Interview s Jiřím Rusnokem

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý den, vítejte u Interview ČT24. Možná jste zaregistrovali dnes zprávu, že ministerstvo financí uvažuje o tom, že by zmrazilo důchody. Chce totiž změnit způsob valorizace penzí, což by k tomu mohlo vést. Důvodem je, že klesá výběr pojistného a do penze odcházejí silné poválečné ročníky. Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů, člen Národní ekonomické rady vlády, předseda představenstva a generální ředitel ING penzijní fondy, dobrý den.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Hezké odpoledne.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste slyšel tu úvahu na téma změna způsobu valorizace penzí? Myslím z nějakých oficiálních zdrojů. Protože tohle je zpráva, se kterou přišel časopis Týden. Zatím ji nikdo nijak výrazně dementoval s tím, že ministerstvo financí říká, že jde o interní diskutovaný materiál.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Neslyšel jsem ten návrh v té podobě, v které jste ho vy ohlásil. To znamená přímo zastavení valorizace, čili to takzvané...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Já jsem řekl, že by to k tomu mohlo vést.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Takzvané zmrazení. To jsem skutečně nikdy neslyšel. To je opatření, které teoreticky může nastat kdykoliv, kdyby skutečně ten penzijní účet nebo celkový účet státního rozpočtu byl ve velmi, velmi těžké situaci. To jsou věci, které si dovedu představit dnes někde na jihu Evropy, kolem Atén nebo někde u Lisabonu. Ale v Česku rozhodně ta situace není tomu zralá. Jiná věc je, že seriózně se diskutovalo, a to i třeba v té druhé Bezděkově komisi takzvané, kterou jsem měl tu čest být jejím členem, se diskutoval návrh přejít na jiný způsob valorizace než ten, který máme dnes v zákoně. O znamená, dnes máme podle růstu cen plus jedné třetiny růstu reálných mezd, přejít vlastně k tomu běžnějšímu, co v Evropě najdeme, to jest valorizovat jenom podle růstu cen, kde smyslem je zachovat reálný obsah té penze, té dávky a vlastně nevztahovat to nijak růstu mezd. To si myslím, že je návrh seriózní, že je třeba ho diskutovat a myslím si, že by byla škoda, že byl tak jako lehkou rukou trochu odmítnut, posléze v té takzvané malé důchodové reformě pro to byla příležitost. Ale chápu, že je to politicky citlivé.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže byste byl připraven třeba coby člen Národní ekonomické rady vlády, kdyby tedy ministr financí teď poté, co třeba někdo vypustil tenhle zkušební balonek, že by se nebo že by ta situace mohla vést až k tomu, že se zmrazí důchody. Tak byste byl ochoten diskutovat o tom, že by to šlo, ale maximálně o inflaci, ne zmrazit důchody, valorizovat?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Zmrazit důchody rozhodně ne, ale pro změnu valorizačního mechanismu postupnou změnu, myslím, že by to chtělo tak 5 let náběhovou křivku, bych rozhodně byl, protože si myslím, že to je věc v zásadě spravedlivá. A z hlediska bilance toho systému by mohla přinést poměrně velké úspory na dlouhé časové řadě. To znamená do budoucna v dlouhém období.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Až tak, že bychom se nedostávali do schůdků, jako je teď asi ve výši 40 miliard korun?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Dostávali bychom se do menších schodků. Samozřejmě záleží na tom, jak se budou vyvíjet mzdy v této zemi. Ale je tady vysoká pravděpodobnost, že ta průměrná mzda, podle které se valorizuje, se nevalorizuje podle objemu mezd, z kterého se odvíjí příjem toho systému, ale podle průměrné mzdy. Tak ty průměrné mzdy spíše porostou, protože prostě budeme tou úrovní dohánět ty vyspělejší země. Takže by to pomohlo. Nevyřeší to samo o sobě tu situaci, to ne. Ta je prostě dána demografickými podmínkami a jejich budoucím vývojem, ale pomohlo by to.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ale těch 40 miliard korun, což je v tuhle chvíli ten mínus na stavu důchodového účtu, tak to v podstatě není dlouhodobě ale udržitelné. A udělá s tím něco důchodová reforma?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, měla by, rozhodně. To je jaksi její úkol. Samozřejmě těch 40 miliard je na jakémsi pomyslném účtu. Čili je to trochu účetní záležitost. Je to vlastně porovnání toho, co vybereme tou jednou formou daně takzvaného sociálního pojištění a kolik vydáváme na důchody. Je prostě zřejmé, že nelze ty důchody dlouhodobě a do budoucna financovat pouze touto daní, to je prostě jasné v našich podmínkách. A musí se to doplňovat jinými příjmy. Nakonec zvyšování DPH bylo zdůvodňováno, jestli si ještě vzpomeneme tím, že se bude primárně vyrovnávat důchodový účet. Tak já doufám, že na to nikdo nezapomněl.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak tam bylo tolik důvodů, že už si to ani nikdo nepamatuje. Ty důvody postupně braly za své.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, já myslím, že tohle to je skutečně důvod, který je zřetelehodný a ten ospravedlňuje takovou nepříjemnou věc, jako je zvyšování DPH. To si myslím, že je správný směr, protože jsou tady nápady, jakože zvýšíme tu sazbu důchodového pojištění. To považuju za velmi nešťastné. Musíme si uvědomit, že je to sazba, která zatěžuje pracovní místo. No, a když něco budeme hodně zdaňovat, tak se samozřejmě tomu budou ti, kteří to tvoří nebo to konzumují, tomu vyhýbat. Čili povede to v podstatě k efektu většího množství lidí v nějaké šedé zóně, ale rozhodně ne většímu výběru pojistného. My máme velmi vysokou sazbu z mezinárodního srovnání. Máme nízké jiné daně. O tom pojďme diskutovat, jestli ty jiné daně se nemohou ještě zvýšit. Bohužel není to nikdy psáno, že je příjemná věc. Ale rozhodně cesta kompenzovat to zvyšováním jiných nepříjemných zejména daní, je správná.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A zvýšit sazby pojistného třeba jenom pro určitou skupinu, jako jsou podnikatelé, jako jsou OSVČ, jak chtějí třeba odboráři, kteří říkají, že...

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Tak to je jiná záležitost. Souhlasím, že je u nás velká disproporce mezi tím, kolik v souhrnu platí se za jedno zaměstnanecké místo, platí to zejména zaměstnavatel ze tří čtvrtin, a kolik se platí za jedno pracovní místo vytvořené, řekněme, v malém podnikání u těch takzvaných OSVČ. Tady je velká disproporce, protože ta disproporce je řádově jedna třetina ke třem třetinám nebo nejvíc tak 40 procent ke 100 procentům. A tady si myslím, že je problém veliký, protože to vede k vytváření umělému posilování těchto kvazi zaměstnavatelských nebo podnikatelských míst pracovních. A tady si myslím, že je potřeba politiku nastavit tak, aby se ten, ta mezera zmenšovala, ne aby se prohlubovala. To se bohužel neděje. Ale ta mezera se nebude zmenšovat jen tím, že budu dramaticky zvyšovat to pojistné těch OSVČ, to také má své hranice a nemůže být nikdy tak vysoké jako u zaměstnanců z dobrých důvodů. Ale je třeba podle mě a to jsme kdysi...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A dá se tam stanovit třeba ta hranice, já nevím, nějaké dvě třetiny třeba toho zaměstnaneckého místa nebo něco takového?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Já samozřejmě... ta hranice exaktně se dá těžko stanovit, ale tak intuitivně si dovolím tipnout, že kdyby se blížilo dvěma třetinám, že už by to nevyvolávalo takový tlak na vytvoření uměle těchto podnikatelských míst. Protože přece jenom to podnikatelské místo má řadu nevýhod pro toho člověka, který se do toho rizika svým způsobem pustí. Ale když je tam tak velká "odměna" v tom, kolik tedy platím do toho solidárního důchodového systému, tak to k tomu prostě vede. Čili ano, já bych souhlasil s tím, že kdybychom se nám podařilo to zmenšit zhruba na dvě třetiny, jednu čtvrtinu, bylo by to optimální.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Já teď udělám takový most, protože v okamžiku, kdy jsem vás tady žádal o ten názor, že by se mohla změnit valorizace penzí, vy jste říkal, že možná, že je tady čas na debatu, že by se v podstatě penze zvyšovaly jenom o inflaci a nikoli o třetinu té průměrné mzdy. Tak co když laicky namítnu: ale neměla by na tohle už pamatovat důchodová reforma, která se tady, jejíž kola se tady právě roztáčejí a která v podstatě začíná?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, já jsem řekl, že mně je líto, že to ta takzvaná malá důchodová reforma, což byla ta první část celé té změny týkajícího se prvního pilíře, tuhle tu záležitost neobsahuje. Byla nějakým způsobem politicky zamítnuta a tomu rozumím. Ale myslím, že to je škoda, že se to dalo postupně pomalu do tohoto rozumnějšího modelu převést.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a pod dojmem toho, že jenom loni si valorizace penzí vyžádala náklady na víc přes 12 miliard korun, pro příští rok by to mělo být až 45 miliard korun, tak myslíte, že to někdo zvedne tohle téma?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
To opravdu...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Nebo je vůbec na to přichystaná půda, třeba v NERVu?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Obávám se... tak já myslím, že v NERVu není třeba tomu půdu přichystávat, že to kolegové, kolegové chápou tohle to opatření. A ta pracovní skupina NERVu, která už poměrně dávno se vyslovovala k penzijní reformě, to měla mezi těmi kroky doporučenými. Nicméně se obávám, že realita je jednoduše taková, že se nám blíží volební maraton a že to už není vhodná půda pro takovéto úvahy.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Nicméně od nového roku by měl vzniknout nový pilíř důchodového systému. Jde o, řekněme, spořící nohu. Kolik ústavů se do toho spořícího pilíře zapojí?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Tak to opět mohu jen odhadovat. Zatím se zdá, že dnes máme na trhu řádově 8 společností, respektive 9 penzijních fondů, které poskytují to penzijní připojištění v takzvaném třetím pilíři. A všechny z nich anoncují, že se zapojí do toho druhého pilíře. Takže vycházím z toho, že to bude nejméně těch 9 nebo 8, tam záleží, jestli se ta jedna společnost, která má dva fondy, rozhodne založit pro obě firmy i druhý pilíř. No, a jestli ještě někdo další, to nevím, to opravdu neumím odhadnout. Je to možné, že se objeví nějací noví "hráči".

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jsou pro to podmínky?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Nicméně... podmínky, no, ta možnost tady je samozřejmě, ale ta nejistota nastavení těch pravidel si myslím, že bude spíše tou okolností, která bude odrazovat jakékoliv nové investory se do toho pustit, s tím, že oni samozřejmě by měli tu situaci těžší, pokud nemají už ten třetí pilíř, tak se samozřejmě ten druhý pilíř samostatně bude zakládat obtížněji. Ekonomicky i, řekněme, obchodně je to mnohem složitější.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tuším, že ČSOB uvádí v analýzách, že by se do toho spořícího pilíře mělo zapojit asi 15 procent lidí, nějakých 860 tisíc. Jaké jsou vaše odhady?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, je to strašně obtížné to odhadovat, jdeme do neznáma v tomto. Já se zdržím určitého konzervativního odhadu a říkám, že to bude půl milionu až zhruba ten odhad kolegů z ČSOB 800 tisíc, 900 tisíc. Tam někde v tom rozmezí, si myslím, že se budeme pohybovat. Ale je to velký rozptyl, omlouvám se za to, ale skutečně nevím. Nevím, neumí to podle...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak když se budu držet toho konzervativního odhadu, tak je to v podstatě nějaká třetina těch, kteří by se do toho zapojit mohli a pro které je to výhodné v podstatě. Proč to tak je?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, já bych... tam je samozřejmě velký problém konstatovat, pro koho je to výhodné. Tak, ale...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak berme, že třeba pro toho, kdo bude vydělávat 15 tisíc korun měsíčně, tak to výhodné není, pro toho kdo 30 tisíc nebo nějaký nadprůměrný výdělek...

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, ale tam záleží na věku také. Víte, člověk, který vydělává 15 tisíc a je mu 25, možná bude za 10 let vydělávat třikrát tolik. Čili je to strašně obtížné dělat to těmi čísly. Navíc porovnáváme to s čím? Porovnáváme to se státním příslibem nějakého důchodu. Za posledních 15 let se zákon o důchodovém pojištění měnil tak s frekvencí 2 až 3 roky pokaždé a pokaždé směrem k horšímu z hlediska toho klienta.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale vy přeci, počkejte, ale vy přeci, vy přeci, pane prezidente, i z pozice toho, že zastupujete v tuhle chvíli jeden z penzijních fondů, tak vy přeci musíte říct, pro koho je to výhodné.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Já tvrdím, že je to výhodné prakticky pro každého, kdo se domnívá, že by se měl trochu více spoléhat sám na sebe než na stát. A já tvrdím, že není tolik podstatné, kolik momentálně vydělává, protože on to porovnává s tím, co mu stát slibuje, že mu možná za 20 let dá. Ale já mu téměř mohu garantovat, že za 20 let mu dá o trochu méně, než mu dnes slibuje. Takže pak to porovnání je skutečně obtížné. Zatímco když ty peníze přistanou na jeho individuálním účtu, bude záležet, jak úspěšně bude on ty své peníze investovat prostřednictvím toho poskytovatele té služby, což bude ta penzijní společnost.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A tím pádem by bylo úplně nejlepší se možná na ty penzijní fondy vykašlat touhle logikou a spoléhat se jenom sám na sebe teda.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No jo, ale tam nedostanete tu šanci si ty 3 procenta z toho státního systému na svůj účet jaksi uvolnit.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ne, ale teď zpátky k té mé otázce, tak předpokládejme, já jsem se tady pokusil definovat to, že pro toho, kdo vydělává 15 tisíc...

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Vyjděme z vašeho předpokladu.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
... korun, v těch 35 se rozhodne, že teda do toho nepůjde, protože pro něj je to nevýhodné a ten, kdo vydělává 30, tak se rozhodne, že to pro něj výhodné je. Ale i přesto ten, kdo vydělává 30 a může se do toho zapojit, tak podle těch odhadů, podle toho vašeho konzervativního odhadu je to jenom třetina lidí. Selhává tady něco, když se teda pro potřeby tohoto pořadu shodneme, že to je výhodné, že neběží žádná kampaň, nikdo to tady nevysvětluje, v podstatě ani vy nevíte, za jakých podmínek to všechno bude?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Tak to bych zase neřekl, že nevíme. Ty základní...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak je to trošku na vodě.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Základní podmínky známe, zákon je jasný, k tomu nějaké doplňující sekundární předpisy, ty jsou méně důležité. To, co my nevíme, jak se politická reprezentace v budoucnu k těm podmínkám postaví. A to neví ani ti občané. To vyvolává tu jejich nejistotu. Což je mimochodem velmi smutné, protože v této oblasti jakákoliv nejistota povede k tomu, že lidé přestanou věřit vlastně čemukoliv, jo. A dopadne to tak, že budeme všichni jaksi z toho nešťastní, pokud by to mělo být, se prohlubovat. Takže v tom je ta nejistota. Jinak samozřejmě jestli něco selhává, no, tak já to bych nechtěl takto konstatovat, že něco selhává, ale berme to tak, že ty podmínky, za kterých to bylo jaksi spuštěno, nejsou optimální, prostě chybí širší politický konsensus. Na druhé straně bych nad tím nelámal hůl. Ono totiž není tak důležité, kolik tam bude lidí hned na začátku. Důležité je, kolik jich tam bude postupně. Budou přicházet nové, mladé generace na trh práce a ty by se měly zapojit, pro ty je to hlavně určeno.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A tak já se zeptám možná trošku jinak. Kdybyste byl v tuhle chvíli ministrem práce a sociálních věcí, tak byste už vedl nějakou přesvědčovací kampaň?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Rozhodně. Rozhodně bych vedl nějakou umírněnou věc tu přesvědčovací kampaň. Samozřejmě přiměřeně drahou. Ale dneska ty prostředky ministerstvo na to má, protože ministerstvo přišlo s nějakým konceptem, ten obhájilo v Parlamentu České republiky a mělo by jaksi ten koncept prostě uvést v život, čili rozhodně si to zaslouží větší informovanost.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Taky se objevil, protože z toho spořícího pilíře bychom měli minimální dobu čerpat 20 let tu naspořenou částku, objevil se návrh na snížení té doby na 10 let. Jste pro?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Já tomu návrhu rozumím, že se tady ti, kteří ho uvádějí, snaží jakoby zvýšit atraktivnost toho produktu z hlediska likvidity, dosažitelnosti těch peněz. Ale nesmíme zapomínat na to, že ten druhý pilíř, to není nějaké dobrovolné spoření navíc. To je konverze, změna forma určité malé části toho prvního pilíře na individuální spoření. A ten první pilíř je prostě základním zabezpečením každého občana České republiky v penzi. Čili tam skutečně je velmi důležité, aby ti lidé to měli rozložené na pokud možno celou tu dobu, kterou v té penzi stráví, což je zhruba kolem těch 20 let. Takže já bych byl asi spíše opatrný, já bych asi takový návrh nedával. Nemyslím si, že by to něco řešilo.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Sociální demokracie chce taky odložení toho druhého pilíře na rok 2016. Jak vy se na to díváte?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, to je čistě pragmaticky politický návrh, samozřejmě který kalkuluje s tím, že když se to teď odloží, tak po příštích volbách už se to nespustí. Takže v tomto ohledu se na to dívám velmi skepticky. Oni argumentují tím, že je špatná doba. Ale ona už žádná dobrá doba nebude z hlediska tohohle toho problému penzijního, stárnutí obyvatelstva.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ale nemohla by být...

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
A takové představy, že bude konjunktura a že tady porosteme nějakým čínským tempem, také jsou málo pravděpodobné. Naštěstí ten náš opt-out chcete-li byl nastaven velmi umírněně, velmi umírněně, 3 procenta z 28. Na Slovenku je 9 procent, v Polsku po snížení, dlouho měli 7,2, dnes protože mají také mnohem větší problémy s veřejnými financemi než my, mají 2,3. Říkají, že v zásadě přechodně. Čili my nemáme důvod teď z toho radikálně ustupovat, navíc když se asi zapojí relativně méně občanů, než se zapojovalo u nich. Čili ten, ta suma peněz, která bude vyvedena z prvního pilíře v prvních letech bude v řádech jednotek miliard. To jsou věci, jak jste uváděl, které se rovnají spíše polovině valorizace. Není tady žádný fatální důvod to zastavovat. Je tady důvod...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
I přesto, že není úplně ideální doba teda v tuhle chvíli.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Ideální doba není, to samozřejmě uznávám, mělo to přijít mnohem dříve. Ale už ani žádná ideální doba nebude.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ještě jedno téma bych s vámi rád probral a to předdůchody, protože se jimi bude zabývat tripartita teď ve středu. Myslíte, že budou od příštího roku za výhodnějších podmínek, než jsou teď?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Tak především bych chtěl říct, že...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zase nemáte křišťálovou kouli, já vím, ale...

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Samozřejmě to nevím, to samozřejmě nevím. Ale hlavně ty předdůchody mají být nějakým doplňkem dobrovolného penzijního připojištění, chcete-li ponovu to bude spoření.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A já jsem myslel z reakcí médií, že to vypadá jako nějaký velký bonus, když se třetina lidí do toho chce hrnout.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
No, tak já bych se taky docela hrnul, taky bych už někdy, mám pocit, docela bych byl spokojenější, kdybych už mohl být v důchodu, byť si to ještě nezasloužím. Ale prostě na ty předdůchody se musí ty peníze vytvořit někde. Ty stát je z kapsy nevytáhne, jak vidíme, ten má kapsu prázdnou. A v podstatě mohou vzniknout jenom tím, že zaměstnanci a zaměstnavatelé si budou více spořit za tímto účelem. A tomu se mají vytvořit předpoklady těmi změnami, o kterých tripartita diskutuje. To je jistě šlechetný úmysl, všemi deseti jsem pro. Nicméně vzhledem k tomu, že nemáme ani návrh zákona, tak se domnívám, že od příštího roku nebude možno to implementovat. A zdůrazňuji předdůchody, nemluvím o penzijní reformě, o transformaci třetího pilíře, zavádění druhého, o tom nemluvím teď. Mluvím čistě o té malé dodatečné části o takzvaných předdůchodech. Tam si myslím, že to když to vydrželo 15 let, tak už o to rok později ta implementace vydrží. Hlavně jestli bude vůle občanů, zaměstnanců a zaměstnavatelů spořit tak, aby tam něco na ty předdůchody vzniklo.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zas na druhou stranu znáte to, jak to v českém prostředí chodí. To se někdo tak zamyslí, rozhodne a je to v cukuletu. A vy byste si na to podstatě měli i přizpůsobit, měli byste na to zareagovat.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Ale my se přizpůsobíme. Musíme se přizpůsobit. Občané, podniky v této zemi jsou zvyklí se přizpůsobit i takto, jak jste to nazval, kreativnímu postupování politiků. Ale je to teda divočina, jo, jestli si někdo myslí, že ze dne na den lze něco spustit, tak to většinou není úplně dobré.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a probíhá třeba o tomhle seriózní debata, když se, když se tady tak o tom bavíme?

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Tak já tomu rozumím tak, že...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Já jsem říkal, že třetina, že zhruba třetina lidí by se klidně do toho zapojila nebo teď se vedou debaty, kdo vlastně by na to měl mít nárok a podobně.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Ta debata probíhá, na té úrovni tripartity probíhá, pokud vím, velmi jaksi úporná debata a diskutují se detaily. Ale jsme na začátku, prostě nemáme ještě ani návrh zákona, tudíž já jenom z pragmatických důvodů říkám, holt to nějakou dobu trvá, než bude zákon a implementovat ho, protože to znamená poměrně velké změny v systémech, nastavení do toho celého schématu. To prostě nelze ze dne na den spustit.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů byl dnes hostem Interview ČT24. Děkuju za odpovědi.

Jiří RUSNOK, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV
--------------------
Já děkuji za pozvání.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Vám, divákům čtyřiadvacítky, díky za pozornost, mějte se dobře a na shledanou.

ČT24, 20.2.2012