Miroslav Zámečník: Produktivita nerovná se slušná životní úroveň

Slovensko vykazuje v mezinárodním srovnání podle téměř všech řezů vyšší produktivitu práce než Česká republika. Česko přitom zdědilo při rozpadu federace před dvaceti lety vyšší kapitálovou zásobu i „know-how“, navíc podle všech mezinárodních srovnání získalo od roku 1989 dodnes o dost vyšší příliv přímých zahraničních investic v přepočtu na obyvatele. Ani na vteřinu nevěřte tomu, že produktivita zahraničních investic ve zpracovatelském průmyslu byla při vyšší průměrné investované částce na hlavu horší – to by museli být všichni investoři pitomci. Tak čím to je?

Přijde na to, jak se na jednotlivé ukazatele produktivity a konkurenceschopnosti díváte. Je téměř nebetyčný rozdíl mezi vývojem jednotkových mzdových nákladů v řezu takříkajíc celoekonomickém a v pohledu na momentálně nejdůležitější zpracovatelský průmysl. Pro srovnání přidáváme do přehledu i Německo, které je pro obě části bývalé československé federace nejdůležitějším obchodním partnerem a kardinálním „benchmarkem“.

Z hlediska vývoje jednotkových mzdových nákladů ve zpracovatelském průmyslu Česko neztratilo na konkurenceschopnosti ani kousek, spíše naopak. Ve srovnání s celou ekonomikou, ale také třeba s tržními službami se ukazuje, že český zpracovatelský průmysl svoji práci odvedl na jedničku. Totéž ovšem neplatí pro ostatní odvětví, kde jednotkové mzdové náklady rostly. Ekonom nedovede najít jiné vysvětlení než skutečnost, že ve zpracovatelském průmyslu Češi bojují se zdaleka nejtvrdší konkurencí, a proto jsou velmi dobří.

Mezinárodní uskupení typu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj konstatují, že Německo i Česko omezují konkurenci ve službách „cechovními předpisy“. Vzlínání nákladů je však mnohem patrnější nejen v porovnání se západními sousedy, ale i se Slovenskem.

Vývoj mzdových nákladů v dolarech přepočtených na paritu kupní síly je také důležitým ukazatelem, neboť nejde o nic jiného než podíl odměn za práci zaměstnanců k celkové přidané hodnotě. Slovensko investorům kapitálu dopřává nejen více než Česko, ale nesrovnatelně více než Německo. Jinak řečeno, mzdy zaměstnanců se podílejí na hrubé přidané hodnotě na Slovensku méně než v Česku, takže navzdory vyšší produktivitě je lepší být zaměstnancem v Česku než na Slovensku. V absolutních dolarech v paritě kupní síly je tento rozdíl v podstatě pořád stejný.

Když si máte vydělat a živit rodinu, je lepší být v Česku. Všechny další ukazatele produktivity a vyhlídky na budoucnost jsou v podstatě druhotné. Produktivita nerovná se slušná životní úroveň, ale zároveň neplatí, že konkurenceschopnost měřená národohospodářskou produktivitou nebo jednotkovými mzdovými náklady v celé ekonomice znamená, že zavřeme všechny fabriky. Rozpor mezi vysokou konkurenceschopností zpracovatelského průmyslu v Česku a ostatními obory, kde náklady vzlínají, samozřejmě nemůže trvat věčně. Česká produktivita ve zbytku ekonomiky se bude muset přizpůsobit zpracovatelskému průmyslu, nikoli naopak. Od toho máme pohyblivý kurz měny jako další srovnávací parametr.

Publikováno v týdeníku Euro, 30.9.2013