Rozhovor s Jiřím Rusnokem: I kdyby správce soukromého fondu zkrachoval, lidé o peníze nepřijdou

Opozice má vůči vládní penzijní reformě, zejména k přesunu části odvodů do soukromých fondů, výhrady. Pokud by uspěla ve volbách, mohlo by se v případě penzí vše vrátit do stavu před reformou. O velkých změnách hovoří předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. I kdyby ale dodržel své slovo, lidé by na změnách nijak netratili, říká prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

* HN: Jak hodnotíte chystanou podobu penzijní reformy? V čem vidíte její klady a zápory?

Myslím si, že klady převažují. V takzvané malé penzijní reformě, která má za cíl zvýšit důchody lidem s vyššími příjmy, jsou i parametrické změny, zejména další posun věku pro odchod do důchodu, což zvyšuje stabilitu českého penzijního systému na dlouhou dobu. Díky dalším zákonům se konečně změní podoba třetího pilíře (dobrovolné penzijní připojištění, pozn. red.). Připojištění tak může skutečně začít plnit svou deklarovanou roli, jíž je zajistit lidem větší úspory na důchod. Vznik druhého pilíře (možnost přesunout část odvodů do soukromých penzijních fondů, pozn. red.) zase posílí spořicí složku. Jeho podoba však příliš neodpovídá doporučením expertních komisí – pro mladé lidi do 35 let není totiž povinná a do reformy se mohou zapojit i starší občané. Nelíbí se mi ani komerční řešení distribuce peněz ve druhém pilíři. Reforma není ideální, v zásadě v ní však nic nechybí.

* HN: Opozice má k penzijní reformě výhrady. Nehrozí, že po volbách bude vše jinak?

Bohužel se nepodařilo dosáhnout hlubšího politického konsenzu. Opozice ústy Víta Samka v Bezděkově komisi pro přípravu penzijní reformy odmítla vyvést tři procenta z prvního pilíře (současné průběžné financování důchodů státem, pozn. red). Stejně peněz z jiných zdrojů chce ale vložit do třetího pilíře a podpořit tak dobrovolné spoření na stáří. Z hlediska rovnováhy bilance veřejných financí je to stejné. Jinak šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka hovoří o velké úpravě systému, pojem zrušit ale používá opatrně. Předpokládám proto, že v nejhorším případě nebude možné od ledna 2015 nebo 2016 přesouvat tři procenta ze sociálního pojištění z prvního do druhého pilíře. Nastřádané peníze by se mohly vrátit do prvního pilíře a lidé by z něj dostávali celou penzi, jako by z něj dotyčný nic nečerpal. O dvě procenta, jimiž si přispívali na soukromé spoření, tak nepřijdou. Mohou se ale například přesunout do třetího pilíře. Vše by se tedy vlastně vrátilo do stavu před zahájením reformy.

* HN: Jaký bude podle vás zájem o penzijní reformu? Je reálné, aby se jí zúčastnilo asi 2,5 milionu lidí, jak uvedl v médiích ministr financí Miroslav Kalousek?

Chybějící politický konsenzus a dvouprocentní spoluúčast, tedy nucené zvýšení sociálního pojištění z 28 na 30 procent, mohou být velkou brzdou. Myslím, že bude úspěch, když se do penzijní reformy zapojí pět set, možná sedm set tisíc lidí. Domnívám se také, že většina správců penzijních fondů vytvoří i fond pro druhý pilíř.

* HN: Kolik správců penzijních fondů se do reformy podle vás zapojí?

Může jít o sedm či osm společností spravujících penzijní fondy. Začínat od nuly je obtížné, nepovažuji proto za příliš reálné, aby k nim přibyl někdo další.

* HN: Souhlasíte s názorem, že druhý pilíř bude pro bohaté a penzijní připojištění pro ty chudší?

Začnu třetím pilířem. Zásluhou nové výše státní podpory se penzijní fond změní v podílový fond renomované společnosti s nízkým poplatkem, jemuž prakticky nemohou podílové fondy konkurovat. Od státu bude také možné získat na vloženou tisícovku 230 korun. A daňové úlevy, případně také příspěvek zaměstnavatele. Pro část lidí může být problém navýšit příspěvek na alespoň 300 korun měsíčně, aby měli nárok na státní podporu, přesto budou tyto fondy atraktivní prakticky pro každého. Kdo vstoupí do druhého pilíře, musí počítat s tím, že bude od státu dostávat z prvního pilíře menší důchod, a to v řádu 10 až 15 procent. Navíc musí přidat dvě procenta ze svého, čímž si zvýší sociální pojištění (důchodovou daň, pozn. red.), a to až do dosažení důchodového věku. Druhý pilíř bude zajímavý pro občany s příjmy nad 30 tisíc korun, kteří budou spořit dvacet nebo více let agresivnějším způsobem. Účast ve druhém pilíři tedy znamená nižší státní penzi. Můžeme ale důvěřovat státu, nebo je lepší mít peníze na účtu, který spravuje soukromá firma a kde jsou peníze zcela jinak vymahatelné? Na jistou vymahatelnost státní penze má nárok pouze občan s důchodovým výměrem od České správy sociálního zabezpečení. Dnešní slib v zákoně, že za dvacet let půjdeme do důchodu za určitých podmínek, je vlastně politická deklarace. Bude-li český stát dobře hospodařit, může ji naplnit. V zemích, jako je Řecko nebo Portugalsko, však přes podobné sliby vlád důchody klesají.

* HN: Řada českých občanů se ovšem obává, že soukromé penzijní fondy někdo vytuneluje.

Majetek penzijních společností a fondů, které spravují, bude oddělen. Kdyby tedy penzijní společnost zkrachovala, nestal by se majetek těchto fondů z druhého i třetího pilíře součástí konkurzní podstaty této společnosti a fondy by podle zákona přešly k jinému správci.

* HN: Stávající penzijní fondy se musí transformovat, aby vyhověly nové legislativě. Co všechno se v nich změní?

Jedinou změnou bude zvýšení příspěvku, aby mohl občan pobírat státní podporu. Vše ostatní zůstane stejné jako dosud. Transformovaný fond tedy bude dál klientům garantovat, že nebude žádný rok v minusu, a pokud by k tomu došlo, dorovnají případnou ztrátu jeho akcionáři. Proto budou tyto fondy nadále investovat konzervativně. A možná že dokonce více než dosud, aby měly dostatek likvidních aktiv, nutných k vyplacení těch, kdo budou chtít fond opustit.

* HN: Češi jsou většinou konzervativní. Nebudou proto preferovat transformované fondy před rizikověji zaměřenými novými penzijními fondy?

Těžko říci, to nikdo neví. Pro velký počet účastníků penzijního připojištění má smysl zůstat v transformovaném fondu. Jejich výnosy budou nadále nízké, přibližně na současné úrovni jako dosud, je to však pro ně jistota. Pro mladší má však smysl využít nově vznikající penzijní fondy, které mají šance na zajímavé výnosy.

* HN: Jak investujete vy?

Jsem spíše konzervativní investor. V první řadě se snažím rychle splatit hypotéku. Investuji tedy do vlastního bydlení. A do rodiny – mám tři děti a manželku, která se o ně i domácnost stará. A samozřejmě penzijní připojištění. Navíc investuji malé částky s určitým rytmem, byť ne zcela pravidelně, do podílových fondů, abych tak rozložil riziko. A máme i běžné úspory jako každá domácnost, žádné zlato ani nic podobného.

Publikováno v HN, 20.9.2011