Jan Procházka: Zdraví, daně a potraviny. Když vše souvisí se vším
V české kotlině probíhají tři zajímavé diskuse. Jedna se týká nízké kvality potravin v českých supermarketech, výrobních postupů a různosti složení globálních značek na místních trzích.
Druhou diskusi vyvolala Národní ekonomická rada vlády (NERV) a její návrh zvážit zdanění nezdravých potravin tzv. daní z hříchu.
Tou poslední je zdravotnictví – platy lékařů, kvalita péče, nadstandard. Pokud nám zrovna nevadí, že jsou potraviny drahé, tak musíme brečet nad kvalitou, ale kvalitní bude vždy dražší než náhražkové zboží plné éček. Druhou problematiku zase dobře zpracoval týdeník Ekonom, který poskytl i soupis největších daňových nesmyslů.
Všechny debaty je třeba vidět plasticky a je mimořádnou škodou, že si nikdo nevšiml, že jsou mimořádně propojené. Prahne průměrný Čech po levném jídle? Dejme mu jej navíc s tou výhodou, že levnější bude to zdravější, protože tučná a extrémně sladká jídla budou dražší. Kdo si chce udělat radost, bude přispívat více do státního rozpočtu a ten bude mít více na zdravotní péči.
Nelze to takhle zdůvodnit selským rozumem, je to složitější, průměrný Čech neexistuje, zdravotní dopady nejsou dokázány, zaplevelí to daňový systém? No výborně, protiargumenty jsou vítány! Pojďme o tom diskutovat, nechme to otestovat Dány, Maďary a dalšími národy, ale neshazujme to předem ze stolu.
Publikováno v Hospodářských novinách, 14. února 2012.
