Jiří Nekovář: Hodnocení dopadů regulace

Cílem této komise je dohlédnout na to, aby každý zákon, který má dopad na širší veřejnost, tento dopad také ve své zprávě jasně vyjádřil. Dříve byl dohled nad zpracováním RIA svěřen do působnosti oddělení na Ministerstvu vnitra. Postavení tohoto oddělení se však v průběhu legislativního procesu ukázalo jako nedostatečné, protože jeho námitky neměly zpravidla u předkladatelů zákonů takovou váhu, aby je přiměly ke zpracování kvalitní RIA. Návrhy jednotlivých zákonů je třeba posuzovat nejen z hlediska legislativní čistoty, ale také z pohledu jejich nezbytnosti a faktického dopadu na občany. Snaha přehnaně regulovat činnost společnosti legislativní smrští může být ve svém důsledku velmi negativní. Takováto regulace zpravidla nese s sebou značné přímé ekonomické náklady a také náklady společenské. Jedná se zpravidla o další administrativní zatížení uživatelů právních norem. Navíc celá řada nově přijímaných zákonů ve své důvodové zprávě uvádí pozitivní očekávání, aniž by bylo jakkoli více konkretizováno, či dokonce spočítáno. Touto nemocí velmi často trpí novely daňových zákonů. Jen u několika schvalovaných daňových zákonů můžeme v doprovodné zprávě najít také hodnocení dopadů regulace těmito zákony. Proto by měly všechny tyto nově přijímané zákony procházet širokým připomínkovým řízením, a předkladatelé by se měli důsledně s připomínkami také umět vyrovnat.

Komise pro RIA Legislativní rady vlády od začátku letošního roku vrátila k dopracování zhruba tři čtvrtiny předkládaných materiálů, právě pro nedostatky a malou snahu o vyhodnocení skutečných dopadů předkládaných zákonů.

Daňové zákony mají dopad na největší část společnosti, a proto kvalitní zpracování hodnocení dopadů této regulace je zcela na místě. Velmi často máme zpracovánu kompletní daňovou regulaci, např. zákon o jednotném inkasním místě, aniž by byl také jasně zpracován dopad této normy, a to nejen z hlediska ekonomického, ale i z hlediska administrativní zátěže všech uživatelů této normy. Také v praxi se pak očekávání předkladatelů zákona od reality velmi liší. Proto je velmi zarážející, že např. u posledního návrhu daňového zákona, který schválila vláda, tj. zákona o změně daňových a pojistných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, vláda hodnocení dopadů regulace výslovně ve svém usnesení nepožadovala. Přitom právě toto výsostně politické, kompromisní rozhodnutí by mělo být podtrženo kvalitním zdůvodněním a propočty jeho dopadů. V naší společnosti se šíří nespokojenost a obavy o další vývoj. Proto každý zásah do daní by měl být kvalitně analyzován a odůvodněn, aby přinesl očekávaný efekt. Příkladem, kdy se to opravdu nepodařilo, bylo v nedávné minulosti zvýšení spotřební daně u nafty, které ve svém dopadu fakticky přineslo úbytek příjmů do státní pokladny. Co nejširší zapojení odborné veřejnosti při přípravě daňových a dalších zákonů je cestou, jak můžeme svou legislativu zkvalitnit. A hlavně bychom se neměli snažit regulovat dění ve společnosti více, než je nezbytně potřebné.

Publikováno v časopise Daňový expert, 7.6.2012