Rozhovor s Janem Procházkou: Nejistota se z parlamentu přenese i na trhy
Na komplikace při schvalování úsporného balíčku již reagovaly finanční trhy. Výnosy dluhopisů nepatrně vzrostly. Co může přinést nejistota kolem daňových zákonů a na ně navazujícího státního rozpočtu?
* HN: Jaký se dá v této situaci očekávat vývoj kolem rozpočtu?
Myslím, že si všichni uvědomují důležitost tohoto kroku, že se podaří nastavit daňové zákony tak, aby byla trajektorie schodků dodržena. Na tom se asi shodnou všechny strany v koalici. Jde tedy jen o přístup.
* HN: Kde tedy vidíte možnosti najít společnou řeč?
Zvýšení DPH může být na kratší než navržené období, třeba jen na rok nebo ještě méně. Někteří z politiků již říkali, že by to stačilo.
* HN: Nedá se sáhnout na jiné daně?
Pokud nechcete zastavit ekonomiku, házet klády pod nohy, musíte úplně zapomenout na daň z příjmu právnických osob, na sociální a zdravotní. Jsou to velké položky, daň z příjmu právnických osob dělá asi 100 miliard. Cokoli ale u těchto položek uděláte, okamžitě svazuje ekonomiku. Zvýšení daně z příjmů právnických osob o jedno procento vytlačí 0,9 procenta lidí z trhu práce. To je při 4,5 milionu zaměstnaných zhruba 40 tisíc lidí. Tam si moc nepomůžeme, a navíc to nepřinese tolik peněz. Takže by se muselo jít někde směrem k majetkovým daním. To už je také velmi nepopulární. Navíc tyto daně mají jiné rozpočtové určení, nejdou úplně do rozpočtu, muselo by se vše složitě přepracovávat. Růst daně z převodu nemovitosti také není úplně řešením v zemi, kde se lidé odmítají stěhovat za prací. Cesta musí být kombinací třeba 12 příjmových opatření a 4 výdajových. Nejlepší by bylo dodržet to, co je na stole. Je to kompromis. DPH je příjemná v tom, že je průřezová a nedá se z ní moc utéct.
* HN: Nedaly by se najít rezervy na výdajové straně rozpočtu místo zvyšování daní, na kterém se vše zadrhlo?
Nemyslím si, že by tam šetřit nešlo, ale obávám se, že to je neprůchozí. Už letos se podvázaly výdaje, drží se 23 miliard. V rozpočtových rámcích se snižují objemy výdajů i dále. Je tu snaha uspořit v agendách ministerstev, ale zatím to nevychází.
* HN: Co mohou komplikace s přijetím daňových zákonů a případně i rozpočtem, který je na ně navázán, znamenat pro ekonomiku jako celek?
Už jen to, že se schvalování komplikuje, sledují světové trhy. Vzniká určitá nejistota. Ne že by koruna nějak výrazně oslabovala, ale je to jakési znamení. Doufám, že už převládne zdravý rozum a nějaký kompromis se domluví. Podle mého názoru se musí zachovat deficit 100 miliard. Pokud bychom rezignovali na 15 miliard z přínosu zvýšení DPH a deficit by byl o to větší, změní se křivka deficitů, bude směřovat nahoru a myslím, že by nás to výrazně poškodilo na finančních trzích. Jsou to spojené nádoby. Trhy nás ocenily za snahu snižovat zadlužení. Na dluhopisech v tuto chvíli šetříme 12 až 14 miliard díky nízkým úrokům. Čili nejde jen o to, že by DPH přineslo 15 miliard do rozpočtu. Ale už jen to, že se o zvýšení jedná, přineslo úspory na dluhopisech. Investoři nás berou jako bezpečný přístav.
* HN: Pokud nedojde k jiné dohodě, má platit od nového roku sjednocená sazba DPH na 17,5 procenta. Co by přinesla?
To by byla obrovská prohra. Nemůžeme čekat, že by došlo k nějakému zlevnění, zvlášť při růstu cen komodit. Bylo by to vyhazování peněz z kapsy. Toho se děsím. Jsem pro sjednocení sazeb, ale určitě ne na 17,5 v této době. Pokud chceme srovnat veřejné finance, musela by být jednotná sazba někde na 19 procentech. Kolem 20 procent mají i okolní země. Spíš než daňová konkurence jsou problémem daňové úniky než přeshraniční obchod.
Publikováno v HN, 6.9.2012
