Rozhovor s Janem Procházkou: O balíku opatření, jehož součástí je zdvižení DPH

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Převážně pravicová vláda České republiky se už podruhé v tomto roce chystá zdvihnout daň z přidané hodnoty. A to v době, kdy je česká ekonomika už třetí čtvrtletí v poklesu a navíc v době, kdy se ukazuje, že meziročně výběr DPH stoupl jen nepatrně, zatímco v plánu byl nárůst o více než 15 procent. Senát dnes začal jednat o balíku opatření, jehož součástí je i zdvižení DPH. A očekává se, že senátoři návrh zamítnou. Vypadá to, že otázka, jestli v recesi zdvihat daně a snažit se tak naplnit státní kasu, je natolik principiální a navíc pohledy na ní jsou tak vyhraněné, že jsem dnes udělal výjimku a do studia jsem pozval 2 hosty. Vítám vás u Dvaceti minut radiožurnálu, dobré odpoledne.
Těmi dvěma hosty jsou 2 ekonomové. Jednak Jan Procházka ze společnosti Cyrrus a také člen Národní ekonomické rady vlády a potom Aleš Michl z Raiffeisen banky, dobrý den pánové.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Dobrý den.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Hezký den a děkuji za pozvání.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Není zač. Abych vás uvedl, tak Aleš Michl je přesvědčen, že vláda se zvyšováním daní pokouší rozjet auto na plný plyn, ale se zataženou ruční brzdou. Proč?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
No, protože když jste v recesi a zvýšíte daně, tak tím prostě brzdíte tu ekonomiku, takže já třeba když jsem chodil na Vysokou školu ekonomickou, tak jsem měl ještě 105 auto, jsem s tím jezdil, a tam se dalo rozjet s tou zataženou ruční brzdou, že jo, tam šlo všechno. Ale teď už to s fárem nesvedu. Takže jo, to je to přirovnání prostě. Jako kdybyste se chtěli rozject a zatáhli jste ruční brzdu. To je zvýšení daní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A myslíte si, že to vláda neví?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Já nevím, tak když to dělá, tak to asi neví.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jan Procházka, já ocituji jiný váš názor. Oproti Aleši Michlovi si myslíte, že vládě moc jiných možností nezbývá v dané situaci. Proč?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Tak, to je naprostá pravda, protože vláda by měla používat takové to zlaté pravidlo, že samozřejmě jde i do těch výdajů, ale na té příjmové straně prostě musí udělat nějaký zásah. Na těch výdajích by to měly být zhruba 2 třetiny, to znamená, pokud chcete něco ušetřit, tak zhruba 2 třetiny na těch výdajích, ale ty příjmy stejně musíte trošku zvednout. Na té příjmové straně prostě už není moc jiných možností. Ta daň z přidané hodnoty je taková trošku příjemná právě v tom, že je průřezová přes celé obyvatelstvo a také se dobře vybírá. Takže kdybysme třeba měnili ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pardon, ona se sice dobře vybírá, ale tak nějak se ukázalo, že z roku 2011 na rok 2012 to tak úplně nevyšlo.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Tak, je to zatím. Je to zatím. Jsme někde po 7 měsících a opravdu já třeba očekávám, že ten růst tam bude zhruba o 7 miliard oproti roku 2011. Je tam ten zásek, o kterém se opravdu mluví, který politici trošku zatajují, ten květnový výběr, který byl vlastně oproti roku 2010, 2011, tam byl nárůst o 10 miliard. Prostě opravdu technická úprava, kdy se prostě muselo něco doplňovat a z ničeho nic, z výběru daně, který byl v roce 2010 byl 0,6 miliardy ten měsíc, v tom roce 2011 to bylo 10 miliard, protože oni museli stihnout prostě plnit. Takže to se do konce roku, opravdu to doběhne a ten výběr bude zhruba podle mých propočtů u 7 miliard vyšší. Ale samozřejmě to, co očekává vláda, těch 221, to už je nesplnitelné pochopitelně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Pane Michle, tak nějak předpokládám, že i vy máte nějaké propočty. Taky si myslíte, že ten výběr DPHčka bude takhle zhruba vysoký, jak říká Jan Procházka?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Tak, já si myslím, že když teď vláda zvedne DPH, tak nevybere víc, než kdyby neudělal nic, jo. Že vybere si zhruba podobně. Čili já si myslím, že ta ekonomika není trojčlenka. Že vy zvednete DPH a automaticky prostě vyberete víc. Teď ta ekonomika trošku zabrzdí, zpomalí a já si myslím, že to nejlepší, co by bylo, kdyby to vláda odvolala ten krok a prostě řekla lidem i firmám, necháváme vám klid na práci, nečekejte, že budeme zvedat daně, prostě zapomeňte na to. Jo, toto si myslím, že by bylo úplně nejlepší. Protože si, vzpomeňte si jako, kolikátý pořad už máte o zvyšování daní, jo. Jakoby ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Nechci si vzpomínat.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
No, jo. Poslední, poslední, to je pořád, pořád se mění, nějakou daňovou sazbou se, hejbáme s tím, měníme to, já nevím, proč to děláme, jo.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Já bych tě možná jenom doplnil, já tady s tím samozřejmě stoprocentně souhlasím. Ne s tím, že to má vláda odvolávat, ale to samozřejmě co nejlepší vlády celého světa můžou udělat, je to, že vlastně těm firmám a podnikům a lidem nastaví jako stejné sazby a prostě tu ekonomiku opravdu nechají žít, nechají dýchat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, dobře. Tak v čem je ta situace léta roku 2012 tak výjimečná, že přesto vy, Jan Procházka, říkáte, že vládě nezbývá nic jiného, než o 1 procentní bod zdvihnout obě sazby DPH?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Hm, já beru v potaz ty jejich plány, které si dali. Řekli, že jsou vláda rozpočtové stability.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Odpovědnosti.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Odpovědnosti, správně, děkuju. A rozpočtová zodpovědnost znamená, že máte vyrovnané rozpočty. A na výdajové straně jsme nějaké jako nějaké opatření už jako proběhla, ale jde vidět, že prostě od roku 2008 žádná vláda v podstatě ten rozpočet nemá pod kontrolou. To, co se stalo v roce 2008, to, co se prostě stalo v průběhu té krize, ukázalo, že ty vlády vlastně neví, kolik vyberou. Neví prostě, jak jim který výběr vypadne. A ještě v rozpočtu 2011, 12 vlastně vidíme ty dozvuky. Tam nejsou jenom ty permanentní změny, ale jsou tam právě i ty dozvuky té krize, kdy prostě se měnily jednorázově některé položky, některé se snižovaly, zpátečně se potom zvyšovaly. A ten výběr je prostě naprosto neurčitý.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, dobře. Dobře. Ale na druhou stranu vy říkáte, že vláda nemá příliš mnoho jiných možností, to opravdu není možno přistoupit k nějakému kroku, který už by na jedné či druhé straně prostě rozpočtu udělal něco, co by nakonec jaksi legitimizovalo to, že vláda je vláda rozpočtové odpovědnosti?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Tak, my jako Národní ekonomická rada i Aleš jako náš pomocník jsme dali 44 návrhů, které by při započtení by prostě jako pomohly.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A co tomu řekli politici?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Tak, některé návrhy tam jako přijali, no. Některé návrhy zrovna z dílny tady kolegy Michla byly smeteny ze stolu, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Aleš Michl se tomu doširoka usmívá.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Já pořád mám schovaný ten papír, kde je ten fond takový zvolený takový ten, seškrtané písmo nebo proškrtnuté písmo.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Dvojitě přeškrtané.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Dvojité přeškrtnuté písmo můj návrh, aby se, aby každé ministerstvo dostalo nařízeno, že má snížit provozní výdaje o 20 procent a ať si to udělá, jak chce. Jo, takže to bylo můj první návrh a ten druhý návrh byl, aby se nezvyšovaly daně. To bylo také seškrtnuto. Vy když se podíváte na tady ten krok, který, o kterém teď debatujeme, tak vláda předpokládá, že vybere navíc v jednotkách miliard korun, do 10 miliard korun navíc. Já si myslím, že to tak nebude, ale to je, je to úplně jedno. Ale bavíme se o jednotkách miliard. A když se podíváte na celkové výdaje, tak ty jsou přesně 1 bilion korun. Takže já si říkám, já si myslím, že v tom jednom bilionu korun, mi neříkejte, že nejde ušetřit 10 miliard korun a můžeme si odpustit tady to zvyšování daní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jan, to říkal Aleš Michl, Jan Procházka, kam jsme se to teď dostali? Ve chvíli, kdy Aleš Michl říká, jsou tady tak ohromné výdaje, není přece možno v nich nenajít něco, tak to už je politické pole, protože se hůř ty výdaje, respektive jejich ořezávání vysvětluje?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Tak, je to určitě nepopulární, samozřejmě viděli jste stávky, které tady prováděly vybrané zaměstnanecké skupiny, ale i v těch výdajích, vždyť v loňském roce vlastně ty výdaje vůbec nebyly naplněny. Vlastně vláda na konci roku nebo na začátku letošního roku přišla a zjistila, že má mnohem nižší deficit, než vlastně očekávala. Teď se všichni dívali, říkali, no, tak ty příjmy nám vlastně nějak moc nevycházely, a vlastně tady jsme vlastně vůbec nevyčerpali některé výdaje. A teď jako říkali, jak je to možné, jo. Já pořád tvrdím, že prostě oni nemají ten rozpočet úplně plně pod kontrolou, protože všichni se bojí a dokonce i některé ty instituce vládní prostě nevyčerpávaly ten rozpočet. Ale to se nám zase vrací jako bumerang. To, že nevyčerpáte rozpočet, tak třeba potom nejsou peníze přesně na stavby třeba infrastruktury a to znamená, že potom nemáte zase lidi nemají práci, neplatí daně a i to DPH je třeba na tom, že vláda šetří na některých věcech, prostě že je sama vlastně nenakupuje, tak vlastně z toho sama potom neplatí daně, jo. Takže ten ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Já si tak, pane Procházko, představuji, jak sedíte na Národní ekonomické radě vlády, jak tam s vámi debatují politici, přijde třeba Miroslav Kalousek a vy mu říkáte, máme velice pevný pocit, že nemáte rozpočet úplně v ruce. Co vám na to říká?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
No, tak já jsem měl samozřejmě s Miroslavem Kalouskem takovou veselou diskuzi vlastně loni v září, kdy jsme společně s panem Rusnokem navrhovali vlastně, ať se ten rozpočet přepíše, protože vlastně už byly ty první signály, že ta krize by mohla být hlubší a my jsme mu vlastně říkali nějakým způsobem, že by se tedy ten rozpočet, že by bylo asi dobré, a nikdy nezapomenu na grimasy některých kolegů z Národní ekonomické rady, kteří ukazovali, že mě prostě podřezávají, že se škrtí takhle a nakonec se to vykomunikovalo, no. Nakonec jsme si prostě vyjasnili svoje závěry, ale někdy je tam opravdu i trošku veselo, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, vraťme se zpátky k tomu, o čem právě v tuto chvíli jednají senátoři v horní komoře Parlamentu České republiky a co minimálně podle složení politického horní komory je zjevné, že pravděpodobně bude zamítnuto Senátem a to je ten balík opatření, jejich součástí je i zdvižení DPH. Aleš Michl, je podle vašeho názoru nesporné, že pokud bude DPH zdvihnuto, a podotýkám jen obě sazby o 1 procentní bod, že to opravdu ještě zpomalí ekonomiku?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Malinko. Malinko. Tady to malinko, ale možná ještě víc dokáže zpomalit ekonomiku to, že to je všude v médiích, že o tom pořád debatujeme a že prostě strašíme lidi. Jo, protože ty jako ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Proto jste tady vy dva.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Hm, hm. No, a já se snažím, jakoby já se snažím na to upozornit, proč to vlastně tady to zvyšování daní děláme. Protože si vemte, že nám roste míra nezaměstnanosti, ona, nemáme ji na tak pěkné úrovni, jako jsme ji měli před rokem 2008, lidi se třeba bojí o práci a od vlády dostávají poselství typu, že se budou dál zvedat daně. A když já bych si takovýhle článek přečet nebo když já to vidím, co se na mě valí, tak jakoby zpozorním a budu obezřetnější. Budu méně utrácet. Budu třeba i šetřit. A i tím se prostě ekonomika taky také zabržďuje. Takže já si myslím, že od té vlády to není rozumný krok jakoby ta národohospodářská politika není dobrá, jo. Vemte si Českou národní banku. Budeme mít brzo sazby u nuly. Jo, ona bude mít sazby u nuly. Čili bude mít hodně vystřílené náboje. Do toho ta vláda zvyšuje daně. To, co se děje v eurozóně. Jo, nepřijde mi, že reagujeme dobře na to, co se děje kolem nás.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, to byl Aleš Michl. Jan Procházka, proč vláda reaguje dobře v tuto chvíli?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Já bych to samozřejmě ještě doplnil, jo. Samozřejmě ta spotřebitelská poptávka u těch domácností, ta klesá opravdu 14 měsíců v řadě, jo. To znamená, že ti lidi se opravdu bojí. Bojí se o tu svoji práci, bojí se o to jako, jaké bude další živobytí a opravdu výrazně omezují náklady.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, dobře. Proč se bojí? Bojí se proto, že vláda avizuje zvyšování daní?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Já myslím, že se bojí kvůli médiím. Kvůli trošku vlivu médií, ať to přeneseme trošku z té vlády i tady na domácí hřiště. Já jako když vidím všechny ty deníky, pořád krize, přesně jako, není to jenom o tom zvyšování daní, vidí prostě ty řeky, vidí prostě všechny ostatní obyvatele, mají strach. To je prostě jako, každý se bojí o svoji práci. A samozřejmě to, když ještě teď do toho strachu je zvyšování daní, tak samozřejmě to nic extra pro ně jako pozitivního není. Ale souhlasím s Alešem, že opravdu to zabrždění, to samozřejmě to je ekonomický zákon jako. To jako zvýšení jako daně samozřejmě logicky tu ekonomiku zabrzdí. Ale zabrzdí relativně méně než třeba nějaká vražda typu zvýšení daně z příjmu právnických osob. To by byla úplná katastrofa.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
To je důležitý moment, protože to vypadá, jako kdyby politici, kteří, řekněme, nejvíce obhajují teď ten krok, to znamená zvýšení DPH, Petr Nečas, premiér vlády, nebo ministr financí Miroslav Kalousek, jako kdyby říkali, ne, i přesto to vypadá jako prorůstové opatření. Prostě to není prorůstové opatření.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
No, to kdyby to bylo dostatečně prorůstové opatření, tak by z toho výběru, ten výběr by musel být skoro zadarmo, to znamená celý ten proces by musel být zadarmo a stát by musel zainvestovat lépe do něčeho, než by to udělaly ty domácnosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak, pane Procházko, proč to vláda dělá? Není to pro...

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Já si myslím, že to se nestane.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Není to prorůstové opatření a ještě ke všemu ten výběr není úplně jistý a když bude jistý, tak bude v jednotkách miliard, což je i samotné očekávání vlády.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Tak, tady platí určitě to pravidlo, že halíře dělaj talíře. To znamená, že opravdu jako musíte dělat několik malých opatření na to, abyste dohromady jako na jedné straně získali vyšší příjmy a na druhé straně ty výdaje. Já pořád říkám, že 2 třetiny mají být na té výdajové straně, ale zjevně si s tím neví rady, protože ty výdaje prostě šly prostě celou tou ekonomikou. Pak ještě samozřejmě zapůsobily i zastavené dotace z Evropské unie, které mají taky nějaké velké multiplikační efekty. Ale prostě musíte to nějakým způsobem načítat. A kdyby to vzali jenom stoprocentně z toho, že by jenom omezili výdaje, že by omezili důchody, že by omezili všechny sociální dávky, protože tak to opravdu je, jo, to jako, to není, že ty výdaje, že to jsou veřejné zakázky a zastavme kradení. To je prostě opravdu, pokud by chtěli v tom rozpočtu omezit výdaje, tak prostě budou muset šáhnout do úplně těch triviálních věcí, jako jsou důchody, jo. A já ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Na druhou stranu to vypadá, jako kdyby výdaje státního rozpočtu byly jenom v sociální oblasti, což tak beze sporu není.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
No, tak jsou to 3 čtvrtiny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
No, ale není to celek.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Není to jenom ta, strašně se nám zavírá vlastně, strašně se nám omezuje právě ten prostor pro to, pro ty nemandatorní, to znamená ty nepovinné, a ten je opravdu už jenom malý, jo. Ale všechny ty kroky, které tady naznačoval Aleš nebo které jste diskutovali i minule v pořadu, prostě to naprosto s tím souhlasím, jako ano, veřejné zakázky, prostě omezit výběrová řízení, prostě snažit se o transparentnost. Tam to je, ale je to prostě suma nějakých kroků, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes zcela výjimečně se 2 hosty, protože jednáme nebo senátoři jednají, my mluvíme o tom, o čem právě dnes jednají senátoři, a to je o balíku opatření, jejíž součástí je také zdvižení daně z přidané hodnoty. Mými dnešními hosty jsou Jan Procházka, člen Národní ekonomické rady vlády, a Aleš Michl, ekonom z Raiffeisen banky.
Tak, pane Michle, ministr financí dnes v Senátu přesvědčoval senátory, předtím, než začali jednat, o tom, aby hlasovali, řekněme, tak, jak by asi chtěla vláda, kromě jiného říkal, ano, navrhujme zvýšení daní, jen třetina návrhů z vládního balíčku je ale na straně příjmů, více než 2 třetiny částky, kterou chce vláda ušetřit, vláda šetří na výdajích. Nikdo to nedělá rád, ale je to menší zlo. Souhlasíte s tím?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Jako, s tím výrokem souhlasím, asi to je jeho filozofie, ale v, za současné situaci máme stále šanci na to jenom škrtat na výdajích a ne na důchodech. Já bych neškrtnul ani jednu korunu na důch..., důchodcům, ani jednu sociální dávku. A stejně se tam dá ušetřit. Já jsem teď četl, že ministerstvo zemědělství si nakoupil kuchařky s jednotkovou cenou 4 tisíce 100 korun za 1 kuchařku. Jo, takže jakoby my nemůžeme bejt vůbec v krizi, když ministerstvo zemědělství si jakoby investuje do kuchařky 4 tisíce korun za kus a kupuje se to po tisících.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Tak možná v krizi jsme, akorát na ministerstvu zemědělství to neví.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Možná, možná. Přesně tak. Jo, nebo, jo, to je příkladů, těch příkladů je spousty. A když takovýhle příklady vidím, tak prostě natvrdo bych šel po těch provozních výdajích. Neškrtnul bych ani jednu korunu na investice.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
A to je složitější řešení ale. Protože zdvihnout DPH či jiné daně je jednodušší?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Ano. Naprosto. Tam jenom přepíšete, že jo, ve wordu to přepíšete tu sazbu v tom zákon a máte nový zákon. Je to strašně jednoduché. Ale já nevím, kdy máme šetřit dřív, než, nebo kdy máme začít šetřit, než teď v recesi, jo. Protože teď by měl být velký tlak na to udělat nové zakázky, nové výběrové řízení na služby a ušetřit na tom desítky miliard korun, které se vláda snaží získat tím, že podojí domácnosti. To je podle mě špatně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Jan Procházka, vy jste už na začátku našeho rozhovoru říkal, že vláda se prostě jaksi deklarovala jako vláda rozpočtové odpovědnosti. Kdyby to tak nebylo, kdyby tolik Miroslav Kalousek a Petr Nečas jaksi nedbali na tom, co řekli na začátku po volbách v roce 2010, že jsou vláda rozpočtové odpovědnosti a půjdou s deficitem HDP pod 3 procenta, ať to stojí, co to stojí, tak bylo by čistě z ekonomického hlediska v tuto chvíli rozumné dělat něco jiného, než dělá vláda?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Hm, tak z čistě ekonomického hlediska, já se obávám, že tam prostě jako není jako toli..., jako tam další prostor jako není. Jo, já tam prostě ten prostor nevidím, to, co říká Aleš, je samozřejmě pravda, samozřejmě v žádném případě sáhnout na investice, na tom se myslím jako velice dobře shodnem. Na tom provozu se samozřejmě ušetřit dá, jo, ale oni prostě jako probíhaj tam operace. Ten rozpočet opravdu kdyby neudělali třeba to podvázání výdajů některých, to jsou přesně ty provozní, jo, těch 23,6 miliard, tak by ten rozpočet prostě nevyšel. Takže je to suma nějakých opatření a je tam právě už podvazování i tady těch provozních výdajů. Já to prostě cítím, to, co říká Aleš, naprosto souhlasím, je to nějaký ozdravný proces, který se ovšem musí ustálit. Musí to postupně, musí ta ekonomika i ten rozpočet doklouzat do nějakého stavu, my opravdu si nebudeme muset tolik půjčovat, ten rozpočet bude mnohem jednodušší, jsme malá otevřená exportní ekonomika, rozhodně nepotřebujeme přerozdělovat jako 1 bilion, tak, jak jsme tady jako diskutovali, vůbec není důležité, ale prostě teď v té krizi to musí být postupně. My na jednu stranu chceme škrtat, na druhou stranu chceme prorůstová opatření a prorůstová opatření vždycky něco stojí. Taková ta podpora exportu, lepší financování, to prostě stojí něco na tom fiskálu a vždycky z toho rozpočtu něco musíte dát, takže jako je to taková ta rovnice, která jako nemá moc řešení a vždycky ten součet je sudý. Takže já jsem zastánce právě té metody 1 třetina, 2 třetiny, no.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Aleš Michl?

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Já nevím, já si pořád říkám, že ty politici pořád říkají, že jsme v krizi a všichni jsme v krizi, já když jsem se, když jsem se teď vrátil z Asie, tak jsem se, koukal jsem se na počet obyvatel tady na té naší zeměkouli, 7 miliard lidí tady žije, 2 miliardy nemají co jíst, další 2 miliardy nemají kde spát, další 2 sní třeba o tom, že si někdy koupí motorku a ta zbylá 1 miliarda řeší krizi, jo. To jsme my tady. Západ a Amerika. Takže jako když se podíváte na naše platy, tak naše platy jsou dvacetkrát větší než v Číně a stejně máme tu drzost si od nich půjčovat. Jo, což je také pseudo. Takže jakoby veřejný finance musíme dát do pořádku, teď jde o to, jak. Říkám, jděme přes ty výdaje. A to, co je důležitý, je prostě, že teď potřebujeme finanční trhy na to, abysme, aby nakupovaly dluhopisy. Takže ta vaše otázka byla, jestli to je správná cesta. Ano, zodpovědnost je správná cesta. Ale jak k ní dojít. To je ta otázka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Řekněte mi ještě jednu věc na závěr. Vzhledem k tomu, že už třetí čtvrtletí ekonomika v České republice klesá, když se podíváme na okolní země, Německo, Polsko, Slovensko, tuším i Rakousko, ani jedna z nich jejich ekonomiky neklesají. Buď se jaksi takříkajíc melou někde kolem nuly nebo dokonce Slovensko a Polsko stoupají. Proč? Aleš Michl.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Já si myslím, že když jsem si dělal teď analýzu, tak jsem si vzal jaro 2008, tam to všechno začalo. Od té doby všechny ekonomiky jdou. My zhruba před rokem jsme byli na té úrovni, kde jsme byli na jaře 2008 a pak ale podle mě jsme zvolili špatnou politiku, politiku zvyšování daní a politiku prostě kdy jsme si to tady sami zavařili tu domácí poptávku a sami jsme si ji jakoby uškrtili a proto jdeme dolů. Jo, Německo je zhruba teď zhruba 2 nebo 3 procenta nad tím, kdy byla, kdy bylo, kdy byla na jaře 2008, kdy to všechno začalo. Řecko je někde 17 procent pod tou úrovní. My jsme asi 1 nebo 1,5 procenta pod.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Názor Aleše Michla. Jan Procházka?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Já jenom v krátkosti. Tak určitě jsou to všechny ty faktory, o kterých jsme mluvili, je to ten veřejný sektor, to, že prostě neivestujou, to je tam vidět naprosto jednoznačně, je to zastavení těch dotací, které prostě nepřináší další peníze.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Bavíte se o, mluvíte o České republice.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
České republice, o České republice a samozřejmě je to i ta spotřeba domácností, které se bojí a nespotřebovávají. Takže ty 3 faktory tam dohromady hrají to, co se děje. Samozřejmě ten stav je nepříjemný, tím, že jsme prostě úplně na jiné cestě, než naši okolní sousedi, ale tady v tom jako my, názor našeho třetího kamaráda jako Tomáše Sedláčka, že nemusíme pořád růst, stačí, když prostě jako nějakým způsobem jsme kolem nuly a to, co Aleš říká, že se máme relativně dobře, nelze, než jenom podepsat, jo. Prostě je to naprostá pravda a my nemusíme vykazovat tříprocentní růsty každý rok.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Vědí to politici?

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Já si myslím, že to vědí. Já myslím, že to vědí. Oni zas tak hloupí nejsou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
Dobře. Tak takových bylo dnešních ne zcela tradičních Dvacet minut Radiožurnálu, protože s 2 hosty. Janem Procházkou, členem Národní ekonomické rady vlády a Alešem Michlem, ekonomem z Raiffeisen banky. Pánové, díky za vaše komentáře. Hezký večer.

Jan PROCHÁZKA, ekonom, společnost Cyrrus
Díky moc, hezký večer.

Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank
Díky, na slyšenou.

16.8.2012, ČRo 1, Radiožurnál