Rozhovor s Jiřím Rusnokem: Záchrana eurozóny

moderátor
--------------------
Českou vládu čeká těžké rozhodování o tom, jestli Česká republika uvolní 89 miliard z rezerv České národní banky a použije peníze na záchranu eurozóny skrze Mezinárodní měnový fond. Na rozhodnutí zbývá zhruba týden. Premiér Petr Nečas před chvílí na tiskové konferenci řekl, že se kloní k tomu, aby ČNB příspěvek Mezinárodnímu měnovému fondu neposkytla.

Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
Já chci zdůraznit, že jako předseda vlády nepřistoupím na situaci, kdy by zodpovědnost byla hozena na nezávislou Českou národní banku. Tuto zodpovědnost musí nést vláda. Nedovedu si představit jako předseda vlády situaci, kdy by vláda vyzvala Českou národní banku, aby poskytla tento příspěvek a Česká národní banka by pak řekla, že z nějakého důvodu to neposkytne, protože to je její rozhodnutí z jejích devizových rezerv. A česká vláda by si umyla ruce a řekla:"Tak my jsme dělali všechno, co jsme mohli, ale Česká národní banka to neudělala." Jinými slovy, tento postup, toto zbavování se zodpovědnosti vylučuji. To znamená, buďto česká vláda se rozhodne, že se tohoto navýšení příspěvku nezúčastní a vědomě to takto řekne a nebude se na nikoho vymlouvat, anebo, pokud se rozhodne, že se ho zúčastní, a já se teď osobně kloním k tomu, aby se nezúčastnila, tak bude muset být schopna garantovat, že tyto finanční prostředky získá.

moderátor
--------------------
Řekl před chvílí premiér Nečas. Možnost miliardové půjčky MMF názorově rozděluje českou vládu. TOP 09 je v čele s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem pro půjčku, proti jsou kromě prezidenta Václava Klause i Věci veřejné a část občanských demokratů. Podle ministra financí z TOP 09 Miroslava Kalouska je půjčka důležitá pro zahraniční politiku České republiky.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Osobně se domnívám, že si Česká republika může dovolit negativní postoj pouze za předpokladu, že s ním nebude osamocená pouze s Velkou Británií.

moderátor
--------------------
Předseda Věcí veřejných Radek John dnes naopak řekl, že VV s půjčkou nesouhlasí.

Radek JOHN, předseda strany /VV/
--------------------
Tady unie chce po České republice 90 miliard korun. A tyto čtyři řádky hovoří jenom o tom, že prostě státy dají dvě stě miliard euro, aby se bojovalo proti krizi. A to podle nás je bianco šek a jenom osel by dával bianco šek 90 miliard. Je třeba zjistit podrobnosti a vědět, co to je za půjčku, jak je jištěná, jaké jsou úroky, protože my si také půjčujeme. Půjčujeme si za víc, než je úrok té půjčky. A bez všech těchto informací a podrobností my prostě nepodporujeme to, aby v této chvíli Česká republika k tomu přistoupila.

moderátor
--------------------
Řekl předseda Věcí veřejných Radek John. Skeptické hlasy se ozývají také ze samotné České národní banky. I její guvernér Miroslav Singer je spíše proti půjčce. Půjčka 200 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu na léčbu krize eurozóny je jedním z bodů závěrečné dohody pátečního eurosummitu. Eurozóna má dát 150 miliard eur a zbytek sedmadvacítky 50 miliard eur. Příspěvek zemí bez společné měny je ale dobrovolný. Toto dilema teď kromě Česka řeší i Polsko, Švédsko, Dánsko a Británie. Hostem Světa o jedné je teď prezident Asociace penzijních fondů, člen Národní ekonomické rady vlády a také bývalý ministr financí ve vládě ČSSD Jiří Rusnok, dobrý den.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Hezké odpoledne.

moderátor
--------------------
Je podle vás vláda schopna garantovat, že ty prostředky z České národní banky získá, jak by si přál premiér Nečas, jak dnes řekl?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Tak nevím, jestli právně je schopna to garantovat. Je faktem, že Česká národní banka je velmi nezávislou institucí, nicméně je mi jasné, že pokud by vláda vyjádřila zásadní názor, že je pro takovouto, takovýto krok České národní banky, tak si nemyslím, že by Česká národní banka proti vůli vláda to neudělala.

moderátor
--------------------
Pohřbí podle vás zatím spíše osobní nesouhlas premiéra možnost, že se Česko připojí k té evropské půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Tak to neumím vůbec odhadnout. Skutečně to je velmi jemné předivo nějakých vztahů a relací teď mezi vládou, Českou národní bankou, možná i parlamentem. Čili nevím, jaké bude konečné rozhodnutí.

moderátor
--------------------
Jde sice jen o půjčku, ale zatím k ní nejsou známy žádné záruky ani garance. Jaké jsou podle vás šance, že by se peníze někdy Česku vrátily?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Já myslím, že ty šance jsou poměrně velké. Tady je třeba říci, že nejde o půjčku Evropské unii nebo nějaké instituci, která má otřesenou, řekl bych, kredibilitu. Jde o půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. To znamená v podstatě instituci, která zatím patřila, troufám si odhadnout, že bude i do budoucna patřit k velmi jaksi jistým věřitelům nebo dlužníkům, záleží, z které strany se na to díváme. A je to instituce, která obvykle peníze, které si půjčí nebo které spravuje pro své členy, velmi dobře zhodnocuje. Takže de facto tady by šlo o to, že by Česká národní banka vyměnila část svých aktiv, které má například uloženy v dluhopisech různých zemí. Vyměnila za de facto za dluhopisy Mezinárodního měnového fondu a fakticky si myslím, že by na tom mohla i vydělat. Takže já riziko té půjčky vidím jako velmi malé.

moderátor
--------------------
Jak by vlastně s těmi dvě sty miliardami eur měl naložit Mezinárodní měnový fond při oné zmíněné léčbě eurozóny?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Tak víme strašně málo podrobností, ale já tomu rozumím tak, že se vlastně hledá cesta, jak obejít německé výhrady k tomu, aby se takzvaným věřitelem poslední instance stala Evropská centrální banka a zároveň ovšem takového věřitele pro v tuto chvíli ohrožené země eurozóny, země, které si špatně dnes půjčují na financování svých dluhů na trhu, jaksi nenechat na pospas trhu. To znamená vlastně tu ECB, která z nějakých ideologicko a jiných politických důvodů to udělat nechce a nemůže, by nahradil Mezinárodní měnový fond. Ten by podle mého názoru v zásadě vstoupil na trh v těch italských, španělských, možná dalších obligací a dělal by takové kroky s tou sílou, kterou by vlastně díky té půjčce a svými prostředky měl, aby se jejich financování, to znamená úroky, které platí ze svého dluhu, dostaly na úroveň, která je snesitelná, řekněme, někam k těm pěti procentům. Ne na tu dnešní sedmiprocentní.

moderátor
--------------------
Stačí podle vás oněch dvě stě miliard eur?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Tak já předpokládám, že Mezinárodní měnový fond má samozřejmě také ještě volné vlastní kapacity. To za prvé. A za druhé, Mezinárodní měnový fond je schopen s touto, s tímto objemem peněz samozřejmě udělat pomocí různých finančních operací ještě větší sílu působení. Takže možná, že na to akutní ochlazení té přehřáté situace by to stačit mohlo.

moderátor
--------------------
A už jen krátce. Ovlivní podle vás rozhodnutí Česka, českých politiků rozhodnutí ostatní zemí mimo eurozónu, které mají přispět do té celkové částky dvě stě miliard eur jednou čtvrtinou?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Tak to se obávám, že při vší úctě k naší krásné zemi příliš neovlivní. Já myslím, že tam budou všichni řešit své vlastní rozhodnutí z hlediska svých vlastních zájmů a pozic, ale já, jak se asi možná z mé řeči vyplynulo, já bych pro tu půjčku byl. Na druhou stranu bych nebyl pro účast v tom projektu fiskální unie. Já si myslím, že ty dvě věci jsou od sebe odděleny. To znamená, já bych pomohl eurozóně, nikdy nevíme, kdy to budeme potřebovat my. A jak jsem řekl, myslím si, že to není suma, kterou by ČNB v rámci devizových rezerv neunesla, a za druhé bych ovšem nesouhlasil s tím, co se tam podepsalo, jakési fiskální unii, která skutečně neznámo kde může skončit. A v tuto chvíli, si myslím, pro nás není výhodná.

moderátor
--------------------
Říká člen NERVu, prezident Asociace penzijních fondů a bývalý ministr financí Jiří Rusnok, díky a na slyšenou.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů, člen NERV, bývalý ministr financí
--------------------
Děkuji, na shledanou.

moderátor
--------------------
A u tématu ještě zůstáváme, protože aktuálním hitem v záchraně eurozóny je také zákon nazvaný dluhová brzda. Teď ji schválilo Slovensko a Rakousko. Zákon stanovuje horní hranici veřejného zadlužení. V obou případech je to pojistka pro budoucnost, aby dluhy nevyletěly strmě nahoru. A také velmi aktuální signál pro finanční trhy, že slovenská i rakouská vláda jsou pořád spolehlivými partnery, kterým se vyplatí půjčit peníze. Do Bratislavy teď zdravím zpravodaje Vojtěcha Bergera. Pěkné odpoledne.

Vojtěch BERGER, redaktor
--------------------
Dobré odpoledne.

moderátor
--------------------
Jak vlastně vypadá ta dluhová brzda na Slovensku?

Vojtěch BERGER, redaktor
--------------------
Stanovuje maximální výšku veřejného zadlužení na 60% HDP. A od roku 2018 se ten limit bude snižovat ještě dál až na 50% HDP. Takže v tomhle je ta slovenská varianta vlastně ještě přísnější než ta takzvaná maastrichtská kritéria eurozóny.

moderátor
--------------------
Která platí zatím a která se možná ještě budou měnit.

Vojtěch BERGER, redaktor
--------------------
Tak ano, jenom jsem chtěl ilustrovat, že přece jenom Slovensko šlo ještě dál, než "musí". Ten zákon začne platit od března příštího roku. Zřizuje taky takzvanou radu pro rozpočtovou zodpovědnost, což by měla být skupina v žádném případě ne politiků, ale spíš odborníků, kteří budou to templo zadlužování sledovat. A důležitá věc, je to zákon ústavní, shodla se na něm vláda i opozice, takže ho nebude možné jen tak snadno třeba zrušit, změnit, podle toho, jak se to té které vládě bude zrovna hodit.

moderátor
--------------------
A dají se změnit nějaká konkrétní opatření, která ten zákon obsahuje, jež by měla veřejný dluh snížit?

Vojtěch BERGER, redaktor
--------------------
No, tak, jak bude to zadlužení postupně stoupat, tak vláda bude muset nejdřív v parlamentu vysvětlovat, proč vlastně ten dluh roste. Potom předkládat parlamentu různé návrhy řešení, včetně třeba zmrazení platů politiků. A úplně tou poslední výstrahou nebo sankcí, pokud ten dluh poroste dál a bude se právě blížit té kritické hranici 60% HDP, tak vláda musí parlament požádat o vyslovení důvěry. Takže je tam i určité přímé ohrožení v uvozovkách funkcí a výhod politiků.

moderátor
--------------------
A jak je vlastně Slovensko na tom s veřejným dluhem? Potřebuje akutně dluhovou brzdu?

Vojtěch BERGER, redaktor
--------------------
No akutně už skoro ano, respektive to záleží samozřejmě na tom, kdo posuzuje a co jsou ta výchozí kritéria, ale aktuálně ten veřejný dluh na Slovensku dosahuje asi 44% HDP, přičemž té limitní hranici 60% by se přiblížil někdy kolem roku 2022, 23 v závislosti na výpočtech. To tedy mluvíme o situaci, kdyby se nepodnikla žádná úsporná opatření. To přijetí dluhové brzdy, ty už jsi to říkal, má být signálem finančním trhům, že Slovensko je spolehlivým plátce svých dluhů. Slovensko v posledních týdnech několikrát narazilo na to, že nedokázalo prodat svoje státní dluhopisy v takové míře, v jaké si samo přálo. A taky samozřejmě i Slovensko, stejně jako další státy eurozóny musí bojovat o svůj rating, který mu vystavují agentury. Takže proto ta dluhová brzda přichází právě v tuto chvíli. Není to úplná náhoda to načasování.

moderátor
--------------------
Ještě pohled do Rakouska, které také schválilo dluhovou brzdu. Jak vypadá ta rakouská varianta?

Vojtěch BERGER, redaktor
--------------------
Tak čistě v číslech nebo v těch nastavených limitech vypadá podobně. V Rakousku je stanovená horní hranice veřejného dluhu na 60% HDP. Oproti Slovensku je jeden velký rozdíl, není to ústavní zákon, protože rakouská vláda nesehnala podporu u opozice, takže Rakousko má zatím pouze poměrně, řekněme, nezávaznou, respektive snadno zrušitelnou dluhovou brzdu. Ale tento týden chce rakouská vláda znovu zkusit část opozice přesvědčit, aby přece jen hlasovala pro a aby tedy i Rakousko mělo dluhovou brzdu zakotvenou v ústavě. Zatím ji ale nemá, zatím má pouze tu "slabší, neústavní", jestli se to změní po tomhle týdnu, uvidíme. Každopádně vláda to chce.

moderátor
--------------------
Zpravodaj Vojtěch Berger. Děkujeme a na slyšenou.

Vojtěch BERGER, redaktor
--------------------
Hezký den.

ČRo Rádio Česko, 13.12.2011