Rozhovor s Janem Procházkou: Úspory ve státní správě

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Vláda Petra Nečase seškrtala zhruba 10,5 tisíce pracovních míst ve státní správě. Teď už propouštět neplánuje, šetřit bude jinde a to na budovách, doporučuje to Národní ekonomická rada vlády, úředníci by se mohli stěhovat do menších prostor a stát by mohl ušetřit zhruba 870 milionů ročně za jejich správu a nájem.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
V této nejvyšší budově Prahy pracují asi 4 tisíce lidí, všichni pro soukromé firmy. Kdyby ale pracovali pro stát, mrakodrap by neměl 27 pater, ale nejméně 40. Vláda ale šetří a tak se úředníci budou muset uskrovnit, buď se přemístí do menších prostor nebo jich v kancelářích bude sedět víc.

Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
V důležitých agendách státu již nemůžeme snižovat počty zaměstnanců, musíme vytvořit takové podmínky, aby mohli vykonávat svou práci co nejefektivněji.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dosud se velikost budov ve veřejné správě moc neřešila. Stát přitom každým rokem vydá za jejich správu miliardy. Jen pro srovnání, zatímco ve Velké Británii je průměrná plocha na jednoho státního úředníka 13 metrů čtverečních, v Česku je to 17. Jsou ale i extrémy, třeba Klatovy v roce 2006.

Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
--------------------
Zatímco průměrná kancelář v Klatovech má necelých 16 metrů čtverečních na osobu, policejní ředitelství ve stejném městě má více než 90.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Premiér Nečas proto pověřil ministerstvo financí, aby na úsporném modelu začalo pracovat.

Jan PROCHÁZKA, člen NERV
--------------------
A teď jde jenom o to, opravdu aby ministerstvo financí si to vzalo za své a následně prostě aby v těch kapitolách rozpočtovalo tak, že klidně si bydlete v tak velké budově, ale prostě dostanete méně peněz.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Proti takovým úsporám nejsou ani sociální demokraté.

Milan URBAN, poslanec /ČSSD/
--------------------
Podívejme se na všechny provozní výdaje státní správy včetně nákladů na různé energie. Myslím si, že tam je možná úspora až 20 %.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Stěhování se ale nemusí týkat všech. Například tady na ministerstvu pro místní rozvoj se o takovouto kancelář dělí šest lidí.

Marek ŽENKL, tiskové oddělení ministerstva pro místní rozvoj
--------------------
Již nyní má ministerstvo pro místní rozvoj platné nařízení, ve kterém se říká, že na úředníka by nemělo být více jak osm až 10 metrů čtverečních.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Do konce léta by pak měla jednotlivá ministerstva údaje o nákladech a budovy a o plochách na jednoho zaměstnance zveřejnit na webu. Redakce a Hana Vorlíčková, Česká televize.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
A jak to vidí Jan Procházka, člen NERV a spoluautor nápadu a odborník na realitní služby Eduard Forejt ze společnosti, pánové dobrý večer, vítejte u nás. Pane Forejte, myslíte si, že tenhle model za prvé může fungovat, že ty úspory skutečně poznám tak, že budu mít peníze na ruce nebo budou víceméně fiktivní a na papíru, protože třeba kotelna, která tam je, bude topit víceméně pořád stejně.

Eduard FOREJT, národní ředitel, Jones Lang LaSalle
--------------------
Ono je to jako každé jiné portfolio. Musíme si uvědomit, že samozřejmě ta státní správa nějakou dobu neměřila. Zatím ty svoje výdaje v téhle té oblasti, ale je potřeba se na to podívat z toho pohledu, co budeme s těmi případnými nemovitostmi dělat dál. To, že jsme ty zaměstnance na menší metry čtvereční je určitě správně, protože ten trend je takový všude, já jsem shodou okolností dneska volal s kolegy z Bruselu, kteří šli z 25 metrů na 20, což je méně než jsme slyšeli v reportáži a i tam je potřeba se podívat na to, co měříme. 8 metrů čtverečních kancelářských je samozřejmě ta čistá kancelářská plocha a tam když k tomu přidáme chodby, sociální zázemí a tak dle, takt o bude narůstat. Tudíž úspora jistě může vzniknout. Vzniknout s tím, že smrštíme, ale musíme se i dívat, co s tím portfoliem budeme dělat dál, jak ho uplatníme na trhu. Jinak budeme mít prázdnou polovinu domu, když smrskneme ty zaměstnance.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
To je to, na co já narážím, protože ta kotelna bude topit víceméně pořád stejně. Pane Procházko, ta průměrná plocha na zaměstnance 16 až 17 čtverečních metrů, je to opravdu tak skandální nebo je to opravdu tak mnoho, že kvůli tomu se vyplatí zavádět celý nový systém, který také bude něco stát?

Jan PROCHÁZKA, člen NERV
--------------------
Ten systém by nic stát neměl, protože my jsme našli data, která už jsou uveřejněna a jsou to data jak v centrálním registru administrativních budov, jsou to data, která jsou v budující se státní pokladně, jsou to i jiná data. To znamená, ten systém zatím nic nestál a kolegové z Vysoké školy ekonomické za dva měsíce doktorandi vybudovali systém velice zjednodušený, který prostě ta základní fakta odhaluje, takže to je věci asi jedna. A ta druhá, tam si myslím s kolegou samozřejmě nelze než souhlasit, skandální to určitě není a právě my se ani nesnažíme skandalizovat. Kdo četl tu analýzu, tak vidí, že tam ta ministerstva jsou zatemněná a my se snažíme opravdu srovnávat srovnatelné, to znamená, soud se soudem, hasičskou zbrojnici s hasičskou zbrojnicí a následně děláme takové průřezové stavové ukazatele, které potom jasně ukazují, že jedna je lepší, druhá je horší a ta horší se musí zlepšit, to znamená, myslím si, že to je seriózní a také si myslím, skandální to číslo rozhodně není.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ono také abychom byli spravedliví, tak ono nejde jen o metry ono těch faktorů, které vy poměřujete, a sledujete, bude víc.

Jan PROCHÁZKA, člen NERV
--------------------
Je to přesně tak, je to lákavé téma a my jsme jednoznačně řekli, že těch oblastí je hodně. Je to personalistika, je to sdílený nákup, jsou to právní služby. Je to mnoho dalších činností,které jsme v té analýze zahrnuli, ale přeci jen jsme chtěli mít nějak opravdu takový ten první maják, nějaký ten silný signál, takový ten úředník je populární všude, když to řeknu opravdu hodně zjednodušeně, to znamená, tam si to na tu první signální lidé asi lépe představí a snažili jsme se to spočítat jako vcelku, a snažili jsme se to spočítat i třeba na některých malých městech, aby se vidělo, že opravdu to není jen takový výstřel.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Forejte, může ale dojít k tomu nebo to by vlastně mělo být cílem tohoto opatření, že instituce bude nucena a vedena těmito kroky k tomu, aby vyměnila větší budovu za menší, je to podle vás snadné nebo nereálné, co to obnáší?

Eduard FOREJT, národní ředitel, Jones Lang LaSalle
--------------------
To se asi bude pohybovat stejně jak na komerčním trhu. To znamená, na to, abyste přesunuli jakýkoliv celek přes sto zaměstnanců, potřebujete minimálně 12 až 18 měsíců. Dopředu začít plánovat, a ještě jednou se vrátím k tomu, s dovolením je třeba také vidět, co se stane s tou budovou, až ji opustím, jestliže se přesunu do nové budovy, jednoznačně tam bude úspora, to je prokázáno na trhu, proto se staví nové nemovitosti a společnosti se stěhují stejně jako státní správa jde pořád o zaměstnance a metry čtvereční. Nicméně ty opuštěné budovy i ty nestátní dneska zej prázdnotou a hledáme pro ně náplň. Pokud se tedy podíváme na ten každý jeden případ a řekneme si, že kupříkladu ministerstvo dopravy, napadl mě ten příklad, se bude chtít odstěhovat, tak s tou budovou nebudeme vědět co dál, tudíž budeme v jedné budově platit byť nižší nájem, ale druhá bude stále spotřebovávat a bude prázdná.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ono je také asi problém v tom, že některé ty organizace sedí v nájmu, některé sedí ve své budově. To je asi těžko kompatibilní také, toto kritérium.

Eduard FOREJT, národní ředitel, Jones Lang LaSalle
--------------------
Já osobně ta ministerstva, která znám, že sedí v nájmu, tak vím, že už jsou dneska na hranici té efektivity, takže předpokládám, že tam by se úspora nedala najít, protože ty se chovají velice komerčně z pohled plochy, ti kteří sedí ve vlastních budovách, tak skutečně je otázkou, jestli tam nejsou tak trošku z donucení a pak i těch 90 metrů čtverečních na hlavu, byť toto ano, to je alarmující, tak je otázka co s nimi potom dál.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Prostě to tak vyšlo.

Eduard FOREJT, národní ředitel, Jones Lang LaSalle
--------------------
Prostě to tak vyšlo a buďto budeme hledat náplň, smrskávat je dohromady a ty lépe uplatnit a nemovitosti můžeme případně pronajímat, míněno stát.

Jan PROCHÁZKA, člen NERV
--------------------
Já jestli mohu reagovat v krátkosti. Samozřejmě naprostá pravda, to že to je jednoduché, nikdo neříká, to že to bude za chvíli, to také nikdo neříká a my jsme tady tomu trošku předešli v tom, že my jsme nepředjímali to rozhodnutí té státní správy. My jsme jim řekli: Pokud chcete bydlet jenom ve státních budovách, použijte tento vzore, pokud chcete co nejvíce ušetřit, to znamená, klidně se sestěhujete do pronájmu, použijte tento vzorec. Pokud chcete vládní čtvrť, což je Pandořina skříňka, ale otevřít se musí, tak prostě použijte tento vzorec a udělejte to jak myslíte nejlépe, ale takhle to počítejte a takhle to zastropujte, je to pouze návrh.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Ten systém, kterému vy říkáte klíčové výkonnostní ukazatele, ten není úplně tak nový, protože používají třeba v Německu nebo ve Velké Británii, dívali jste se třeba, jaké s tím mají zkušenosti a jaké mají výsledky, jaké mají úspory?

Jan PROCHÁZKA, člen NERV
--------------------
To byl v podstatě začátek. V NERV jsme vlastně se zabývali systémem ve Velké Británii už před dvěma lety a moc se nám líbil, ale přeci jen nebyl úplně kompatibilní s Českou republikou, byla tam třeba rasová segregace a počet černošských pracovníků. Takže jsme si říkali, že by bylo dobré to trochu umístit opravdu do těch českých reálií, takže tohle to byl určitý vzorec. Dívali jsme se do Francie, dávali jsme se na Nový Zéland. Překvapivé je, že vždycky ty úspory, které tam byly, byly vyšší než, očekávané, to znamená, ve Velké Británii ušetřili 10 milionů metrů čtverečních a zhruba 300 milionů liber jenom když se do toho pustili a třeba jen ve Francii na identifikaci nepotřebných budov potom ušetřili nějakých 800 milionů euro, takže ty úspory tam byly obrovské a my doufáme, že samozřejmě tyto ukazatele, které vychází primárně z dat 2006 - 2007. Také mohou být velké, ale jak říká kolega, naprosto souhlasím, jednoduché a krátké to nebude.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Vy jste také došli ke konkrétní částce, což vlastně čekám od Národní ekonomické rady, to je 870 milionů. Jak jste k ní došli?

Jan PROCHÁZKA, člen NERV
--------------------
My jsme se snažili použít opravdu nějakou konkrétní částku a my jsme se rozhodli, že by bylo úplně ideální, kdyby se použil takzvaný mediant, to znamená, když to řeknu zjednodušeně, průměr, trošku jiný průměr, který se potom následně to znamená, vyberou se všechna data, vezme se průměr v té jednotlivé skupině a ten se navýší o 10 %, dá se nějaký stupeň volnosti a všichni ten průměr budou muset dosahovat. Někdo, kdo ho nedosáhne, tak se bude muset buď sestěhovat nebo naopak ve státním rozpočtu potom v té kapitole dostane méně peněz tak jako kdyby bydlel v menší budově.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Vy jako realitní odborník považujete tuto částku za reálnou?

Jan PROCHÁZKA, člen NERV
--------------------
Já úplně neznám ty celkové objemy, ale v zásadě, pokud jsme se bavili s panem Procházkou před chviličkou před studiem, tak vidím, že tam by ta realita mohla být dokonce lepší, než to co je předpokládáno.

Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pánové, díky za vaše názory, hezký večer, na shledanou.

ČT 24, 11.4.2013