Rozhovor s Jiřím Rusnokem: Dohoda na evropském rozpočtu

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prostě jak je to staré přísloví, když ti dávají, tak ber, když ti berou, řvi. To se teď odehrávalo. Takto popsal dění na bruselském summitu Evropské unie ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Jednalo se o unijním rozpočtu do roku 2020 a česká delegace podle všeho odjíždí spokojena. Zjevně slovy ministra zahraničí dost řvala a vyzvala si na dalších 7 let více než 500 miliard korun. Začínají Události, komentáře, dobrý večer.
Premiér Petr Nečas nakonec stáhl hrozbu vetem na bruselském summitu. Česko totiž dosáhlo svého hlavního požadavku. Dostane 20,5 miliardy euro na podporu českých regionů, vyjma Prahy, přes 5 miliard eur pak na zemědělské dotace a necelé 2 miliardy na rozvoj venkova. Po celou noc a dnešek se přitom v Bruselu odehrávaly tvrdé boje a podobu rozpočtu za 24 bilionů korun. Nakonec ale prošel.

Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Začal s pětihodinovým zpožděním, pak se proměnil v noční martyrium. Evropští lídři jednali v tahu přes noc až do dopoledne a zas nanovo. Vyčerpání ale přineslo historickou dohodu. Poprvé ve svých dějinách bude mít Evropská unie úsporný rozpočet. Z víc než bilionu eur je seškrtaný na 960 miliard.

Herman VAN ROMPUY, předseda Evropské rady
--------------------
Nemohli jsme prostě ignorovat extrémně obtížnou hospodářskou situaci v celé Evropě.

Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Tahle logika odráží i život obyčejných Evropanů. Příkladem je řetězec rychlého občerstvení Quick. Belgičané šetří, a tak jde na dračku krizový burger. Je o půlku levnější než ten klasický.

Rudy HULSMAN, generální ředitel řetězce Quick v Belgii
--------------------
V současné hospodářské situaci mají lidé menší příjmy, takže mají tendenci nakupovat mnohem častěji menší hamburgery.

Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
Takový recept teď státy naordinovaly i evropským úředníkům. Unie bude muset jejich počet zredukovat o 5 %, zbytku zmrazí platy. Škrtat se má i u zemědělských dotací, energetiky nebo telekomunikací. A závěrečný účet dostala vystavený taky Česká republika. Z evropských peněz si už neukousne takové sousto. Pro roky 2014 až 2020 to bude hned o několik miliard míň než v předchozím období. Doposud měla 27 miliard eur do svých regionálních fondů, pro příštích 7 let to bude miliard lehce přes 20. Zásadní je, že Češi dál budou čistými příjemci z evropských peněz. Premiér Nečas si proto svou hrozbu vetem pochvaloval.

Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
Vás začnou brát vážně až tehdy, když nějakým způsobem váš morální požadavek je, řečeno s Theodorem Rooseveltem, vyfutrován klackem. A v tomto případě tedy obrazným klackem v podobě hrozby veta.

Bohumil VOSTAL, redaktor
--------------------
A hlavní slovo teď dostane Evropský parlament. Ten už přitom pohrozil, že pokud rozpočet bude příliš úsporný, smete ho ze stolu. V takovém případě by se tvrdá bitva národních zájmů musela odehrát znova. Bohumil Vostal, Česká televize, Brusel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A ve studiu státní tajemník pro Evropskou unii při úřadu vlády Vojtěch Belling a proti němu ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády, kromě jiného i bývalý ministr financí ve vládě Miloše Zemana Jiří Rusnok. Pánové, dobrý večer.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Hezký večer.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane státní tajemníku, český premiér, tak jak jsme teď slyšeli, neváhal hrozit tím klackem obaleným morálním argumentem. Stálo to za to vzhledem k tomu, že nakonec ve výsledku pro těch dalších 7 let oproti tomu předchozímu období bude mít Česká republika o nějakých 160 miliard korun méně k dispozici?

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Já bych to rozhodně nedramatizoval, protože před tímto summitem i před posledním listopadovým summitem věnovaný tomuto tématu hrozila více než dvacítka států Evropské unie vetem v případě, že nebudou jejich požadavky nějakým způsobem akceptovány. To znamená právě při...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže to byl standardní požadavek při tom jednání.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Řekl bych, že během jednání o evropském rozpočtu je to celkem skutečně běžné. A v tomto případě většina států Evropské unie hrozila vetem. Koneckonců je to logické a přiznejme si, že se to týká v podstatě všech 27 států. Kdyby každý z nich klesl pod, řekněme, určitou hranici, kterou si stanoví, tak je jasné, že prostě nebude pro ten rozpočet hlasovat, pokud to nebude pro něj skutečně přijatelné. To znamená, být si vědom této hranice je přirozené.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pardon, jaká byla ta česká nejnižší hranice?

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Tak samozřejmě to je něco, co nelze úplně jednoznačně převádět na nějaké konkrétní číslo, protože jde o celý systém parametrů. Nejde jenom o celkovou částku, alokaci, řekněme, na kohezní politiku, ale jde o poměr vůči, vůči přímým platbám, vůči rozvoji venkova v rámci těch národních obálek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já tomu rozumím. Jinými slovy.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
A také vůči celé řadě dalších parametrů rozpočtu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prostě neměli jste někde dáno při jednáních - prostě pod 15 miliard eur nepůjdeme.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Tak to ani nemůže být, protože jde i o férovost vůči ostatním státům. Jde o to, jak je ten rozpočet celkově vysoký. To znamená, nikdy nemůže jít pouze o absolutní částku jako takovou. Do poslední chvíle nebylo jasné, jak bude vysoký rozpočet v závazcích a platbách. Takže od tohoto všechno muselo samozřejmě odviset.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, to, co jsme teď viděli od Petra Nečase, to vypadalo jako, řekněme, mírné se vytáhnutí tím, že tím, že zahrozil, tak nakonec do těch dalších 7 let do roku 2020 bude k dispozici z kohezních fondů 20,5 miliardy eur zhruba.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Tak třeba říci, že skutečně při jednání o unijním rozpočtu platí takové pravidlo, ať to zní jakkoliv, je třeba se s tím smířit. Je to běžná taktika při bruselském vyjednávání, že pokud skutečně nedáte zcela jasně najevo, že máte nějaké jasné readlines, nějaké jasné požadavky, ze kterých zkrátka nehodláte slevit, tak je někdy tendence s vámi počítat už jako se státem, který zkrátka na ty požadavky rezignoval, který se nakonec spokojí s tím, co mu bude nabídnuto. Bylo proto třeba zcela jasně říci, že máme nějaké jasné požadavky, které prostě chceme, aby byly naplněny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ten požadavek byl v této výši a jaksi v této struktuře tak, jak to dopadlo? Dosáhli jste maxima?

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Jak už jsem zmínil, ten požadavek byl především férovost. To znamená férovost ve vztahu k ostatním. Záleželo na tom, jak budou rozděleny celkové alokace pro ostatní, jak bude vysoký rozpočet jako takový a jaké budou další parametry. Kupříkladu prioritou pro vládu bylo i získání započitatelnosti DPH, což, což se podařilo prosazení pravidla N+3 v rámci přístupu ke strukturálním fondům pro to budoucí období, což už je techničtější záležitost. Ale velmi podstatná. To se taktéž podařilo. Zvýšení kofinancování. Takže nešlo jenom o ty samotné peníze, ale samozřejmě i to byla, to byl důležitý aspekt a tady bylo zapotřebí zajistit jakýsi férový přístup zejména v distribuci mezi kohezními státy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Kdo byl, pokud se to tak dá označit, kdo byl tím nebo která skupina politiků byla těmi, kteří nakonec rozhodovali o tom, jak vysoký bude celý unijní rozpočet na to období?

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
To je celkem zajímavé. Je třeba říci, že ta debata tam byla rozdělena do jakýchsi dvou částí, nejprve se jednalo o celkové výši a pak vlastně o samotné redistribuci jednotlivých nebo rozdělení jednotlivých kapitol a stropech na jednotlivé kapitoly rozpočtu a tak dále. Ta první debata, je třeba si přiznat, byla vedena zejména mezi klíčovými velkými hráči a zejména čistými plátci, na prvním místě mezi Německem a Velkou Británií a samozřejmě Francií. Nicméně účastnili se jí i ostatní. Ale je pravdě, že této debatě velmi silně dominovali klíčoví hráči Evropské unie. Do té další debaty potom tam, řekněme, byly výraznějším způsobem zahrnuty všechny další státy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Víte, na co se ptám, pane tajemníku, ptám se na to, jestli vůbec Petr Nečas nebo, řekněme, česká delegace měli šanci mluvit do částky, kterou naopak Česká republika bude přispívat do rozpočtu.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Samozřejmě měli. Tak my jsme byli od počátku ve skupině států, které požadovaly, řekněme, modernizaci rozpočtu, lepší vynakládání prostředků, nikoliv za každou cenu vynakládat více, ale především lépe. To znamená na to, co může prokazatelně prospět konkurenceschopnosti, jako je například věda a výzkum v kapitole jedna rozpočtu nebo podpora kohezní politiky. Tady se podařilo dosáhnout určitého snížení oproti původnímu návrhu komise, snížení tedy mířícím především do oblastí, které, řekněme, tolik konkurenceschopnosti nepřispívají i včetně administrativy. Bohužel dotklo se to na druhé straně v důsledku jakýchsi národních egoismů i oblastí, kde bychom si naopak přáli, aby těch peněz bylo více, právě jako věda a výzkum. Nicméně výsledek je takový, že Česká republika ušetří více než jednu miliardu euro, zhruba 1,3 miliardy euro i na příspěvcích do unijního rozpočtu, což je také třeba říci, protože v té celkové bilanci ve srovnání s původním návrhem Komise to pro Českou republiku takto vychází výrazně lépe.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
V tom dalším sedmiletém období to tedy znamená, a prosím zhruba alespoň v korunách, kolik bude ročně Česká republika platit do rozpočtu Evropské unie?

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Tak celkově to vychází, řekněme, něco přes, přes 7 miliard euro, jak říkám, ta částka kolem jedné miliardy euro odpovídá zhruba jednomu roku finanční perspektivy. To znamená, lze říci s jistou nadsázkou, že jeden rok budeme mít členství zdarma. Nicméně důležité je pochopitelně, i kolik budeme získávat. A zde bych rád zdůraznil, že dochází k velmi radikálnímu nárůstu v čisté pozici. Zatímco dnes je čistá pozice, tedy rozdíl mezi tím, co Česká republika do rozpočtu platí, a tím, co z něj získává, tak tvoří 1,3 % HDP v tom celkovém součtu za posledních 7 let, tak v tom následujícím období to bude nastavené na 2 %. To znamená, je to opravdu jeden z nejvyšších nárůstu čisté pozice v celé Evropské unii.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane Rusnoku, dá se to interpretovat tak, že pan státní tajemník Belling říká, že to byl úspěch české delegace. Vidíte to stejně?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
No, já nejsem velký znalec těch bruselských technologií, takže těžko to mohu nějak seriozně posoudit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já po vás nechci, abyste posuzoval zákruty kuloáru Bruselu. Spíš ten výsledek finanční.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Úspěch, úspěch. Rozhodně to není žádný, žádný, žádné selhání, žádný neúspěch. V zásadě Česká republika z toho makroekonomického hlediska nezažije žádný šok, že by najednou vyschly kohoutky tekoucí z Bruselu, byť je tam jisté snížení. Takže asi to relativní úspěch je. Pokud je to podloženo i tím, co říká pan státní tajemník, že se relativně zlepší ta státní pozice. Tam je otázka, k jakému HDP se to měří, jestli to není dáno tím klesajícím HDP. Ale, ale je třeba si uvědomit i jiné zprávy. Ty třeba v českých médiích moc nezazněly. Já jsem je získal z médií teď před chvilkou spíš v zahraničních. Jediné státy z toho našeho regionu těch čistých příjemců, které jdou nahoru s rozpočtem v absolutních číslech jsou Slovensko a Polsko. Polsko o 4 miliardy euro. Každé čtvrté euro z toho rozpočtu dokonce víc půjde do Polska z celkových výdajů celého rozpočtu. Slovensko na tom je relativně také slušně velice. Když to vemu, že tyto...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Z tohoto úhlu pohledu to není zas tak velký úspěch.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Z tohoto úhlu pohledu to zas tak velký úspěch není, byť já netvrdím, že to je maximum možného, jo. Ale v té relativní pozici, když si vememe, že za posledních 7 let Polsko a Slovensko určitě relativně zbohatly víc než Česko, relativně, jsou stále chudší než Česko, tak vlastně ještě dostanou teďka více, jo. Takže třeba v takovéto malé soutěži tady lokální se budeme muset víc snažit. Ale to není na závadu. Všechno zlé je na něco dobré.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tomu rozumím. Co to znamená, že slovenští a polští vyjednavači byli o něco šikovnější, důraznější, měli větší klacek?

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Tak to brát rozhodně nelze. Ono těch parametrů je, řekněme, měřítek, podle kterých to posuzovat, je vždycky mnoho. Například Česká republika na tom bude nadále výrazně lépe než Polsko v alokaci na obyvatele. To znamená, v přepočtu těch příjmů z kohezní politiky na obyvatele na tom budeme lépe než Polsko. Budeme na, teď nám to vychází, že budeme na čtvrtém místě, což je velmi dobré. A přiznejme si, že to je výrazně lepší, než, řekněme, co by odpovídalo ekonomické pozici České republiky. To znamená, rozhodně nejsme čtvrtý nejméně vyspělý stát Evropské unie, takže z tohoto hlediska je to nepochybně úspěch. Stejně tak z hlediska nárůstu čisté pozice jsme na tom daleko lépe než kupříkladu Slovensko zmiňované. Takže vždycky jde o to, podle čeho to posuzujete. Ale já bych rád zdůraznil, že tady dochází k určitému posunu v důsledku těch metodických pravidel pro výpočet alokace. Tam, kde jsme byli my před sedmi lety, tam je dnes Slovensko, čistě na základě určitých stejných objektivních kritérií. A lze předpokládat, že tamtéž bude za sedm let Polsko. Je to dané trošku tou technikou, tím, že Polsko například má dnes zastropovaný ten maximální příjem, Slovensko se nachází těsně pod tím stropem, ale ten strop se jej nedotýká.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Chápu.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Takže má maximum možného. A tam jsme byli my před 7 lety taktéž.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ještě jeden pohled se dá použít. Ten balík peněz, o kterém se tady bavíme, který je alokovaný v kohezních fondech od roku 14 do roku 20. Nedá se to brát také, když se člověk podívá na události na Regionálním operačním programu Severozápad nebo na mnohých jiných jaksi, kde se využívají ty evropské peníze, spíš jako příležitost k tomu rozjet další kolečko rozkrádání, špatného umisťování těch dotací a možné, možná nějakého křivení vůbec toho, toho prostoru?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
To já pevně věřím, že, že ne. Pevně v to doufám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na jakém základě v to doufáte, pane Rusnoku?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak já jenom doufám, že bude těch operačních programů méně, to snad k tomu taková vůle zaznívá z politického spektra. Čili i ten kontrolní režim a také jisté zkušenosti už, bych řekl, orgánů kontrolních a případně i vyšetřovacích jsou dál, než byly před sedmi lety.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To znamená, že místo 24, když jich bude 8, tak jak zatím z vlády zaznívá, tak to z vašeho pohledu bude výrazně lepší?

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Určitě lépe kontrolovatelné, určitě lépe kontrolovatelné, určitě se méně utratí za transakční náklady, čili administrativu a další souvislosti. My nakonec můžeme možná v té nové perspektivě být na tom relativně stejně dobře nebo teoreticky, ale spíše stejně, byť nám jde ten rozpočet dolů, protože my sice, jedna věc je, co je nám alokováno, druhá věc je, co fakticky nakonec využijeme. Rozhodně nevyužijeme 100 % v té dnešní perspektivě a doufejme, že třeba v té příští budeme mít to procento využití lepší. Takže tady doufám, že v tomto jsme se trochu poučili. Samozřejmě, že velká debata by mohla být a na to tady nemáme čas, nakolik tyto prostředky třeba v těch kohezních fondech reálně přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti těch zemí. O tom já mám velkou pochybnost, protože park je jistá dobrá věc ve městě, když se tam zlepší jaksi prostředí, ale nevím, jestli je to, až nakolik nás to posouvá v nějakém lepším, k lepší budoucnosti, byť to jsem uvedl asi špatný příklad. Ale jsou mnohem horší určitě způsoby využívání. Takže ale to je jiná debata. Takhle prostě Evropská unie běží desítky let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A teď z toho nejde hned vystoupit.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
My to nezměníme. My, i kdybychom se na hlavu stavěli, tak my to tady asi nezměníme. A ke třeba se přizpůsobit tomu režimu většinovému, který koneckonců nastolují ti plátci, ti rozhodují. To bylo vidět krásně v té a tady jaksi v televizi, jak se do tý noci včera mluvilo jenom o těch, kteří dávají. Tam jsou zajímavé věci.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Což Česká republika...

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Třeba Dánsko si vyjednalo rabat. Tam jsou zajímavé úspěchy i těch plátců čistých, jo, snížil se rozpočet výrazně. Pro mě třeba ještě zajímavý moment technický, to možná pan tajemník nám vysvětlí, protože já tomu úplně nerozumím, je, že je schváleno výdaje 959 a příjmy 908 nebo nějak tak zhruba. Čili jakoby on je to jiný způsob rozpočtu, ani neznáme z národních rozpočtů. Ale fakticky ty příjmy, které jsou schváleny, jsou o 50 miliard euro nižší než ty schválené výdaje.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Čistě z principu by rozpočet Evropské unie měl být vyrovnaný.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Samozřejmě. To je rozdíl mezi takzvanými závazky a platbami. Ty závazky, to je to, k čemu se tedy Evropská unie zaváže, že bude jaksi placeno ve skutečnosti. Vždycky je vyplaceno daleko méně. To znamená, ty platby jsou výrazně níže, než jsou závazky. Je tam hranice 5 %. Tady to byl důležitý aspekt zejména pro britskou delegaci, protože zatímco všechno ostatní státy počítají rozpočet podle závazků primárně, tak pro Brity byla důležitá ta hranice v platbách. Takže proto je tam, řekněme, i ten rozdíl mezi závazky a platbami v tuto chvíli tak velký. Je to, řekněme, jistá taktická záležitost i, aby to snáze mohl přijmout britský parlament.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Všichni jsou spokojeni.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pánové, pánové, díky za návštěvu v Událostech, komentářích. Hezký večer, na shledanou.

Jiří RUSNOK, ekonom, člen NERV
--------------------
Děkuji.

Vojtěch BELLING, státní tajemník pro EU při Úřadu vlády ČR
--------------------
Na shledanou.

ČT 24, Události, komentáře, 8.2.2013