Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Strmý pád zažívá česká koruna. Respektive její kurz. Není to přitom tak dávno, co se o české měně psalo jako o bezpečném přístavu v nebezpečných vodách evropské dluhové krize. Koruna vůči dolaru i euru zpevňovala. S jistou mírou nadsázky se o Česku psalo jako o středoevropském Švýcarsku. Jak však praví jedno rčení: Žádný strom neroste do nebe. Pozici české koruny na trhu se posledních týdnech drasticky mění. Pro obchodníky v regionu není kvůli krizi v eurozóně a po zásazích okolních centrálních bank česká koruna už tak atraktivní. Dá se proto předpokládat, že bude nadále oslabovat, jak vůči euru, tak i vůči dolaru. Slábnoucího kurzu české koruny si není možné nevšimnout. Prodražuje například jízdy autem.

Václav LOULA, Česká asociace petrolejářského průmyslu /16. 11. 2011/
--------------------
Slábnoucí koruna je v současné době jedním z mnoha faktorů, který ovlivňuje nárůsty cen pohonných hmot. A tyto faktory způsobují, že v současné době zaznamenáváme nárůsty cen pohonných hmot u čerpacích stanic v rozsahu 30-70 haléřů na litr.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká měna může ještě výrazně oslabit, protože současný pokles jejího kurzu na nejslabší úroveň od července roku 2010 jde na vrub evropské dluhové krize.

Michal BROŽKA, analytik, Raiffeisenbank /14. 11. 2011/
--------------------
To oslabení trvá velmi krátkou dobu, pokud by ale koruna byla slabší, řekněme, několik měsíců, pak by to mohlo pozitivně podpořit export a částečně tak kompenzovat očekávaný pokles poptávky po exportu. Pak to znamená vyšší ceny importu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdo nakonec bude z vývoje kurzu české koruny těžit? To si teď nikdo netroufá odhadnout.

Václav FRANČE, analytik Raiffeisenbank /1. 11. 2011/
--------------------
Platí to, že koruna je momentálně podhodnocená vůči svým fundamentálním faktorům, vůči své férové hodnotě a měla by se postupem času vrátit na svůj dlouhodobý posilují trend. Může to být někde, řekněme, ve druhém, třetím čtvrtletí příštího roku.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Výhodou slabší koruny je, že zvyšuje konkurenceschopnost českého vývozu. A alespoň částečně zmírňuje ochlazení poptávky v eurozóně. Se slabší korunou ovšem zároveň nastupuje riziko inflace. Prostřednictvím rostoucích dovozních cen. Nicméně za současné situace není nutné se inflačního rizika prozatím obávat.

Michal BROŽKA, analytik, Raiffeisenbank 14. 11. 2011/
--------------------
V některých případech ten nákup v zahraničí může být stále atraktivní v případě některých zboží, když se podíváme na dlouhodobé srovnání kurzu české koruny nyní a řekněme před rokem, před dvěma. Čeká koruna je pořád silnější než kdy bývala. Takže v tomto kontextu ten nákup venku může být výhodný.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Favoritem je při tom sousední Polsko, kde letos Češi, Moravané a Slezané oproti loňsku díky silnější koruně ušetří skoro 7 %. Podobně výhodné nákupy nás čekají i v Maďarsku. Naopak v Německu, nebo ve Švýcarsku letos nakupování z pohledu kurzu už tak výhodné není. Česká koruna v poslední pracovní den tohoto týdne zpevnila k oběma hlavním světovým měnám. V závěru obchodování po dni volna byla proti středě silnější k euru o 17 haléřů, na 25 korunách 51 haléřích za euro. K dolaru v pátek zpevnila česká koruna o 12 haléřů na 18 korun a 85 haléřů za americký dolar. Dalšími hosty Otázek jsou exministr financí, prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Vítejte po čase v Otázkách. Hezký dobrý den.

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Krásné poledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítám i ředitele sekce měnové politiky a statistiky České národní banky Tomáše Holuba. Vítejte po čase v České televizi. Dobrý den.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítám i viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara. Hezký dobrý den.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Dobré odpoledne.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme u vás, Radku, vy jste v pátečním rozhovoru pro Lidové noviny konstatoval, cituji: "Oslabování koruny je záležitostí posledních měsíců, což má určitý vliv na konkurenceschopnost českých exportérů na zahraničních trzích." Konec citátu. O jak velký vliv vlastně jde?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Já cítím ten podtext ve vaší otázce. Já souhlasím s tím, že největším problémem české ekonomiky v příštích měsících nebude slabá nebo silná koruna. Největším problémem bude nedostatek poptávky po českém zboží na zahraničních trzích, především na trzích Evropské unie a ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mi berete vítr z plachet, protože jsem se chtěl zeptat, jak velkým polštářem, může být oslabující koruna pro exportéry, přibližující se recesi, která je na dosah?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Samozřejmě. Představa, že se zkombinují dva efekty, to znamená nedostatek poptávky po českém zboží a silná koruna. To by byla skutečně smrtelná kombinace, slabá koruna tak, jak v tuto chvíli oslabuje a my předpokládáme, že v příštích měsících ještě nadále oslabovat bude, bude samozřejmě pro exportéry výhodou. Podobný efekt jsme zaznamenali i v roce 2008 při první fázi hospodářské krize, pomohlo to českému exportu, my si myslíme, že to pomůže znovu, ale je to efekt, který není dobré přeceňovat. A to ze dvou důvodů. Zaprvé nemáte-li, jak u jsem říkal, kam vyvážet, tak je celkem jedno, jestli máte silnou nebo slabou korunu, zadruhé není vůbec jisté, že se slabá koruna udrží, nevíme, jak dlouho. Je možné, že opět začne posilovat, koneckonců některý z vašich komentátorů to už v té vaší reportáži říkal a zatřetí vlastně ty důvody mě napadají čtyři, zatřetí rostou, roste cena vstupů, což je pro exportéry poměrně velký problém a začtvrté mnoho českých exportérů se proti posilující koruně takzvaně zahedgovalo a nyní naopak na slábnoucí koruně prodělávají. Což je pro ně velký problém.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když mluvíte o odvráceném tlaku slabé koruny a zvýšení cen dovážených surovin, kterou musejí exportéři logicky promítnout do cen svých výrobků, nakolik tato nevýhoda potlačuje tu výhodu, kterou je zase slabá koruna pro export?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Pane redaktore, to je velmi těžká otázka a odpověď ani se nedá zobecnit. My máme například v naší členské základně Svazu průmyslu a dopravy podniky, pro které to je velkou nevýhodou, protože nakupují větší část vstupů v zahraničí. Pro ty dokonce slábnoucí koruna myslím bude menší výhodou, protože samozřejmě budou tratit více na vstupech. Naopak ale mezi našimi členy máme například některé velké podniky, které většinu svých vstupů nakupují v České republice, to znamená pro ně ta slábnoucí koruna bude naopak výhrou poměrně výraznou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono oslabující koruna zvyšuje riziko inflace, rostou ceny dovážených surovin, jak jsem o tom s Tomášem Holubem mluvil, vidíme skokové zdražení cen nafty a benzínu, například u čerpacích stanic. O jak velkém riziku inflace můžeme mluvit, pokud kurz koruny půjde k 26 korunám za euro a k nějakým 19 korunám za americký dolar, což je teď asi nejreálnější scénář?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak podle našich odhadů platí, že oslabení koruny o 1 % zvyšuje inflaci zhruba o 0,2% bodu v ročním horizontu. To znamená, že je to faktor, který inflaci ovlivňuje poměrně významně. Na druhou stranu je pravda, že momentálně koruna představuje jediné proinflační riziko. Všechno ostatní se zdá, že se vyvíjí směrem dolů. Kolega Špicar tady zmiňoval, že dochází k poměrně znatelnému zpomalení zahraniční poptávky. Je zřejmé, že zpomalí i česká ekonomika, bude to mít i svůj odraz ve vývoji mezd, takže je potřeba to vnímat v tom celkovém kontextu a možná bych tady připomenul zkušenost z období 2008-2009 po pádu banky Lehman Brothers, koruna se krátkodobě dostala až někde ke 30 korunám za euro a přesto to žádnou inflační vlnu nevyvolalo prostě proto, že tehdy to celkové makroekonomické prostředí bylo natolik protiinflační, že naopak celková inflace klesla až k nule, kde se nedržela dlouho, ale potom začala narůstat, ale stále se vlastně držela pod naším 2% cílem. To znamená, je to potřeba vnímat v tom celkovém kontextu.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako bych si teď z vašich řádků vyčetl to, že České národní bance oslabující koruna teď vlastně nevadí, protože neohrožuje inflační cílení centrální banky. Je to stručná charakteristika?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak je to tak. My nemáme žádný cíl pro vývoj koruny jako takové. Náš cíl je skutečně udržet inflaci poblíž našeho 2% cíle a právě proto se díváme na celý ten vývoj jako na celek, nikoliv jenom na kurz a myslím si, že jak jsem řekl ten proinflační vliv koruny je do značné míry kompenzován tím, co se děje všude ve světě a jakým způsobem se bude pravděpodobně vyvíjet česká ekonomika.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste tedy měl nám laikům, když jste říkal, o jednu korunu 0,2 % inflace, pokud jsem si dobře zapsal, tak ten vliv v letošním roce, protože koruna převážně zpevňovala v té první části roku, teď jsme svědky několikatýdenního oslabování. O kolik nám vlastně poklesl kurz koruny?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak v první polovině roku se koruna pohybovala někde kolem 24,20, 24,30. Momentálně jsme někde kolem 25,50 korun za euro. To znamená, že to oslabení bylo zhruba 4-5% vůči euru. Samozřejmě vůči dolaru bylo výraznější, protože zároveň dolar posílil vůči euru. Takže tam se to může pohybovat někde až téměř k 10 %, narychlo, nepočítal jsem to. Nicméně, máte pravdu, zatím to oslabení je poměrně krátkodobé, před tím naopak koruna posilovala a byla faktor, který držel ceny na uzdě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
30 korun za euro, takový může být podle černého scénáře i budoucí vývoj kurzu české měny. Sami už vidíte vývoj kurzu koruny a k euru za dobu existence evropské měnové unie, chcete-li eurozóny, tedy od roku 1999. Kurz koruny je v současnosti nejslabší. Od července 2010. Pokud se podle analytiků podaří najít způsob, jak evropskou dluhovou krizi zmírnit, popřípadě ji ukončit, může se kurz české koruny vrátit k nějakým 24, 25 korunám za euro. V opačném případě je možné spekulovat o hranicích někde až kolem 30 korun za euro. V posledním období byla koruna nejslabší v prvním čtvrtletí roku 2009. O tom jste ostatně, Tomáši Holube, mluvil, euro stálo 29-30 korun. Od té doby koruna posilovala ročně o 2-4 %. Například předseda Asociace exportérů Jiří Grunt v rozhovoru pro ČTK tvrdí, že i současná úroveň kurzu české koruny stále není optimální a koruna je kvůli spekulantům stále nadhodnocená. Jiří Rusnoku, připojil byste se pod takovou tezi? Že stále i při těch 26 korunách sledujeme nadhodnocenou korunu?

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Ne, nepřipojil bych se k takové tezi. To si vůbec nemyslím. Nicméně, já nevím, kdo je schopen určit jaksi ten správný kurz koruny. Prostě koruna je jedna dneska spíše nemnoha v Evropě měn malé otevřené ekonomiky, která funguje na systému plovoucího kurzu, čili její kurzy v zásadě utvářen podle nabídky a poptávky a já tedy nevím, kdo je tak jako chytrý, že ví, jaký je ten správný kurz koruny. Já to nejsem, já prostě musím vycházet z toho, co ten trh přináší. Když se podívám na hladiny kupních cen, tedy hladiny cen obecně v České republice a v zemích, se kterými se porovnáváme, ta si spíše myslím, že stále je u nás určitý rozdíl mezi paritou a kurzem, to znamená, že spíše si myslím, že koruna v tomto smyslu podhodnocená, ale neumím říct prostě, které je to správné číslo a také vím, že ta parita je zase jenom pomocná záležitost, protože kurz se netvoří jenom prostě podle parity. Takže já k tomu se nepřipojuju. Připojuju se k tam zaznívá možná v podtextu toho konstatování k jedné věci, že jsme si znovu mohli uvědomit, že riziko koruny je v té volatilitě.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, kolísání kurzu.

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Prostě to fakt, který budeme s ním muset umět žít, je to daň za tu flexibilitu měnové politiky, kterou máme. Ale třeba pro exportéry je to také riziko, se kterým oni musí prostě nějakým způsobem hrát ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to, jenom, že vstupuji do vaší řeči, není to už tak, že dávno se s tím vlastně žije, když se podíváte i na vaše ...

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Žije, ano ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... ministrování a od té doby si na to vlastně všichni zvykli a ...

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Zvykli, nicméně do nedávna ještě jaksi byla velká naděje, že to v reálném čase skončí k připojením k euru, jo, samozřejmě dneska víme, že připojení k euru je věc budoucnosti daleké spíše, takže prostě s tím budeme žít ještě poměrně dlouho.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak bylo řečeno, napětí na finančních trzích kvůli evropské dluhové krizi nepolevuje, naopak, některé banky podle finančníků dokonce pociťují největší napětí od krize v roce 2008, nervozita se teď projevuje růstem nákladů na úvěry, takže část bank má potíže dostat se k levným penězům. Kořeny problémů jsou podle expertů právě v dluhové krizi v eurozóně, jejím neřešení. Podle pátečního vydání deníku Wall Street General je například na evropských dluhopisových trzích teď méně lidí, kteří jsou ochotni se do nákupu dluhopisů pouštět. Dobře to ilustruje příklad dluhopisů španělských, Španělsko bylo nuceno za nové dluhopisy nabídnout skoro 7% úrok. S každým dnem, kdy eurozóna svou dluhovou krizi neřeší, zároveň narůstá napětí, že se potíže rozšíří z periferních zemí i na jádro eurozóny. Velké problémy pociťuje Itálie, kterou trh donutil také platit rekordní úroky za dluhopisy nad 7 %. Mezi investory, bankami a dokonce i podniky rostou obavy, že pokud se nákaza rozšíří, globální ekonomiku čeká pád do oné recese. Pokud byste měl, Radku Špicare popsat riziko pro podniky, že se opět budou hůř dostávat k penězům, je teď už vlastně téměř jasné, že s tím rizikem zase budou muset pracovat?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Ano, tohle je velké téma, kterého se začínáme bát, protože si myslíme, že ten scénář toho druhého kola světové hospodářské krize nemusí být nepodobný tomu, co jsme zažili v roce 2008, v roce 2009 a dále. Všichni víme, že tenkrát stejně jako dnes náš bankovní systém zdaleka nebyl v tak velkých problémech, jako to bylo v západní Evropě nebo ve Spojených státech. Přesto ten takzvaný kreditkrunch, to znamená velmi stížený přístup podniků ať už k úvěrům nebo k pojistkám jsme zažili, zažili jsme ho velmi silně a my si myslíme, že to by se mohlo skutečně opakovat znovu. Byl to obrovský problém ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A přesto jste to přežili. To znamená, že ta míra adaptace tady je a s tou zkušeností byste se mohli ...

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Pane redaktore, přežili jsme to, my coby čeští exportéři přežijeme ledacos, na druhou stranu nám kvůli tomu uniklo spoustu velmi zajímavých investičních příležitostí na těch trzích, například v bývalém Sovětském svazu nebo v Indii, v Číně a na dalších trzích, o které bychom jinak nepřišli, kdybychom byli schopni získat od komerčních bank exportní úvěry nebo exportní pojistky, ale chtěl bych říci, že v tomto, a tady musím vládě skutečně poděkovat zpětně, velmi pozitivní roli sehrál tenkrát NERV, jehož doporučení to bylo a poté vláda, která to doporučení realizovala. To znamená navýšení kapitálu ČEBu, České exportní banky a IGAPU, které právě ten nedostatek peněz z privátních zdrojů byly schopné do určité míry kompenzovat a umožnili tak českým exportérům skutečně a není to pouze není to pouze heslo, převrátit, vlastně obrátit krizi v příležitost, protože ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Musela by se taková věc opakovat, pokud se budete hůř dostávat k penězům a pokud budeme svědky druhé recese?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Pokud by se znovu připravoval jakýsi protikrizový balíček, tak toto si myslím je už skutečně v tuto chvíli osvědčené protikrizové opatření, které bychom velmi přivítali, protože ten kreditkrunch, alespoň podle našeho názoru je reálným rizikem. Přesto, že znovu opakuji, český bankovní sektor je ve velmi dobré kondici. Ale to byl i tenkrát před 3 lety a přesto jsme se s těmito důsledky potýkali.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pracujete na takovém scénáři, jako Národní ekonomická rada vlády? Protože podle ministra financí zpracováváte scénáře, budoucího i špatného ekonomického vývoje včetně recese.

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Tak já bych to nenazval scénáře, nebo tak daleko asi nejsme ještě, ale samozřejmě tyto záležitosti se diskutují. Já myslím, že to zmíněné opatření je jedno z těch nesporných a dokonce bych ho nespojoval ani s nějakou akutní krizí, kterou tak nějak prožíváme více či méně, ale myslím si, že obecně pro úspěch českého exportu, ale i českého jaksi hospodářského vývoje, je podpora českých exportérů přes úvěry a garance do teritorií s větším rizikem prostě klíčová záležitost. Naprosto klíčová. Já bych si dovedl představit i mnohem masivnější podporu v tomto směru, než to, co zatím jsme schopni poskytnout.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Masivnější v objemu úvěru?

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Objemu, ano, rozhodně. Prostě instituce, se kterými ty naše dvě finanční instituce soupeří zemí typu Německo, Francie, Belgie a tak dále, jsou mnohem, mnohem větší, čili mají mnohem větší kapacitu pro tyto záležitosti a jedna z věcí, která se ukazuje do jisté míry jako strategická je, že asi jsme už na vrcholu toho, jak chceme být závislí na obchodu s Evropskou unií, prostě je asi dobré mít tady také diverzifikované portfolio a mít, my patříme mezi několik málo zemí, které jsou nad 85 % v obchodu ve svém exportu s Evropskou unií. Takových zemí není příliš mnoho v Evropské unii a měli bychom asi i tady tu závislosti poněkud snížit. A to je jedna z cest, jak toho dosáhnout.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A myslíte, že se dělají dostatečné kroky, aby ta závislost na eurozóně, protože teď je to právě ta evropská dluhová krize, na kterou se házejí ať už věci kolem oslabování koruny, ale zároveň důsledků případné recese?

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Toto, já myslím, že toto není věc, která by měla být nějakou kampaní. Toto je věc podle mě trvalé hospodářské politiky, která by měla tímto směrem směřovat. Čili dělá se toho podle mě málo, ale hlavně bych nechtěl, aby to byla nějaká kampaň, teď rychle otočíme kormidlo ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co byste dělal, abyste mohl konstatovat, že by se mělo dělat víc?

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Prostě hledal bych veřejné zdroje, které by pomohly navýšit a nebo kombinaci veřejných a soukromých zdrojů, která by pomohla navýšit kapacitu České exportní banky, EGAPu a tak dále, to znamená těhle těch věcí, které pomáhají českému exportu etablovat se na trzích s větší mírou rizika, což obvykle ty mimoevropské trhy jsou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tomáši Holube, pro vás jako pro centrální banku, je bezesporu složité vybalancovat to, že hlídáte si primárně, a to říkají všichni členové bankovní rady centrální banky, že si hlídají to inflační cílení, ale zároveň je tady ono možné ekonomické zpomalení a to, že by se firmy mohly dostávat hůř k penězům. Jak se podle vás může podařit centrální bance toto vybalancovat, aby nepřispěla svými úrokovými měrami, které sice jsou velmi nízké, ale ještě by mohly jít níž, popřípadě by mohli jít výš, což by ztížilo přístup firem k penězům, aby to nebyla centrální banka, která přispěje k horší recesi, než přijde?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak ono samozřejmě my těch nástrojů nemáme neomezený počet, primárně jsou to úrokové sazby a těžko hlídat několik cílů s jedním nástrojem. To znamená my se skutečně primárně zaměřujeme na inflaci, ale ono to může znít tak, jako, že nás nic jiného nezajímá, ale existuje studie vědecká, která ukazuje, že země, které mají režim cílování inflace prošly krizí po pádu Lehman Brothers lépe než ostatní ekonomiky. Jejich recese byla o něco mělčí a navíc potom u nich docházelo k rychlejšímu oživení a bylo to v zásadě kvůli dvoum věcem. Jednak byly schopné tyto země aspoň krátkodobě nechat oslabit svůj kurz koruny bez toho, že by to vyvolalo nějakou dlouhodobou inflační vlnu, což je velký přínos toho, když máte ukotvená inflační očekávání v ekonomice. A zadruhé, během té fáze krize po pádu Lehman Brothers tyto centrální banky více než v jiných zemích uvolňovaly měnovou politiku. A samozřejmě teď jsme v trošičku složitější situaci v tom, že my vstupujeme do té fáze už s velice nízkými úrokovými sazbami, my jsme na posledních dvou zasedáních bankovní rady ten závěr byl takový, že sazby se mohou vydat jakýmkoliv směrem, to znamená, že nevylučujeme ani možnost dalšího poklesu, ani případné zvýšení, nicméně je pravda, že ten prostor je omezen, nicméně už to samotné oslabení kurzu ekonomice pomáhá, souhlasím s tím, že pomáhá pouze částečně, ale bavíme-li se například o těch nových trzích typu Latinská Amerika, Asie, Rusko, tak tam bych připomenul, že důležitější než kurz vůči euru je ten kurz vůči dolaru, který, jak jsme říkali, oslabil řádově o 10 %, to znamená, tam si myslím, že už je to pomoc, která z hlediska cenové konkurenceschopnosti je relativně citelná.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám se jinak, o centrální banky tedy teďka nemůžete jako očekávat nic?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
My ani nic neočekáváme. Na druhou stranu musím říci, že Česká centrální banka alespoň z našeho pohledu patří k těm skutečně kvalitním ústředním orgánům státní správy s jasnou dlouhodobou politikou, s jasnými prioritami, které dlouhodobě systematicky sleduje. To znamená, pro nás je předvídatelná a přesně to, co jsem tady dnes nezaslechl, i myslím v souladu s touto dlouhodobou politikou a my nic jiného ani neočekáváme. Doufáme tedy, že žádné intervence ve prospěch koruny nebo něco podobného nás v tuto chvíli nečeká.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A v souvislosti s úrokovými sazbami?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
S úrokovými sazbami myslíme podobně.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ať je nechá na svém. Tedy mohlo by, kdyby centrální banka úrokové sazby zvýšila, v této situaci, tak by to znamenalo co?

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Já myslím, že v tuto chvíli to není až takový problém. My už jsme to tady koneckonců od kolegy Holuba slyšeli. Jejich hlavním cílem je hlídat inflaci, samozřejmě slabá koruna, to má svůj vliv, to bude Česká národní banka hlídat, pokud bysme se dostali k nějakým skutečně extrémním výkyvům, je možné nějakou intervenci očekávat, já si ale myslím, že přesto, že inflace, alespoň podle našeho názoru v roce 2012 mírně poroste v souvislosti s těmi proinflačními faktory, jako je zvyšování DPH a tak dále, že se nejedná o žádný dramatický, o žádné dramatické riziko, vůči kterému by měla Česká národní banka zasahovat. To znamená, že my tam skutečně žádné velké intervence nečekáme.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tomáši Holube, když jsem se díval na poslední zasedání, respektive na prognózu centrální banky, tak vy jste právě ve vztahu ke kurzu koruny prognózovali, že v letošním roce očekáváte korunu na 24 korunách a 50 haléřích za euro. Příští rok posílení měny na 23 korunách 10 haléřích za euro. A v roce 2013 na 22 korunách a 50 haléřích za euro. Za jakých podmínek by tato prognóza měla být vyplněna?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak v zásadě je to za podmínek toho, že bude zpomalení, k němuž dojde v eurozóně vlivem dluhové krize bylo jenom poměrně mírné a krátkodobé. O čemž my sami máme svoji pochybnost, takže jsme zpracovali alternativní scénář vývoje, kde by se růst v eurozóně pro příští rok zastavil a v tomto scénáři kurz posiluje výrazně pozvolnějším tempem, než v tom scénáři základním. Je to právě dáno tím slabším výhledem zahraniční poptávky. Vlastně by to bylo, byl fundamentální důvod pro to, aby koruna se vracela k tomu svému dlouhodobému posilujícímu trendu, který tady byl již taky zmiňován, pozvolněji, než kdyby se eurozóna z těch svých problémů dostala poměrně rychle.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nepřeceňuje se vliv dluhové krize na kurz koruny, když to teď novináři interpretují to, co si můžeme přečíst, že to je právě řešení problémů v eurozóně? Jestli bude česká koruna na nějakých 30 korunách za euro?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak já bych řekl, že nepřeceňuje v tom smyslu, že vnímám to oslabení koruny doposud spíš jako důsledek psychologie trhu a ta psychologie je v poslední době skutečně velmi silně utvářená tím, co se děje v eurozóně, jakým způsobem se řeší, nebo spíš neřeší dluhová krize. Dlouhodobě si nemyslím, že je tady nějaký silný fundamentální důvod pro to, aby koruna vůči euru oslabovala. Je pravda, že dojde ke zpomalení našeho hospodářského růstu, ale stejné zpomalení nastane i v eurozóně, to znamená relativně tam není žádná výhoda nebo nevýhoda na jedné či druhé straně. A stále platí, jak naše veřejné finance, tak finanční sektor jsou na tom lépe, než eurozóna jako taková. To znamená, je to hodně o té psychologii trhů. Myslím si, že je to hodně o tom, že zase nás začínají finanční trhy vnímat jako součást regionu středoevropského, ze kterého se spíše stahují, nicméně i po pádu Lehman Brothers jsme viděli, že tahle psychologie trvala zhruba půl roku a poté, co se z hlediska vývoje světové ekonomiky začalo objevovat nějaké světlo na konci tunelu a ty vyhlídky do budoucna začaly vypadat lépe, tak koruna potom poměrně rychle posílila, vrátila se k hodnotám, které bylo možné považovat za blízké nějaké rovnováze, jakkoliv souhlasím s panem kolegou Rusnokem, že vědět přesně tu rovnováhu u kurzu nikdy nejde, ale ten vývoj byl skutečně jenom zhruba 2 čtvrtletí oslabování a potom rychlá korekce.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, ono je otázkou, jestli i to posilování koruny, Jiří Rusnoku, nebylo opravdu dáno krátkodobými spekulacemi, když i v zahraničních médiích byla koruna přirovnávána ke švýcarskému franku, který také výrazně posiloval jen proto, že byl oblíbenou, krátkodobě oblíbenou měnou a bezpečným přístavem v těch nejistých dobách?

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Ano, krátkodobě trhy jsou ovlivňovány silněji těmi psychologickými faktory. Zatímco střednědobě, dlouhodobě je to více o těch fundamentech. Takže vždycky je tam obojí a je těžko to úplně jaksi vyselektovat v jakém rozsahu platí ten či onen faktor. Já nemám rád tu tezi o porovnávání koruny a švýcarského franku. Já myslím, že to je iluze zbytečná. Já nemám rád iluze, protože to ohlupuje lidi. Prostě koruna není švýcarský frankem a nebude jím v dohledné době. Ten základ prostě švýcarského franku je o něčem úplně jiném. My jsme součástí, svým způsobem stále emergency market, aspoň pro ty analytiky a teď prostě, když se utíká k těm bezpečným přístavům, mimo jiné k dolaru zpátky, tak prostě jsme součástí toho odlivu a koruna oslabuje. Protože jiné fundamenty pro to nevypovídají. Naopak zahraniční obchod je velmi, řekl bych zdravý, v tuto chvíli vypadá zdravě, české veřejné finance v tom relativním porovnání také nezaznamenaly žádný dramatický jaksi, dramatické zhoršení, takže ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přesto, nemůže být dopad té recese, a to jsme viděli v předchozích letech, na Česko, přes všechny tyto pozitivní faktory, které zmiňujete, centrální banka říká, silný bankovní sektor, zdravý bankovní sektor, zároveň česká koruna jak měna, která má pozitiva. Finance, veřejné finance relativně pod kontrolou, 40% dluh ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Přesto na Českou republiku ta recese může mít drtivější dopad, než na jiné země.

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Může. Může samozřejmě, protože je to malá otevřená ekonomika a pokud nastane, já pevně věřím stále, že nenastane, ale teď skutečně probíhá něco, co mi připadá neuvěřitelně riskantní v Evropské unii, to znamená hraje se o jakési o formu řešení dluhové krize velkých evropských ekonomik, kde Německo zatím drží, já si dovoluju to použít, protože si to můžu dovolit, prostě svůj postoj jaksi měnové ortodoxie, že se ta krize má vyřešit v zásadě tržně. Ovšem podle mého názoru v tuto chvíli prostě tu krizi tržně není schopna Evropa vyřešit. A jestli padne Itálie, prostě to říkám, spekuluju, tak to bude mnohem větší rána než Lehman Brothers a v tu chvíli nás to smete všechny samozřejmě, včetně České republiky a pak porovnávat, jestli klesneme o půl procenta více než někdo jiný, jistě klesneme více než mnohem uzavřenější ekonomika typu Polsko nebo někdo podobný. Protože prostě budeme na té ráně toho průšvihu, který poběží tím mezinárodním ekonomickým světem, ale pak je to o těch poklesech HDP, 10, 15 % meziročně tak, jak spekuluje někde ta studie UBS, která to přehání na těch 20 účelově, ale to si dovedu představit, že to pak bude jako veliký frmol, ale já pevně věřím, že to na tento scénář prostě nenechají soudruzi z Bruselu dojít, takže ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, ale vezměte si ale, jak jste byl optimistický, jak se bude řešit Řecko. Mezi tím nám přibývají Řecko ...

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Optimistický, já nevím jestli jsem já byl, ale ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... Španělsko, Itálie, možná Francie, už se píše i o Francii.

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Ano, tak prostě ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z čeho čerpáte ten optimismus?

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Já nevím, jestli to já čerpám nějaký optimismus, já nevím, proč teď já jsem reprezentant toho optimismu. No z čeho čerpám? Protože tahle, to už je samozřejmě optimismus typu, že si ti, kteří budou rozhodovat, uvědomí, že ještě jaksi, že toto je nejhorší možný scénář, že ty méně ortodoxní scénáře, kdy prostě se tím posledním věřitelem poslední instance stane Evropská centrální banka, jsou sice špatné, ale v konečném důsledku jsou méně špatné, než jsou tyto takzvané čisté tržní scénáře. To je zdroj mého optimismu. Nic víc. Ale uznávám, že je velmi křehký.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Existují takové modely, jak by to dopadlo, pokud by nebyla ta věc dále řešena, Tomáši Holube? Jestli to srovnání s krizí po pádu Lehman Brothers je možné modelovat na to, co se stane, pokud dluhová krize opravdu bude spuštěna tím dominovým efektem? Po Řecku Itálie, Španělsko, Francie.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Tak pokud by nastalo tohle domino, tak to už je skutečně velmi extrémní scénář. Takže pak si myslím, že by se to mohlo svým způsobem blížit zátěžovým testům, které my děláme na bankovní sektor, kde se díváme na to, jak velkou zátěž jsou české banky přežít a tam počítáme v zásadě s recesí stejně hlubokou, jako byla ta po pádu Lehman Brothers. A teď samozřejmě je otázka, kde by se to domino zastavilo. Takže jako to je velmi těžko se to odhaduje ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Při Itálii by to bylo srovnatelné s Lehman Brothers nebo, nebo ne? Když se dělají takové zátěžové, protože všechno to je pravděpodobnost a jenom odhad.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
To úplně nemohu, neumím říct, ale Itálie je skutečně velká země, jestli se nepletu, tak ona je největším emitentem státních dluhopisů v eurozóně, asi třetím největším na světě. Takže to je celá ta motivace, proč se snažit zastavit tu krizi na hranici Řecka, které asi v zásadě je odepsáno, případně Portugalsko nechat zastavit to na úrovni těch malých ekonomik, protože, jakmile by se to samozřejmě přelilo do těch velkých jako je Itálie a Španělsko, tak ten vývoj by mohl být výrazně nespojitý a těžko si teď jakoby představit, co všechno by nastalo. My zatím i v tom našem alternativním scénáři, který je podstatně pesimističtější, než zatím oficiální předpovědi a očekává pokles české ekonomiky o 0,4% bodu v příštím roce, tak to stále ještě není nějaký krizový scénář. To je spíš krize, která sice nebude mít tento dominový efekt, ale ...

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, ten alternativní scénář znamená, že by ekonomika nerostla 1,2 %, což je nová vaše prognóza, ale váš alternativní scénář je 0,8? Když jste řekl o 0,4 ...

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Ne, minus 0,4.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Minus 0,4? To jste neřekl. Minus 0,4. To je alternativní scénář v případě zpomalený v Evropě?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
V podstatě stagnace v Evropě, což znamená, že ale řada evropských zemí by byla také v recesi. To znamená, že z toho je vidět, že vlastně ta česká ekonomika skutečně reaguje na ten vývoj v eurozóně o něco málo citlivěji než 1:1 a je to z toho důvodu, který zmiňoval pan Rusnok, to jest. My jsme malá otevřená, velice silně na exportu závislá ekonomika. Navíc tady do té fáze zpomalení vstupujeme s velmi slabou domácí poptávku, takže ta zahraniční poptávka do teď byla hlavním tahounem růstu a pokud vlastně ten růst zahraniční poptávky se zcela zastaví nebo dokonce by v eurozóně nastala recese, tak samozřejmě nelze předpokládat, že by se jí vyhnula česká ekonomika, jakkoliv může částečně pomoct slabší kurz nebo přeorientace vývozu někam směrem Rusko, Čína, Latinská Amerika, to jsou všechny věci, které mohou pomoct se s tou krizí vypořádat, ale pouze do určité míry a i po tom pádu Lehman Brothers prostě ty dopady na českou ekonomiku byly velmi razantní a my jsme tehdy zaznamenali téměř 5% pokles ekonomiky.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak, abych tomu rozuměl úplně. Ten zhruba 0,5% ekonomický pokles je alternativním scénářem, který neoznačujete jako ten černý scénář? Patří spíše do alternativního, realistického postupu?

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Přesně tak. Ty černé scénáře, kterými testujeme náš bankovní sektor, to jsou málo pravděpodobné, ale už skutečně velmi černé scénáře. Pokud něco uděláme jako alternativní scénář, tak to v podstatě znamená, že to je druhá nejpravděpodobnější varianta vývoje. Nicméně tentokrát se bankovní rada celkem shodovala v tom, že tomu alternativnímu scénáři možná přikládá už v současnosti větší váhu, než té oficiální prognóze.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
1,2. To je i to, co říká ministr financí, Radku Špicare, že Česká republika vůbec i průmysl bude rád, když se bude pohybovat na nule. Nebo mírném zpomalení v roce příštím.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Jako zaměstnavatelé chceme být a musíme být optimisty. Pro nás to nejsou teorie, my se musíme, my nemůžeme čekat na to, jak se situace vyvine, my na ní musíme reagovat tak, jak jsme si před 3 lety ověřili, kdo reaguje rychle, reaguje dvojnásob efektivně. To znamená ještě před tím, než se naplní tyto katastrofické scénáře, my na to musíme být připraveni a musíme už mít na místě určitá protikrizová opatření realizovaná v rámci podniku, a to co možná nejefektivněji. To znamená velké české podniky, ale nejenom velké české podniky, středně velké i malé firmy už v tuto chvíli snižují náklady, protože vědí, že kdo dokáže snížit náklady, ten samozřejmě na tom bude mnohem lépe, snaží se zvýšit produktivitu ještě v rámci možností tam, kde to jde, protože samozřejmě v těch posledních 3 letech už k tomu velmi významně docházelo, že ten prostor už není veliký. Firmy se velmi intenzivně snaží hledat nová odbytiště mimo trhů Evropské unie. Já bych pouze k tomu poznamenal několik slov. To není záležitost týdnů nebo měsíců, prostě proniknout na třetí trhy, tak exotické jako Indie a Čína, trvá roky. Vyzkoušeli jsme si to na mnoha českých podnicích. Není to totiž efektivní protikrizové opatření. Nicméně ta snaha, tu snahu je potřeba nastartovat co nejdříve a samozřejmě pokud v tom stát pomůže, nejenom formou financování, což je nejvýznamnější forma exportu ze strany vlády, ale i institucionálním zabezpečením. Ekonomická diplomacie, to není prostě téma čistě teoretické, akademické, to je strašně důležité. České podniky především na těch rizikových trzích, kde politika s ekonomikou jdu ruku v ruce, je potřeba, aby čeští exportéři měli zastání takových institucí jako jsou, jako je agentura Czech Trade nebo české velvyslanectví. A tam skutečně musím říci, že vláda musí přidat. Prostě ten tandem ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničních věcí musí fungovat lépe, nežli fungoval v minulosti. Je tam obrovský prostor pro zlepšení a čeští exportéři tuto pomoc budou potřebovat více, nežli kdekoliv jinde.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje jeden ze závěrečných hostů otázek viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Děkuji i Tomáši Holubovi, řediteli sekce měnové politiky a statistiky centrální banky a děkuji i Jiřímu Rusnokovi, exministrovi financí, členovi Národní ekonomické rady vlády. Přeji hezký zbytek neděle a těším se příště na shledanou.

Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Na shledanou.

Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové politiky a statistiky, ČNB
--------------------
Na shledanou.

Jiří RUSNOK, ekonom, bývalý ministr financí
--------------------
Na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hezký zbytek neděle přeji i vám. Uvidíme se opět příští neděli v Otázkách. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize na adrese www.ct24.cz. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti zpravodajské 24.

ČT 24, Otázky Václava Moravce II., 20.11.2011