Rozhovor s Jiřím Rusnokem: Spoření v nových důchodových fondech se vyplatí všem lidem do čtyřiceti let

Sníží se tím riziko, že nakonec v důchodu bude mít člověk příliš nízkou penzi. Na stávající státní průběžný důchodový systém se podle něj nelze příliš spoléhat.

Rusnok také doporučuje spořit ve třetím důchodovém pilíři, tedy mít dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem, aby měl člověk možnost odejít dříve do penze a nekrátil se mu státní důchod.

* HN: V současnosti probíhá největší změna českého penzijního systému v historii. Od příštího roku bude vytvořen takzvaný druhý pilíř penzijního systému. Lidé si budou moci část peněz, které platí na důchody státu, převést do soukromých fondů. Komu se něco takového vyplatí?

Druhý pilíř není žádné nové penzijní připojištění, jak si někteří myslí. Je to jen inovace současného povinného sociálního zabezpečení na důchod, takzvaného průběžného penzijního systému. Je založen na převodu peněz od současných pracujících k současným důchodcům. Všichni platíme důchodovou daň, i když se to oficiálně nazývá důchodové pojištění. Za placení důchodové daně dostáváme od státu jakýsi veřejný příslib, že až budeme staří, dostaneme od státu nějakou penzi. V ústavě je to zaručeno, ovšem zároveň je tam napsáno, že podrobnosti určí zákon. Pokud nemáte v ruce důchodový výměr od České správy sociálního zabezpečení, který lze v právním státě nějak vymáhat, nemáte zaručeno de facto nic. Parlament může zákon a výši důchodu kdykoliv změnit.

* HN: Znamená tedy druhý pilíř podle vás větší jistotu, že budu mít za co v důchodu žít?

Od Nového roku tu bude možnost dát si část důchodové daně na svůj vlastní účet do soukromého důchodového fondu. Tři procentní body z osmadvaceti procent, které platíte. K tomu je ovšem třeba přidat dva procentní body ze svého. Vyplatí se to podle mého názoru všem lidem do čtyřiceti let bez ohledu na to, kolik vydělávají. Jsou mladí a budou pracovat ještě skoro třicet let. Mohou si za tu dlouhou dobu něco naspořit. Spoření na důchod je o dlouhém čase, můžete tu využít toho, že dostáváte úroky z úroků. A rozloží se tím riziko, že ve stáří nedostanou žádný či příliš malý důchod. V Česku mají lidé velkou důvěru ve veřejné finance. Je dobré, že to tak je, ale člověk má být ostražitý. Když má stát vážné potíže, dopadne to na ty, kteří mají „pohledávky“ za státem. Sníží se třeba důchody z průběžného systému. Úspory v soukromém fondu jsou můj privátní majetek, který je chráněn zákony a ústavou a nelze na ně sáhnout.

* HN: Vyplatí se to opravdu všem pod čtyřicet let?

Na internetu je spoustu kalkulaček, které vám spočítají, kdy je pro vás druhý pilíř výhodný a kdy ne. Jenže počítá se na základě vámi zadané mzdy, která je pak brána jako celoživotní. Ale vy netušíte, jak velkou mzdu budeme mít dalších třicet let. Zároveň se vypočítává důchod ze stávajícího průběžného systému, jako když o něj požádáte zítra. Každý, kdo má hlavu na krku, ale ví, že vzorec pro výpočet důchodu se bude měnit a důchody snižovat. Jde jen o přesný součet a porovnání nepřesných čísel.

* HN: Nemůže stát peníze v druhém pilíři znárodnit nebo donutit jinak střadatele, aby se jich vzdali? Jako to udělal v Maďarsku?

Záruku nemáme. Ale v takovém případě se dostáváme na pomezí ústavních principů. Nevěřím tomu, že se dožijeme maďarské situace, kdy někdo vyhraje volby se sedmdesátiprocentní většinou, ovládne Ústavní soud a soukromé důchodové fondy znárodní. My jsme trochu jiní. Riziko ovšem je, že přijde vláda vedená sociální demokracií a zastaví převod peněz z důchodové daně do druhého pilíře. Lidem ale peníze zůstanou. Jak prosakuje ze sociální demokracie, budou pak tlačení, aby je dali do třetího pilíře nebo je utratili. Koupili si kolu, motorku nebo jeli na dovolenou. Vstupem do druhého pilíře nic neriskujete.

* HN: Nepřijdu o své peníze ale tak, že je penzijní fondy špatně investují? Když se podíváme na dlouhodobé investování, dosud akcie a dluhopisy dlouhodobě slušně vynášely, ale to nemusí být navždy.

Z hlediska investorů a spořitelů žijme v těžké době. Vidíme dnes i záporné úrokové sazby a to je historicky velmi neobvyklé. Ale ve druhém pilíři existuje fond státních dluhopisů, kdy se bude investovat do dluhopisů států s ratingem na úrovni ČR nebo vyšším. Budete majitelem hlavně českých státních dluhopisů. Nevynášejí moc, po odečtení nákladů fondu asi tak 2,7–3 procenta ročně. Ale je to jistota. Stát vždycky musí jako první splácet dluhopisy, pokud zcela nezbankrotuje. To spíše sníží důchody z průběžného systému.

* HN: Co kdyby někdo byl skutečně velmi opatrný, nevyplatí se mu raději koupit dům nebo zlato? Není to jistější než penzijní spoření?

Podle mého nestandardní formy investic, a tam patří i domy a zlato, mají podceňované náklady. Zlato si kupujete přes prostředníky, jsou tu poplatky za jeho skladování, jsou tu náklady při jeho převodu na peníze. Není to úplně jednoduchá investice a i já jako mírně poučený člověk se do něčeho takového nepouštím. Investice do nemovitosti má také své náklady. Když si koupím byt nebo dům na bydlení, má to další výhody a je to něco jiného. Ale čistou investici do nemovitostí si dokáži představit spíše ve velkém a na to každý nemá. Navíc podle mého jsou v tom případě lepší investicí pozemky, kde téměř nejsou náklady na údržbu jako u nemovitostí. Pro běžného spotřebitele to není lepší alternativa než spořit si na penzi. Navíc druhý pilíř je jen rozšířením povinného důchodového systému. Stát tam vlastně říká, když dáš pět set korun, tak já ti dám navíc sedm set padesát. Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere.

* HN: Mění se ale také systém současného penzijního připojištění. do konce listopadu je ale ještě možnost uzavřít připojištění podle starého systému. Je dobré toho využít?

V letošním roce ukončí dnešní systém dobrovolného připojištění na penzi jednu etapu své existence. Pokud chcete mít dnešní připojištění s jeho vadami, tedy malým výnosem, ale i s jeho výhodami – tedy garancí, že vám v žádném roce neklesnou vaše úspory pod to, co jste tam vložili plus státní příspěvek –, musíte ho uzavřít do konce listopadu. Ve starém systému mohou pokračovat i ti, kteří už ho mají a nechtějí ho změnit.

* HN: Jak je takové penzijní připojištění výhodné, když jste sám řekl, že výnos je nevelký? Není lepší třeba termínovaný vklad v bance?

Je to velmi výhodné. A jsou tu i jiné argumenty než výnos z této investice. Nevýhodou je, že máte peníze dlouhodobě vázány a je omezeno jejich vybírání. Většinou je to možné až v důchodovém věku. Nebo lze vybrat polovinu naspořené částky po patnácti letech spoření – ovšem tato možnost bude jen u smluv uzavřených postaru do konce listopadu. Na druhou stranu je to kompenzováno státním příspěvkem. Pokud ale máte naspořenou vyšší částku peněz, váha státního příspěvku logicky klesá. Mimochodem, na spoření může přispívat i zaměstnavatel. Dnes to dělají zaměstnavatelé zhruba milionu lidí. Jsou to totiž „čisté“ peníze. Pokud jde o částku do dvaceti čtyř tisíc ročně, z těchto peněz nemusí ani zaměstnavatel ani zaměstnanec platit daně ani sociální a zdravotní pojištění.

* HN: Řekl jste, že s růstem výše penzijního připojištění jeho výhodnost klesá. do jaké částky měsíčně se to tedy vyplatí?

Lze to velmi těžko říci přesně. Finanční poradci doporučují maximálně využít všech podpor státu. Nejen přímý státní příspěvek, ale také možnost odečíst si částku od základu daně. Dnes tedy doporučují ukládat 1500 korun měsíčně, v novém systému to bude dva tisíce korun měsíčně. Zřejmě od roku 2014 se u daně z příjmu vrátíme k modelu hrubé mzdy místo dosavadní superhrubé mzdy. Penzijní připojištění bude tedy výhodnější, protože dnes je daň z příjmu 15 procent a za dva roky se zřejmě posune na 19 procent, takže na daních ušetří majitel penzijního připojištění více než dnes. Osobně bych ale doporučoval se zamyslet nad tím, co od tohoto typu penzijního spoření očekáváte. Když dnes půjdete do důchodu, od státu dostaneme v čistém vyjádření při průměrné mzdě necelých šedesát procent svého předchozího platu. U vyšších výdělků tento poměr klesá pod čtyřicet procent. Pokud chcete penzijní spoření využít k tomu, aby vám v důchodu nahradilo část současné mzdy, platí jednoduchá aritmetika: Když si budu například ukládat dvě procenta svého platu, v důchodu, pokud budu spořit dvakrát déle než pobírat důchod, bude příspěvek z penzijního spoření činit čtyři procenta mého předchozího platu. Za předpokladu, že vám ve spoření kromě vašich vkladů nic nepřibývá. Ale díky státním příspěvkům, úlevám a minimálnímu zhodnocení na tom budete lépe, než když to uložíte doma do matrace.

* HN: dají se tyto úspory použít na takzvané předdůchody?

Předdůchody jsou nová věc, kterou teprve schvaluje parlament a měla by začít fungovat od začátku příštího roku. Až pět let před řádným důchodovým věkem budou moci účastníci doplňkového penzijního spoření, tedy nového takzvaného třetího pilíře důchodového systému, využít svoje naspořené prostředky v účastnických fondech a odejít do předčasného důchodu. Aniž by se mu pak krátila výše důchodů z průběžného státního systému. Navíc nebude muset v době předdůchodu, pokud nebude mít další příjmy, platit zdravotní a sociální pojištění. Čerpat částku na předdůchod půjde jen z nových účastnických fondů doplňkového penzijního spoření, tedy nového třetího pilíře důchodového systému. Ale všichni, kteří mají současné penzijní připojištění, mohou kdykoliv přestoupit do nových fondů. Třeba dva měsíce před tím, než požádají o předdůchod.

Publikováno v HN, 19.9.2012