Tisková konference po společném jednání premiéra Andreje Babiše a italské premiérky Giorgie Meloniové
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání premiéra Andreje Babiše s premiérkou Italské republiky Giorgiou Meloniovou. Pan premiér si s paní premiérkou vymění text Akčního plánu mezi Italskou republikou a Českou republikou pro strategickou a bilaterální spolupráci na období let 2026–2030.
Děkuji a nyní má slovo premiér Andrej Babiš.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý večer, vážená paní premiérko, milá Giorigio, skutečně mi je velikou ctí a potěšením přivítat vás tady v Praze. Skutečně si to velice cením, protože vím, jak máte náročný program, a jsem velmi rád, že jste přijala moje pozvání, když jsem vás navštívil v Římě. Tam jsme vlastně začali mluvit o téhle dohodě a já jsem rád, že jsme to dokončili a že tam máme plno společných plánů. Naše dnešní jednání samozřejmě bylo velice konkrétní. Já považuji paní Giorgiu Meloni za skvělého evropského lídra. Vždycky jsem nadšený, když mluví na Evropské radě italsky.
Já Itálii skutečně mám strašně rád, rád tam jezdím a samozřejmě tím, že mluvím dobře francouzsky, tak jí rozumím i nějaká slova. Dneska jsem se naučil další slovo, a to je facciata, protože na naši fasádu jsme dali vlajku Itálie. Takže moc děkuju. Jsem strašně rád, že jsme mohli spolu mluvit o těch problémech Evropy. Samozřejmě energie, příští Evropská rada, víceletý finanční rámec a důležité pro naše dvě země je tenhle Akční plán česko-italské spolupráce na období 2026 a 2030. Je to významný milník v našich vztazích a jasný rámec pro naši spolupráci a rozvoj a chceme to promítnout do konkrétních projektů. Určitě tam budou skvělé výsledky pro naše občany a naši ekonomiku.
Akční plán komplexně odráží strategické oblasti naší spolupráce, hlavně co se týká průmyslové konkurenceschopnosti, zvyšování bezpečnosti Evropy a další věci. Co je důležité je, že jsme si dohodli, a to je skutečně velká věc, a to je společná výstava o Pompejích a Herculaneu, která bude konkrétním symbolem našich výborných vztahů. Má to být v roce 2028 a ty osmičky pro Českou republiku jsou vždycky nějaká událost, ne vždy pozitivní, ale samozřejmě budeme slavit 110. výročí vzniku našeho státu. Takže ty osmičky provázejí naši zemi celou tou historií, a proto si myslím, že 2028, když uděláme tu výstavu, a pokud by paní premiérka znovu přijela nás navštívit, tak by to bylo absolutně skvělé.
Obchodní výměna mezi našimi zeměmi stoupla na rekordních 18,3 miliardy. My samozřejmě jsme rádi, že tady máme významné italské investory. Celkově investice českých firem v Itálii taky stoupají. Celkem jsou tam už čtyři miliardy eur. Naše firmy jsou velice spokojené ohledně podnikání v Itálii. Takže, nechci zdržovat, my jsme měli možnost teď spolu mluvit, ale už jste čekali, takže jsme to zkrátili. Takže ještě jednou: Já jsem velice rád, že paní premiérka přijela, moc si toho vážím ještě jednou a děkuju ještě jednou. Je to skvělá příležitost, když nás navštíví premiérka třetí největší země Evropské unie.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane premiére, a nyní má slovo předsedkyně vlády Italské republiky Giorgia Meloniová.
Giorgia Meloniová, předsedkyně vlády Italské republiky: Dobrý večer vám všem, děkuji, že jste dnes přišli. Jsem velmi ráda, že mohu být tady v Praze a setkat se s premiérem Babišem, který je zároveň i mým přítelem, a děkuji mu za pozvání a také za přijetí nejenom mé osoby, ale celé delegace. Opravdu hodně jsme diskutovali a krátce se o to podělíme i na této tiskové konferenci. Musím říci, že Itálie a Česká republika si byly i tento poslední rok ještě blíže než kdykoli v historii. Pracují na rozvíjení těch největších potenciálů a díky i komplementaritě našich průmyslových systémů se nám daří velmi dobře spolupracovat i na této úrovni.
Na evropské úrovni se nám podařilo dosáhnout mnoha společných cílů právě i díky spolupráci s premiérem Babišem, a to i díky tomu vzájemnému porozumění i osobnímu. Já jsem mu velmi vděčná za pragmatismus, jednoznačnost a jasnost jeho postojů. Myslím si, že z této shody vlastně vzniklo dnes i to, co jste viděli na začátku samotné tiskové konference, a to byla ta výměna akčních plánů na období 2026–2030. Já o považuji za takovou roadmap, která nás bude doprovázet v příštích měsících a letech a bude zásadní pro to, abychom naplnili ty naše představy a vytvořili také nové příležitosti pro naše občany a zejména pro naše podniky. Abychom tak posílili vztahy mezi oběma zeměmi na všech úrovních.
Rozhodli jsme se vlastně přijít i s tím, že období 2026–27 bude vyhlášeno takovým česko-italským kulturním rokem. Dále jsme hovořili o oblastech, kde chceme úzce spolupracovat. Jednou z těchto oblastí je energetika. My obě země a oba lídři se snažíme o to vybudovat udržitelný energetický mix v rámci našich systémů a také nám to dává možnost nebo příležitost využít našich průmyslových a výrobních systémů a stát se průmyslovými a technologickými partnery a vyjít ze scénáře, který je nám společný oběma zemím. A potvrdilo se to právě v minulých týdnech, pokud se jedná o jadernou energii.
Jak víte, Itálie se k tomuto tématu velmi vrací a spolu s Čechy pracují i na těch malých modulárních reaktorech. Totéž platí i o obraném průmyslu, kde můžeme vybudovat i dlouhodobé partnerství a vybudovat dodavatelské řetězce, které budou velmi odolné. Můžeme se soustředit na konkurenceschopnost našich systémů. Dalším takovým tématem jsou infrastruktury. I tam vlastně můžeme velmi účinně spolupracovat a sdílet zkušenosti a praxe našich obou zemí. Tolik, pokud jde o ty naše bilaterální vztahy.
Potom se naše spolupráce samozřejmě týká i evropské úrovně. Hovořili jsme tedy o tématech, která budou na programu příští Evropské rady. Takovým prvním bodem, který jsme probrali, protože ta bitva, kterou jsme společně několikrát bojovali, je bitva o konkurenceschopnost. Tam jsme oba velmi odhodlaní, abychom zamezili tomu riziku toho, že Evropa se nedostane na globální trhy, že tam nebude konkurenceschopná. Vidíme tu celou geopolitickou situaci, nestabilní podmínky, ať už jde o Hormuz, nebo o konflikt v Íránu. To jsou všechno kritické okamžiky a to samozřejmě nás nutí k tomu také reagovat.
Nechci vstupovat do velmi odborných nebo konkrétních témat, ale s premiérem Babišem jsme pracovali na takovém balíčku společných podnětů, které bychom mohli předložit jako takový námět pro debaty v rámci Evropské rady. Zejména jsme hovořili o ETS a při mnoha příležitostech jsme také upozorňovali na to, jak současné mechanismy, jak ten současný systém obchodování s emisními povolenkami, mohou vytvářet určité nerovnováhy. Takže jsme dali černé na bílé určité návrhy, aby bylo možné se tomu tedy věnovat i na té společné úrovni. Také se chceme věnovat změně mechanismu obchodování s těmi emisními povolenkami, zvýšit transparentnost tohoto obchodování a zamezit také velkým dopadům na ceny dalších energií, a zamezit tedy tomu, aby tyto nové systémy, aby se v nich neprojevily tedy ty negativní dopady těchto principů.
Myslím si, že o tom bychom mohli hovořit i s ostatními kolegy v rámci Evropské rady. Tam se tedy my velmi shodneme. Dále jsme se také věnovali evropskému rozpočtu. Tam s panem premiérem Babišem se opět velmi shodneme. Zejména, pokud jde o obranný průmysl, ale také obranu tradičních evropských politik, jako je evropská zemědělská politika nebo kohezní fondy. I tam je potřeba nepovažovat tyto formy financování za nějaké podřadné. Je potřeba se jim věnovat, protože samozřejmě konkurenceschopnosti nemůžeme dosáhnout, pokud jednotlivé oblasti nebudou mít stejné podmínky, a je třeba udržet i ta odvětví, kde konkurenceschopní jsme. A jedním z takových odvětí je samozřejmě i to zemědělství.
Takže věnovali jsme se i těmto kapitolám a myslíme si, že i ty by měly být financovány a neměly by být ochuzovány na úkor jiných politik. Dále jsme hovořili také o migračních tocích a jejich řízení. Je to další věc, na které se shodneme. Pan premiér Babiš se účastnil, nebo se bude účastnit té pracovní skupiny, která bude věnována masové nelegální migraci. My jsme vždy oceňovali jeho pragmatismus a jeho pohled. V průběhu večeře se tomu budeme věnovat ještě podrobněji. Budeme se věnovat podrobněji těm mezinárodním krizím, které na nás mají dopad. Ať už jde o situaci na Ukrajině, či situaci na Blízkém východě.
Myslíme si, že Evropa musí být více aktivní a více zasahovat i v rámci těchto krizí. Hovořili jsme také o mnoha výsledcích, kterých se nám podařilo dosáhnout v posledních letech, a i o tom, čeho bychom mohli dosáhnout v letech příštích. Děkuji, pane premiére.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, nyní první dotaz, Jakub Kokoška, CNN Prima News.
Jakub Kokoška, CNN Prima News: Dobrý večer, paní premiérko, pane premiére, vy jste hovořili o mnohých tématech, migrace, bezpečnost, ekonomika v rámci akčního plánu. Ale jaký konkrétní výsledek by byl tím největším úspěchem spolupráce, jestli jste o tom mluvili? A budete chtít třeba společně usilovat o prohlubování nebo narovnávání transatlantických vztahů, třeba i s americkým prezidentem Trumpem? Díky.
Giorgia Meloniová, předsedkyně vlády Italské republiky: Pokud jde o migraci, myslím si, že naše spolupráce už přinesla úspěchy. Projevuje se to i na evropské úrovni, protože Evropská unie poměrně značným způsobem upravila svou migrační politiku, a to si myslím, že toho bylo dosaženo díky pracovní skupině, která byla velmi rozšířená a transversální mezi právě severem, jihem, do různých oblastí. A přinesla velmi rozumná řešení. A pracovalo se se zásadním konceptem. My nemůžeme vyřešit problém migrace, pokud každý stát bude přenášet tu svou zodpovědnost na zemi sousední nebo blízkou. Musíme se všichni společně soustředit na ten externí rozměr. Musíme se soustředit na to, co se děje před tím, než lidé přijdou na naše území. O tom jsme tedy hovořili, na tom jsme pracovali a myslíme si, že řešení jsou zcela zjevně vidět. A myslím si, že dalším krokem v naší bilaterální spolupráci i na té evropské spolupráci, bude využít maximálně nová pravidla, která Evropa dnes nabízí. Tak tam bychom mohli spolupracovat a věnovat se tedy i třetím zemím.
Dále, pokud jde o vztahy se Spojenými státy. Nevím, jestli tedy víte, co já si myslím o Evropě a o jednotnosti Západu. Myslím si, že je pro nás zásadní, aby tento vztah zůstal velmi pevný. Já to říkám o Itálii, ale platí to pro celou Evropu. Všichni budeme silnější, pokud budeme držet pohromadě. A pokud se rozdrobíme, pokud se rozdělíme, budeme slabší. Takže nemyslím si, že vztahy, které tedy jsou mezi třeba Itálií nebo Spojenými státy, by nebyly pevné. A já jsem tedy odhodlaná dále tyto vztahy posilovat, ať už tedy to bude v zájmu Itálie či celé Evropy, prosím.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já si myslím, že to řekla velice exaktně paní premiérka. My oba máme s panem Trumpem dobrý vztah a kontakty. Ale my jsme hlavně mluvili o Evropě. A ta Evropa se může zásadně změnit příští rok. Protože jsou důležité volby ve Francii, ve Španělsku, v Polsku a hlavně, co je důležité, aby paní premiérka znovu vyhrála volby a byla premiérkou, protože za mě je to skutečně velice důležité, aby tam byla kontinuita. A je to důležité i pro Evropu.
Proto jsme se bavili hlavně o Evropě, o tom, co můžeme udělat s těmi povolenkami, jak můžeme vlastně i v rámci Evropy vylepšit naši společnou bezpečnost. A ještě budeme v tom pokračovat, protože jsem nestihl ještě se zeptat na ty projekty antibalistických raket a další věci, které mě zajímají. Takže ta Evropa, pro nás je důležitá Evropa a ty příští volby příští rok jsou velice důležité. Tam se může Evropa skutečně zásadně změnit a já za sebe říkám, musíme bojovat, aby byla Evropa konkurenceschopná, abychom neměli někdy pocit, že jdeme směrem pádu Římské říše. To bychom si určitě nikdo nepřáli.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní dotaz Adalberto Signore, portál El Giornale.
Adalberto Signore, El Giornale: Dobrý večer, vzhledem k tomu, že se dnes hovoří právě o energetice, je to jedno z hlavních témat, chtěl bych se zeptat premiérky Meloni, jestli se vláda vysloví k tomu, co se děje, a jestli Egypt bude vyžadovat uhrazení škod a jaké to bude mít diplomatické dopady?
Giorgia Meloniová, předsedkyně vlády Italské republiky: Pokud jde o energii a energetiku, tak já musím oznámit, to, co italská vláda dělá, tak to je apel na hlavní ekonomické aktéry v Itálii, aby pomohli rodinám v této poměrně složité fázi. A ty dopady jsou zásadní na rodinné rozpočty. Já jsem byla velmi ráda, pokud jde o tu iniciativu ohledně paliv společnosti Eni a Q8t a za to musím poděkovat úřadům, ať už Ázerbájdžánu, nebo právě i Kuvajtu, tomu, co udělal vůči Itálii. Já vidím, že to téma se rozšiřuje i na tedy účty domácností a já doufám, že i ti samotní aktéři odpoví na tu výzvu a udělají, co budou moci, že udělají, co budou moci v tomto obtížném okamžiku, a myslím si, že to bylo tedy velmi významné a děkuji všem, kteří se tedy zasloužili o nějaká řešení.
Chtěla bych vyslovit to, že jsem blízko rodině Giulia Regeniho a že i je otázka, kde italský stát je poškozeným v tom soudním řízení, takže je i v našem zájmu hledat pravdu, a rozsudek tedy ještě nebyl, nenabyl právní moci. Ale prozatím mohu říci, že v tomto hledání pravdy jsme se snažili využít všechny kanály i politické, diplomatické, které máme s Káhirou, a snažili jsme se tedy přiblížit našim cílům, spíše než se jim vzdalovat.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkujeme vám za pozornost, dámy a pánové, a přejeme hezký zbytek večera.
Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Děkujeme, na shledanou.
Giorgia Meloniová, předsedkyně vlády Italské republiky: Děkujeme.