Tisková konference po plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR, 12. ledna 2026
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Dobrý podvečer, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po prvním jednání tripartity s novou vládou vedenou Andrejem Babišem. Na tiskové konferenci vystoupí ministr práce a sociálních věcí pan Aleš Juchelka, dále předseda Českomoravské konfederace odborových svazů pan Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky pan Jan Rafaj. Prosím o úvodní slovo pana ministra.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Dobrý večer, já vás všechny vítám tady na půdě Úřadu vlády, my jsme dnešní první jednání tripartity, které bylo oficiální, zahájili zhruba před 2 hodinami. To oficiální setkání, ten oficiální sociální dialog tak probíhal, řekl bych, skutečně velmi intenzivně jak na straně vlády, tak na straně zaměstnavatelů, tak na straně odborů. My říkáme jasně, že sociální dialog je jedním ze základních pilířů politiky.
Od začátku chceme tedy se zaměstnavateli vést i s odbory férový, otevřený a věcný dialog, naším cílem je nastavit funkční spolupráci a pravidelný kontakt nad klíčovými tématy v roce 2026. Domluvili jsme se na nějakém formátu zhruba co dva měsíce, také že se budeme chtít účastnit například jednání odborů, které jsou na úrovni krajů. Taktéž budeme připravovat z hlediska devatenácti komisí, které probíhají v rámci zaměstnavatelů i odborů na různých platformách, například my na MPSV máme dvě takovéto komise, abychom vždycky vše předjednali, takže se těším na tuto funkční spolupráci. Dnešní jednání potvrdilo, že tato spolupráce má dobrý základ a že všechny strany mají zájem hledat praktické řešení místo nějakých ideologických sporů.
My jsme probírali několik témat, v tuto chvíli mohu říct, že jsme všechna probrali, bych řekl, velmi poctivě i s tím, co se vlastně odehrálo u té minulé vlády. Programové prohlášení vlády, které se týkalo právě všech tady těchto zúčastněných, tak i na straně zaměstnavatelů i na straně zaměstnanců mohu říct, že proběhlo velmi pozitivně, byli jsme za řadu těch věcí, které máme v rámci programového prohlášení vlády, sociálními partnery pochváleni.
Myslím si, že to naplňování společné toho programového prohlášení vlády půjde ruku v ruce právě se všemi sociálními partnery. Myslím si, že stát prostě, a o tom to i programové prohlášení vlády je, má chránit životní úroveň lidí, ale zároveň zajistit, aby se vždycky poctivá práce vyplácela a aby trh práce fungoval férově. Sociální systém jako takový má prostě pomáhat těm, kteří pomoc skutečně potřebují.
Co se týká toho dalšího, tak to byla diskuse nad emisními povolenkami druhého typu. Tady sociální partneři na jednání jasně vyjádřili své obavy právě, které přinesou ETS2, z jejich dopadů na domácnosti, firmy i konkurenceschopnost české ekonomiky. Mohu říct, že vláda tyto obavy plně sdílí, a myslím si, že nebudeme ani jako vláda podporovat implementaci ETS2 do českého právního řádu. Potom už jsme probírali veškeré věci, které se samozřejmě týkají těch administrativních, praktických, jako byl státní příspěvek na sociální dialog, a domluvili jsme se na dalším termínu, což by mělo být 9. března, kdy tripartita bude pokračovat.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji a nyní poprosím pana předsedu Josefa Středulu.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Hezký podvečer, dnešní tripartita byla první a já musím poděkovat panu ministru Juchelkovi a také panu premiérovi a panu vicepremiérovi, že jasně deklarovali, že sociální dialog je pro ně důležitý a věřím tomu, že bude úplně jiný než ten, který byl za uplynulé období a že to bude skutečně setkání partnerů se vším, co partnerství a rovné partnerství vyžaduje.
Ano, neočekávám, že všechno bude idylické, ale tak jako dneska při jednání plenární schůze tripartity pan premiére velmi rychle přešel na to, a žádal nás všechny partnery o to, abychom pomohli vládě České republiky při jednání na neformálním summitu v souvislosti s dopady systému ETS1. My jsme se velmi rychle přizpůsobili, velmi rychle jsme svou argumentaci dali k dispozici, tak aby to a ta mise České republiky v této věci byla co nejsilnější. Musím to přivítat, protože toto sice je velmi operativní způsob, ale je velmi efektivní. Takže to je první část.
Druhá, řešili jsme otázku státního rozpočtu, bylo nám přislíbeno, že obdržíme rozpočtovou dokumentaci kompletní, ne jako za minulé vlády osekanou v posledních chvílích apod. A to vítáme. Zároveň jsme požádali, aby rozpočtový proces probíhal standardně. To znamená ať už to stanovením základních rámců v červnu kalendářního roku, tak stejně debatou o zveřejnění rozpočtové predikce, která je důležitá, tak stejně tripartitou, která by předcházela před odesláním státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Považujeme to za jasný signál, že věci, které jsou funkční, funkční budou opět, a to velmi vítáme.
Zároveň jsme se ale také bavili o věcech, které souvisí právě se systémem ETS, a prohlásil jsem, že Evropská unie se podle našeho soudu rozhodla darovat naše průmyslové kapacity do jiných světadílů než Evropská unie. To považujeme za naprosto nebezpečné, destabilizující a ohrožující budoucnost Evropské unie. Myslíme si, že pokud česká vláda, přestože může být osamocena v mnoha těchto postojích, že získá i na základě již známých obav z ETS2 podporu napříč Evropskou unií.
Je to náš cíl, chceme, aby evropská politika byl realistická, proto jsme také ocenili v programovém prohlášení realističnost vztahu k EU a k další věcem, ocenili jsme, že právě programové prohlášení obsahuje celou řadu věcí, ale byli jsme i kritičtí. Jak už jsem říkal před jednáním tripartity, například v oblasti daní, protože si myslíme, že by se měla začít debata na systému daní v České republice, protože ten systémový deficit, který máme, je ohrožující a musí s ním být něco vykonáno. To neznamená, že to prosadíme, ale chceme, aby tato debata vznikla.
Zároveň jsem rád, že všichni členové vlády přítomní na předsednictvu tripartity dali jasně najevo, že nemají problém se setkáním i Česko–slovenské tripartity, což je přerušení, které tady bylo naprosto neodůvodněné za posledních 5 let, kdy jsme se nesetkali, a věřím tomu, že teď se v této věci opětovně ledy pohnou a může to být příjemné. Samozřejmě termín bude vždycky těžký k hledání, ale máme jednu velkou výhodu, kterou jsme dosud neměli, budeme tvořit aktivně program způsobem, který bude reagovat na aktuální problémy. Takže už jsme se domluvili, že z témat v příštím jednání bude velmi důležité téma celoživotního vzdělávání a to, že sociální partneři by chtěli převzít zodpovědnost spolu s hospodářskými za celý tento systém ne nepodobný tomu, jak to vypadá v severských zemích, kde je to velmi úspěšné a tyto země jsou jedny z nejkonkurenceschopnějších na světě.
Takže co se nás týká, zazněla tam celá řada připomínek, celá řada věcí, ale rozhodně to nebyla debata, jak říkal pan ministr Juchelka, ideologická. Byla to debata věcná, k věci, k lepšímu, takže z tohoto pohledu my to vítáme. Za nás první náročná, ale velmi otevřená a velmi z tohoto pohledu příjemné jednání tripartity, partnerů, kteří jsou si rovni, a partnerů, kteří jsou si schopni také říct věci méně příjemné. Pane ministře, děkujeme za to.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu předsedovi a nyní požádám pana prezidenta Jana Rafaje.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Hezký večer, dámy a pánové, když jsem přicházel, tak někteří z vás jste se mě ptali, s čím jdeme na tuto tripartitu, a já jsem odpovídal, že naprosto klíčové je nastavení v rovině komunikace a platforem spolupráce. Opravdu pro mne a pro Svaz průmyslu tohle bylo nejdůležitější, protože pokud chcete tuto zemi posouvat dál, tak ta výměna názorů, podněty a spolupráce na konkrétních bodech je ohromně důležitá, takže já jsem rád, že skutečně tripartita probíhala v duchu kooperace, spolupráce, komunikace a nastavili jsme si pravidla.
První bod, tak jak už tady zaznělo, bylo programové prohlášení, kde jsme za obě strany mohli dát zpětnou vazbu. Pokud se podíváte skutečně na programové prohlášení vlády, tak za byznys musíte objektivně říct, že je to velmi pro průmyslové a pro hospodářské, pro byznysové programové prohlášení vlády. Já jsem dokonce vyřkl myšlenku, že pokud by se vládě podařilo alespoň 70 % z těchto věcí týkajících se byznysu naplnit, tak že se v této zemi bude dobře podnikat, k čemuž jim držím pěsti a jsme připraveni na tom spolupracovat.
To důležité pro nás, co se tam objevuje, je výrazná podpora výzkumu a vývoje a inovací, digitalizace země, zrychlení stavebního a povolovacích řízení, dále tady máme snížení cen energií a zajištění spolupráce s byznysem jako takovým, vnímaní dopadů rozhodování Evropské unie na vůbec byznys jako takový, zjednodušení byrokracie atd. Takže to jsou věci, na kterých se můžeme shodnout.
Za nás, za byznys jsme samozřejmě vyjádřili i dvě konkrétní věci, se kterými se nemůžeme ztotožnit v tom programovém prohlášení. Jednak je to zcela odmítnutí eura a to, že se tato vláda vůbec touhle myšlenkou nebude zabývat. Přičemž byznys jednoznačně disponuje studiemi, propočty, že je to v zájmu českého byznysu. Ta druhá věc, kterou jsme komentovali, je vlastně opět snížení věku do důchodu z 68 na 65 let. Je to něco, co se domníváme, jednak je to špatný signál opět veřejnosti, že jednotlivé vlády co čtyři roky mění strategie a vize, což je nesrozumitelné pro ty občany. A za druhé i s ohledem na vývoj demografie apod. se domníváme, že ten krok není úplně šťastný. Z toho titulu jsme vyzvali vládu, abychom spolupracovali alespoň na konceptu motivace seniorů k práci i v důchodovém věku tak, abychom skutečně měli možnost angažovat seniory i v případě, že dosáhnou důchodového věku.
Druhým bodem jednání byl státní rozpočet. Tady jsme samozřejmě pouze si vyslechli, že finální návrh této vlády bude znám v podstatě na konci ledna, na začátku února. Upozornili jsme na to, na co upozorňujeme dlouhodobě vlády téhle země, že by se vyplatilo, aby státní rozpočet se předkládal ve struktuře rozdělených strategických investic, u kterých určitý deficit při skutečných multiplikátorech budoucích vyšších výnosů dává smysl, takovýto i třeba deficit, oproti zvyšování mandatorních výdajů jako takových. Samozřejmě je pro nás důležité, aby státní rozpočet skutečně měl prostředky na ty priority hospodářské, o kterých jsem mluvil před tím, tzn. výzkum, vývoj, inovace, na dostavbu strategických projektů České republiky a další věci, které s byznysem souvisí.
Třetí bod byl velmi obsáhlý. Kolegové už tady o tom hovořili, pan ministr rovněž. A to byla skutečně debata nejenom o EU ETS2, ale zejména o tom, jak tady některé systémy, které Evropská unie zaváděla v minulosti, dopadly na evropský potažmo český průmysl jako takový. Za nás jsme zmiňovali jednoznačně EU ETS1 je šlápnutí vedle. Zejména proto, že ten systém nenaplňuje to, co se očekávalo. Dnešní cena emisní povolenky je přes 80 eur, přičemž tak, jak pan premiér sám četl studie Evropské komise, které si sama nechala vypracovat, tak očekávaná úroveň emisní povolenky byla výrazně pod 50 % současné ceny, v současné době měla naplňovat. Tudíž ten systém selhal, chová se jako evropský bitcoin.
Je to spekulativní nástroj, který vede k tomu, že v Evropské unii v současné době nikdo není ochoten postavit elektrickou obloukovou pec, protože se mu to nevyplatí. Vidíme, jak se vytlačuje z Evropy chemický průmysl, jak se vytlačuje keramický průmysl. A takhle bych mohl pokračovat dál a dál. V podstatě tady zůstáváme bez průmyslu a některé státy se tím ještě chlubí. Vozíme tady z Číny a z Asie výrobky, které mají daleko větší dopad emisní na celou planetu, než kdybychom to vyrobili v Evropské unii s předpisy, které tady máme.
Takže tohle se nám skutečně nepovedlo. Je dobře, že pan premiér je připravený na tom neformálním summitu 12. 2. otevřít celou řadu věcí, témat, které k té regulaci vedou, a to nejen u emisích povolenek, ale i u byrokracie, která zatěžuje evropský průmysl. My jsme se dohodli, že do konce ledna mu zpracujeme detailní podklady za jednotlivé segmenty, průmysly. Sami za Svaz průmyslu už jsme tam prezentovali naši studii, kterou jsme dělali s EGU Brno, která ukazuje, jaké dopady by byly např. při dodržení cíle 2040, snížení emisí o 90 % do roku 2040, ty dopady na českou ekonomiku jsou dramatické. Museli bychom snížit oproti stávajícím emisím emise o 50–70 % s dopady až 3 biliony korun. A to je něco, co by skutečně dál likvidovalo český, samozřejmě i evropský průmysl jako takový.
Takže my jsme připraveni k téhle transparentní komunikaci. Zejména našim úkolem je přinášet argumenty, konkrétní čísla, konkrétní dopadové studie. Jsem rád, že jsme se také bavili o tom, že pan premiér je připravený zvednout 12. 2. i otázky, jak může evropský kontinent, pardon, Česká republika a tento region lépe čerpat některé zdroje evropské, např. nový fond pro evropskou konkurenceschopnost, nebo Horizon právě lépe čerpat, než jsme čerpali doposavad, a být v tom daleko úspěšnější a tím transformovat dále českou ekonomiku k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Děkuji.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji také, pane prezidente, o první dotaz poprosím CNN Prima News.
Matyáš Bubeník, CNN Prima News: Slyšeli jsme už od pana Středuly dnes vlastně ty požadavky odborů ohledně změn u platů. Tak jaké vlastně na to máte pohledy za ty jednotlivé tři strany vaše? Děkuju.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Tak my budeme samozřejmě hned po skončení této tiskové konference zase usedat ke společnému stolu a budeme vlastně řešit to, co nevyřešila ta minulá vláda, a to jsou vlastně navýšení platů u státních zaměstnanců a všech těch pracovníků ve veřejné sféře. Takže v tuto chvíli tam jsou nachystány některé varianty, které jsme zdědili jako požadavek i odborů i veřejnosti na navýšení platů, a uvidíme, co z toho bude. Takže teprve to jednání nás čeká.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Televize Nova.
Tereza Šedivá, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat ještě k té tripartitě jako takové. Co se týče emisních povolenek ETS 2, vy jste diskutovali, jaký scénář se tedy budete snažit prosadit mezi ostatními státy EU, jestli je ve hře třeba uhlíková daň nebo jak se je budete snažit přesvědčit? A pak druhý dotaz, když tedy padl, byť jen okrajově státní rozpočet, tak jestli jste jako vláda slíbili sociálním partnerům, že budou v rozpočtu peníze alespoň na ty pro ně klíčové strategické věci, jako je tedy výzkum, vývoj, inovace nebo dopravní investice? Děkuju.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: K té první, u ETS2 jsme se opravdu dotkli velmi okrajově, protože vlastně ta tripartita, kde byli i hodně zastoupeni zaměstnavatelé a různé zaměstnavatelské svazy, tak se opravdu týkala hlavně ETS1, která opravdu drtí velmi v rámci konkurenceschopnosti evropský průmysl. Dokonce tam zaznělo, že i evropské zemědělství, jsme se dotkli té smlouvy Mercosur, která u zemědělců v Evropě dělá jim i trošičku horkou hlavu. Nicméně u té ETS2, tam pořád prostě trvá to, co máme v rámci programového prohlášení vlády, že se budeme snažit nacházet spojence právě k tomu, abychom tady tuto politiku Evropské unie přehodnotili.
Co se týká toho druhého dotazu, který se týkal státního rozpočtu. Tak ten jsme probrali skutečně podrobněji, než jste uvedla ve své otázce. Tam např. na aplikaci výzkumu a vývoje, tak tam ta vláda, která tady byla, tak nedodržela ani ta dvě pověstná procenta na to, aby investovala do výzkumu, vývoje a inovací. My ten rozpočet v tuto chvíli připravujeme, tady toto zadání, nebo vlastně tady tato výtka byla i ze strany pana prezidenta Rafaje k té minulé vládě, ale takový apel k tomu, abychom na to kladli důraz i z hlediska rozpočtu na rok 2026.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Jestli mohu doplnit k tomu EU ETS2, protože součástí té debaty skutečně byli odborníci, energetici. My jsme diskutovali různé varianty, jak by se k tomu dalo přistoupit a samozřejmě uhlíková daň je jedna z možností, kterou by se to dalo řešit. Nicméně ta otázka je, jak rychle se dají jednotlivé nástroje projednat a vyjednat v rámci Evropy.
My to řešení potřebujeme poměrně rychle, tzn. diskutovalo se i to, zda není řešení v první fázi použít rezervní povolenky právě pro ty průmyslové země jako takové, které by mohly rozmělnit ten systém, snížit tu cenu a následně třeba dělat změnu uhlíkové daně. Ale řekl bych, že to je předčasné. Protože to klíčové je, jaké průmyslové koalice se podaří vybudovat pro ten neformální summit a následující kroky, jak silný bude ten samotný hlas v Evropě, na čem se bude dát stavět.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já ještě s dovolením také začnu ETS. Za nás je to jednoduché řešení, okamžitě zastavit možnost obchodování s ETS1 a dát okamžitý strop a potom to řešit. Otázka zní, do jaké míry můžeme získat pro celou tuto operaci podporu. To jsme také probrali velmi otevřeně. My bychom si to samozřejmě přáli, protože to, co jsem prohlásil, že EU se podle všeho rozhodla darovat naše průmyslové kapacity jiným světadílům než Evropě, a to považujeme za naprosto šílené. Protože to není jenom ta kapacita, to jsou samozřejmě pracovní místa a vše s tím spojeno. Takže my to vystěhujeme z Evropy a potom to budeme za draho s větší uhlíkovou stopou vozit zpět do Evropské unie. To opravdu může vymyslet jenom někdo z Kocourkova, to už snad nijak jinak ani nejde.
Co se týká systému ETS2, tak musím ocenit, že Ministerstvo životního prostředí, přestože má pana ministra Macinku, který zároveň má Ministerstvo zahraničních věcí, tak konzultovali s námi už dopředu naše postoje k ETS2, a to musím tedy říct, že mě to mile překvapilo, kdy i šéf úřadu tady toto rychle konzultoval i s náměstky. Takže věřím, že toto poběží dál velmi dobře.
Důležité ale také je, že lidé pochopili, že tady tyto systémy jsou vlastně evropskou daní, která je stanovená a dokonce nesouměrně, a to ještě tak šíleně, že český občan by v rámci tohoto platil dvojnásobek například toho, co platí občan Německa, protože je to stanoveno v nominální hodnotě, a to znamená, že podle kupní síly český občan je na tom úplně jinak. Takže ta hodnota těch emisních povolenek, jejich cena je někde úplně jinde.
Navíc ty propočty, co se tady u nás dělaly, tak ty jsou naprosto šílené, ty se stanovovaly na hranici 45 eur za emisní povolenku, potom 65, realita je 80 a hovoří se o tom, že emisní povolenky by mohly při tom systému, jak je nastaven, vylítnout i nad 120, dokonce i vyšší hodnotu. A to znamená, že to jsou násobky, to je šestinásobek toho původního propočtu, a to nejsou žádné stokoruny, to jsou tisícikoruny, které budou působit samozřejmě na lidi daleko jiným způsobem.
Proto my jednoznačně souhlasíme s tím, aby Česká republika dělala vše pro to, abychom se zbavili zátěže v podobě ETS2, samozřejmě i včetně toho, abychom věděli, jaké dopady to může mít, ať jsme si toho vědomi, to není tak jednoduchý příběh, jak se to zdá z těch mých slov, ale je to nesmírně důležité, aby naši lidé nechudli, protože energetická chudoba, která už teď postihuje velké množství českých občanů, si myslíme, že by neměla být cestou do budoucna jenom proto, že někdo se tak rozhodl v EU a není ochoten couvnout nebo udělat revizi.
Co se týká rozpočtu, my jsme řekli, že pro nás je jednoznačně nejdůležitější, aby tam byly finanční prostředky na platy, protože ty jsou tím, společně se mzdami, které drží ekonomiku v růstu. To je ten hospodářský růst. Je to víc než 50 % růstu HDP, a pokud tato vláda, a věřím, že tato vláda si to uvědomuje, takže já bych rád věřil, že dnes se dohodneme na růstu platu pro zaměstnance veřejné správy a služeb.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Děkuji ještě nějaký dotaz? Tak ještě jednou Česká televize.
Tereza Šedivá, Česká televize: Jestli se ještě můžu tedy doptat, vím, že jednání o platech ve veřejné sféře teprve začne, ale když právě odbory avizují a říkají, že by se dnes rády dohodly, tak jestli i vláda jde na to jednání s tím, že už máte nějakou představu a že si myslíte, že by dneska mohlo dojít ke shodě?
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: Budou tam samozřejmě zástupci jednotlivých rezortů jako Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a skutečně ta touha dohodnout se je, nicméně uvidíme, do jaké míry, protože ten státní rozpočet je skutečně velmi napnutý, tady to hlavní motto: šetřit, šetřit, šetřit, tak skutečně probíhá napříč všemi resorty na vládě, je to důležitý aspekt toho, jakým způsobem se bude připravovat státní rozpočet na rok 2026.
Samozřejmě ty návrhy nějaké jsou, jak jsem říkal, už z toho jednání té minulé vlády, tak uvidíme, do jaké míry samozřejmě se propojí ty návrhy naše s těmi požadavky odborů. Nechte to na nás, já myslím, že nějak se zkusíme dohodnout.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Já myslím, že se shodneme, protože vláda říká, že podporuje investice, a pro nás investice do lidí mají stejnou hodnotu jako investice do všeho ostatního.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Já si dovolím přidat, přestože Svaz průmyslu nebude součástí jednání, bude tam Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů, ale to mé obligátní – není zdravé pro veřejné finance ani pro tu ekonomiku, aby platy ve veřejné správě rostly rychleji než v soukromém sektoru, který na to vydělává přes ty daně. Takže my věříme, že tady nedojde k výkyvům, že tady bude soulad a balanc s ekonomikou. Děkuji.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: Zaměstnanci státu mají větší propad než zaměstnanci v soukromé sféře. Vidíte, já jsem připraven.
Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR: Pokud se podíváte, tak před tou hospodářskou krizí, pardon, před tou energetickou krizí rostly daleko rychleji několik let po sobě platy, tzn. ještě teď nemáme vybalancované úrovně.
Aleš Juchelka, ministr práce a sociálních věcí: No, a protože já jsem mediátor této diskuse, tak vám děkuji za tady tuto tiskovou konferenci.
Karla Mráčková, tisková mluvčí vlády: Také děkuji a přeji příjemný den.
