Rozhovor s Jiřím Rusnokem: Dluhová krize v Evropě

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hezký dobrý večer vám všem. Rozpačité, i takové jsou reakce významné části ekonomů na výsledky středeční-čtvrtečního summitu lídrů zemí evropské sedmadvacítky. Jednání v Bruselu se zaměřila na tři hlavní okruhy. Zaprvé na snížení řeckého dluhu, posílení efektivity evropského fondu finanční stability, to zadruhé a zatřetí rekapitalizaci největších evropských bank. Největší boj se svedl právě o první dva okruhy. Český ministr financí Miroslav Kalousek hodnotí dohodu evropských lídrů i těmito slovy:

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ona to zatím žádná úplně zásadní dohoda není, protože eurozóna se dohodla, že zvýší svůj záchranný fond, dohodla se s bankami v pravděpodobně velmi dramatickém nočním hlasování, o kolik se odepíší řecké dluhopisy, ale ten aktuální problém, který hrozí poměrně vleklou a rozsáhlou finanční krizí v eurozóně, je v bilancích soukromých bank.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dodává český ministr financí Miroslav Kalousek. Dohoda lídrů podle významné části ekonomů řeší následek, nikoliv příčinu a tou je podle mnohých eurozóna sama, především pak laxní postoj k dodržování důsledně navržených pravidel. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, pozvání k mikrofonu Rádia Impuls přijal po čase člen Národní ekonomické rady vlády, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky, Jiří Rusnok. Děkuji, že jste hostem Rádia Impuls, vítejte, hezký dobrý večer.

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Hezký večer, děkuji za pozvání.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že dnešní Impulsy jsme připravili i díky vám našim posluchačům. Vaše otázky jste v průběhu dne psali a posílali ve formě SMS zpráv na číslo 774999888, máte-li však jakoukoliv otázku pro exministra financí, ekonoma Jiřího Rusnoka, stačí, když ji pošlete k nám sem do rádia Impuls. Ještě jednou číslo pro vaše otázky ve formě SMSek 774999888. Pane prezidente, jaké slovo nebo věta podle vás nejlépe charakterizují nad ránem schválenou dohodu zemí Evropské unie, respektive zemí eurozóny o řešení dluhové krize?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Tak já bych řekl možná to dramatické noční jednání s bankami, že to je takové velmi charakteristické pro tuto etapu a potom možná další krok v řešení. Ale rozhodně ne definitivní vyřešení nebo nějaké ukončení té krize.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jakou klíčovou otázku si v souvislosti s tím, o čem referují lídři Evropské unie i lídři eurozóny, si kladete? To znamená otázku, která nebyla zodpovězena, byť se jednalo dlouhé hodiny a dohoda byla oznámena nad ránem?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
No já si kladu trvale a to i po tomto summitu otázku, kdo a kdy zaplatí ty ohromné dluhy, které se v jednotlivých zemích eurozóny nadělaly a které jsou to fundamentální příčinou těch problémů. Tady jsou pořád pokusy o to vlastně tu věc rozložit v čase, oddálit, finančním inženýrstvím vymyslet zase nějakou páku, ale to je dluhová páka. Čili pořád bohužel je to spíš o řešení toho problému dluhu dalšími dluhy. Já samozřejmě nepopírám, že je tady minimálně deklaratorně směr poměrně jasný, který říká, je potřeba, aby si země eurozóny daly do pořádku své veřejné finance, je tam dokonce ten návrh, že by měly mít tu dluhovou brzdu ve svých ústavách, což se zaplaťpánbůh například ve Španělsku podařilo zrealizovat, Němci ji mají, Poláci ji mají historicky, no ale tady byl vlastně Berlusconi zkoušen na tomto summitu, jestli teda opravdu v Itálii se něco změní, čili narychlo přišli se zvýšením důchodového věku na 67 let, s nějakými uvolněními na trhu práce. Těchto věcí je tam pořád podle mě nedostatek a jsou vždycky někde na konci. Já chápu, že se řeší akutní problémy, ale to řešení a ta důvěra, protože problém krize finanční je vždycky o důvěře do značné míry. Ta důvěra trhu přijde také s tím, jakmile přijdou důvěryhodná opatření na úrovni těch národních vlád.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nakolik v té souvislosti je pro vás překvapením to, co prožívají právě dnes evropské i světové trhy, to znamená přijetí té dohody a raketový růst akcií v mnoha ohledech v Německu a v dalších zemích i o čtyři procenta?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Dokonce jsem viděl i o deset procent nárůsty u bank v dnešních číslech. Tak ti analytici, kteří se vyznají na tom trhu, předpovídali, že pravděpodobně po tom summitu, který jistá očekávání jistým směrem naplnil, tady bude úleva a ty trhy budou reagovat optimisticky. Nicméně já si myslím, že to je skutečně hodně emocionální psychologická reakce, která teď v těch nejistých dobách je na trhu typická, ať už jedním nebo druhým směrem. Teď máme tu zelenou vlnu, tu pozitivní…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale podle vás velmi brzo přijde korekce?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Já se obávám, že nevydrží dlouho, že je to otázka dnů až týdnů a že se zase vrátíme spíše k těm nejistým výsledkům.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otazníky kolem summitu je možné pozorovat i v souvislosti s interpretací například slovenské delegace. Slovenská premiérka Iveta Radičová ještě dopoledne tvrdila, že Slovensko získalo na summitu výjimku, díky ní ušetří 200 milionů eur, to je v přepočtu asi pět miliard korun českých. A Radičová dodala, že je teď důležité, aby Evropa táhla za jeden provaz:

Iveta RADIČOVÁ, slovenská premiérka
--------------------
Úspěšní můžeme být jen všichni společně a to tehdy, když se nám opravdu podaří udržet hlavní banky tak, aby úvěrovaly ekonomický růst a rozvoj, abychom mohli vytvářet pracovní místa. To je hlavní účel a smysl. Když se nám společně nepodaří, tak budeme poraženi všichni.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatovala po summitu evropské sedmadvacítky i eurozóny slovenská premiérka Iveta Radičová. Slovenský ministr zahraničí Ivan Mikloš však svoji premiérku poopravil, že Slovenko vlastně žádné peníze neušetří a navíc že ta výjimka není právě závazná, protože není v žádném tom dokumentu. Nakolik to vypovídá vlastně i o zmatcích v souvislosti s tím řešením dluhové krize, na čem se vlastně eurozóna dohodla?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
No já myslím, že to potvrzuje tu velmi hektickou atmosféru. Skutečně aby se vrcholové jednání 27 lídrů odehrávalo vlastně po třech dnech nebo téměř v nějakém takovém krátkém časovém odstupu a v situaci, kdy jsme ještě ve středu ráno slyšeli, že vlastně není úplně připraveno závěrečné komuniké, není jasno, co se bude vlastně schvalovat, tak se nedivím, že vznikají tyto zmatky. No a jestli je tam i nějaká otázka jazykových spletí, protože přece jenom těch mnoho jazyků Evropské unie, ve kterých se jedná, může vytvořit nějaké nedorozumění. Mě by bylo divné, na čem by mělo Slovensko ušetřit, protože já čtu ty výsledky tohoto summitu tak, že de facto se nerozhodlo o schválení nových příspěvků národních států do jakéhokoliv mechanismu záchranného…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do toho evropského záchranného fondu, takzvaného eurovalu.

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Ano.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A podíváme-li se na ten první bod, Řecko a odpis řeckého dluhu ve výši 50 procent. Myslíte si, že bude investorům tato hodnota stačit, odpis 50 procent řeckého státního dluhu?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Tak především je třeba říct, že jedná se o odpis 50 procent těch závazků, které má Řecko vůči soukromým držitelům dluhopisů. Ta struktura řeckého dluhu je dneska taková, že asi zhruba 200 miliard euro drží ti soukromí, banky a jiné fondy, a zhruba 150 miliard drží veřejné instituce mezinárodní, to znamená Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond a ten euroval. Ty neodepisují, tam je dohoda, že ti mají nadřazené postavení jako věřitelé. No a výsledek má být takový, zhruba když si to spočítáme, tak v Řecku by ten dluh z dnešních nějakých 160 procent HDP po tom odpisu měl klesnout někam ke 110 v dnešních dnech a do roku 2020 by neměl se zvýšit než na 120 procent HDP. To je v tom závěrečném komuniké. Já se obávám, že dluh 120 procent, řádově 110-120, je pro zemi typu Řecko naprosto neudržitelný. Že není dosaženo toho deklarovaného cíle dostat řecký dluh na udržitelnou úroveň.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, ani tato dohoda a odmazání 50 procent dluhů Řecka soukromým sektorem nepovede k tomu, že by v budoucnu trhy snáz půjčovaly Řecku peníze na jeho provoz?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Myslím si, že se nebude moci Řecko vrátit na trh, normální trh, kde by si půjčovalo za běžných úrokových tržních podmínek, ještě dlouho a samozřejmě další aspekty toho řešení jsou tak, to v zásadě znamená, že zkolabuje řecký bankovní sektor, protože ten je plný řeckých dluhopisů. Byl tam nějaký příslib, jsem zaznamenal, že eurozóna a ten euroval toto bude řešit tou kapitalizací řeckých bank. No tak doufejme, že ano, protože jinak by to bylo skutečně problém. De facto to ovšem tedy znamená, že evropské instituce, euroval se stane majitelem řeckého bankovnictví. Proč ne, technicky vzato určitě je v pořádku. Otázka je, jak se to bude politicky jaksi vyvíjet a pak je otázka, jestli tato investice se může někdy vrátit tomu eurovalu. Technicky ano. Pokud ty řecké banky se ozdraví a jednou za 10-20 let je euroval zpátky privatizuje za dobré ceny, tak se ta investice může ukázat jako dokonce výnosná, jako třeba americký případ toho Tarpu, kde Američané také museli znárodnit banky a pak je vlastně prodali za lepší ceny, než koupili v tísni, že jo, ty akcie. Ale to jsou všechno věci, které mají velký otazník a mnoho času uplyne, než budeme vědět jejich výsledek. Samozřejmě to znamená současně dokapitalizaci bank, které drží řecké dluhopisy a jsou mimo Řecko. To je další kapitola.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je to, na čem se Evropská unie také dohodla, tedy rekapitalizace, navýšení kapitálu…

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Nedohodla se, kde se vezmou ty zdroje. Ona se dohodla na postupu a pořadí těch zdrojů…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dohodla se také na jisté výši procentuální. Ta dohoda o rekapitalizaci bank předpokládá, že největší finanční ústavy v Evropě do poloviny příštího roku posílí kapitál tak, aby se hodnota ukazatele jejich kapitálové přiměřenosti dostala alespoň na devět procent. Tady jsou slova českého ministra financí Miroslava Kalouska:

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ono dokapitalizování na devět procent, kde samozřejmě zejména ty banky, které mají v držení řecké dluhopisy, které teď budou znehodnoceny o 50 procent, s tím mohou mít veliké problémy. Primární odpovědnost za jejich dokapitalizaci budou mít samozřejmě národní vlády, ale i ty některé národní vlády s tím budou mít veliké problémy. Takže listopadová schůzka ministrů financí, listopadová rada hlav států určitě bude primárně diskutovat o tom, jak co nejrychleji uklidnit trhy tím, že dojde skutečně ke kvalitní rekapitalizaci těchto ohrožených bank. A bez řešení tohoto problému není finanční krize odvrácena.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje český ministr financí Miroslav Kalousek. Pokud by měl dnešní host Rádia Impuls, tedy člen Národní ekonomické rady vlády, exministr financí a prezident Asociace penzijních fondů, Jiří Rusnok, který je hostem Rádia Impuls, říci, když teď používáme sousloví dluhová krize v Evropě. Budu se hodně mýlit, že dluhová krize byla tímto summitem posunuta ve finanční krizi, protože můžou začít kolabovat banky?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
No ona ta dluhová krize v sobě obsahuje i bankovní krizi, finanční krizi a teď začne její nová etapa, ano, souhlasím.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přiblížilo to navržené řešení summitem eurozóny a zemí evropské sedmadvacítky to právě finanční krizi, protože se ten problém hodil na banky?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Já doufám, že ne v nějakém větším rozsahu, protože banky jednak dostaly čas se na ten problém připravit. Vědělo se, že jednou to přijde, mluvilo se o tom pořád, že jednou přijde nějaké očesání, ten haircut toho řeckého dluhu, čili jeho odpuštění, a budou muset banky vstřebat ten problém. Řešilo se, odkud ho budou vstřebávat a tak dále. Čili část bank je připravena, už to odprodala ty dluhopisy, vytvořila si rezervy takzvané na to, takže část bank by to měla zvládnout, některé banky to budou těžko zvládat, těm bude muset pomoct, jak bylo řečeno, národní veřejný zdroj, veřejné finance. A tam je samozřejmě otázka, nakolik to některé země unesou, nakolik třeba to neohrozí jejich rating. Mluvilo se o Francii, což by zase kruhem se vrátilo samozřejmě k té úvěrové síle toho evropského fondu záchranného, protože ten stojí na těch už jenom pěti zemích s AAA, což významně ovlivňuje potom tu sílu, schopnost půjčit si další peníze, takovýchto institucí.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může se to projevit i v České republice, protože víme, že banky jsou právě ve vlastnictví zahraničních matek, například Komerční banka Societe General, Česká spořitelna vlastněná rakouskou Erste, že bude apetit těch matek ještě víc vysávat peněz z bank, které jsou ziskové a které jsou v jiných zemích? Česká republika toho je ukázkou?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Určitě. Ten apetit tady už vlastně trvá od finanční krize, od roku 2009. Nicméně je výhoda to, že ty banky jsou českými entitami z hlediska práva a dohledu nad nimi, čili velmi pečlivě je monitoruje Česká národní banka, dává jim i určitá kritéria maximálního stropu angažovanosti vůči těm matkám. Ten strop zdaleka není využit. A ty české banky samy o sobě jsou velmi zdravé, svým způsobem mají přebytky vkladů. Ty velké banky zhruba mají jenom 70 procent půjčeno toho, co by mohly půjčit teoreticky. Takže …

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Považujete tedy ty brzdy…

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Krátkodobě by se jich to neměli nijak dotknout…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane prezidente, ty brzdy tedy považujete za dostatečné natolik, aby celá ta situace, bude-li se v Evropě ještě prohlubovat, takže nemůže ohrozit český bankovní systém? Nebo tady jsou jistá rizika?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Tak. Samozřejmě kdyby začal kolabovat ten evropský bankovní systém, což věřím, že se nestane, protože skutečně se udělala řada kroků pro to, aby tato operace byla řízená, aby nebyla jaksi spontánní, tak to by samozřejmě teoreticky se dotklo. Ale nevypadá to na to, vypadá to, že bude řízená celoevropsky a pak si myslím, že se to českých bank nijak krátkodobě viditelně nedotkne. V dlouhé perspektivě samozřejmě to do jisté míry může podvázat jejich růst, mohou samozřejmě nastat nějaké majetkové změny do budoucna, protože ty matky mohou projít nějakými majetkovými změnami. To bych si dovedl představit.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Připomínám, že hostem u mikrofonu Rádia Impuls prezident Asociace penzijních fondů, člen Národní ekonomické rady vlády, exministr financí Jiří Rusnok. Zpomalení ekonomiky, bezesporu se Česká republika tomuto jevu nevyhne. Ministr financí Miroslav Kalousek už přiznává, že bude zapotřebí přijmout novelu zákona o státním rozpočtu a to na začátku příštího roku, protože rozpočet, který ještě ani neschválila Poslanecká sněmovna, počítá s ekonomickým růstem v příštím roce ve výši 2,5 procenta. Pokud byste si měl tipnout, jaký bude ekonomický růst v příštím roce, kde byste ho viděl?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Kolem jednoho procenta maximálně, plus.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což znamená výpadek na straně příjmů, pokud se nemýlím, někde kolem 15-20 miliard?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Může být, s tím, že příští rok trošinku to může kompenzovat vyšší inflace, která se očekává zejména i ve vztahu k růstu HDP, tedy DPH, pardon, daně z přidané hodnoty, té nižší sazby. Ale ano, řádově může jít o výpadek 10-15 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to, řekněme, ještě optimistický scénář, že by česká ekonomika v roce příštím rostla o jedno procento nebo existují ještě horší scénáře?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Určitě ten rozptyl dnes těch scénářů je veliký, protože nikdo skutečně není schopen seriozně odhadnout možné dopady a výkyvy vnějšího prostředí na českou ekonomiku, takže je to jenom jeden z mnoha možných scénářů. Klidně může být i nulový nebo záporný, mírně záporný výsledek nebo může být i o něco lepší.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nakolik to může, řekněme, ohrozit vládou přijaté reformy a teď se vás jako šéfa Asociace penzijních fondů ptám především na tu důchodovou reformu, která bude v tom roce příštím klíčová a zavedení druhého pilíře, který původně měl být povinný, aby nakonec vláda ustoupila od povinného fondu a přešla k fondu nepovinnému nebo k pilíři nepovinnému?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
No tak paradoxně v tom příštím roce 2012 vlastně ta reforma bude mít jenom jakoby pozitivní fiskální dopad, protože zatímco už dojde ke zvýšení nižší sazby DPH, tak ještě nebudou vyváděny vlastně žádné prostředky z prvního pilíře. Takže ten fiskální dopad bude kladný, protože se zvýší příjmy státu. Samozřejmě otázka je potom v těch dalších letech, kdy má dojít spíše už byť ještě k dalšímu růstu vlastně té nižší sazby, ale zase ke snížení té vyšší sazby, takže tam už ten fiskální efekt nebude tak příznivý na té straně příjmů. A mělo by začít ono vyvádění tedy, pokud vznikne druhý pilíř, těch tří procent těch účastníků, kteří se rozhodnou pro ten druhý pilíř, z prvního pilíře. Nicméně já se domnívám, že vzhledem k tomu, že ta účast v tom druhém pilíři si já myslím, že bude mnohem, mnohem nižší, než jsou ta vládní optimistická očekávání…

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ministr financí mluví o třetině až možná polovině lidí, kteří do toho…

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Já myslím, že když to bude 10-20 procent těch potenciálně oprávněných, že to bude hodně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vnímáte tedy odhady Miroslava Kalouska jako nadsazené?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
V této věci ano. V této věci rozhodně ano. Takže tam ten fiskální efekt nevidím nijak dramatický z titulu penzijní reformy a jejích prvních let implementace a obecně tím, že jsme zvolili velmi malý rozsah toho optoutu takzvaného, tři procenta, uvědomme si, že na Slovensku je to devět, v Polsku to bylo 7,3, v Maďarsku osm, tak prostě u nás ten fiskální dopad bude mnohem menší a naštěstí jsme šli tomu jaksi vstříc na té příjmové straně tím zvýšením těch nepřímých daní a sjednocením sazeb DPH.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vyhne se podle vás vláda tomu, že bude muset sjednotit sazbu daně z přidané hodnoty na té vyšší hranici, mluvil ministr financí Miroslav Kalousek svého času o 19-20 procentech, to znamená 17,5 procenta bude znamenat podle propočtů ekonomů výpadek 5-6 miliard korun, když srovnáme příjem na dani z přidané hodnoty pro státní rozpočty v roce 2012, kdy stále ještě budou dvě sazby, 14 a 20procentní a v roce 2013, kdy už bude jenom jedna sazba 17,5 procenta.

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
No měla by se vláda velmi snažit, aby se vyhnula tomu dalšímu vyššímu prahu, té vyšší úrovni potenciální jednotné sazby, místo 17,5 19, protože v situaci, kdy ta ekonomika je velmi rachitická, prostě neroste a bojuje se všemi jaksi impulsy toho růstu, tak přidávat ještě další antiimpuls ve formě vyšších daní není zrovna ideální.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy kdybyste byl ministr financí, tak byste nepodepsal návrh na sjednocení sazby daně z přidané hodnoty nad rámec 17,5 procenta?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Zatím rozhodně ne. Zatím si myslím, že ta česká situace není nějak dramatická, v zásadě se daří plnit ten fiskální výhled a ty záměry snižovat postupně zadluženost, přírůstek zadluženosti, abych se přesně vyjádřil, čili ty jednoleté deficity, takže zatím si myslím, že je ještě čas.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zároveň ministr financí bude mít například v roce příštím výpadek na straně příjmové, zpomalí-li ekonomika na zhruba jedno procento, tak oproti plánovaným příjmům výpadek nějakých 15 miliard?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
No ale 15 miliard v rozpočtu, který má výdaje v rozsahu 1200 miliard řádově, je věc, kterou musí prostě ministr financí a vláda umět zvládnout.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na straně příjmové byste tedy nedělal žádná opatření, dojde-li ke zpomalení ekonomiky?

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
No rozhodně bych nespěchal se zvyšováním daní a myslím, že by se asi našla nějaká racionalizační opatření i v té příjmové struktuře, ale ta musí být provázána s ostatními kroky. Čili ad hoc bych nespěchal. Rozhodně mým takovým evergreenem je, že já bych teda rozhodně zavedl spotřební daň na hazard, protože podle mě spotřební daně mají být tak, kde se koná nějaká ne zcela společensky prospěšná činnost, ale to je detail, to nemá makroekonomickou zásadní váhu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje člen Národní ekonomické rady vlády, exministr financí a prezident Asociace penzijních fondů České republiky, Jiří Rusnok. Děkuji, že jste přijal mé pozvání a přeji hezký prodloužený víkend.

Jiří RUSNOK, člen NERV, exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů České republiky
--------------------
Já děkuji a všem posluchačům totéž.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak takové byly dnešní Impulsy. Přepis nejen tohoto rozhovoru s Jiřím Rusnokem najdete na našich internetových stránkách, stejně jako videozáznam. Stačí, když se podíváte na www.impuls.cz. Hostem pondělních Impulsů pak bude umělecký ředitel pražského Divadla na Vinohradech Martin Stropnický.

Rádio Impuls, 27.10.2011