Rozhovor s Jiřím Rusnokem: Důchodová reforma

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A o penzích dál s mým hostem, Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů České republiky, dobrý večer.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Hezký večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Rusnoku, Národní ekonomická rada vlády se tedy už pochlubila s nějakou svojí verzí důchodové reformy a půjdeme-li postupně nebo od toho nejzásadnějšího, co mě nejvíce zarazilo, odchod do penze ve 72 letech. Není to až příliš pozdě, byť je to tedy za strašně dlouhou dobu.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Přesně tak. Já bych tady, já myslím, že se tady točíme na jednom detailu, který se dá z toho návrhu odvodit, ale ten je skutečně čistě indikativní pro potřebu těch výpočtů. Důležité je, že Národní ekonomická rada v tom svým návrhu říká, že budeme muset pokračovat ve zvyšování věku odchodu do důchodu i po dnes zákonem stanovené hranici 65 let někdy po roce 2030, pokud se dále bude prodlužovat délka dožití, to znamená doba strávená v důchodu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale jak se takto dopředu nalinkovat a říct už jeden konkrétní, jedno konkrétní číslo 72 let, když opravdu nemůžeme vědět, jakým způsobem se tohle to všechno, o čem jste mluvil, bude vyvíjet?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
To číslo tam není v tom návrhu, to je číslo, které z toho někdo odvodil, to číslo tam není. Tam je řečeno pouze to, co jsem řekl, to znamená, aby byl systém udržitelný dlouhodobě, nelze prodlužovat dobu strávenou v důchodu, protože prostě na to nebude v té době ta společnost aktivní, tedy aktivní část mít, aby byla schopna toto financovat. A protože se bude pravděpodobně podle demografů dále prodlužovat věk dožití, tak je potřeba také dále prodlužovat ten standardní nebo v té době standardní statutární věk odchodu do důchodu. Žádné číslo konkrétní, 70 - 72 let, tam není. To se uvidí a je to teď, není potřeba to teď řešit skutečně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to budeme řešit, ale to už bude řešit někdo až jiný.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Ano.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože já už tady v té době určitě nebudu.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Vy možná jo, já určitě ne.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojistné se má snižovat z 28 % na 23 %. To jste navrhovali koneckonců i vy v Bezděkově komisi. Zdá se to tedy býti jako takové ideální číslo, ideální propočet.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Zase to není věc vytesaná do kamene. Smysl toho návrhu je v tom, že v České republice máme mimořádně vysoké zatížení pracovního místa touto takzvanou důchodovou daní nebo u nás tedy formálně sociálním pojištěním. Na rozdíl od jiných zemí, kde je to tak do 20 %, my jsme téměř na 30. Je zjevné, že tato vysoká dań z pracovního místa komplikuje zaměstnatelnost velkých částí zaměstnanců nebo potenciálních zaměstnanců, osob, řekněme, s průměrným a podprůměrným vzděláním. A smyslem toho návrhu bylo toto odlehčit, odlehčit na straně jaksi zdanění práce a vykompenzovat to jiným zdaněním, nejlépe zdaněním spotřeby zvýšeným. To je celé. To, tato samotná operace vlastně jaksi bezprostředně s penzijní reformou ani nesouvisí. Ale zprostředkovaně velmi. Protože budeme-li mít vyšší zaměstnatelnost, posléze vyšší zaměstnanost, budeme mít menší problémy ve financování důchodového systému.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že těch 5 %, kdybychom to vzali ryze matematicky, tam nebude na tom důchodovou účtě chybět, protože se to vykompenzuje tím, že se lidé budou lépe nabírat? Rozumím tomu správně?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Částečně se to vykompenzuje tím, že budeme mít vyšší zaměstnanost v této zemi, ale samozřejmě tam je jasný fiskální návrh vykompenzovat to zvýšením daně z přidané hodnoty té nižší sazby někam k té úrovni té základní sazby, tam je konkrétně návrh sjednotit na 19 %. Ono by to mělo ještě jeden důležitý efekt. U nás je obrovský problém v tom, že osoby samostatně výdělečně činné plat zhruba třetinu, 40 % průměru toho, co platí zaměstnanec zaměstnavatel.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale s tím by se mělo hýbat do budoucna.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Ano, ale nikdo nebude schopen to srovnat na tu úroveň zaměstnanců při tak vysoké sazbě. Kdyby se ta sazba snížila, tak by se i tento problém významně zmírnil.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Když vezmeme ještě, že je ve hře samozřejmě potom takové buď povinné, nebo dobrovolné si přispívání na důchod. K čemu byste se klonil vy, aby lidé to měli od státu doporučené pouze, nebo aby to měli od státu přikázané. Co by bylo lepší i z hlediska toho, aby opravdu mohli čerpat dost peněz ve své penzi.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Já jako člen těch týmů, které se na tom podílely, jsem prostě se podepsal pod tento návrh a také se k němu kloním. To znamená, návrh primárně říká zavést povinnou část v kapitálově financovanou v základním důchodovém systému, čili já jsem pro povinné spoření, protože pokud to nebude povinné, tak to bude mít celou řadu negativních důsledků podle mého názoru.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakých?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Například velká část lidí se nezapojí do toho systému a tudíž samozřejmě budou významněji ohrožení "chudobou ve stáří" než ti, kteří se zapojí. Nakonec to ta společnost nějak řešit musí a je to trochu problém černého pasažérství a tak dále. To je, myslím, jasné. Problém tento argument pro dobrovolné je, no, nemusíme dělat povinné, protože potřebují to lidé s vyššími výdělky, ty, ty s nižšími umíme zabezpečit v základním systému. Ale my nevíme na začátku kariéry toho člověka, jestli jeho životní dráha bude s vyššími výdělky, nebo nižšími. Dokonce dnes máme tak dynamický trh práce, že člověk patří třeba do kategorie lepších výdělků, ale po čase zase spadne do té kategorie průměrných a podprůměrných. To kdysi nebývalo, kdysi to bylo mnohem jaksi jednoznačnější ta kariéra, buď prostě se někde zařadil a tam, řekl bych, tu kariéru strávil. Dneska to tak není. Čili to je další argument. A pak další argument je ten, že pokud se udělá povinné řešení, tak se dá mnohem lépe z úrovně, jaksi té makroúrovně z centra plánovat, propočítávat, dá se prostě mnohem lépe tu věc modelovat, což je důležité pro stabilitu toho systému. Když uděláte dobrovolný systém, nikdy předem nevíte, kolik lidí se vám do toho zapojí.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Když mluvíte o tom propočítávání. Velice stručně na závěr. Dá se vůbec dopředu, 30 let dopředu říct, jakou výši bude mít důchod, který budu třeba já čerpat ve své penzi?

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Dá se to říci jenom za určitých, za předpokladu, které vezmete jako dané, jo, a je otázka stability těch předpokladů. Ano, když dneska si řekneme zhruba vaší výdělkovou kariéru na dalších 30 let, tak si umíte podle dnešního zákona spočítat váš budoucí důchod a umíme namodelovat i to, kolik budete mít v případě nějaké spoření. Ale samozřejmě nikdy nevíte 30 let dopředu ty vstupní předpoklady úplně pevně, to je, nejde prostě.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů České republiky. Děkuju vám za informace a návštěvu u nás ve studiu. Na shledanou.

Jiří RUSNOK, prezident, Asociace penzijních fondů ČR
--------------------
Já děkuji, na shledanou.

ČT 24, Ekonomika, 14.12.2010