EN

Vláda České republiky

Rozhovor s Janem Procházkou: Zvýšit daně musíme

Jan Procházka

ÚSPORY ve výdajích SE TEĎ MOC NEDAŘÍ, tak musíme zvýšit daně. To v kostce říká ekonom Jan Procházka, člen NERV a hlavní analytik společnosti Cyrrus. A prý to říká nerad.

Jan Procházka* Podle premiéra Nečase nezvýšit DPH je za hranicí ekonomické debility. Jaké je rozumné vysvětlení toho, že nezvýšit DPH znamená hloupost?

V dobrých dobách jsme zbytečně projídali budoucnost a ve špatných dobách teď prostě musíme splácet. Sami jsme si určili splátkový kalendář a řekli světu, že budeme udržovat rozpočtové defi city v nějakém horizontu. Výběr daní se teď ovšem tolik nedaří, takže jedna z cest je zvýšit sazby DPH, abychom naplnili rozpočtový cíl.

* Nešlo by spíš někde ušetřit?

Že zvyšovat daně v recesi je hloupost, ekonomicky špatně, to já klidně podepíšu. Ale na straně šetření už moc velký prostor není, a hlavně my nejsme zrovna přeborníky v nějakém extrémním škrtání. Navíc nám letos jako jedné z mála evropských zemí klesá HDP a jedním z důvodů je, že jsme se k tomu proškrtali.

* Nebudou však stejně působit i zvýšené daně?

To samozřejmě ano, jenže škrtání zapůsobilo primárně ve veřejném sektoru, kde se šíleným způsobem osekaly zakázky. Nakonec byl defi cit loni mnohem nižší, než se plánovalo, protože jsme víc ušetřili. Jenže se šetřilo na investicích, což se projeví v ekonomice: méně lidí pracuje a odvádí daně. Zvyšování daní v době recese je špatně, ale pokud chcete splácet a dostat se ze spirály dluhů, tak musíte.

* Neukazuje se, že zvyšování daní teď nakonec vede k poklesu příjmů státu?

Argument, že klesl výběr daně z přidané hodnoty v důsledku jejího zvýšení, moc neberu. Patnáct měsíců je spotřebitelská poptávka ochromená, domácnosti mají strach. Kdyby sazby zůstaly na nižších úrovních, tak se vybere ještě méně. Každý měsíc se vybírá více než loni kromě května, kdy v loňském roce došlo k technické úpravě DPH.

* Plán byl vybrat 22 miliard navíc …

To se skutečně nepovede. Bude to víc než loni, ale myslím, že to bude o osm až 10 miliard korun.

* Opravdu to nejde jinak?

Cest je plno. Třeba výrazná úspora na straně výdajové, ale to se zjevně v Česku moc nedaří. Je to cesta dlouhodobá. Na daňové straně se také daly najít jiné metody, třeba majetkové daně, ještě víc zvýšit daň z převodu nemovitostí. Některé země k tomu přistoupily úplně jinak, udělaly nové daně, třeba daň z letenky, některé země zavádějí daň z tuku, tzv. daň z hříchu …

* … to má být návod?

Ano, daň z hříchu či tuku prosazuji dlouhodobě. Daň z tuku je krásná věc, něco vyberete a lidi jsou motivováni k tomu, aby si tučné nebo sladké výrobky tolik nekupovali.

* Jestliže tu není ochota dál ušetřit, znamená to, že srovnat rozpočet bude možné jen dalším a dalším zvyšováním daní?

Určitě ne. Myslím si, že my jako malá exportní ekonomika vůbec nemusíme mít tak velký rozpočet přesahující bilión korun. Ale je to krok dvě, kterým se můžeme zabývat za čtyři pět let. Teď tady je krok jedna, tedy co se děje v Evropě. Asi by nám trhy odpustily, kdybychom měli o trochu větší defi -cit, ale proč to riskovat? Díky naší zodpovědnosti máme nyní nízké úrokové sazby a ohromně šetříme na dluhové službě. Jenom letos ušetříme 12 miliard korun za to, že se chováme zodpovědně. A to je zase jedno procento DPH.

* Kde byste hledal dlouhodobé úspory?

Úspory leží všude na ulici. Jsem zastáncem systému KPI, jenž ukazuje klíčové výkonnostní ukazatele. Díky nim se dají srovnávat jednotlivá ministerstva, zjednodušeně řečeno, porovnáváte jednotkové náklady. Zjistíte, kolik mají metrů čtverečních na jednoho zaměstnance, kolik platí za telefony, IT, za benzín a tak dále. Pak uvidíte, na kterém ministerstvu se plýtvá a v čem.

* Co čeká v nejbližší době Česko a Evropu?

Já jsem hrozný optimista. Karty, jež máme v ruce, nejsou tak špatné, jak se může zdát. Myslím si, že i euroklub se udrží v celku a že i Řecko minimálně do konce roku zůstane v eurozóně. Dokonce jsem si na to vsadil.

* Nebojíte se ani něčeho takového jako ztracená dekáda? Mluvilo se o krizi, že je jako každá jiná, ale už se to vleče docela dlouho.

Vleče se to. Některé země, jako je Španělsko nebo Řecko, vychovají ztracenou generaci. Mládež nemůže najít práci. Jsem původem z Ostravy a někdy jsme si říkali, jak může být v Karviné dvacetiprocentní nezaměstnanost. Najednou jsou v Evropě s touto nezaměstnaností celé země. A v Karviné to nebylo nic moc.

* Jak to dopadne na Česko?

My máme výhodu v tom, že náš hlavní exportní partner je Německo, což je motor evropské ekonomiky. Druhá výhoda je, že jsme zaměřeni na průmysl. Bylo nám to vytýkáno, že jsme energeticky třeba dvakrát náročnější než průměr Evropy. A teď se ukazuje, že Evropané jsou svým způsobem líní a idea, že se z průmyslových oborů přestěhujeme do služeb, nebude tak úplně fungovat. Nemůžete nabízet služby lidem, kteří je nepotřebují a nemají na to peníze.

 

Publikováno v týdeníku Reflex, 6.9.2012