rámci vlády, pokračování vlády premiéra Petra Nečase chce s těmito věcmi přijít teď na, na jednání kabinetu. Například bod 1. Aktivizace peněz na účtech státních podniků v následujících letech využijeme finanční prostředky na účtech státních podniků pro povzbuzení ekonomického růstu. Má tady ministerstvo financí už jasně propracovanou strategii, jak právě ty peníze těch státních podniků využít a jak je dostat do infrastrukturních staveb a podobně?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Já třeba mohu říci jeden konkrétní příklad. Součástí toho protischodkového balíčku je předpoklad, že každoročně z podniku státní lesy budou do veřejných rozpočtů převáděny 4 miliardy korun, soustavně, nikoli jednorázově, ale soustavně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže každý rok 4 miliardy korun z Lesů České republiky.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Jednak například. Je to součástí toho, a já se k tomu vrátím s vašim dovolením, že jedním podle mého názoru nejlepších protirůstových opatření je právě snižování deficitu, kterému například i tyto 4 miliardy přispějí, protože tím, že se sníží deficit veřejných financí, tak tím se sníží vytěsňování soukromých úvěrů. Vláda ve skutečnosti teďka odčerpává z finančních trhů velké množství peněz, které jdou na nákup státních dluhopisů. Tím, že nebude jaksi tento tlak na financování vlády prostřednictvím dluhopisů, tak vlastně způsobíme to, že budou dostupnější úvěry, respektive, že banky budou podnikatelům nejenom exportujícím, ale i těm, kteří, řekněme, uspokojují domácí, vnitřní poptávku, dostupnější peníze. Zároveň snižování deficitu působí zcela nepochybně protiinflačně, to znamená, že Česká národní banka nebude v důsledku této aktivní politiky vlády tlačena k tomu, aby zvyšovala úrokové sazby.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zároveň to zpomaluje ekonomický růst, což je jasně prokazatelné, že ta uměřená politika státu, na straně druhé říkáte ano, nebude tak vysoká inflace, ale zároveň to vede k tomu druhému snížení rozvoje, rozvoje ekonomiky. Vy jste mluvil o 4 miliardách, které každý rok půjdou z Lesů České republiky na ta prorůstová opatření. Kolik takto miliard je schopen stát ještě mobilizovat, když jste zmínil Lesy České republiky, tady i podnik Český Aeroholding, kde předsedou dozorčí rady je zde sedící profesor Michal Mejstřík, tak asi nemá tak velké prostředky a není tak ziskový jako Lesy České republiky. Kolik vlastně podniků a jak velkou částku vy můžete použít na ta prorůstová opatření?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
No, ve skutečnosti zase není třeba význam tohoto opatření z hlediska množství miliard přeceňovat v tom smyslu, že by asi diváci neměli mít představu, že někde ladem leží každoročně zanedbávané desítky miliard korun, tak tomu skutečně není.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, Lesy mají na svých účtech těch 13 miliard.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Ano, proto jsem, proto jsem zmínil explicitně státní lesy. U těch ostatních subjektů samozřejmě o takto velké, volně ležící prostředky rozhodně nejde. Ale fakt je, že v době, kdy je hledána cesta, řekněme, ke snížení veřejného dluhu nebo ke snížení tempa růstu veřejného dluhu, řekněme, pro nejbližších několik let, tak je každých 100 milionů korun v podstatě cenných. Čili v tomto kontextu je to třeba číst, nikoli snad tak, že by tady byla nějaká rezerva v řádu třeba 10, 15 miliard korun, tak to není. Ale jak říkám, každých 100 milionů korun je v této situaci určitě položkou zajímavou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My si můžeme ostatně teď poslechnout slova premiéra Petra Nečase, která pronesl na sobotní konferenci, ideové konferenci Občanské demokratické strany, kde právě ODS přišla s 23 prorůstovými opatřeními.

Petr NEČAS, premiér, 28. 4. 2012 /ODS/
--------------------
Bez exportu, který dosáhl v loňském roce rekordní úrovně 3 bilionů korun, by v současné situaci nebylo hospodářského růstu v České republice. Domácí poptávka totiž ještě není dostatečně silná a vládní i soukromé investice jsou na tom vlivem obav z krize v eurozóně velmi podobně. Velkou výzvou je zejména diverzifikace exportu mimo Evropskou unii, kam v současnosti směřuje více než 80 % našeho exportu. Stát ale samozřejmě může pomoci nejenom exportérům, ale i domácím investicím prostřednictvím evropských fondů. Musíme nastavit jiná pravidla pro čerpání těchto prostředků, která byla za vlád sociální demokracie nastavena velmi neefektivně ve 24 operačních programech.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval v sobotu na ideové konferenci ODS předseda strany, premiér Petr Nečas. Mezi těmi návrhy ODS je například daňové zvýhodnění, spolupráce firem a škol. Například také návrh splatnost a placení DPH u faktur, které jsou pouze proplaceny. I když se, Jaroslave Ungermane, podíváte na ty návrhy, se kterými chce premiér přijít v rámci svého dalšího vládnutí, je něco, co byte označil díky bohu za to, že k tomu premiér dospěl?

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
No, tak já myslím, že vůbec je díky bohu za to, že vůbec se mluví o nějaké prorůstové politice. Já si myslím, že to je věc, kterou odbory požadovaly už minimálně rok, možná 2 roky. Celou dobu říkáme, neškrtejte a začněte taky dělat něco pro růst. To za prvé. Za druhé, já samozřejmě k tomu, co tady zaznělo, mám řadu výhrad, protože si myslím, že i k tomu, co tady kolegové říkali. Podívejte se, my pořád prostě vidíme to tak, jako kdyby ten trh byl, jakoby ten světový trh byl bez problematický, že jako kdyby tam nebyly nějaké bariéry, jako kdyby tam nebyly nějaké překážky, ale to hlavní je to, co my tomu světovému trhu nabídneme? A ukažte mně, jestli česká ekonomika dneska je schopna dodávat investiční celky kompletně na klíč. Co, jak, co můžeme, čím jsme zajímavý jako ekonomika třeba pro Čínu? Pro Indii? Pro Brazílii? Co, vždyť my třeba do Indie vyvážíme jenom auta. Do Brazílie se obávám, že to bude také. Pak kromě toho tam budou nějaké drobnosti, ale.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že vláda neplní to, co, co jasně říká, vzdělanostní ekonomika a inovativní ekonomika, chápu to správně tuhle vaší výtku?

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Já myslím, že tady jde o trošku složitější problém. Prostě jde o to, abychom se reálně uvědomili, co česká ekonomika v současné době znamená, co v současné době může. My nezměníme vzdělanostní strukturu, já myslím, že to ani není v tuhle chvíli podstatný, protože vždyť už dneska je 3/4.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A co byste, co byste tedy chtěl?

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Já bych především chtěl, abychom si uvědomili, že musíme do mezinárodní dělby práce nebo na světový trh vstupovat jako dodavatelé technologií. A musíme podporovat především exportéry technologií. To je to podle mého soudu, co je potřeba udělat. Ale musíme si také být vědomi toho, co se za posledních 20 let stalo, že v podstatě tyto firmy jsou dneska velmi malé, nejsou schopné dodávat. Prostě nemůžete od firmy, která má obrat 500 milionů, chtít, aby vám dodala někam do zahraničí dodávky za 10 miliard. To prostě nejde, to, ta firma nemá vůbec šanci v této, v takové konkurenci. Prostě my nemáme dokonce ani takovou základní věc jako reference. Běžte za nějakou naší firmou, kterou se zabývá technologickými dodávkami. Podívejte se, co za posledních 5 let dodala a zjistíte, že to jsou většinou jenom komponenty, že jsou to jenom součásti těch investic. Ona nikde, není to tak, že bychom dodali někde nějakou velkou elektrárnu. Poslední velkou elektrárnu dodávala Škoda Praha a podívejte se, jak dneska Škoda Praha vypadá. To bylo v roce 2000, to bylo Šen-Tau do Číny. Od té doby nic. Čili vy jako ekonomika se budete setkávat a ti naši obchodníci se budou setkávat s tím, co nám můžete nabídnout? To bude základní otázka těch zahraničních partnerů a musíte mít jednoznačnou podporu administrativy, vlády. A máme nějakou podporu vlády? Když jede Merkelová, nebo Sarkozy nebo Obama jede do Číny.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, s tím teď, s tím teď vláda přichází, respektive ODS v těch svých, v těch svých doporučeních podpora českého exportu, kde jasně říká, že změní zákon o pojišťování financování vývozu, mluví o páteřní síti českého zahraničního zastoupení. To znamená, je podle vás toto krok, kde by odbory mohly otupit své ostří vůči neschopnosti vlády, podporovat ekonomický růst? Jasná odpověď.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Já to řeknu takto, slova je jedna věc, těch slov jsme slyšeli hodně. Rozhodující budou ty činy. A až uvidíme ty činy, tak je budeme podporovat.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to dobrý první krok?

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Já myslím, že ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ten dokument, který byl včera přijat?

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Nechť, já říkám dobře, že se vůbec měnila rétorika, že se hovoří o prorůstovém opatření. Pak se bavme o tom, ale znova upozorňuju, my už jsme ta prorůstová opatření předkládali, předkládali jsme je ještě za Fischerovy vlády. Přišla tato vláda a Nečas byl ten, který řekl, že ho to nezajímá. Tam bylo 38 opatření, který jsme dokonce udělaly odbory v rámci tripartity s podnikateli. Ty byly odsouhlasený. Já netvrdím, že všechny byly dokonalý.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, pracujete už na některých těch opatřeních, protože to, že například ODS teď navrhuje, aby se daň z přidané hodnoty platila jen z uhrazených faktur, není totiž možné, aby stát chtěl po firmě zaplatit daň, aniž by firma sama inkasovala peníze, tak o tom se mluvilo už před volbami, stejně tak po volbách, ale zároveň to bylo ministerstvo financí, které k tomu mělo výhrady, že to může vést ke spekulacím například z daní přidané hodnoty?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Je to tak. Takhle věc je velmi intenzivně v současné době diskutována, je předmětem, bylo to přerušeno na jednání porady ekonomických ministrů a určitě se k tomu jak samotní ekonomičtí ministři, tak i vláda vrátí. Není to opatření černobílé. To znamená, není takové a ostatně takových opatření je strašně málo, aby skýtala vždycky nebo garantovala jenom plusy. To je jenom jedno z dílčích opatření. Ale já bych si dovolil zareagovat na jeden postřeh, který je v podstatě správný, co řekl kolega Ungerman a sice při podpoře exportu, že malá česká firma asi nemůže být garantem nějaké velké, velmi významné dodávky zejména do takových ohromných trhů nebo na takové trhy jako je Čína nebo Indie. Chtěl bych říci, že ten náš 80 % vývoz do Evropské unie je možné také přečíst trošičku jinak. Jde totiž o to, že celá řada našich dodávek do Evropské unie slouží jako vstupy nebo chcete-li subdodávky pro větší firmy, které potom ten evropský produkt, dobře, německý, možná rakouský, francouzský vyváží právě do té Číny nebo právě do té Indie. Samozřejmě skeptik nebo pesimista může říci - a co my z toho máme? Je lepší, aby všude bylo napsáno Made in Czech republik na tom zboží, ale je třeba si uvědomit právě kvůli omezenosti celé řady, řekněme, subjektů působících na našem trhu, že i taková to nepřímá spoluúčast na vývozu velkých evropských exportérů je určitě pro malé české firmy, pro zaměstnance českých firem přínosná. Čili není si třeba myslet, že konečné odbytiště všech těch českých výrobků nebo dodávek adresovaných na Evropskou unii skutečně je spotřebována definitivně v té Evropské unii. Často putuje dál do světa.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ještě, ještě stručná podotázka pro vás. Když jsme se bavili o daních, to znamená, že by se proplácely až faktury daně z přidané hodnoty, které jsou zaplaceny, tak těch daňových změn je v tom návrhu podpory ekonomického růstu, kterou představil premiér, několik. Například zavedení daňového zvýhodnění firem, které spolupracují se středními a vysokými školami, jedna věc. Druhá věc, slevy na dani pro zaměstnavatele, kteří budou podporovat zaměstnávání především maminek s dětmi, starších spoluobčanů, studentů nebo zdravotně postižených. Byl by to jeden balík těchto daňových změn, který propracováváte jako ministerstvo financí?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Já bych chtěl říci, že některá z těch opatření už jsou součástí skutečně nyní platného právního řádu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale očekával jsem, že když premiér to.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Sice s účinností až od 2015. Předpokládá se například to daňová při vší snaze eliminovat různé daňové výjimky, úlevy, tak přeci jenom jedno opatření nebo je tam pár opatření, která souvisejí s podporou vědy a výzkumu, které jdou proti té obecné tendenci jít proti výjimkám, daňovým výjimkám. Speciálně je zabudováno, sice platné až do 15. roku, vláda samozřejmě bude usilovat o to, aby to platilo už přinejmenším ve 14. roce, zvýšit daňové úlevy, které jsou poskytovány těm subjektům, které pracují právě se soukromými školami, i veřejnými i soukromými.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že vláda bude chtít posunout účinnost toho daňového zvýhodnění spolupráce a škol?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Určitě od 14. roku nejméně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Od 1. ledna 2014.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže přijdete s novelou, s novelou toho zákona.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Ano, určitě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A co se týče daňového zvýhodnění, respektive slevy na dani pro zaměstnavatele, kteří budou podporovat zaměstnávání maminek s dětmi, starších lidí, studentů nebo zdravotně postižených?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Tak toto, toto je na pracovních komisích i třeba v rámci tripartity diskutováno už delší dobu a tato věc určitě také bude součástí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to byste také chtěli jako ministerstvo financí a je reálné, že by to platilo třeba od 1. ledna roku 2014, protože nepředpokládám, že by to bylo od 1. ledna příštího roku?

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
No, je to součástí balíčku změn, které se týkají daní z příjmu, které musí být zcela určitě k 1. 1. roku 2014 novelizovány. Přinejmenším i kvůli novému občanskému zákoníku. Určitě celá řada drobných úprav i tohoto typu tam bude. Zase slibovat si od toho miliardy, efektivní miliardy podpory asi ne, ale i jakákoli menší částka, která například bude stimulovat nebo nepřímo ovlivňovat zaměstnanost, je určitě příspěvkem, protože růst jaksi bez práce dost dobře není možný.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane profesore Mejstříku.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já jsem právě chtěl zdůraznit u těch daňových opatření je jeden závažný faktor, když tady byla řeč ještě ve vazbě na například na ten zmíněný export. Ta současná strategie exportu už totiž segmentuje podobně jako v každé firmě ty různé typy zákazníků. To znamená ty daňové, ta daňová opatření, ta se týkají zejména třeba těch velkých firem, která jsou těmi nositeli vývozu, ale to jsou často ty mezinárodní firmy, to znamená, ty mají matky někde v zahraničí a pro ty tady vytváříme i v té strategii mezinárodní konkurenceschopnosti i daňové a další předpoklady jejich fungování a určitě prostřednictvím nich, bohužel bez té konečné marže, kterou bychom získali, kdybychom se dostali na ty konečné trhy, se nám daří vyvážet. Ale ta řada těch opatření, o kterých tady byla řeč, spadají i na ty české velké exportéry. My tady stále ještě máme Vítkovice, my tady stále ještě máme Žďas, stále tady máme několik dalších slušných, slušných hráčů, kteří, Sigmu třeba, kteří jsou schopni na celé řadě zahraničních trhů docela rozumně fungovat. Pak je tady ta řada opatření právě mířící tímto prostřednictvím i na ty malé hráče, jo. To je segment, který skutečně často nedotáhne vývoz někam, řekněme, do takových míst jako je Indie, byť například vodárenské společnosti, lesnické, to nejsou žádné obrovské kombináty, to jsou docela malí hráči, kteří se velmi úspěšně na těch trzích umisťují. Ale velká řada z nich míří na evropský trh a prostřednictvím subdodávek dál. A já si myslím, že to je docela zásadní skupina. No, a pak máme mezi, pak máme malou skupinu, ale velmi perspektivní, těch takzvaných hráčů, který jsou orientováni úplně globálně. My jim říkáme vlastně takoví ti globální exportéři Born-globals a to jsou firmy jako AVG, Avast. Já je pravidelně připomínám, protože to jsou firmy, které vůbec nepotřebují stát, které potřebují jenom, aby jim stát dodal kvalitní vzdělanost, kvalitní odborníky a v okamžiku, kdy tito odborníci vycházejí z kvalitních škol, tak to jsou lidé, kteří potom působí, vlastně každá obsluhuje po 100 milionech zákazníků. A obsluhují je docela úspěšně z českého území a je to jako schopnost lidí právě prokázat svoji inovativnost a současně schopnost umístit se na mezinárodních trzích. To znamená, když máte firmu, která má antivirový produkt, tak si asi umíte představit, že taková firma, když přijde virus, tak by ani týden nevydržela, kdyby nepřišla s inovací a nedokázala tomu viru, viru čelit. Takže to jsou firmy, které i na našem trhu působí. A já myslím, že skutečně těch příkladů, které budeme tlačit tímto směrem, má to cenu, ale já bych jenom skutečně nezapomínal na to, že to Německo, o kterém jsme tady opravdu hovořili, má v tuto chvíli skutečně historicky nejvyšší zaměstnanost a to jenom proto, a je to za posledních 22 let nejvyšší zaměstnanost, že dokonce i kancléřka Merkelová jako pochválila své předchůdce, že byli tak stateční a tak obětaví, že ve prospěch Německa podnikli reformy, které do určité míry se vlastně nesetkali s oporou vlastně svých občanů, ale najednou ti občané po 3, 4, 5 letech si začínají uvědomovat, že vládní reforma není úspěch jenom lousknutím prstů.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Velmi, velmi stručná poznámka Jaroslava Ungermana, protože končíme.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Tak já k tomu, co tady říkal, co tady zaznělo, já si myslím, že především bychom měli usilovat o to, abychom byli my ten finální dodavatel. To, co tu říká pan náměstek, je hezké. My jsme ale subdodavatel a v tý chvíli jsme ten náš subdodavatel je v područí toho generálního dodavatele, protože ten rozhoduje o ceně. A proto já říkám, jestli chceme být dodavateli, tak musíme být finální dodavateli na klíč, kde dodáváme projekt, dodáváme know-how a dodáváme technologii. A o to mně jde. Takže já myslím, že nejsme v rozporu, ale zatím já nevidím to, že bychom dokázali v této finální fázi se pohybovat z hlediska exportu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji závěrečným hostům Otázek, kterými byli náměstek ministra financí Ladislav Minčič, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády Michal Mejstřík a ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Ungerman. Děkuji vám za tuto diskusi a těším se příště na shledanou.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Na shledanou.

Ladislav MINČIČ, náměstek ministra financí pro státní rozpočet
--------------------
Na shledanou.

Jaroslav UNGERMAN, ekonom, ČMKOS
--------------------
Na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize na adrese www.ct24.cz. A také na facebookových stránkách. Podívejte se na www.facebook.com/otázkyvaclavamoravce. Na nich můžete také diskutovat. Připomínám, uvidíme se příští neděli opět u Otázek. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské čtyřiadvacítky a užijte si léto.

ČT24, Otázky Václava Moravce, 29.4.2012