Rozhovor s Michalem Mejstříkem k posledním číslům

V eurozóně je bez práce rekordní počet lidí

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podrobněji už teď s Michalem Mejstříkem, předsedou Mezinárodní obchodní komory a členem Národní ekonomické rady vlády. Dobrý večer.

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Dobrý večer.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Boj proti nezaměstnanosti se stal evropskou prioritou už před 5 lety v rámci lisabonské strategie. Čísla hovoří jasně. Dá se tedy říct, že Evropská unie nedokáže bojovat proti nezaměstnanosti?

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Já bych řekl, zejména eurozóna nedokáže bojovat proti nezaměstnanosti, protože, když se podíváte na ta čísla, která máme před sebou, tak ta ukazují pro mnohé překvapivý fakt, že ta čísla mimo eurozónu jsou kupodivu lepší a nejlepší čísla v eurozóně vykazují ty známé země severu, dokonce už včetně pobaltských zemí.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to právě je, že země platící eurem jsou na tom hůř a láme nezaměstnanost v nich rekordy?

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
No, ono se ukazuje, že skutečně euro dokáže pomoci v době vlastně vysoké konjunktury, ale v okamžiku, kdy začínají problémy, tak to euro začíná být nesmírnou zátěží a de facto já nemohu než připomenout svoje mnohokrát opakovaná slova, že si myslím, že pro ty země jižního křídla to je, to euro je mimořádnou zátěží, až neúnosnou zátěží. Ovšem těmto zemím se bohužel přičlenila už i velká Francie.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsme u těch jižních zemí, jaké ony mají východisko, když na jednu stranu tedy jsou nuceny řešit nezaměstnanost a podobné problémy, podporovat ekonomiku, na druhou stranu ale jsou nuceny Evropskou unií krátit rozpočty?

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Já musím říct takto, řešení těchto problémů není jenom fiskální konsolidace. Tady si myslím, že řada zemí dělala chybu. Víte, že my už před 2 roky jsme identifikovali, že řešením krize jsou vlastně nějaké dvě nohy. To znamená na jedné straně fiskální konsolidace, na druhé straně podporu a konkurenceschopnosti, vzdělanosti, ale skutečné vzdělanosti. To, co jsme viděli teď v tom úvodním šotu, tam zaznělo, že Řekové nemohou po vysoké škole najít práci a že se začínají učit cizí jazyky, no, já vám musím říci z osobní zkušenosti, učil jsem celou řadu Italů a Italek a byl jsem šokován, že po 6, 7 letech studia neumí pořádně žádný cizí jazyk. A ono to je mnohdy podobné i v těch dalších jižních zemích. A to v tuto chvíli nesmírně omezuje mobilitu těchto lidí, takže oni se jenom těžko přesouvají a když se přesouvají do nějaké jiné země, mnozí se dokonce přesouvají i do Polska, jak jsme nedávno slyšeli a řady dalších zemí, tak musí brát velmi nekvalifikované práce.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohlo by být právě tohle řekněme přesouvání mezi zeměmi, tahle migrace za prací, určitým řešením?

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Tak já musím říci, že určité řešení to je zcela dobrý start, než řešení je to dobrý motiv. Já dokonce bych řekl, že nejlepší příklad vlastně evropských programů, který znám, je takzvaný program Erasmus, který právě působí k výměně studentů mezi řadou vysokých škol, ať už na východě nebo na západě, prostě mezi nimi a takový člověk, který absolvuje rok v zahraničí, ať už je to Německo nebo anglicky mluvící země, nebo francouzsky mluvící země, to je člověk, který už nikdy nebude stejným člověkem. Na straně druhé, musí se na to dostatečně připravit a už musí do té země vyjíždět s nějakým elementárním vybavením. Bohužel jak jsme tady už znova připomínám, slyšeli, řada těch škol neplodí plnohodnotné vysokoškoláky, ale jsou to lidé, kteří mnohdy budou v budoucnosti velkou zátěží pro státní rozpočty, vybírají si disciplíny, které jsou v těch, v tomto množství vlastně obtížně uplatnitelné, když se podíváte po zrušení například v Itálii numerus clausus, tak mnozí se přihlásí na nádherné disciplíny, sociologii, politologii, no, ale kolik potřebujeme politologů?

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prozatím díky k tématu evropská nezaměstnanost.

Dočasné omezení rozpočtových škrtů

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mluvit spolu ale ještě budeme o deficitu veřejných financí. Ten totiž letos podle odhadů ministerstva financí by měl klesnout pod 3 % hrubého domácího produktu. To by pomohlo podpořit ekonomiku. Letos by měla podle očekávání resortu stagnovat a příští rok růst o 1,2 %.

Petr DUFEK, ekonom, ČSOB
--------------------
Celkově je to o pozitivním výhledu ekonomiky a pokud se ekonomice bude dařit, tak se i při těch zvýšených investicích podaří udržet deficit pod 3 %. Celkově ovšem i tak 3 % nejsou zrovna malá částka, protože se pořád bavíme v řádech 100 miliard korun a bavíme se i o tom, že by celkový veřejný dluh mohl během tří následujících let překonat hranici 50 % HDP.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu se mnou stále je Michal Mejstřík. Pojďme se teď podívat trochu blíž na podporu toho ekonomického růstu v Česku. Celkový vládní dluh by měl letos podle toho fiskálního výhledu ministerstva financí stoupnout o 3 % na 48,5 % HDP. Jak velký je to problém?

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Tak já si myslím, že v tuto chvíli, když se podíváme na ty další země, které nás obklopují, tak stále jenom připomínám, že Německo se potýká se zadlužením přes 80 %, tak z hlediska objemu v tomto směru to zadlužení není tak špatné. Horší je, že ta tendence, která nám potenciálně hrozí, rychlost zadlužování, ta by mohla býti nepříjemná. Naštěstí ten minulý výsledek, který trošičku nám navýšil to zadlužení, tak ten byl významně ovlivněn fakticky jiným procesem. Tím, že vlastně do loňského zadlužení jsme zahrnuli i vyřešení vlastně jednorázové odepsání těch restitučních vypořádání, tak jak je vláda přijala. Takže tím pádem tato věc se už nám do budoucna vlastně do státního rozpočtu objevovat nebude.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už minulý týden tady Mezinárodní měnový fond doporučil omezovat škrty, počkat s nimi až do doby, kdy ekonomika začne růst. Je tohle podle vás možná cesta ke stabilizaci toho?

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Tak ono, když stabilizujete výdaje v určité oblasti, tak už nemusíte nutně příliš škrtat, protože, pokud se lidé navyknou podle určitých formulech konat a de facto ten dluh dále nenavyšovat, tak ta situace může být v pořádku. Horší problém je v oblasti investic. Všichni voláme po tom, nějaká prorůstová opatření, Národní ekonomická rada vlády se tím stabilně zabývá, stále se snažíme vymýšlet nějaké návrhy, ale když potom vidíte situaci, do které vlastně i česká ekonomika vstupuje v Evropě a koneckonců i ostatní země, tak ta je komplikovaná tím, že sama Evropská komise v tuto chvíli vymýšlí celou řadu naprosto nečitelných opatření, které poskytují firmám vlastně velmi negativní signály. Já bych jenom chtěl připomenout, že například v oblasti energetiky v tuto chvíli máme tak rozporuplnou situaci, například včera jsme diskutovali otázku jaderné energetiky, já jsem měl příležitost tu věc diskutovat podrobněji i například se zástupci Evropské komise a musím říci, že když si jenom představíte, že díky vlastně břidličnému plynu ve Spojených státech cena klesla, plynu že v tuto chvíli představuje nějakou jednu čtvrtinu evropské ceny plynu, tak to významně zvyšuje konkurenceschopnost amerických podniků. Na straně druhé ...

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme si, pardon, ale ještě vrátit do Česka k těm tuzemským prorůstovým opatřením.

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
... no a teď jsme tady v tu situaci, že my máme generovat opatření a najednou máme cenu plynu mnohem vyšší, nejenom plynu, ale vůbec cenu energetiky, která je zatížena cenou vlastně těch zdrojů, kterým říkáme obnovitelné zdroje a tam, kde bychom třeba možná velice uspěli do budoucna, to znamená ta jaderná energetika, která by teoreticky významným způsobem mohla nastartovat určitou investiční vlnu, tak v tuto chvíli se na ní Evropa dívá negativně a z mého hlediska například nezahrnuje do nákladů na ty obnovitelné zdroje náklady na sítě při přesouvání velkých množství a takové to technické věci potom dávají nesmírně špatné signály, takže ta ochota potom pustit se do nějakých rozhodnutí a významných investičních projektů, nejenom u nás, ale i v zahraničí je horší. To znamená, ano, investice, ale kam?

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo financí, ale na ta prorůstová opatření, která doporučila Národní ekonomická rada vláda, je jich asi zhruba 19, vyčlenilo 2 miliardy korun. Je tam i rozvoj infrastruktury. Co konkrétně podle vás mohou přinést?

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Tak já si myslím, že vláda v České republice má určitou šanci tím, že vlastně zmírnila tu tendenci ta, ten dnešní fiskální výhled, který byl dnes uveřejněn, vlastně potvrzuje to, že už další utahování v tuto chvíli nebude, my už jsme se dostali na určitou úroveň, kdy můžeme si dovolit část prostředků, které vybíráme, poskytnout na podporu růstu a já teď mám jenom jedinou zase obavu, že když ty prostředky máme k dispozici, tak ovšem vzniká problém někdy nepřipravenosti například staveb a jestliže ty stavby nejsou připraveny, tak ty peníze vlastně ani nedokážeme včas vyčerpat. Takže ona ta situace není tak úplně jednoduchá, ale na druhé straně je nutné se do takovýchto projektů pouštět, je nutné hledat vlastně například opravu dálnice D1 jako nějaké druhé nejlepší nebo třetí nejlepší řešení, když nic lepšího neumíme vymyslet, ale já si myslím, že je to krok správným směrem.

Veronika MARKOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky za návštěvu ve studiu a informace. Pěkný večer.

Michal MEJSTŘÍK, předseda Mezinárodní obchodní komory
--------------------
Také děkuji.

ČT24, Ekonomika, 31.5.2013