EN

Vláda České republiky

Rozhovor s Michalem Mejstříkem a Jiřím Voříškem: NERV uspořádal další workshop



Rozhovor s Michalem Mejstříkem, garantem pracovní skupiny NERV pro konkurenceschopnost a podporu podnikání, a s Jiřím Voříškem, garantem podskupiny pro technologickou připravenost, o posledním výstupu NERV.

moderátorka
--------------------
Národní ekonomická rada vlády neboli NERV uspořádala další workshop a tentokrát o technologické připravenosti České republiky. Proč je to důležité? Kvůli tomu, aby ekonomika byla konkurenceschopná. Diskusi v Hrzánském paláci sledovala i kolegyně, ekonomická redaktorka Radiožurnálu Jitka Hanžlová. Dobré odpoledne.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Hezké odpoledne přeji.

moderátorka
--------------------
Jitko, v oblasti technologické připravenosti je Česká republika v žebříčku 139 srovnávaných zemí na dvacátém až čtyřicátém místě, takže některé mají srovnatelnou pozici, přitom špatné je údajně využití technologií firmami a institucemi. Na šestačtyřicátém místě jsme v oblasti dostupnosti nejnovějších technologií. To jsem citovala všechno z materiálu, který posloužil jako výchozí v té dnešní diskusi, ze kterého NERV čerpal. No, ale k dnešním došli dnešní debatéři závěrům, co NERV radí?

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Co radí, tak to je jednoduché. Bez vyspělých technologií nebude Česká republika schopna obstát v konkurenci jiných zemí, složitější ovšem je, jak toho dosáhnout. Naše vědecká pracoviště jsou na velice dobré úrovni, ale využití jejich práce českými podniky je nesmírně malé. Jak jsem ale pochopila z dnešní diskuse, tak hlavní bariérou rozvoje masivního využití vyspělých technologií je stát a jeho byrokracie.

moderátorka
--------------------
A jak brání lepšímu využití vyspělých technologií?

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Z mnoha důvodů, například lidé z vědeckého výzkumu si stěžují, že naše výzkumná pracoviště nemohou dostatečně spolupracovat s kosmickými agenturami evropských zemí a sdílet výsledky jejich práce, protože český stát nemá stále uzavřeny příslušné smlouvy, přitom se uvažuje o možnosti vytvoření satelitního klastru mezi Českou republikou, Bavorskem a Rakouskem, ale bez těch mezistátních smluv to prý nejde. To jsem ale odbočila k takovému dílčímu praktickému příkladu. Hlavní problém prý je, že postup státu při využívání IT, tedy počítačových technologií je chaotický nesystémový. Dokládají to i závěry studie NERVu, jak je představil garant podskupiny NERVu pro kapitolu technologická připravenost, profesor Jiří Voříšek.

Jiří VOŘÍŠEK, garant podskupiny NERVu pro kapitolu technologická připravednost
--------------------
Využití ICT ve veřejné správě, co je tady zajímavé, že zatím Česká republika nemá přehled o tom, kolik jednotlivé služby stojí, jaké jsou jejich náklady, případně, jaké jsou jejich výnosy, a tím pádem nějaké efektní ekonomické řízení těch služeb zatím nepřipadá v úvahu.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Přítomný zástupce Svazu průmyslu při diskusi přímo řekl, že ve státní správě se neuvěřitelně plýtvá. Každý si hraje na svém písečku a každý resort si vytváří vlastní projekty, které kulantně řečeno nejsou moc efektivní. To roztomile bezprostředně ilustroval spor, který se chvíli poté rozhořel mezi zástupci 2 ministerstev. Náměstek ministerstva pro místní rozvoj se pochlubil, jak jejich úřad připravuje skvělý nový počítačový systém pro rozdělování dotací. Na to náměstek ministerstva financí suše podotkl, že by bylo dobré, kdyby o tom projektu věděl taky někdo jiný a že dotace rozdělují i jiná ministerstva a bylo by docela dobré, kdyby ten systém mohl spolupracovat i s nimi. Zástupce ministerstva pro místní rozvoj se dotčeně ohradil, že oni přece ten projekt připravují proto, že to po nich chce Evropská unie a že dostali toto zadání od vlády.

moderátorka
--------------------
Takže je pravděpodobné, že počítačové systémy různých ministerstev budou jiné a nebudou spolu nebo nedokáží spolu spolupracovat.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
I to je možné, ovšem je to jen špička ledovce. Podstatné přece je, aby tu úřady byly pro lidi a pro podniky a zjednodušily jim život a ne naopak, takže není divu, že NERV doporučuje využívat počítačovou techniku efektivně a zvýšit kvalitu státní správy, hlavně ke snižování administrativní náročnosti pro občany.

moderátorka
--------------------
Státní správa řeší tedy využití počítačů, ale vyspělé technologie, to je přece i něco jiného, je to mnohem dál, třeba biotechnologie, nanotechnologie?

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Je to přesně tak. Tady je důležité zaměřit správně investiční pobídky právě na tyto technologie a na služby s vysokou přidanou hodnotou. Pokud jde o to dostat nové objevy k podnikům, tak tady si NERV představuje, že by roli zprostředkovatele a mostu měla hrát velice výrazně agentura CzechTrade. No, a pokud jde o vědecká pracoviště, měl by se zásadně změnit systém grantů, nehodnotit pracoviště jen podle publikační činnosti, ale především podle toho, jak se výsledky jejich práce uchytí v komerční sféře, jak je využijí podniky.

moderátorka
--------------------
To byla kolegyně Jitka Hanžlová z Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, z ekonomické redakce. Děkuji, že jste přišla. Na slyšenou.

Jitka HANŽLOVÁ, redaktorka
--------------------
Na slyšenou.

moderátorka
--------------------
No, a na lince máme Michala Mejstříka, který působí v ekonomické radě vlády, v NERVu, dobrý den i vám.

Michal MEJSTŘÍK, NERV
--------------------
Dobrý den.

moderátorka
--------------------
Pane profesore, vy jste doporučili orientovat se právě, nemýlím-li se, na nanotechnologie, také třeba na kosmický výzkum. Řekněte prosím, ten kosmický výzkum, to je taková záležitost, kde Česká republika se profiluje už dlouho, viz Galileo, viz třeba spolupráce technologická na Mezinárodní kosmické stanici. Jak na to může Česko navázat, nebo jak z toho může těžit ekonomicky?

Michal MEJSTŘÍK, NERV
--------------------
Takto, abych upřesnil, my jsme tam dávali jenom takovou chuťovku. Jádrem, který dobře charakterizovala vaše paní kolegyně, byla spíše ta kritika skutečně uplatňování těch měkkých technologií zejména ve veřejné správě. Co se týče takové té chuťovky, tedy, jak říkám, například příklady těch úspěšnějších příkladů, my máme tady celou řadu malých a středních firem, které jsou napojeny na vznikající klastr okolo kosmických technologií. My říkáme, to je veliká příležitost do budoucna, jestliže chceme být logickým /nesrozumitelné/, jak se Česká republika fakticky spontánně, spontánní činností firem jako formuluje, tak musí mít nejenom dopravní tržby, ale i třeba dopravní telematiku a to je přesně ta oblast, kde do budoucna velké přínosy právě pro praktické využití slibují zmíněné již kosmické technologie, protože všichni dobře víme, co jsou to ty informace, které v některých zemích postupně stále více lidé dostávají, zatím cestou GSM, možná v budoucnosti to bude formou Galilea, ale to je celá řada problémů, která tedy jenom zmiňuju.

moderátorka
--------------------
Plánujete, pane profesore, respektive radí ekonomická rada vlády, aby vznikla národní kosmická agentura. Co vstupní náklady, kde by na to měla Česká republika vzít, když zápasí s velkým rozpočtovým schodkem nebo s velkými rozpočtovými schodky?

Michal MEJSTŘÍK, NERV
--------------------
Popravdě řečeno, teď nehovoříme vůbec o nějakých zásadních výdajích, ono to je dokonce tak, že když vlastně restrukturalizujete některé úřady a teď toho garanta převzala na rozdíl od minulosti ministerstvo dopravy, tak když vlastně spojí úsilí několika odborů a vytvoří z několika lidí skutečně fungující tým, tak naopak vlastně to, co se většinou platí do rozpočtu, tak ještě více potom máme možnost z těch společných rozpočtů /nesrozumitelné/ vlastně čerpat, to znamená, tam skutečně jde o to stejně jako v jiných oblastech, co říkáme. Když konáme nějaké investice, spustit je jenom v případě, že je doložena jejich efektivnost, to znamená, aby vlastně nekonalo se chaoticky. My si myslíme, že tady ty přínosy by se daly vyčíslit, ale je potřeba vlastně využít těch úředníků, kteří kolikrát konají, jak já říkám, velice intenzivně, ale jedou nesprávným směrem, to znamená, šlapou nesprávným směrem, tak je využití k smysluplnému úkonu a tady se ten úkon jeví docela tak, že jakoby to ladí do těch všech souvislostí, ale opravdu bez nějaké hlubší analýzy nejenom přímých, ale i nepřímých dopadů a nákladů se do toho nelze pouštět. To bylo velké a silné upozornění, které z dnešního jednání vzešlo, protože my nechceme být zemí, která něco plánuje hlava nehlava.

moderátorka
--------------------
Michal Mejstřík z Národní ekonomické rady vlády. Děkuji i vám. Na shledanou.

Michal MEJSTŘÍK, NERV
--------------------
Také. Na shledanou.

 

ČRo Rádio Česko, 21.3.2011