Tisková konference po podpisu Deklarace o spolupráci na podporu duševního zdraví, 12. května 2026

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Po podpisu Deklarace požádám tedy jako prvního o slovo pana Aleše Juchelku, ministra práce a sociálních věcí.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, my jsme dnes podepsali Deklaraci, která reaguje na velký problém, o kterém se dlouhodobě ví, ale který je potřeba řešit nějak systematicky a koordinovaně. Tím problémem je vysoká psychická zátěž pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.

Zdravotníci i pracovníci v sociálních službách vykonávají vedle té své náročné mimořádně práci také samozřejmě denní péči o druhé, často jsou pod velkým tlakem a v emočně náročných situacích. Taková práce s sebou přináší velký psychický tlak, který může dopadat nejen na samotné zaměstnance, ale také na stabilitu celého systému péče. Pokud tedy chceme, aby zdravotnictví a sociální služby fungovaly kvalitně i v budoucnu, musíme se starat o lidi, kteří tuto péči zajišťuji. A bez dostatku pracovníků, kteří budou chtít v těchto profesích dlouhodobě zůstávat, to jednoduše nepůjde.

Význam tohoto tématu bude dále růst. Česká republika stárne a tlak na zdravotnictví i sociální služby bude v dalších letech větší a větší. O to důležitější je vytvářet podmínky, aby v těchto profesích bylo dost lidí a aby v nich dokázali dlouhodobě pracovat. Proto jsem rád, že se dnes podařilo spojit touto podporou ministerstva, zaměstnavatele, profesní organizace i odbory a potvrdit společnou vůli tyto problémy aktivně řešit.

Naším cílem je hledat konkrétní opatření, která pomohou udržet lidi v těchto profesích, zlepšit pracovní podmínky a podpořit zaměstnance v náročné práci. Důležité je také sdílení zkušeností a dobré praxe napříč jednotlivými organizacemi. Součástí této spolupráce je i příprava tedy projektu zaměřeného na využití virtuální reality pro podporu duševního zdraví a snižování psychosociálních rizik u zdravotníků a pracovníků v sociálních službách. Projekt chceme financovat z Operačního programu Zaměstnanost plus.

Virtuální realita samozřejmě není samospasitelným řešením, může ale být moderním nástrojem například při zvládání stresu, prevenci vyhoření nebo podpoře psychické odolnosti zaměstnanců. A právě podobné inovativní přístupy chceme do budoucna více podporovat. Proto dnešní podpis Deklarace nevnímám jako formalitu, ale jaký si začátek intenzivnější spolupráce napříč sektory. Péče o lidí, kteří pečují o ostatní, musí být jednou z priorit moderního a odpovědného státu a já velmi děkuji všem partnerům, kteří se k této iniciativně připojili.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pane ministře, nyní požádám ministra zdravotnictví.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě, já v prvé řadě také děkuji všem, kteří jsou za touto iniciativou, a mému kolegovi panu ministrovi práce a sociálních věcí Aleši Juchelkovi, že dedikoval peníze z rozpočtu na podporu zaměstnanců ve zdravotnictví, protože samozřejmě po nás jako resort zdravotnictví je klíčové pracovat se zaměstnanci a myslím si, že v tento den, kdy si připomínáme Mezinárodní den sester, je to velká symbolika, že podepisujeme tuto Deklaraci o podpoře duševního zdraví zaměstnanců.

Zaměstnanci ve zdravotnictví čelí nesporně obrovskému tlaku v každodenní práci, jsou to nejen zaměstnanci v nemocnicích, ale zdravotnické záchranné službě, v dalších sektorech, je to velmi náročná práce fyzicky často, ale i psychicky. My jsme už před lety zahájili projekt SPIS, to je systém psychosociální podpory, který se velmi osvědčil, osvědčil se i v různých kritických situacích, například když byla hromadná střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě, kdy byla zdravotníkům poskytnuta tato podpora, a toto je tedy další krok z hlediska podpory a prevence duševních onemocnění a prevence nějakého syndromu vyhoření, který bohužel zdravotníkům v nemocnicích a dalších zařízeních reálně hrozí  vzhledem k tomu tlaku, o kterém jsem hovořil.

Pro nás nesporně sestry jsou klíčové, jsou klíčovým pilířem českého zdravotnictví. Já bych chtěl říci, že my máme v programu, který budeme teď naplňovat a už na něm pracujeme na těch změnách podporu role sester v českém zdravotnictví, posílení kompetencí sester, ale i dalších pracovníků. Chceme, aby sestry dělaly to, co dělat mají, proč jsou i vzdělány, aby třeba nedělaly věci, které dělat nemusí, jako je administrativa, jako jsou nějaké organizační záležitosti, kde chceme naopak využít jiné typy profesí, které chceme nově do zákona včlenit.

Už jsme zahájili třeba práci koordinátorů v rámci komplexních onkologických center, což nejsou zdravotníci, a odlehčuje to právě třeba sestrám a lékařům. Takže věříme tomu, že posílení kompetencí sester, kde skutečně využijeme ten jejich potenciál, to jejich vzdělání, tak může výrazně přispět i k udržitelnosti zdravotnictví do budoucna. Čelíme tady obrovské výzvě v podobě stárnutí populace v následujících deseti patnácti letech a s tím bude ruku v ruce potřeba posílit dlouhodobou péči, posílit domácí péči a všude v těchto segmentech právě sestry jsou naprosto klíčové a domníváme se, že je potřeba, aby mohly pracovat samostatně, aby se mohly samostatně starat o pacienty, posílit ty jejich kompetence a na tom teď pracujeme.

Chceme ty změny legislativy mít připravené do léta, pak je dát do legislativního procesu. Je to něco, co vidíme i na sever od našich hranic. Já jsem to viděl, když jsem byl ve Finsku, kde skutečně sestry mají mnohem silnější roli a u nás bychom touto cestou také chtěli jít.

Takže já bych chtěl poděkovat všem, kteří pracují v českém zdravotnictvím, v tento den, zejména sestrám, všeobecným sestrám, praktickým sestrám, které, jak říkám, jsou pilířem práce s pacienty. Budeme se snažit, aby ta jejich práce se co nejvíce ulehčila, nejenom těmito projekty, o který jsme hovořili, ale abychom je i ocenili.

Já jsem ještě možná poslední věc, bych chtěl připomenout, že v tomto roce došlo k navýšení do té 13. platové třídy, kdy jsme společně i s Ministerstvem práce a sociálních věcí rozhodli o tom, že u těch sester, kde skutečně vykonávají nějaké kompetence navíc, tak budou i takto ohodnoceny, což je něco, co si myslím, by mělo být do budoucna standardem, že pokud sestra má vyšší kompetence, má být i za to adekvátně zaplacena a ohodnocena, takže i to odměňování určitě je součástí práce s personálem a českými sestrami. Děkuji mockrát všem a těším se na další spolupráci.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji pánům ministrům a nyní požádám pana premiéra také o několik slov.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den za mě, dámy a pánové, já jsem samozřejmě velice rád, že došlo k této dohodě a spolupráci, máme tady dva ministry, kteří mají ze všech členů vlády největší rozpočet. Rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí se blíží k 1 000 miliardám a samozřejmě zdravotnictví, pokud si pamatuji, tak se blížíme kolem 550, 600 miliard. Tyhle dva resorty jsou nejdůležitější pro každodenní život našich spoluobčanů a naši předkové je postavili vedle sebe, ty budovy jsou vedle sebe, jsou spojené chodbou a logicky by to měl být jeden resort. Ano, kdybychom měli většinový systém, mohli bychom rozhodovat efektivně, tak by to byl jeden resort.

Protože samozřejmě tyto dva resorty mají spolupráci, logickou spolupráci a teďka máme i v podstatě konečně jedinečnou situaci, kdy můžou realizovat ty věci, o kterých jsme mluvili v minulosti. Já se tomu věnuji dlouhodobě. Pamatuji si jako ministr financí, když jsem v březnu 2017 navštívil domov důchodců, kde mi ta pečovatelka dala výplatní pásku, na které bylo 12 000 korun čistého. Ano, už tehdy jsme navyšovali dramaticky o 30 % příjmy těchto zaměstnanců, které si nesmírně ceníme, jsou strašně pro nás důležití. Co se týká Ministerstva zdravotnictví, tak ano, v roce 2019 jsme rozhodli, že dáme 7 miliard na deset let, abychom navýšili počty lékařů a lékařských fakult.

Takže pro mě tyhle dva resorty jsou nejdůležitější. My určitě i v rámci přípravy nového rozpočtu jim dáme preferenci a samozřejmě chci hlavně popřát našim sestřičkám, protože dneska je Mezinárodní den sester a my už v minulosti za první vlády jsme to řešili. Bohužel nás zabrzdil covid a znovu je potřeba poděkovat všem sestrám za to, jak zachraňovaly životy, ano, v rámci covidu zachraňovaly životy, dokonce jedna sestřička, bohužel, zemřela z hlediska nákazy covidu. Takže bylo to neuvěřitelné období, kde skutečně díky nim tady strašně moc lidí ten covid přežilo ve zdraví.

A my se musíme vrátit k tomu, co jsme kdysi slibovali. Tzn. zaprvé, vzdělávání sester. To, že Brusel vymyslel, že se mají vzdělávat 4 + 3, znovu opakuji nesmysl, je nesmysl, když někdo absolvuje gymnázium a potom si udělá tři roky nadstavbu a je sestra. Takže já říkám, čtyři roky. Musíme podpořit vzdělávání sester a samozřejmě tady pan ministr mluvil o všeobecné a praktické. Máme mít jednu sestru, jednu sestru, která má vyšší kompetence, protože ta sestra v Masarykově onkologickém ústavu je stejně zdatná na zavedení té sondy na kontrolu slinivky, jako ten primář. O tom jsem přesvědčený. Větší kompetence, méně papírů. A jasně říct společnosti, a my všichni to víme, že ty sestřičky jsou nejprestižnější zaměstnání. A ti lékaři, co by dělali bez těch sester. Takže musíme se k tomu vrátit, méně byrokracie.

V minulosti jsme bojovali za komoru, ano, jak to skončilo, no neskončilo to nijak.  Když máme Lékařskou komoru, proč nemáme komoru sester? Měly by konečně mít komoru, aby někdo za ně chodil do televize a médií a mluvil o tom, co mají dělat. Pamatuju si, jak jsem s panem ministrem Vojtěchem, za první vlády jsme chodili po nemocnicích a já jsem říkal sestrám, tak hlasujte, co chcete, chcete, abychom vám zaplatili nájem, nebo chcete výsluhy? A tehdy jsme, pane ministře, pamatujete, spočítali, kolik by to stálo. Směšných 2,3 miliardy to stálo, tehdy výsluhy pro sestry. Ano, debata byla na JIPkách atd. Tu debatu, bohužel, jsme nedokončili, protože přišel covid.

Takže těch témat je strašně moc a my samozřejmě se musíme teďka podívat a já ještě jsem ani neměl čas požádat pana ministra, aby v podstatě tady byla nějaká jasná vize z hlediska našich sestřiček. Tady za další léta odejde do důchodu asi 16 000 sester. No a teď naše nemocnice to nějak řeší. Bylo by dobré, kdyby to vlastně Ministerstvo zdravotnictví řešilo centrálně. Protože jsem se teďka dozvěděl, že v Thomayerově nemocnici mají sestry z Filipín. Fajn, my jsme byli v Uzbekistánu. Byli jsme ve škole, kde se 400 mladých žen v Uzbekistánu učí německy. Za devět měsíců se naučily německy. Já jsem na ně mluvil německy. Jdou pracovat jako sestry do Německa.

Takže je otázka, jestli my vlastními silami tady budeme schopni vlastně si zabezpečit dostatečný počet sester, protože já si myslím, že ta situace u sester je jiná než u lékařů, že se to mění. A samozřejmě chceme se tomu věnovat. My se vracíme k tomu, co kdysi bylo. Budeme stavět byty. Budeme stavět byty pro profese, které jsou pro nás důležité, pro nás všechny, ano, i sestry, ale i další zdravotnický personál a vojáci a hasiči a policie a Celní správa a Vězeňská služba. Na to máme projekty. Mimochodem Thomayerova nemocnice má obrovský, krásný areál, kde bychom mohli postavit bytový dům pro naše sestry nebo další zdravotnický personál.

Takže proto já říkám, že zdravotnictví a resort sociální péče a samozřejmě pečovatelky a další věci je samozřejmě velice náročný na rozpočet. Ale já si myslím, že je to důležité, protože pokud tady je zase nějaká atmosféra o zadlužování, tak bych jenom připomněl, že minulá vláda nás zadlužila 1 200 miliard, měla deficity 1 211 miliard. A mluví tady někdo stále o těch příštích generacích. No, pokud nebudeme mít zdravou generaci a nebudeme mít duševně zdravé děti, tak potom tahle debata je o ničem.

Pro nás jednoznačně, a tak budeme sestavovat rozpočet 2027, že tyhle dva resorty, samozřejmě i jiné, budou mít absolutní prioritu. Ale samozřejmě je potřeba se dívat na tu efektivitu a máme tady strašně moc práce. Takže znovu chci popřát a poděkovat sestrám a všem zdravotníkům za tu péči, kterou věnují vlastně našim spoluobčanům. A samozřejmě máme tady velké IT projekty. Ano, Ministerstvo zdravotnictví představí tu zákaznickou kartu, nebo jak se to jmenuje, pane ministře? EZ karta, kde konečně budeme mít na jednom místě všechny údaje, ze všech zdravotnických zařízení, které jsme navštívili a byli vyšetřeni.

Od 1. 1. 2027 čekám, že budeme mít e-žádanku. Udělali jsme e-recept, úspěch, e-žádanka. Abychom věděli, když někdo jde do ambulance, a řeknou mu, jdeš na magnetickou rezonanci, na CT, na tohle, jak dlouho to trvá. Takže to jsou věci, které chceme, abychom viděli potom, abychom na základě toho rozhodovali, kde budou přiděleny a zafinancovány nejmodernější přístroje, aby se nečekalo někde v Jesenicku na mamograf a jezdili do Šumperka. V Olomouci se čeká dva dny. A dále.

Takže je to priorita, budeme tomu věnovat maximální pozornost. Jsem přesvědčen, že máme jeden z nejlepších zdravotnických personálů na světě. Lékaře, sestry. Budeme mít i nejmodernější nemocnice. Budeme mít nejlepší přístroje. A tomu naše vláda bude věnovat maximální pozornost a já se tomu věnuji také prakticky každý den. Takže děkuju za možnost. Děkuju tady pánům ministrům, děkuju tady všem, kteří vlastně podepsali tu spolupráci. A teďka je potřeba udělat to, co říkám všem vždycky, proměnit ta slova na činy a na to jsme my samozřejmě připraveni. Takže děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, pane premiére, a nyní požádám první dotaz, Česká televize.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ještě paní Žitníková, paní Žitníková musí mluvit, protože ona je legenda, která nejvíc bojuje za sestřičky, ona mě vždy terorizovala a dotlačila do toho a já jsem samozřejmě souhlasil, aby zdravotnictví bylo na prvním místě.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobře, takže paní předsedkyně Žitníková, pardon.

Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR: Tak ještě jednou, dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já jsem moc ráda, že z tohoto místa můžu poděkovat tady svým partnerům ať už zaměstnavatelům, nebo Ministerstvu práce a sociálních věcí či Ministerstvu zdravotnictví za tady tento projekt, který je vlastně v podstatě připravený.

Pan ministr Juchelka vám tady sdělil, že virtuální realita bude v budoucnu pomáhat jak zdravotníkům, tak zaměstnancům v sociálních službách. Ale ona může pomáhat vlastně komukoli, může pomáhat manažerům, může pomáhat státním zaměstnancům, ale víceméně ten projekt bude využitelný de facto pro každého. A chtěla jsem velice poděkovat ještě jednou panu ministru Juchelkovi, protože takovou rychlost při přípravě projektu jsem skutečně ve státní správě nezažila. Kolegyně z Ministerstva práce a sociálních věcí ten projekt připravily de facto v průběhu pár týdnů a víceméně ta jeho realizace začne příští rok a první zdravotníci se vlastně budou moci v tom virtuálním prostředí nějakým způsobem realizovat už od roku 2028.

Takže za mě velké poděkování a jsem ráda, že tady pan premiér zmínil, že zdravotnictví je jeho priorita, že si váží práce sester a ostatních zdravotníků, ale všech zaměstnanců a nejenom ve zdravotnictví, ale i v sociálních službách. Protože bez lidí se péče poskytovat nedá a lidi jsou to nejcennější, co máme. Sestrám patří zvláštní poděkování, protože ony jsou páteří zdravotnického systému a spolu s lékaři a všemi ostatními tvoří jeden tým. Takže já bych z tohoto místa chtěla všem sestrám a všem zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách a všem zaměstnancům ještě jednou poděkovat u příležitosti Mezinárodního dne sester. Děkuju.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji, paní předsedkyně, a nyní tedy požádám dotazy.

Klára Ješinová, Česká televize: Dobrý den, já bych chtěla možná poprosit, jestli byste mohli konkretizovat, co vlastně ten projekt v té virtuální realitě znamená, jak si to můžeme představit? Druhá věc je možná posílení tedy kompetencí sester, jak přesně? Říkal jste, že byste to chtěl mít, pane ministře, do léta hotové. A ještě vás poprosím o stručný komentář k situaci v Ústřední vojenské nemocnici.

Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR: Takže co se týká toho projektu. Ten projekt vlastně vytvoří pět virtuálních prostředí. Můžete si to představit tak, že my jsme chtěli vlastně pro zdravotníky např. lázně nebo nějaké rehabilitace nebo nějakou konkrétní pomoc. Ale to všechno je hrozně drahé. Celá ta pomoc zdravotníkům po covidu stála vlastně více než jednu miliardu. Tak jsme hledali možnost využití nových technologií.

Víceméně ti zdravotníci se budou moct v té virtuální realitě dostat do pěti prostředí, které jim nadefinujeme tady spolu se zaměstnavateli. Budou se moci ocitnout třeba někde v horách nebo v lese, u moře nebo třeba v těch lázních. Nasadí si ty virtuální brýle, ideální bude, když zaměstnavatelé k tomu nakoupí třeba nějaká masážní křesla, a po ukončení práce se ten člověk na patnáct minut bude moci odreagovat od té náročné profese a půjde domů s vyčištěnou hlavou.

My jsme se inspirovali vlastně podobnými projekty, které fungují např. u pečujících osob, nebo projekty které fungují pro manažery. Myslím si, že ne každý to bude chtít samozřejmě využít, ale spousta těch lidí opravdu tady z toho hlediska bude moct se v té virtuální realitě trochu zrelaxovat. Ten projekt vlastně bude zkoumat také dopady té virtuální reality. Budeme dělat potom na základě toho projektu konkrétní opatření třeba v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, protože jeden z těch modulů by měl také klást důraz na bezpečné pracovní prostředí a na vzdělávání. A tady ty moduly právě budeme dohromady se zaměstnavateli vytvářet a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Takže já doufám, že to prostě vyjde.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak, pokud jde o ty kompetence. My na tom skutečně teď velmi intenzivně pracujeme. Chtěl bych do konce června to mít pohromadě. Sbíráme i podněty od jednotlivých asociací, vzdělavatelů. Takže je to dosti komplexní práce. Cílem je, aby vlastně sestra v tom poskytování péče byla více autonomní, tady už to zmiňoval jeden z příkladů pan premiér. Je to o dlouhodobé péči, o domácí péči, aby např. sestry mohly samostatně předepisovat zdravotnické prostředky. Často toho pacienta třeba v té domácí péči, v tom terénu ta sestra prostě zná nejvíce. Zná jeho potřeby.

Není nutné, aby vše řešil např. praktický lékař. Ano, ten má v základu na začátku indikovat potřebu té domácí péče, ale pak ten průběh, to by měla si řešit samostatně sestra, která prostě proto má vzdělání a zbytečně to i toho lékaře zatěžuje, aby musel vydávat poukazy apod. Takže to je něco, co chceme realizovat. A předpokládáme, že skutečně by to mohlo být v praxi až, to je otázka změny zákona, případně i vyhlášky, tak v praxi by to mohlo být realizovatelné někdy od ledna 2028. Já bych chtěl i dříve, ale uvidíme, jaký bude ten legislativní proces, protože tam bude spousta připomínek ještě. Takže nejpozději leden 2028, kdy by vlastně měl ten systém těch vyšších kompetencí naběhnout do praxe.

Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Já to doplním, že my vlastně na MPSV v tuto chvíli dáváme do legislativního procesu vyhlášku ohledně zdravotních úkonů v nezdravotnických službách. A to bude vlastně první posílení kompetencí nezdravotníků v rámci home-care a v rámci sociálních služeb. Ta vyhláška už je připravená a je po meziresortním připomínkovém řízení.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: K té vojenské nemocnici bych se rád vyjádřil, protože za nás Ústřední vojenská nemocnice byla za mě nejlepší nemocnice v Praze. Tam jsme realizovali veškerý boj proti covidu. Tam jsem se mimochodem nechal i jako první občan České republiky očkovat. Pan Zavoral byl skvělý ředitel. No a teď od nástupu naší vlády slyšíme, že ta nemocnice je v rozkladu, že se tam dějí divné věci. Já jsem pana ministra Zůnu na to upozorňoval. Dnes tam zasahuje policie. Odcházejí lidé, byl tam nějaký požár, samé špatné zprávy.

Takže je mi to líto, ale samozřejmě Ministerstvo obrany musí teď zásadně a rychle reagovat a musí znovu zařídit, aby ta nemocnice, mimochodem, bez té nemocnice bychom ani neřešili ta očkovací centra. My jsme tady v O2 aréně, ale oni byli zodpovědní. Já jsem to řídil a tam potom bylo očkování, že jsme měli rekordně, za sedm minut se lidi vlastně mohli očkovat dobrovolně samozřejmě. Takže ta situace není dobrá a já o tom určitě s panem ministrem budu mluvit, protože to není možné, aby taková to nemocnice, která patřila mezi špičku u nás, za roky bývalé vlády se dostala do toho stavu, v jakém je.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, takže další dotaz, ČTK.

Vanda Králová, ČTK: Pane premiére, vy jste mluvil o tom navýšení studujících na lékařských fakultách. Minulá vláda udělala podobný krok na ty studující pro sestry. Chci se zeptat…

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Jaký krok udělala, to neznám? A kolik to stálo peněz?

Vanda Králová, ČTK: Navýšila počty míst pro studium sester. Tak bych se chtěla zeptat, co od toho očekáváte? A paní Žitníková nedávno mluvila o tom, že kdo vystuduje jako sestra, tak stejně malé procento z nich nastoupí do té práce, tak co chcete udělat tady s tím? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: My musíme nejdřív vědět, kolik u nás studuje sester, kolik sester odejde do důchodu. Samozřejmě máme tady možnost poskytnout stipendia. To soukromé kliniky dělají, vysvětlit sestrám, celé společnosti, že to je nejprestižnější zaměstnání de facto tady. A dát jim takové podmínky, aby zkrátka neodcházely a aby tady zůstaly, a pokud samozřejmě tohle nezvládneme, tak to budeme muset řešit i tak, jak to řeší např. Německo, ale o tom se musíme pobavit vlastně a musí, vlastně my tady máme dva systémy. Ministr zdravotnictví má šestnáct fakultních nemocnic a devatenáct psychiatrických, vojáci mají tři nemocnice a kraje mají nemocnice. Takže měli bychom víceméně tohle řešit ve spolupráci se všemi, kteří poskytují zdravotní péči, a měli bychom získat ta data a podle toho se zařídit.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, kdo ještě?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jak ten projekt navýšení kapacit, který vlastně kopíroval ten náš projekt týkající se lékařů, tak ta celková alokace je 2,5 miliard korun a je to asi 20 až 40 % navýšení kapacit na lékařských oborech. Tam nejsou jenom všeobecné sestry. Je to něco, co budeme samozřejmě vyhodnocovat, jak funguje. U těch lékařů to funguje perfektně. Tam už máme dneska reálná data, protože už máme absolventy po těch šesti letech. Tam se navýšily kapacity i počty absolventů o 30 % v průměru. Takže to je skutečně velká injekce pro české zdravotnictví. Uvidíme, kolik absolvuje pak reálně z těch nelékařských oborů.

Faktem je, že teď když se díváme na ta data, tak nám ještě stále mírně stoupá počet sester za rok 2024, 96 000 sester, 96 500 sester v českém zdravotnictví. Meziročně asi o půl procenta navíc, takže zatím vidíme, že ten trend je stoupající, ale jak říkal pan premiér, čeká nás stárnutí populace včetně toho zdravotnického personálu a odchod těch sester do důchodu a tam budeme muset prostě to nahradit, doufejme, tím navýšením kapacit na těch nelékařských oborech, které budou vlastně absolvovat v těch následujících letech plus případně i tou výpomocí ze zahraničí.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Tak samozřejmě včera jsme diskutovali na tripartitě ty profese, které mají chodit dřív do důchodu, tak asi ty sestry tam patří, ne? Je to tak, takže to asi tu situaci asi nevylepší. Takže je třeba se nad tím zamyslet.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ne všechny.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: No jasně, tak ale bude o tom debata.

Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrá, ještě někdo nějaký dotaz? Tak děkujeme za vaši pozornost a přejeme vám hezký zbytek dne, na shledanou.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Na shledanou.