Interview s Michalem Mejstříkem pro ČT24

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý podvečer. Proč české zboží stále častěji neobstojí v zahraniční konkurenci? Konkurenceschopnost, téma pro dnešní Interview, ale taky pro Národní ekonomickou radu vlády. Pozvání k Interview přijal koordinátor pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády, která se zabývá konkurenceschopností a podnikatelským prostředím, profesor ekonomie Michal Mejstřík. Vítejte.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, proč tedy podle vás české zboží čím dál častěji neobstojí? V čem vlastně nebo kde ztrácíme cenovou nákladovou konkurenceschopnost?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já si myslím, že to, co jste teď řekla, to si spousta lidí jen tak málokdy ..., často si to neuvědomí. My jsme tak v zajetí těch každodenních problémů, které nás obklopují. Tu lékaři, tu někteří jiní a já, když jste mi tuto otázku položila, tak opravdu ta otázka má dvě charakteristiky. Jednak už zmíněnou cenovou konkurenceschopnost a vůbec to komplexní pojetí konkurenceschopnosti, jak my ho chápeme, jak jsme ho pojali v celém kontextu. Takže vraťme se k tomu možná trošku podrobněji.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem tedy nejvíc ztrácíme?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já bych řekl, že ta naše slabina je jednak v tom, že my chceme rychle dohánět. A doháním čím? Růstem platů. Tak se nám ukazuje, že v některých sektorech to dohánění platů jde daleko rychleji než produktivita práce a zatímco například v průmyslu se nám daří jako tu produktivitu práce vlastně zrychlovat, zvyšovat rychleji než mzdy, tak například ve stavebnictví je to slabší a vůbec nejslabší to je v oblasti služeb. Takže pokud mluvíme nejenom o soukromých službách, ale i o veřejných službách, ukazuje se nám, že například veřejný sektor, který vůbec produktivitu práce nehodnotí, je skutečně tou nejslabší, nejchatrnějším článkem toho celého základu konkurenceschopnosti.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na tabulku nejvíce konkurenceschopných zemí na světě za loňský rok, tak vede Singapur. Proč není možné vzít si recept od něj?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Upřímně řečeno Singapur je skvěle organizovaná entita, je to takový malý městský stát. Není tak úplně malý. Všichni dobře víme, že ti lidé, co tam působí, jsou velmi dobře organizovaní a ani často všechny své konstrukce založí jakoby znova na začátku. My jsme historicky zaujati tím, co tady bylo před námi a těch 20 let se nám pomaličku vyvíjí. To znamená ... Ano, v Singapuru máme levné, vysoce kvalitní zdravotnictví, levné, vysoce kvalitní veřejné služby. To je přesně to, co si investoři hodnotí. Na druhé straně vlastně taková samospráva tam vůbec neexistuje. To znamená, je to vysoce centralizovaný stát a jenom těžko asi si umíme představit, že někde v Kašperských horách nebo Šumperku budeme rozhodovat o všem v Praze.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to nelze přenést zkrátka jako celek. Jak silná je značka Česká republika ve světě dnes?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já bych řekl, že když jsme se na to tak dívali trošku podrobněji, tak se ukazuje, že vůbec nejsilnější by bylo, kdybychom se chovali podobně, jako to dělají severské země. Oni mají takovou skupinu /nesrozumitelné/ a to je silná značka. A my jsme vlastně často při cestách po světě zjistili, že kdybychom častěji komunikovali například se Slovenskem, tak slovo Československo, Czechoslovakia nebo i Czechoslovakia je něco, co je daleko silnější, než když jenom řeknete Česká republika.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže síla by mohla být v tom sjednocení nebo ve slučování některých těch

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Přesně tak. Něco podobného, jako právě dělají ty zmíněné severské země, které do značné míry přizvaly k sobě i pobaltské země, takže v tuto chvíli oni všechno, co se týče komerčního působení, opravdu dělají ruku v ruce.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k těm konkrétnějším receptům. NERV v rámci těch úvah současných, o kterých jste taky říkal, jak vlastně dnes převládají, že vedou takovou tu denní agendu, která nám potom třeba zamezuje vidět ty věci vcelku. Nicméně přece jen NERV v rámci těchto úvah navrhuje snížit stropy sociálního pojištění. Opoziční ekonomové by naopak úplně tu daň odstropovali, tak aby více platili ti bohatší. Proč by se nebo proč NERV neradí právě to odstropování, aby se na tom, solidaritě toho systému víc podíleli mladší?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak já vám řeknu takto: My bychom všichni hrozně toužili po tom, abychom byli technologicky inovačním centrem. Takhle si to položila strategie, kterou tady připravila skupina Martina Jahna někdy v roce 2005. Já bych si to také přál. Ale k tomu například potřebujete mít mnoho špičkových inovací, mnoho Centres of Excellence, pro to jsme moc neudělali, ale když navštívíte některé z těch centrum Excellence, jak se říká, těm střediskům, které opravdu dělají vysoce inovační výzkum, tak najednou zjistíte, že ty země, které to sem přenesly, tam zaměstnávají třeba 70% zahraničních expertů. A ti zahraniční experti, to je jedna ze skupin lidí, o které my nechceme přijít. A konkurenceschopnost je také o tom nabídnout lidem podobné podmínky, jako je to v zahraničí. A když byste se zeptala těch, kteří zaváděli ty stropy, tak byste možná byla překvapená. Byli to sociální demokraté.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakou to má tedy vazbu na tu moji otázku? Proč nebo jakým způsobem to, co jste teď řekl, inovace a záležitosti, které se třeba týkají i vzdělávání, souvisí s tou nemožností odstropovat to sociální pojištění?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Takže ti vysoce placení experti, to nejsou žádní milionáři, ale jsou to lidé, kteří jsou zvyklí brát poměrně vysoký plat a bez toho je do České republiky nezískáte. Tak v okamžiku, kdy by například v plné míře museli platit sociální příspěvky v té výši, která by byla úměrná jejich platu až bez jakéhokoli stropu, tak v tu chvíli by byli zatíženi takovou daní, která je daleko vyšší, než je to v kterékoli ze sousedních zemí. A v tu chvíli by prostě se tato centra už jenom z tohoto prostého daňového důvodu přesunula někam jinam.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže podle vás by to dusilo dál konkurenceschopnost a ty inovace by se nedařilo do země vtáhnout.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Přesně to, co tady potřebujeme, abychom tady byli schopni zaměstnávat i ty vysoce kvalifikované, tak by to přesunout dál. A teď nemluvím o nějakých rozhodnutích, které přišly například v některých dalších oblastech. Vždyť jenom si vzpomeňte u penzijní reformy to bylo rozhodnutí například Ústavního soudu, které vyvolalo velkou diskusi.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Petr Nečas k tomu námětu, že nejvíce zatěžující je pro konkurenceschopnost právě daň sociální pojištění, řekl: "Když to změníme ve prospěch DPH, daně z přidané hodnoty, tak rozpočet činíme více odolný vůči případným krizím." Jak to souvisí?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
No vemte si, že ve chvíli, kdy vám roste nezaměstnanost, tak lidé dostávají příspěvky na nezaměstnanost, ale neplatí žádnou daň ze svých nákladů na mzdy. To znamená, je tam obrovský výpadek. To znamená, čím větší je nezaměstnanost, čím méně je zaměstnaných, tím nižší je příjem do státního rozpočtu, takže v tu chvíli, to co jsme si zažili zhruba před rokem a půl, najednou zjistíte, že máte obrovské výpadky právě na příjmu této daně. Zatímco lidé, kteří si kupují zboží s DPH, tak krize nekrize, ten příjem z daně z přidané hodnoty je vcelku daleko méně ovlivněný krizovými výkyvy, než je tomu v případě právě těch velkých výkyvů právě v zaměstnanosti způsobených nějakými krizovými šoky.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se DPH sjednotí na 19, 20%, tak se zdraží potraviny, služby samozřejmě půjdou nahoru. Podle ekonomů to nejvíc odnesou rodiny s dětmi a senioři, protože ti hlavně ve velké míře konzumují tyto věci a ne jiné. Proč by náklady na reformu, a teď se tedy vracím k penzijní reformě, protože to je cílem vlastně té jednotné sazby DPH, proč by podle vás náklady na reformu měly odnýst právě ty nebo odnést právě tyto sociální skupiny?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já jenom připomínám, že jestli o nějakých daních hovoříme, my dokonce v NERVu, už od minulého NERVu připomínáme, že těmi daněmi, které by se měly zvyšovat, není v prvé řadě DPH, ale jsou to majetkové daně, protože my si myslíme, že je rozumné je v nějaké míře zvýšit. To je jeden krok. Na straně druhé DPH je nepochybně takovým zdrojem, který můžeme kompenzovat. To znamená, my můžeme přesně indikovat, které skupiny jsou postiženy. Víme, že například v tuto chvíli ministr financí oznamuje, že řada těch rodin s dětmi, teď musíme říci těch rodin s dětmi, které mají pracující rodiče nebo jednoho pracujícího rodiče, bude mít zvýšené vlastně odpočty právě v důsledku toho, aby ušetřily na odvodu na dani. To znamená, to, co se do určité míry zaplatí na DPH, se zase vrátí tím, že budou tito lidé platit nižší daň z příjmu.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Má to pak nějaký smysl, když se to vlastně tímto způsobem takto vymlátí, laicky řečeno, o sebe?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
No určitě, protože vemte si, co se týče dětí, my možná nedoceňujeme význam vůbec jaksi vztahu k dětem. Já jenom připomínám, že NERV v oblasti vzdělanosti ... My si myslíme, že ta reforma, která se jenom opírá o podporu vlastně dětí tím, že tedy budeme je podporovat, rodiny s dětmi, protože ty co děti nemají, tak ty tyto výhody mít nebudou, ty budou ty daně opravdu platit v plné výši. Takže ta kompenzace se tam neodehraje. Tím vlastně přihráváte rodinám s dětmi. Na straně druhé my třeba doporučujme, že nejlepší politikou, kterou si stát může zvolit, je podpora vlastně předškolního vzdělávání, protože tam ta koruna, která je tam vložená, vynáší nejvíce. Děti a matky, které vlastně jsou s nimi doma, my máme poměrně dlouhou šanci nechávat matky doma, ale když se podíváte třeba v Evropské komisi celá řada mých studentek působí v těch mezinárodních orgánech a najednou zjistíte, že oni nastupujou po třech měsících. Je to špatně, je to dobře ... Oni to dělají tak, že, a to je to, co nám schází, oni mají zkrácenou pracovní dobu. Oni mají pružnou často i pracovní dobu na čtyři hodiny a ty čtyři hodiny jsou věnovány právě mateřským školám, jeslím a oni nastupují po třech měsících zpátky z mateřské. Je to špatně, je to dobře? No, oni se chtějí věnovat dětem, oni se věnují dětem, ale současně nezapomínají na to, co dělaly v práci, a ty děti, to je podstatné, mají velmi dobré školky. Víte, že teď je tady tendence zavádět školky nejenom veřejné, ale i soukromé a my si myslíme, že to je hodně důležité, poněvadž tam se vytváří osobnost dítěte už v samém počátku. A jak říkám té výnos té koruny do školky je daleko vyšší v tom raném věku, protože to dítě daleko lépe připraví na základní školství, a tam se odehrává ten náš největší propad. Spousta našich občanů si myslí, že školství je perfektní, že nic se tady špatného neodehrává. A teď se podíváte na výzkumy vlastně OECD, PISA, to je takové šetření, které se pravidelně jaksi provádí u těch základních škol, a zjistíte, že Česká republika navzdory tomu, že většina populace je přesvědčena a spokojena se vzděláním, nejvíce se propadla mezi všemi ostatními. Takže ono to začíná u těch mateřských škol a jde to i k těm základním školám. Tam jsou ty nejchatrnější základy naší konkurenceschopnosti.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud právě i toto potom později přináší v tom dlouhodobém pohledu větší konkurenceschopnost, tak jste toho názoru, že vláda cílí i tímto směrem? Poslouchá vaše doporučení v tomto ohledu?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak já myslím, že my jsme měli příležitost aspoň v té oblasti konkurenceschopnosti se potkávat s náměstky ze všech ministerstev. Ať už ve fázi přípravy těch dokumentů. My jsme měli asi 20 schůzek, my jsme měli, téměř každý týden jsme ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A byly k něčemu? Není schůzka jako schůzka.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
No, s ohledem na to, když se podíváte ... To je dokument, který má 300 stránek, na kterým dělalo 20 vlastně expertů a 30 studentů, musím vám říci, že to nebyla schůzka jen tak nějaká. My jsme tam měli docela jaksi razantní i debaty se zástupci podnikatelů, se zástupci, kteří pocházejí z českého podnikatelského sektoru, i z evropského sektoru. Takže my jsme skutečně se snažili ty věci konzultovat nejenom s nějakou exekutivou, ale i současně s těmi potenciálními uživateli toho podnikatelského prostředí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
To je jedna věc. Ta konzultace a ta jednání, ale myslíte, že se to podaří skutečně realizovat tím směrem, aby skutečně ten tah na branku byl, aby se ta konkurenceschopnost zvyšovala?

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Jako jak říkám, zatím jsme neustále pod tlakem těch každodenních problémů. A když jsme končili minulý NERV na podzim roku 2009, 10, tak jsme si říkali prostě musíme odstartovat nějaké dlouhodobější vidění. A já jsem přesvědčen, že právě ty intenzivní schůzky a to zatahování exekutivy do těchto řešení a ten náš podklad je jenom prvním krokem, teď by měl následovat opravdu zpracování skutečně společné té samotné strategie konkurenceschopnosti, tak my vidíme velký zájem a já jsem přesvědčen, že tentokrát se snad ta věc podaří dotáhnout i dále, než se to podařilo třeba Martinovi Jahnovi v tom roce 2005.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pojďme ještě k těm tíživým denním záležitostem. Věci veřejné spočítaly, že 20procentní DPH by navýšila náklady čtyřčlenné rodiny měsíčně až o 1500 korun. V nižší sazbě by zůstalo podle těch vládních plánů jen pár základních potravin. A stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek ve studiu komentovaných událostí mi v pátek řekl, že se Česko chová po vzoru Egypta, kde prezident Mubarak nechal v chudé ekonomice pár levných potravin, aby lidé nepomřeli. To jsou jeho slova. Podle vás to není stejné? Zajímá mě váš názor.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Tak já musím říci, že ... Já se přiznám, že k tomu kompromisu došlo na půdě politické. To znamená, co zůstane v té a oné kategorii, to je skutečně otázka ryze politická. A podle toho, co jsem sám měl možnost slyšet, to je věc denních politických vyjednávání. A já v tuto chvíli si netroufám jaksi poté, co jsem i slyšel diskusi několika politiků na nedělním vysílání České televize, tak si vůbec netroufám říci, co je správně a co je špatně.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak se vás zeptám ještě jinak. Poslanec Věcí veřejných Radim Vysloužil dál řekl: "Jednotná sazba DPH je evropské unikum, které má jen Dánsko. Evropské státy mají dvě i tři sazby." Zkusíme to tedy jinak na vás, tak abyste odpovědět mohl. Jaký smysl to má? Jedna sazba DPH pro Česko? V čem je efektivní, proč zavádět takové tedy unikum po vzoru Dánska? Jestli to má smysl z hlediska té efektivity.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Já vám řeknu takto. Ono to skutečně pro všechny zúčastněné úžasným způsobem zjednodušuje veškeré propočty a vede to k poklesu některých, i těch korupčních, prokorupčních jednání, protože řada vlastně takových těch klasiků se snaží vždycky zařadit to své zboží do té nižší sazby, tak aby vlastně bylo méně zdaněno než nějaké jiné zboží. To prostě patří k české povaze. Nezakrývejme si, že jsme se do té míry změnili. A čím méně víme a čím jednotnější ta strategie je, tak tím vlastně lépe se nám bojuje i právě proti tomu korupčnímu chování. Proto jako debata, jestli mléko nebo mléčné výrobky, co tam patří, to je skutečně pro mě jako trpké sledovat tyto debaty a já bych do nich nerad zabředl.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, ale může jedna sazba DPH zvyšovat nějakým způsobem konkurenceschopnost, když se bavíme ...

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
No zcela jednoznačně. Právě tím, že jedna ze zásadních problémů české ekonomiky je právě, jak víme, korupce a ta se projevuje v mnoha jakoby typech projevů a jedním z nich je právě to, že někteří tlačí své zboží a neplatí daně. Ve chvíli, kdy máte tu daň nastavenou skutečně co možná jednotně, tak vlastně to veškeré počítání je mnohem snazší. Neříkám, že je snadné. Ono těch skulinek je tam celá řada, ale je ta situace daleko průzračnější, ano. A už jsme si o tom hovořili, že daň z přidané hodnoty má určité výhody. A já jsem plně přesvědčen, že i do budoucna je to efektivnější daň než například právě to nadměrné zatížení pracovních nákladů.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak mluvili jsme o daních, nadměrná regulace je dalším vlastně bodem nebo problémem, který komplikuje konkurenceschopnost. Mluvili jsme třeba o nedostatečných inovacích, o propadech ve vzdělávání toho českého systému. Jakou brzdou je produktivita státních úředníků z hlediska konkurenceschopnosti? Vy jste říkal, že vlastně u nás se vůbec neměří produktivita státních úředníků.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Je to kuriózní, protože když se podíváte do vlastně běžných států, tak jak jsou orientovány, tak to srovnání třeba v oblasti průmyslu vycházíme docela slušně. Jako když jste začínala, že ztrácíme konkurenceschopnost, tak u toho zboží někdy ztrácíme, někdy jakoby získáváme právě tou rychlejší, růstem produktivity práce. Ale ten průmysl například sám neutáhne neefektivní veřejnou správu. Veřejná správa má skutečně sloužit lidem, jo. To jsou /nesrozumitelné/ to jsou skutečně služebníci občanů. A ve chvíli, kdy vlastně veřejná správa vlastně koná, roste počet pracovníků, který třeba není ve všech směrech přehnaný, ale je zaměřen na činnosti, které jsou úplně zbytečné, my o tom hovoříme řadu let, máme tady řadu duplicit a nikomu se nechce je odstraňovat. Ono to je vždycky bolestné, jestli se všechny činnosti dělají na třech stupních státní správy, samosprávy, některé pokusy v tuto chvíli začala jako navrhovat například ministerstvo práce a sociálních věcí. To znamená větší váhu klást prostě na vyplácení třeba nějakých jednotných dávek, které budou průzračné. Celá řada těchto aktivit je zřejmá. Mnoho vlád je, tady s nimi přicházelo a nikdy se nedotáhly dokonce. A přijdete do sousední země, jako jsou třeba ty pobaltské země, najednou zjistíte, že to je naprosto samozřejmé. Zatížíte každého úředníka určitými náklady a najednou vám začne vycházet ten obrázek úplně jiný. Jsou tam lidé, kteří nepřinášejí vůbec nic, jsou tam lidé, kteří naopak jsou špatně placeni, a jejich práce je nedoceňována a jejich náklady jsou přiměřené. Takže najednou jakmile tam zavedete metriku, tak najednou zjistíte, že obraz toho úředníka se vám mění. Já znám celou řadu velmi schopných úředníků, ale znám i řadu schopných úředníků, které dělají naprosto bezcenné činnosti. Proto například teď se je opět snaha vytvářet katalog nějakých agend, přestože se ukazuje, že řada těch agend je nesmyslných. To znamená, můj kolega dávný profesor Mlčoch vždycky říkal: "Nesmí se šlapat do pedálů špatným směrem, jo." A to je přesně to. Můžete mít skutečně cyklistu, který se udře k smrti, ale pokud míří špatným směrem ...

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor ekonomie z NERVu Michal Mejstřík. Děkuji vám za Interview, na shledanou.

Michal MEJSTŘÍK, ekonom, člen NERV
--------------------
Taky díky, na shledanou.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes Interview končí, zítra se zase uvidíme. Sledujte dál ČT 24. Dobrý večer.

ČT, Interview ČT24, 22.2.2011