Tisková konference po společném zasedání české a slovenské vlády, 31. března 2026
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Vážení páni premiéři, dámy a pánové, vážení a milí hosté, dovolte mi, abych vás ještě jednou srdečně přivítala zde na zámku Nová Horka, kde právě proběhlo společné jednání české a slovenské vlády. Nyní tedy zahajujeme tiskovou konferenci, na jejímž začátku budou podepsány dohody a dvě memoranda.
Nyní tedy požádám místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu České republiky pana Karla Havlíčka a místopředsedkyni vlády a ministryni hospodářství Slovenské republiky paní Denisu Sakovou, aby podepsali dohody mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Slovenské republiky o sdílené odpovědnosti za uskladňování plynu v zásobnících plynu v Dolních Bojanovicích. Prosím. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře děkujeme vám.
A já nyní požádám premiéra České republiky pana Andreje Babiše a premiéra Slovenské republiky pana Roberta Fica, aby podepsali memorandum o porozumění a mírového využití jaderné energie. Vážení páni premiéři děkujeme. A nyní vás požádám, vážení předsedové vlád, abyste podepsali memorandum o prohloubené spolupráci. Děkujeme a nyní tedy přistupujeme k samotné tiskové konferenci a předávám slovu premiérovi České republiky panu Andreji Babišovi.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem strašně rád, že jsme se mohli setkat, kompletní česká vláda a kompletní slovenská vláda po třech letech a musím říct, že jsme museli omezovat vystoupení jednotlivých našich ministrů, protože těch témat je strašně moc a myslím, že máme, jak si navzájem pomáhat a řešit věci ve všech sektorech.
Já nechci mluvit dlouho. Co je nejdůležitější pro nás a co čekají samozřejmě občané, je řešení energetické krize. Já si myslím, že to řešení je právě v prostoru V4, Německa a Rakouska. My musíme bojovat dál, abychom přesvědčili hlavně Německo, že je lepší zastropovat ceny povolenek ETS 1 celého evropského průmyslu než dotovat ten průmysl. Německo tam dalo 84 miliard eur, ale pokud ten průmysl dostane tu pomoc a nemusí platit ty spekulativní ceny za ETS 1, tak o to méně to bude stát ty rozpočty. Potřebujeme samozřejmě odpojit cenu energií vyráběných v plynu, protože nás asi nic dobrého nečeká, naštěstí tedy následuje léto, protože kdyby tahle krize vznikla před zimní sezónou a vidíme, jaké jsou ceny plynu, tak to by byl samozřejmě obrovský problém.
Je to problém celého regionu. Bohužel V4 nefunguje, takže každá země si řeší ten problém s pohonnými hmotami individuálně. Teď přijde Polsko s nějakým řešením. Já si myslím, že se to mohlo nebo mělo, ale teď už je asi pozdě, ale uvidíme, řešit v rámci celého teritoria. Včera zasedal rakouský parlament, který má nějaké návrhy, a samozřejmě pro nás je jasné, že ten ropovod TAL je klíčový, ale je tam osm rafinérií, čtyři německé, dvě rakouské, dvě české. Já jsem poprosil pana premiéra Fica, aby samozřejmě si přejeme, aby bratislavská rafinérie MOLu vyráběla na 100 % a aby i maďarská rafinerie MOL pracovala na 100 %, je to důležité pro celý region a poprosil jsem pana premiéra, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze, protože se nás to samozřejmě týká.
Tyhle věci čekají od nás občané, že budeme řešit aktivně. My to řešíme aktivně. Zítra máme jednání, jak jsme už jednou měli, s provozovateli čerpadel v České republice. U nás ve čtvrtek znovu zasedne vláda a budeme tenhle problém řešit. Takže je to samozřejmě problém celoevropský, ale nemůžeme čekat na Evropskou komisi, protože bohužel nevnímá ani naše připomínky z hlediska řešení energií jako takových. I když jsme napsali x dopisů, byli jsme aktivní, měli jsme bilaterální schůzky a my se připravujeme dál na to klíčové jednání Evropské rady 19. a 20. června.
Toto jsou nejdůležitější věci a samozřejmě těch témat je strašně moc, ale asi není tolik času, jsme přišli pozdě, za to se omlouváme, abych tady informoval o všem. Bylo to skvělé setkání, obě vlády byly zastoupeny na 100 %, bylo to k věci, žádné formální záležitosti a máme si co říct, protože zkrátka jsme největší obchodní partneři, naše firmy investují na Slovensku, slovenské firmy investují v Čechách, takže jsem rád, že konečně po třech letech jsme mohli takhle spolu řešit tyhle věci ve prospěch každodenního života našich občanů.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní předávám slovo předsedovi slovenské vlády, panu Robertovi Ficovi.
Robert Fico, předseda vlády SR: Děkuji pěkně, vážený pane předsedo vlády, na úvod se samozřejmě hodí poděkovat za pohostinnost, které se nám dostalo tady u vás v České republice, a dovolte mi, abych pozdravil všechny občany České republiky. Potvrzuji, že vlády se setkali v plných formátech, ani jeden ministr nebyl zastoupen státním tajemníkem, což ukazuje, jaký obrovský význam každý jeden člen ať už české, nebo slovenské vlády přikládá tomuto setkání.
Velice vítám, že jsme dnes si udělali inventuru vzájemných vztahů. Když se podíváte do podepsaného memoranda o prohloubené spolupráci, tak zjistíte, že prakticky v každé jedné oblasti je obrovský prostor pro prohloubení spolupráce a na společné projekty. Já jsem nedávno navštívil, pane premiére, oficiálně Rumunsko a řekl jsem něco, co chci zopakovat i teď. Neuvěřitelně zanedbáváme bilaterální rozměr vztahů. Jezdíme do Bruselu a dusíme se evropskou agendou. Trávíme hodiny nad problematikou Ukrajiny. Trápíme se s tématy, kde se nemůžeme pohnout dopředu. A potom se setkáme bilaterálně a jsou z toho obrovská překvapení, co všechno můžeme společně udělat. Pokud byste chtěli použít nějaké pojmenování dnešní společné vlády české a slovenské, tak bych použil pojmenování hlas zdravého rozumu.
Často zdůrazňuji na Slovensku, že jsou tři témata, kterým je potřeba věnovat maximální pozornost, a to je otázka míru ve světě, energetické bezpečnosti a boji proti nelegální migraci. Naše setkání mezi čtyřmi očima, které jsme měli před rokováním delegací, ukázalo, že energetická bezpečnost oprávněně patří do této trojice priorit, kterým se vláda Slovenské republiky dnes věnuje. Chci ocenit mimořádně aktivní přístup českého premiéra na zasedáních Evropské rady, protože otevírá pravidelně témata, která jsou pro nás všechny životně důležitá a týkají se především cen elektrické energie.
Dámy a pánové, já si nebudu dávat žádné servítky před ústa. Jak je to možné, že máme neformální setkání, na tomto neformálním setkání vystoupí Mario Draghi a řekne, že nejurgentnější problém konkurenceschopnosti evropské ekonomiky je cena elektrické energie a jen v našich rukou je, co s touto cenou uděláme, a my neuděláme nic. Velmi správně pojmenoval pan český premiér např. téma decouplingu, tedy odtrhnutí při cenotvorbě eklektické energie, plynu. Stalo se? Nestalo se. Velmi správně navrhujeme reformu systému ETS emisních povolenek. Došlo k této reformě? Nedošlo. Je nějaký příslib Evropské komise, že se podívá na nějakou revizi. Navrhovali jsme další řešení, která mohla vést k snížení ceny elektrické energie okamžitě. Nic se nestalo.
Jediný konkrétní přístup, který zazněl, byl, že Evropská komise využije své rezervy, které má v emisních povolenkách, a tyto rezervy pustí na trh, čímž by se měl vytvořit tlak na snížení ceny emisních povolenek. Ani k tomu neodešlo. Proto když se podíváme na různé oblasti spolupráce, tak se shodneme, že cena elektrické energie a současná energetická krize jde skrz všechny resorty, to je jedno, jestli to je zemědělství nebo hospodářství, kterýkoliv resort pociťuje krizi, ve které se nacházíme.
Vážené dámy a pánové, je pro nás nepochopitelné, jak si vnitřně prohlubujeme krizi, kterou můžeme řešit vlastními silami. Dnes v 15 hodin má být video konference ministrů energetiky, kde se má začít mluvit o limitech, spotřebních limitech. Najednou je problém s leteckým palivem, najednou nám chce asi Komise oznámit, klidně udělejte nějaké spotřební limity. Já se ptám, proč se proboha neotevře ropovod Družba? Co to je za nesmysl, že máme jednoduché řešení, dostat do středu Evropy dostatek ropy, a tento dostatek by stabilizoval situaci nejenom na Slovensku a v Maďarsku, které jsou nejvíc zasažené, ale stabilizoval by situaci ve středu Evropy jako takové.
Děkujeme české vládě, že je připravená jít do kompromisu a nabízí nám spolupráci expertů, kteří by mohli jet na místo údajného poškození ropovodu Družba v Brodech. I toto odmítá Evropská komise. Děkujeme samozřejmě i za jinou pomoc, pokud jde o zpětný chod ropovodu, protože ropa nemusí téct jen z východu na západ, ale může téct také ze západu na východ a na tomto teď společně spolupracujeme a je tu teď velká a velmi dobrá spolupráce mezi příslušnými ministerstvy.
Využívám i tuto příležitost, abych opětovně vyzval Evropskou komisi, ať přestane hrát politické hry a ať se netváří, že není schopná přesvědčit ukrajinského prezidenta Zelenského, aby pustil inspekční tým a aby znovu obnovil provoz ropovodu Družba. Místo toho budeme dělat videokonference, vařit se ve vlastní šťávě a budeme přijímat spotřební limity a budeme dělat všechna možná opatření jen, aby se nestalo to, že přijde do Evropy ruský plyn nebo sem přijde ruská ropa. A co si myslíte, ta ropa, která přichází do Německa, je odkud? Jakou molekulu má plyn, který jde do Evropy? To je všechno ruská ropa a všechno to je ruský plyn.
Oceňuji, že jsme těmto tématům věnovali velkou pozornost na dnešním setkání, dohromady jsem to počítal, vystoupilo v diskusi 34 lidí, každý jeden ministr za své ministerstvo na slovenské a na české straně definoval nejdůležitější věci. Je mnoho věcí, kde se my chceme inspirovat, pokud jde o české zkušenosti, je mnoho věcí, kde chce česká vláda převzít zkušenosti ze strany slovenské.
Vážený pane premiére děkujeme, samozřejmě teď je řada na nás a bude pro nás potěšením, pokud česká vláda zavítá na Slovensko, možná by bylo dobré, kdyby to bylo v druhé polovině už tohoto roku, protože těch událostí je velice hodně. Stejně tak ti chci poděkovat, pane premiére, že držíš myšlenku formátu V4. V4 je mimořádně důležitá regionální spolupráce. Slovenská republika přebírá v druhé polovině roku 2026 předsednictví ve V4. Uděláme všechno pro to, aby to byl institut a aby to byla regionální spolupráce, která bude přinášet smysl. Když nás bude víc a víc, tak dokonce ještě i v následujícím měsíci bychom měli mít ambici svolat V4 za přítomnosti rakouského spolkového kancléře, německého spolkového kancléře a společně mluvit o tom, jak řešit problém, protože ten problém se dá řešit jen společně ve středu Evropy jako takové.
Jménem vlády Slovenské republiky děkujeme za tuto příležitost. Dokumenty, které byly podepsány, jsou dostatečně vypovídající. Nejdete tam všechno, co potřebujete vidět. Na co se chceme soustředit v dopravě, na co se chceme soustředit v zemědělství a na co například ve zdravotnictví nebo jiných oblastech. Také jsme podepsali důležitý dokument o spolupráci v jaderné energetice. A plus podepsali, jak jste viděli, i ministři hospodářství a energetiky dokument, který se týká zásobování nebo zásobníků plynu. To jsou dokumenty, které nás významně posouvají dál. Zvykl jsem si říkat, že česko-slovenské a slovensko-české vztahy jsou založeny na vzájemné důvěře. Děkujeme za pomoc při ochraně vzdušného prostoru, přestože Slovensko nakoupilo americké stíhačky F16, ještě stále potřebujeme nějaký čas na management a přípravu.
Stejně tak chci samozřejmě poděkovat i za kroky, které dělá české ministerstvo energetiky, které by měly pomoci Slovensku, protože Slovensko je dnes v mimořádně krizové situaci. Pane premiére, mohu přislíbit, že jakmile budou splněny podmínky, stav ropné nouze bude zrušen. Stejně tak platí, že vládní nařízení, které zavedlo dvojí ceny, pokud jde o naftu, a které zavádí i určité limity, má platnost a účinnost jen 30, takže po 30 dnech skončí.
My jsme byli atakováni Evropskou komisí. Velmi nepříjemně jsem byl překvapen, jakým způsobem, jakým nám Komise vyhrožuje, když říká, že použije proti nám všechny prostředky, aby nás donutila zastavit aplikaci tohoto nařízení. Proč podobný dopis nenapíše paní předsedkyně Komise ukrajinskému prezidentovi? Proč si píšou jen milostné dopisy, jak se milují, jak se mají rádi? Nemůže prezident jiné země, jiného nečlenského státu poškozovat hospodářské, ekonomické zájmy členských států Evropské unie a nemůže Evropská komise upřednostňovat zájmy nečlenského státu Evropské unie před členskými státy Evropské unie, ještě za podmínek, ve kterých se dnes nacházíme. Toto bude samozřejmě předmětem ještě velkých diskusí a velkých vyjednávání.
Jsme rádi, že jsme tu, pane premiére, a budeme rádi, když ve velmi krátkém čase zavítáš spolu s celou českou vládou na území Slovenské republiky, děkuji pěkně.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkujeme, tolik tedy prohlášení předsedů obou vlád a nyní dotazy ve formátu dva plus dva, prosím každé médium po jednom dotazu.
Jan Šilhan, Česká televize: Dobrý den, moje otázka se týká energetiky. Slovensko před nedávnem, jak jste zmínil, pane premiére Fico, zavedlo dvojí ceny nafty, jakožto jedno z opatření v rámci ropné krize. Vy jste, pane premiére Babiši, tehdy mluvil o tom a označil jste ten krok za nesprávný a že si o tom budete chtít s panem premiérem promluvit. Tak využili jste tuto příležitost dneska? A skončila ta dohoda v podstatě na tom, že jste dostal příslib, že to bude pouze na 30 dní?
A druhá věc se týká širších vztahu v rámci V4, protože podle nových investigativních informací se objevilo to, že maďarský ministr zahraniční Peter Siarto se aktivně zasazoval o zájmy Ruska a vyhověl vstříc ruskému ministru zahraničí v době, kdy se snažil vyškrtnou konkrétní osoby kolem ruských oligarchů ze sankčních seznamů Evropské unie. Pane premiére Fico, nakolik je strategické vycházet vstříc ruským elitám a státu, který například provádí konkrétní sabotáž a prováděl v rámci Česka sabotáž? Mám tím samozřejmě na mysli kauzu Vrbětice. Pane premiére Babiši, nakolik si dovedete představit další kvalitu vztahů a důvěry v rámci V4 za takovýchto okolnosti? Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak V4 za nás fungovala skvěle, jsou to čtyři státy, které mají 65 milionů obyvatel. My jsme společně s Polskem vybojovali to, že ten Green Deal, který jsme nikdy nepodepsali samozřejmě, tak jsme nedovolili, aby tam byl závazek 55 % pro každý členský stát, ale je to jenom průměr, takže Česká republika nemá de facto žádný závazek. Vybojovali jsme společně obrovské peníze z Modernizačního fondu, vybojovali jsme, že jsme byli proti ilegální migraci. A poprvé, když se stala Ursula von der Leyenová předsedkyní Evropské komise, tak ano, jela do Paříže a potom jela tady k V4.
Pamatuji si 13. 12. 2021 jsme měli večeři v Budapešti V4 a prezident Macron, Angela Merkelová byla v Bratislavě, takže V4 byla skvělá, ano, byla, ta V4 přestala fungovat na základě toho, že pan Fiala označil pana Orbána za mého přítele, tak nevím, jestli je to skutečně důvod, aby tady nefungovala ta spolupráce ve prospěch našich občanů. Já doufám, že teď ty vztahy mezi Polskem a Maďarskem se nějak znormalizují a že ten region to potřebuje a potřebujeme samozřejmě mít Německo a Rakousku v jednom uskupení, protože celé toto teritorium platí podobné ceny elektřiny, má podobné problémy s ETS 1, a o to se budeme pokoušet.
Ohledně těch dvojích cen, já jsem to komentoval, že samozřejmě lepší by bylo řešení celého toho regionu. Slovensko se tak rozhodlo. Samozřejmě oni jsou v jiné situaci než my, protože Slovensko má zásobování pohonnými hmotami 100 % z rafinerie v Bratislavě. My dovážíme 30 % pohonných hmot, takže já myslím, že nějakým způsobem teď jsme se domluvili, jak budeme společně postupovat a je to samozřejmě o pohonných hmotách, ale i o energiích.
Já doufám, že skutečně ta bratislavská rafinerie bude fungovat, už vrací vlastně tu půjčku ze Státních hmotných rezerv a tím pádem by skončila ta situace, co nám pan premiér přislíbil, a situace se tady znormalizuje. My jsme půjčili teď polskému výrobci Unipetrol v České republice od zítra 100 tisíc tun ropy. Takže děláme samozřejmě tyhle opatření, ale já jsem přesvědčen, že si to vyžaduje i řešení a zapojení Rakouska a Německa. Na tom jsme se shodli a na tom máme shodu.
Robert Fico, předseda vlády SR: Pane redaktore, my jsme museli vyhlásit stav ropné nouze, protože podle zákona, když chce stát půjčit své zásoby ropy, tak musí být vyhlášený stav ropné nouze. To je procedura stanovená zákonem. Vyčlenili jsme určitý objem, který je k dispozici rafinérii Slovnaft, rafinérie čerpala z tohoto objemu, což tedy umožnilo zabezpečit výrobu pohonných hmot v Bratislavě, což je životně důležité. Stejně tak oceňuji aktivity rafinerie Slovnaft, protože všude tam, kde se dá, shání ropu, jestli to mám takto říct slovensky, přes tankery. Postupně se začíná tato ropa vracet do slovenských státních zásob, proto jakmile budou zpět tyto zásobníky naplněné, které patří pod kontrolu Státních hmotných rezerv, tak nebude důvod na pokračování stavu ropné nouze. A pokud jde o vyhlášku, nebo tedy vládní nařízení, které zavedlo dvojité ceny, tak tady je stanovená platnost, účinnost tohoto vládního nařízení 30 dní. V tomto duchu jsem informoval i pana premiéra.
Ale neobejdu ani vaši druhou otázku, kterou jste položili, protože chci mít ve věcech jasno, aby se zase nešířily nějaké drby, anebo aby se nešířily desinterpretace. Na sankčním seznamu byl i jeden občan Evropské unie. Zajímavé, že to byl občan Slovenské republiky, kterému účast na tomto sankčním seznamu zničila kompletně celý život podnikatelský, osobní, byla to obrovská tragédie. A my jsme udělali všechno pro to, vyvinuli jsme velkou iniciativu a podařilo se nám přesvědčit ostatních 26 členských států, aby souhlasily s vyřazením tohoto člověka, protože bylo úplně evidentní, že na tomto seznamu neměl co dělat.
Tím, že jsme první začali toto téma otevírat, mluvili jsme o slabých případech, tomu se říká slabé právní případy, tak se na nás začali obracet i další. Já jsem například obdržel, a to je veřejně známé, dopis od tureckého prezidenta, od dalších prezidentů ze střední Asie, ve kterém nás požádal, když viděli naši aktivitu, abychom otevřeli i další osoby, které jsou na sankčním seznamu. Teď naposledy, pane redaktore, nebyl nikdo vyřazený z osob na sankčním seznamu, ale předpokládám, že diskuse bude pokračovat i v následujícím období.
Ale je třeba říct velmi zřetelně a jasně, na vyřazení člověka ze sankčního seznamu potřebujete 27 členských států Evropské unie. Takže nemůžete obvinit někoho, že je ruský agent. Pak musíte obvinit všech 27 členských států, že jsou ruští agenti, pokud přistoupily k nějakému rozhodnutí, které se například týkalo, když si vzpomenu, sestry známého podnikatele Usmanova v minulosti. 27 členských států. Takže nedělejte, prosím, to není na vás, mluvím všeobecně, nedělejme téma z toho, co není téma. 27 států se musí dohodnout a když dojdou k závěru, že případ je právně měkký, slabý a že toho člověka je třeba vyřadit, tak se ten člověk jednoduše vyřadí.
Nám se to podařilo u pana Hambálka. Jozef Hambálek bylo jméno člověka, kterému tento seznam zničil život. Potom došlo k dohodě 27 členských států v případě té paní. To je nějaká lékařka, která také byla na seznamu, a nebyly na to právní důvody. A teď nás žádá více prezidentů ze střední Asie, abychom se podívali na další lidi na tomto seznamu. Takže to je jednoduché vysvětlení celého příběhu. Všech 27 členských států musí souhlasit.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, TA3.
Peter Ul, TA3: Moc děkuji, společný dotaz na oba premiéry samozřejmě. Už jste dost dlouho v politice, oba teď máte asi příležitost, oba jste se společně setkali v tomto formátu, dosud to bylo s jinými partnery čili navzájem měli jste možnost i si promluvit mezi čtyřma očima, dohodnout se, jak spolu společně postupovat i na národní úrovni i na té evropské úrovni, protože to, co se děje ve světě oslabuje jak Evropu, tak samozřejmě i ty země, které se účastní, i vás. Čili i v těch věcech, ve kterých se možná neshodnete, jestli jste našli společný průsečík, jak postupovat, tak abyste byli jednotní, ať už ve V4 i v Evropské unii? Protože, jak jste i zmiňovali, pro Slovensko je teď důležité vyřešit ropovod Družba, Česko má zase úplně jiné zájmy. Já nevím, jestli třeba podpoříte Slovensko před Evropskou komisí, aby ropovod Družba byl obnovený, ta ropa, aby přitékala, naopak recipročně, jestli tedy slovenský premiér pomůže v jiných věcech? Jestli tedy i ve věcech, ve které možná nemáte společné zájmy, budete společně postupovat? Děkuju.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: My máme společný zájem a my jsme o tom mluvili na čtyři oči a teď jsem to deklaroval. Náš společný zájem je přesvědčit Evropskou unii, jak řešit ceny energií, a ne nějaké deklarace o energetické dálnici. Ano, já jsem se se spolkovým kancléřem Merzem domluvil, že budeme budovat společnou energetickou dálnici, ale to si vyžádá vlastně delší dobu. A to okamžité řešení jsou ETS 1, oddělení ceny plynu od elektřiny. A ohledně Družby, tak samozřejmě, pokud severní větev Družby dopravuje kazašskou ropu do Německa, tak možná Slovensko by si nakoupilo kazašskou ropu jižní větví na Slovensko. Takže jde o to, a to samozřejmě má vliv na celý region, protože pokud rafinerie Slovnaft vyráběla na 60 %, tak Slovensko udělalo to opatření, jaké udělalo. Takže my z hlediska energetických a z hlediska zájmů našich občanů v Evropské unii máme na to stejný názor, já tam nevidím žádný rozdíl.
Robert Fico, předseda vlády SR: Pane redaktore, situace je podstatně vážnější, než možná vypadá, protože pokud se podíváme na jiné části světa jako je Austrálie, jako je Japonsko, jaká opatření se přijímají v Jižní Koreji. Toto můžeme očekávat i v Evropě. A proto je jednoduše nepochopitelné, že za takovéto situace není zájem Evropské komise přesvědčit prezidenta Zelenského a obnovit tok ropovodu Družba. Opět je třeba připomenout, abychom nemluvili v nějakých tajuplných výrazech, do roku 2027 Maďarsko a Slovensko dostaly výjimku ze sankcí a můžeme čerpat tento druh ruské ropy. Bylo zajímavé sledovat, že se objevila iniciativa Komise, že 15. dubna tohoto roku měla začít příprava právního dokumentu, na základě kterého by se tato výjimka zrušila. Avšak situace je tak vážná, že tento návrh, tato iniciativa byla stažená a dnes není předmětem nějaké negociace nebo nějakého vyjednávání. Tedy nadále platí, že do konce roku 2027 Slovensko a Maďarsko může přes ropovod Družba čerpat ruskou ropu, protože takové je rozhodnutí Evropské unie. V tom není žádná černota, v tom není nic zakázaného.
Jsou témata, kde máme absolutně stejný názor. I se podporujeme v rámci Evropské rady. Já jsem ocenil na zasedání vlád aktivní přístup pana premiéra, pokud jde o témata ceny elektrické energie. Když můžeme, tak si zavoláme a setkáme se, protože tohle jsou pro nás životně důležité věci. Pokud jde o V4, jestli nás pozorně posloucháte, také si myslíme, že to je jedinečný formát regionální spolupráce, který fungoval a my ho chceme dále oživovat. Jsme teď v takovém zajetí voleb v Maďarsku. Každý čeká, co bude, jak bude, proto bych možná k těmto tématům se v takové klidnější atmosféře vrátil až po tom 12. dubnu, když bude zřejmé, jak se rozhodli občané Maďarska při výběru nové vládní reprezentace.
Nenarazili jsme, protože my jsme příliš zkušení, pane redaktore, i pan premiér, na témata, která nás rozdělují. Když je nějaké téma, které nás rozděluje, tak jej nepostavím na stůl nebo nepoložím na stůl, položím na stůl témata, která nás spojují a kde se můžeme skutečně jen podpořit.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, CNN Prima News.
Andrea Teissigová, CNN Prima News: Dobré odpoledne, vy jste tady podepsali to memorandum o prohloubené spolupráci, tak bych se chtěla zeptat, jak konkrétně dopadnou ta jednotlivá témata na každodenní život Čechů a Slováků, jak to vlastně pocítí v tom každodenním životě, co se tedy podle vás pro ně zlepší díky tomu memorandu? A ještě k té Evropské unii, vy jste tedy zmiňovali jak emisní povolenky, energetickou bezpečnost, tak i boj proti nelegální migraci. Ale jsou ještě nějaká další témata, u kterých plánujete tedy společný postup jako Česko a Slovensko?
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já jsem samozřejmě mluvil o tom, jaký je návrh nového víceletého finančního rámce Evropské unie. Ten stávající je v rozdělení 66 % členské státy a 34 % Evropská komise. Evropská komise navrhuje teď opak na období 2028–2034. Navrhuje, že ona bude rozdělovat 54 % těch prostředků a členské státy jenom 46 %. A to samozřejmě pro nás není přijatelné, protože my jsme vyhráli volby s tématy a my musíme občanům jasně dokázat, a taky to děláme, že to naše programové prohlášení vlády budeme plnit.
A samozřejmě, když dostáváme peníze z Evropy, kde jí platíme a platíme tam ročně asi 60 až 62 miliard korun, tak samozřejmě je tady střet dvou světů, kde se nám Evropská komise snaží vlastně diktovat ta témata a my samozřejmě zase se snažíme a říkáme, my chceme hlavně peníze na zdravotnictví a na sociál a na dopravní infrastrukturu a o tom bude to vlastně nejdůležitější vyjednávání. Já jsem to jednou zažil a taky jsem přinesl domů 42 miliard navíc. Tam je to místo, kde se rozhoduje, že všichni musí souhlasit, všichni musí souhlasit.
Takže to je samozřejmě také věc, o které společně chceme diskutovat. Já jsem také mluvil o závazcích v rámci NATO. Jsou nějaké nové závazky, členské státy to nějak vykazují. Slovensko může být pro nás příkladem toho, že my jsme od revoluce nebyli schopni postavit jednu novou nemocnici. Ano, bohužel to tak je. Podívejte se na pražské nemocnice. IKEM pavilon fantazie, naše dílo, a zbytek katastrofa. Takže Slovensko teď staví několik nemocnic, mimochodem staví i vojenskou nemocnici. No a samozřejmě si to dají do těch nákladů v rámci závazků NATO. Nebo nájemné bydlení je strašně důležité pro nás. Takže znovu opakuji, že jsme diskutovali, je tam strašně moc témat. Měli jsme málo času.
V tom memorandu je dopravní infrastruktura, všechny ty dálnice, které směřují na Slovensko a rychlovlaky a spolupráce v obranném průmyslu. My nabízíme Slovensku z výroby Aero Vodochody L-39NG, ano, ty naše nové Skyfoxy. Takže to jsou konkrétní věci. A hlavně ty konkrétní věci, jak se projeví v životě našich spoluobčanů, jsou v těch věcech jako nájmy, ceny bytů, energie atd. Já myslím, že to memorandum má 13 stran, je velice konkrétní. Nejsou to žádné nějaké floskule nebo politické deklarace.
Robert Fico, předseda vlády SR: Už v úvodním slově jsem řekl, že pokud se podíváte hlouběji do toho memoranda, tak tam najdete konkrétní úkoly, a abych trochu tu vaši zvědavost uspokojil, tak jsem si úmyslně otevřel tu část memoranda, která se týká dopravy. Pár vět je to, za minutu řečeno. Např. je to společný postup při projektování, přípravě a výstavbě mezinárodního silničního propojení R6 D49 a 1/49 Púchov – Zlín. Dále závazek, že pokud jde o výstavbu dálnice D3, mluvím teď o slovensko-česko-polském pohraničí, musí pokračovat ve smluvních termínech. Dále je to dopravní situace v příhraniční oblasti s vybudováním rychlostní silnice R5 na slovenské straně a navazující silniční komunikace 1/68 na české straně.
Dále společný postup při rekonstrukci přeshraničního dálničního mostu Kúty – Lanžhot přes řeku Moravu na dálnici D2. Např. je tady koordinace v rámci projektu modernizace železniční tratě na úseku Děvínská Nová Ves, státní hranice Slovenská republika, Česká republika atd. atd. Každá oblast, která je jmenována v tomto dokumentu je takto konkrétní. Všude tam, kde se setkáváme a umíme si pomoct, jsme se rozhodli, že tato témata zařadíme do tohoto dokumentu. V tom je ten význam bilaterální spolupráce, kterou tak často zanedbáváme kvůli těžké, dusivé a náročné agendě, kterou musíme pravidelně řešit v Bruselu.
Já jsem si myslel, paní redaktorko, že nebudou potřeba podobná bilaterální setkání, protože přijedete do Bruselu a máte tam všechny premiéry a můžete se s nimi setkat. Ale nikdy nemáte tolik času, jak jsme dnes strávili, protože pokud se s plnou energií podíváte na inventuru bilaterálních vztahů, tak to vyžaduje hodně času, hodně úsilí. A to zkrátka nemáme k dispozici v Bruselu. Toto je deváté společné jednání vlád české a slovenské, bude věřím tento rok desáté na území Slovenské republiky. A nepochybuji, že si uděláme zhodnocení toho memoranda, kde jsme se posunuli a kde jsme se neposunuli. Ale jsou to absolutně konkrétní věci důležité pro život lidí na obou stranách řeky Moravy.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, STVR.
Jakub Horáček, Slovenská televize: Už i na této tiskové konferenci vícekrát zazněla kritika postupu Ukrajiny a prezidenta Volodymyra Zelenského od vás, pane premiére Fico, proto mě spíše zajímá postoj české vlády. Jak, pane Babiši, vnímáte, nebo jak vnímáte to, jestli by tento ropovod mohl být v budoucnosti obnovený, respektive opravený, anebo se případně už víc zaměřujete na vybudování spolehlivého reverzního toku, což také již zaznělo na této tiskovce? A to je i otázka pro oba, v jaké to je fázi a v jakém časovém horizontu se bavíme? Moc děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Reverzní tok nemá zdroj, nemá ropu. Já jsem se vyjádřil před chvílí, že nevidím důvod, když by si Slovensko nakoupilo kazašskou ropu, proč by ta ropa nemohla přitéct přes ten ropovod Družba, na Slovensko, když teče do německé rafinerie Schwedt a Leuna.
Robert Fico, předseda vlády SR: Zastavení toku ruského plynu a ruské ropy nemá nic společného se zdravým rozumem. Samozřejmě pojďme pracovat na alternativních trasách, pracujme na tom. Já budu velice šťastný, pokud budeme ropu moct na Slovensko dostat nejen přes ropovod Adria, víte, že tam narážíme na problémy s tím, že chorvatská strana nechce přepravovat ruskou ropu. A jsou tam vysoké přepravní poplatky, když máte krátkodobé smlouvy. Ale budu stejně rád, pokud bude jiná alternativa, alternativa, že bude přicházet ropa i z východu směrem na západ, což by tuto oblast významně stabilizovalo. Je za tím obyčejná špinavá politika. Nic jiného za tím není, a proto já jen můžu vyzývat a budu vyzývat a děkuji za to řešení, které odsouhlasili naši čeští partneři, že by nám poskytli experty, kteří by šli a zhodnotili stav poškození, pokud vůbec poškozený je. Mě ale mrzí také to, že ukrajinský prezident dělá veřejná vyhlášení a že nemá zájem, aby pokračoval ropovod Družba dál.
Ještě více mě mrzí někteří slovenští opoziční politici, kteří říkají, že tento ropovod je třeba zbombardovat. To už je mimo jakýkoli zdravý rozum, proto obnovení toku přes ropovod Družba je dnes životně důležité nejen pro Slovensko a pro Maďarsko, pro celou Evropu, pro celou Evropu, a to byl i důvod, podle mě, proč ten dokument právní, který měl být po 15. dubnu rozběhnutý, byl zastavený. A proč i dnes bude po poledni, říkejme tomu krizová porada ministrů energetiky, kde místo toho, aby se tlačilo na prezidenta Zelenského, už budeme chytat zajíce za ocas a budeme vymýšlet všelijaká úsporná opatření doma a ne, abychom přiznali, že řešení je obnovit ropovod Družba.
My máme k dispozici, pane premiére, satelitní snímky. Satelitní snímky nepotvrzují poškození, pokud jde o ropovod v Brodech, druhá strana tvrdí, že došlo k podzemnímu poškození tohoto ropovodu. Souhlasím, satelit pod zem nevidí, jestli to tak je, ať tam jedou experti. My nabízíme techniky ze Slovenska, kteří by byli připraveni tuto opravu zrealizovat, a Evropská komise, za což chci poděkovat, nabízí finanční krytí těchto oprav.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, vážení páni premiéři, vážené ministryně, vážení ministři, vážení zástupci médií, vážené akční týmy obou zemí, velice vám děkuji za vaši práci, kterou jste vykonali během toho dnešního dne a všech příprav. Přeji vám hezký zbytek dnešního dne a budeme se těšit opět někdy na viděnou.
