Rozhovor s Michalem Mejstříkem: Jak nastartovat novou prosperitu

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Odpovědět na otázku, jestli míříme k ekonomickému oživení, anebo do nové recese, jde velice snadno. Záleží na tom, co Česká republika udělá. O tom, jak nastartovat novou prosperitu, uslyšíte v magazínu Zaostřeno na finance, který společně připravují Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz. Pořadem provází Petr Holub. Plán na nový vzestup české ekonomiky existuje, sepsala ho vládní komise NERV a jmenuje se Rámec strategie konkurenceschopnosti. Český rozhlas 6 požádal hlavního autora této strategie Michala Mejstříka, aby plán představil. Michal Mejstřík, který přednáší na fakultě sociálních věd Karlovy univerzity odpovídal na otázku, jestli se může zopakovat stejný ekonomický vzestup, jaký Česko zažilo v období před rokem 2008.

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
Já se domnívám, že určitý potenciál tady je, ale je potřeba se podívat, z kterých stran může přijít poptávka a které bariéry vlastně ovlivnitelné vládou se dají odstranit.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dá se tedy říci, že se nemusí měnit ten úplně zásadní směr, tedy dosavadní orientace na zpracovatelský průmysl, v tom je možné pokračovat?

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
No my tam v několika bodech uvádíme docela zásadní předpoklady, že na jedné straně existuje určitá velmi silná skupina podnikatelských odvětví, které jsou navázány do určité míry, my tomu říkáme, polohová renta, strategická poloha České republiky. A ta souvisí s tím, že my jsme i historiky byli zpracovatelským centrem Evropy a v krátkém časovém období si těžko umím představit, že bychom tuto roli opustili. Ale abychom mohli uchovat tuto roli i do budoucna a budoucnost ukazuje, že vlastně ve zlepšené strategii, my tomu říkáme strategie tří I, infrastruktura, instituce, inovace. A to všechno na základě úplně jinak vzdělané populace. Tak ta budoucnost jinak se nám jeví velmi špatně.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Česko se musí pustit do nějakých těch třech rozvojových projektů. A mělo by s tím začít pokud možno už hned.

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
No my jsme právě indikovali takovou velice neuvěřitelnou až slabinu, která se na nás valí ze všech stran, že například 80% rodičů se domnívá, že vzdělání naší populace, to jest jejich potomků je docela v pořádku. A ve skutečnosti se ukazuje, že tomu tak vůbec není. Že ten pokrok okolo nás běží daleko rychleji a de facto ta kvalita naší populace, která vychází, ať už z předškolních, školních i terciálních institucí vzdělávání je relativně stále horší. A to je jako velice závažný varovný signál.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Co se myslí tím stále horší, to znamená, že chybí, řekněme, odborné znalosti, jsou špatné jazykové znalosti?

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
Právě ten rozpor mezi vnímáním z hlediska třeba rodičů a tou realitou na trhu, ten trh je někde úplně jinde. Trh vlastně ukazuje, že naše pracovní síla musí mít i do budoucna jiné parametry, že to musí být lidé, kteří do značné míry jsou schopni mluvit anglicky a specificky se orientujeme na minimálně jednu znalost jazyka, protože i pro ty běžné profese jako řidič, řemeslník, mají-li se pohybovat na vnitřním trhu služeb, například v rámci Evropské unie, opravdu to například s češtinou vůbec nepůjde. Tak to je takový jeden takový drobný příklad toho, co by se mělo dotknout každého. Bohužel realita je taková, že zatímco v Číně vlastně znalost jazyků stoupá, tak v české kotlině skutečně se snad domníváme, že nic takového potřeba nebude.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
V rámci strategie konkurenceschopnosti se psalo, že v té světové konkurenci dokáže obstát právě ten zpracovatelský průmysl, právě proto, že je s tou konkurencí neustále konfrontován. To si myslíte, že může bez dalšího fungovat ještě několik dalších let?

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
Já se obávám, že samo o sobě to nestačí. Zpracovatelský průmysl v uplynulých letech dokázal díky otevřenosti světu, my jsme opravdu mimořádně otevřená ekonomika a u těch obchodovatelných statků a služeb je tlak konkurence obrovský a podnikatelé se tomu dokáží přizpůsobovat. Bohužel podnikatelé skutečně neustále naráží na fakt, že naše ekonomika se rozlomila, že tady máme veřejnou správu, která proti těm podnikům, které prochází neustálými změnami a musí vstřebávat aspoň v určité míře inovace, tak veřejná správa, včetně už zmíněného školství se vydala naprosto autonomní cestou a v podstatě na podněty světa nereaguje a je velice neefektivní.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Zmínil jste, že veřejná správa a její výkonnost jsou nezbytné právě z hlediska toho, že potřebujeme vzdělanou pracovní sílu. Ale k čemu jinému potřebuje podnikatel ten veřejný sektor. Není možné nakonec fungovat úplně bez ohledu na to, jak funguje nebo co dělá stát?

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
To bohužel vůbec tak není, protože my jsme třeba viděli, že nám narůstá počet zaměstnanců ve veřejném sektoru, ale součástí veřejného sektoru je právě již zmíněná základní situace, to jest vzdělanost. A to je typická služba, kterou poskytuje veřejný sektor, asi u základního školství se zatím všichni shodují na tom, že to je veřejný statek. A pokud tento veřejný statek nebude mít bezpečnou kvalitu, tak to je první naprosto jasný předpoklad. Další oblast je oblast institucí. Jestliže naše nastavení legislativní bude novým podnikatelům bránit a nejsou to jenom takové ty banální překážky, ale skutečná přehrada pro podnikání, neustále ze všech srovnání vychází, jak je obtížné podnikání v Čechách zahajovat, jak je komplikované ho ukončovat, protože naše soudy, insolvenční soudy i přes nový insolvenční zákon jenom pomalu vstřebávají jeho prvky, tak tyto základní charakteristiky podnikání potom vedou k tomu, že stát komplikuje významně vlastně to přelévání kapitálu do těch efektivnějších sektorů. Jsme toho svědky každodenně a těm institucím patří i právní vymahatelnost. Vezměte si /nesrozumitelné/ exekutorů. To znamená, to jsou ti, kteří vymáhají pohledávky a přestože byl zaveden elektronický platební rozkaz, tak některá ta činnost soudu, přestože skutečně ministerstvo spravedlnosti v této oblasti udělalo obrovský posun, tak stále na činnost soudů nedosáhne. A to značně pomáhá. To znamená, jsou tady celé oblasti veřejné správy, například i takové, že naše veřejná správa vůbec není zaměřená uživatelsky. To znamená, ten front office není, současně spotřebovává obrovské množství veřejných zakázek, protože nemá vůbec společně sdílené služby. Vemte si, že sdílené služby jsou základní charakteristikou efektivní veřejné správy a my vlastně nemáme dokonce ani v rámci vlády společné zdroje, například společnou elektronizaci, to je úplně absurdní situace.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Současná Nečasova vláda dělá úspory právě ve veřejné sféře. Tím by, vlastně když se to vezme čistě matematicky, se mohla produktivita práce ve státních úřadech zlepšit, ale otázka je, jestli se skutečně zlepší, když se škrtá plošně nebo jestli není třeba dělat něco dalšího.

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
Každý podnikatel vám řekne, že uspořit deset procent v každém podniku na začátku by měl být standardní podnikatelský úkol manažera. Takže potud ano, ale když se podíváte, tak v tuto chvíli my máme tisíce opravdu třeba i obětavých pracovníků veřejné správy, ale já tomu říkám, že oni šlapou třeba až do úmoru, ale nesprávným směrem. To nastavení služeb, nastavení agend v podstatě neladí na opravdové služby. Je tam prostě celá řada služeb duplicitních. Dodnes jenom velmi postupně pracujeme s centrálními registry, každá organizace má nějaké svoje vlastní registry, které pracně vytváří a nekoordinovaně si je přesouvají mezi sebou. A to znamená mimořádné úsilí, ale i náklady, které jsou fakticky zbytečně vynakládané, protože my nejsme schopni ty sdílené služby skutečně efektivně organizovat.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Vy v tom materiálu o konkurenceschopnosti jednak zmiňujete, že veřejné služby nejsou na dobré úrovni, ale jestli jsem dobře rozuměl, tak se tam obecně píše, že služby jsou málo efektivní. Já, pokud jsem hovořil v poslední době se zahraničními investory, tak ti upozorňovali, že v České republice je málo rozvinutá logistika, včetně finančních, skladovacích, obchodních služeb. Myslíte si, že problém ve službách jde i takhle do toho soukromého sektoru?

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
Já bych v této souvislosti řekl, že ona ta logistika odráží fakt, který taky do určité míry státní správa reflektuje jenom omezeně, že došlo úplně ke změněné charakteristice obchodování. Všude, když se podíváme do České republiky, tak se zavádějí takzvané štíhlé metody. To znamená, firmy už nedrží významné zásoby ve svých skladovacích provozech, ale všechno se to převádí na logistiku. A de facto většina subdodávek a dodávek jde formou justing time. A je-li tomu tak, znamená to, že to je mimořádný proces, kdy jsou velké náklady například právě na logistiku, která představuje v těch autech a v těch logistických skladech způsob jak skladovat zboží, které de facto už se neskladuje v těch výrobních provozech. A to znamená, to je úplně, to je převrácení historické logiky, my jsme o tom mluvili, toho standardního průmyslu. A tím spíše, že v Čechách přibývá díky 84% exportu do zemí okolo nás, skutečně těch subdodávek pro ty sousední země, ale jsou to i služby. My jsme momentálně významným poskytovatelem regionálních opravárenských služeb, které jsou taky mimořádně logisticky náročné. To jsou třeba služby, kdy se k nám svážejí desetitisíce notebooků, které se tady opravují a pak se zase distribuují zpět. Ale je to všechno dáno skutečně tou naší polohou. A v okamžiku, na co si logistikové stěžují, je třeba fakt, že pokud máte z Ostravy na východní hranici běžnou třeba časovou lhůtu na dodání tři, čtyři hodiny, tak po dálnici D 1 to často takhle nejde. A dodnes stát nedokázal budovat tu infrastrukturu, která by byla paralelní, to znamená dálniční spojení mezi Mohelnicí a Pardubicemi, což skutečně nesmírně komplikuje život a pro nás to znamená i velkou hrozbu. Oni ty logistické společnosti si umí spočítat, že pokud budou vozit zboží směrem na sever do Polska a posléze německou cestou, jak už to teď zčásti začaly dělat, tak možná někoho potěší, že těch logistických tahů ubyde, ale oni i ten byznys, to jest ta místa pro nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny pracujících na severní Moravě se potom mohou vytratit, protože už dnes ti investoři říkají:"Tak my se přesuneme přímo do Polska a budeme prostě to zboží dopravovat směrem na Západ přes dříve východní Německo." Takže to je opravdu celá řada těch hrozeb, které, musím říci, naštěstí například celní správa díky naší mimořádné elektronizaci poměrně úspěšně řeší, ale právě ta nedokončená dopravní infrastruktura, nedokončená informační infrastruktura, nedokončená dopravní telematika, to jsou všechno věci, které k moderní logistice patří, a to jsou věci, na které i já slýchávám stížnosti od logistiků.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Dá se tedy říci, že v tomto ohledu vzniká velká poptávka po nových infrastrukturních investicích a také po kvalifikované pracovní síle.

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
Zcela jednoznačně. Já bych řekl, ona i ta obyčejná pracovní síla musí být kvalifikovanější právě o ten jazykový element. Člověk, který jezdí s autem a nikde se nedomluví v zahraničí, v tuto chvíli se už nedá jezdit autem jenom po regionu. Právě ty zmíněné logistické služby vyžadují prostě putování na dlouhé vzdálenosti. A koneckonců vidíme to samozřejmě i v letecké dopravě i v jiných typech dopravy, že ty elementární požadavky jsou vyšší, takže je to i zvýšení požadavků na takového úplně obyčejného člověka. Takže to je mimořádně široká škála povinností. A já bych k tomu řekl, my jsme upozornili tam na fakt, na který se mnohdy zapomíná, že abychom dosáhli takovéto široké zvýšení vzdělanosti, musíme začínat už v předškolním věku. Je fakt, že na tyto faktory se dlouho zapomínalo, že zmizela síť jeslí, významně byla omezena i činnost školek, ale ono opravdu se ukazuje, že ta příprava, předškolní příprava dětí je dokonce i podle Američanů tou nejefektivnější cestou, jak jim vytvořit předpoklady, pro smysluplný život.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Česko má specifický model podpory výzkumu, když to srovnáme s okolními zeměmi. Zatím stále zůstávají stranou univerzity. A stát přímo dotuje výzkum v podnicích prostřednictvím různých grantů. Ta otázka zní, jestli za takové situace může se Česko stát nebo postupně stávat technologickým centrem Evropy.

Michal MEJSTŘÍK, člen vládní komise NERV
--------------------
Tak tomu jsme opravdu věnovali významnou pozornost. Ona ta předchozí strategie, připravená pod vedením Martina Jahna v roce 2005 očekávala, že se staneme technologicko-inovačním centrem, ale ukazuje se, že máme k tomu opravdu hodně daleko. V tuto chvíli jsme úplně na konci pelotonu právě z hlediska finančních produktů, které nám vytvářejí předpoklady pro inovační činnosti, to znamená míra kapitálu takzvaného rizikového nebo těch seat fondů, tam to je u nás na zcela zanedbatelné úrovni. My nemáme vůbec dostatečně vytvořené instituce a dokonce ta rizikovost v této činnosti nepřilákala ani dostatečné soukromé investory v České republice, což je skutečně na pováženou. Takže ti, kteří opravdu něco vynaleznou, tak nakonec skončí na burzách, když řeknu optimisticky někde v Polsku, ve Varšavě. A ještě častěji prodávají ty svoje vynálezy a patenty do zahraničí. Takže když se podíváme na strukturu služeb, které vyvážíme a dovážíme, trošku podrobněji, než je to obvyklé, tak zjistíme, že Česká republika daleko více vyváží ty služby s nízkou přidanou hodnotou. Nic ve zlém, cestovní ruch je vynikají činností. A já jsem jaksi pro to, aby byl dál rozvíjen, ale na druhé straně, když se podíváte, že vlastně nedokážeme vyvážet a naopak významně dovážíme služby, jako je výzkum a vývoj, to právě souvisí s tím, že ten dosavadní výzkum je často orientován bez ohledu na požadavky podniků, které si skutečně neustále stěžují, že /nesrozumitelné/ jde o podporu výzkumníků a nikoliv o podporu výzkumu, který by byl aplikovatelný do inovací.

Petr HOLUB, moderátor
--------------------
Doporučuje Michal Mejstřík z vládní komise NERV, který je hlavním autorem nové strategie konkurenceschopnosti pro Českou republiku. Cesta k dalšímu ekonomickému vzestupu existuje, nepřijde ale automaticky. Sami Češi musí připravit nezbytné předpoklady, bez kterých se země v mezinárodní konkurenci neprosadí. Pojmenovat úkol znamená první krok k jeho splnění. Na další kroky bude čekat také magazín Zaostřeno na finance, který Český rozhlas 6 připravuje ve spolupráci s deníkem Aktuálně. Na techniku dnes dohlížela Zuzana Vlčková, od mikrofonu se loučí Petr Holub.

ČRo 6, Zaostřeno na finance, 11.5.2011